Mentální zdraví zaměstnanců, péče o zaměstnance, pohoda na pracovišti, syndrom vyhoření, šikana na pracovišti – témata v současné době hojně diskutovaná v odborné literatuře, na konferencích i v médiích. Dnešní situace na trhu práce, nízká nezaměstnanost, vysoká poptávka a neustálý boj o zaměstnance nahrávají tomu, že zaměstnavatel musí vynaložit poměrně velké úsilí pro to, aby zaměstnance nejen získal, ale také si ho udržel. K tomu využívá nejrůznější firemní strategie v rámci péče o zaměstnance a soubor tradičních, ale i u nás zatím méně známých zaměstnaneckých benefitů. Na druhé straně jsou však zaměstnanci v důsledku ekonomiky a aktuální situace na pracovním trhu často vystaveni nadměrnému stresu a tlaku na výkon a pracovní výsledky ze strany zaměstnavatele, protože práce je hodně, ale lidí je málo.
Stresující pracovní prostředí není samozřejmě příznivé ani pro jednu ze stran. Zaměstnanci jsou z práce unavení, frustrovaní a nemohou tedy do určité míry podávat soustavně kvalitní pracovní výkony, které však od nich zaměstnavatel potřebuje a vyžaduje. Zaměstnavatel přichází o tvůrčí potenciál jinak velmi schopných zaměstnanců, bojuje s jejich častými absencemi, předčasnými odchody do důchodu, snížením jejich produktivity i s celkovým zhoršením jeho pověsti, což má zcela logicky i neblahé důsledky v obratu a ziskovosti společnosti.
Mentální zdraví zaměstnanců tak lze s naprostou jistotou zařadit mezi klíčové faktory pro úspěch každého zaměstnavatele v 21. století. Aktuálnost problému pak potvrzují také alarmující čísla. Zahraniční vědecké studie prokazují, že běžné psychické problémy v podobě stresu, úzkosti či depresí představují ve svém součtu zhruba 60 milionů promrhaných pracovních dní za rok.1) Aktuální průzkum provedený v České republice uvádí, že téměř 61 % dotázaných zaměstnanců se setkalo s pracovním stresem a soustavná práce pod tlakem jim většinou vadí.2) S nadměrným a dlouhotrvajícím stresem do značné míry souvisí i následně vzniklé duševní poruchy. Hospodářské náklady na duševní poruchy v Evropské unii se odhadují na 3–4 % ročního hrubého domácího produktu.3) V roce 2018 představovala duševní onemocnění druhý nejčastější důvod přiznání invalidního důchodu v České republice.4) A tímto výčet znepokojujících cifer rozhodně nekončí.
Dobrou zprávou však zůstává, že zaměstnavatelé si více uvědomují nutnost péče o zaměstnance v oblasti mentálního zdraví. Mají snahu předcházet stresujícímu pracovnímu prostředí, snaží se pro zaměstnance najít rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem a nabízí zaměstnancům benefity, které mohou pomoci zlepšit jejich duševní zdraví.
Projevy špatného duševního zdraví u zaměstnanců
Podle světové zdravotnické organizace (WHO) lze pozitivní duševní zdraví definovat jako &bdq