K opatřením na podporu kolektivního vyjednávání v aktuální novele zákoníku práce

Vydáno: 20 minut čtení

Mnozí si jistě položí v souvislosti s názvem směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU zcela legitimní otázku, proč by měla mít její transpozice do českého právního řádu co dočinění s podporou sociálního dialogu a se zvyšováním míry pokrytí kolektivními smlouvami. Ti, kteří ji znají detailněji, v souvislosti s jejím článkem 4 dozajista tuší. Tušit musel i český zákonodárce. Avšak pojal požadavky předmětné směrnice skutečně správně?

K opatřením na podporu kolektivního vyjednávání v aktuální novele zákoníku práce
JUDr.
Jan
Vácha
Ph.D.
Co vyžaduje evropská
legislativa
?
Ve směrnici o přiměřených minimálních mzdách v EU
1)
figuruje i článek 4, kde se mimo jiné v odstavci 1 stanoví
, že členské státy za účasti sociálních partnerů a v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi musí podporovat budování a posilování kapacity sociálních partnerů zapojit se do kolektivního vyjednávání o stanovování mezd, zejména na odvětvové nebo meziodvětvové úrovni a taktéž podporovat konstruktivní, smysluplná a informovaná jednání mezi sociálními partnery o mzdách, a to za rovných podmínek, kdy mají obě strany přístup k relevantním informacím, aby mohly plnit svou funkci s ohledem na kolektivní vyjednávání o stanovování mezd. Cílem takové podpory má být dosažení vyšší míry pokrytí kolektivními smlouvami a usnadnění výkonu práva na kolektivní vyjednávání o stanovování mezd.
V odstavci 2 zmíněného článku se pak upřesňuje, že každý členský stát, v němž míra pokrytí kolektivními smlouvami nedosahuje hranice 80 %, což je případ České republiky, musí dále vedle výše uvedeného stanovit rámec, který vytvoří podmínky pro kolektivní vyjednávání, a to buď zákonem po konzultaci se sociálními partnery, nebo dohodou s nimi. Rovněž musí takový členský stát vypracovat tzv. akční plán na podporu kolektivního vyjednávání, a to buď po konzultaci se sociálními partnery, nebo dohodou s nimi, nebo na společnou žádost sociálních partnerů v podobě, jež byla mezi nimi dohodnuta. V akčním plánu musí být stanoven jasný harmonogram a konkrétní opatření na postupné zvyšování míry pokrytí kolektivními smlouvami, přičemž musí být plně respektována nezávislost sociálních partnerů. Členský stát takový akční plán musí následně pravidelně přezkoumávat a podle potřeby aktualizovat, a to alespoň jednou každých pět let. Akční plán a veškeré jeho aktualizace je členský stát povinen zveřejnit a jeho vytvoření nebo aktualizaci zároveň oznámit Evropské komisi.
V dan&eacu

Související dokumenty

Související pracovní situace

Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Zrušení povolení k pobytu cizince
Trest vyhoštění cizince
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Rovnoměrné rozvržení pracovní doby
Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Sjednání kratší pracovní doby
Směna a její maximální délka
Úprava pracovní doby (zvláštní pracovní podmínky)
Doprovod do zdravotnického zařízení
Pohřeb spoluzaměstnance
Úmrtí blízké osoby
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby
Nařízení práce přesčas
Práce přesčas při kontu pracovní doby

Související články

Pluralita odborových organizací u zaměstnavatele a kolektivní vyjednávání
Flexinovela zákoníku práce v bodech
Klady a zápory sdíleného pracovního místa
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Dohody a vystavování potvrzení o příjmu
Okamžité zrušení pracovního poměru a zdravotní pojištění
Výpověď z organizačních důvodů u zaměstnance na mateřské a rodičovské dovolené
Přechod práv ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - některé problémové situace u dohod o pracovní činnosti
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2021
Sociální pojištění zaměstnanců v Evropské unii a některých dalších zemích Evropy
Co vás zajímá - co zajímá zaměstnavatele a zaměstnance z oblasti nemocenského pojištění
Desatero povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Povinnosti zaměstnavatelů v sociálním pojištění
Zdravotní pojištění - pracovněprávní vztahy a Úřad práce
Skončení zaměstnání v kontextu zákoníku práce a právní úpravy zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Dohody a zaměstnání po část kalendářního měsíce
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2017

Související otázky a odpovědi

Dohoda o provedení práce - mimořádná odměna
Přečerpaná dovolená a odvod zdravotního pojištění
Životní připojištění
Odměna z dohody o provedení práce
Odstupné
Nařízení neplaceného volna
Statutární zástupce
Neomluvená absence zaměstnance
Zdravotní pojištění
Přečerpaná dovolená
Pracovní poměr na dobu určitou
Pracovní smlouvy uzavřené na různou dobu u jednoho zaměstnavatele
Exekuce po ukončení pracovního poměru
Odvod pojistného na sociální pojištění
Prodloužení zkušební doby o překážky ze strany zaměstnance
Mzdy a prodej závodu
Pracovní poměr společníka v. o. s.
Výpočet pravděpodobného výdělku pro odstupné a odchodné při skončení pracovního poměru
Doručení výpovědi
Nařízení práce přesčas

Související předpisy

54/2018 Sb.m.s. o sjednání Úmluvy č. 154 o podpoře kolektivního vyjednávání
2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání
2/1993 Sb. o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
262/2006 Sb., zákoník práce
116/2008 Sb. ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
234/2014 Sb. o státní službě
54/2018 Sb. o rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně