K opatřením na podporu kolektivního vyjednávání v aktuální novele zákoníku práce

Vydáno: 20 minut čtení

Mnozí si jistě položí v souvislosti s názvem směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU zcela legitimní otázku, proč by měla mít její transpozice do českého právního řádu co dočinění s podporou sociálního dialogu a se zvyšováním míry pokrytí kolektivními smlouvami. Ti, kteří ji znají detailněji, v souvislosti s jejím článkem 4 dozajista tuší. Tušit musel i český zákonodárce. Avšak pojal požadavky předmětné směrnice skutečně správně?

K opatřením na podporu kolektivního vyjednávání v aktuální novele zákoníku práce
JUDr.
Jan
Vácha
Ph.D.
Co vyžaduje evropská
legislativa
?
Ve směrnici o přiměřených minimálních mzdách v EU
1)
figuruje i článek 4, kde se mimo jiné v odstavci 1 stanoví
, že členské státy za účasti sociálních partnerů a v souladu s vnitrostátním právem a zvyklostmi musí podporovat budování a posilování kapacity sociálních partnerů zapojit se do kolektivního vyjednávání o stanovování mezd, zejména na odvětvové nebo meziodvětvové úrovni a taktéž podporovat konstruktivní, smysluplná a informovaná jednání mezi sociálními partnery o mzdách, a to za rovných podmínek, kdy mají obě strany přístup k relevantním informacím, aby mohly plnit svou funkci s ohledem na kolektivní vyjednávání o stanovování mezd. Cílem takové podpory má být dosažení vyšší míry pokrytí kolektivními smlouvami a usnadnění výkonu práva na kolektivní vyjednávání o stanovování mezd.
V odstavci 2 zmíněného článku se pak upřesňuje, že každý členský stát, v němž míra pokrytí kolektivními smlouvami nedosahuje hranice 80 %, což je případ České republiky, musí dále vedle výše uvedeného stanovit rámec, který vytvoří podmínky pro kolektivní vyjednávání, a to buď zákonem po konzultaci se sociálními partnery, nebo dohodou s nimi. Rovněž musí takový členský stát vypracovat tzv. akční plán na podporu kolektivního vyjednávání, a to buď po konzultaci se sociálními partnery, nebo dohodou s nimi, nebo na společnou žádost sociálních partnerů v podobě, jež byla mezi nimi dohodnuta. V akčním plánu musí být stanoven jasný harmonogram a konkrétní opatření na postupné zvyšování míry pokrytí kolektivními smlouvami, přičemž musí být plně respektována nezávislost sociálních partnerů. Členský stát takový akční plán musí následně pravidelně přezkoumávat a podle potřeby aktualizovat, a to alespoň jednou každých pět let. Akční plán a veškeré jeho aktualizace je členský stát povinen zveřejnit a jeho vytvoření nebo aktualizaci zároveň oznámit Evropské komisi.
V dané souvislosti je třeba hned na úvod upřesnit a ujasnit, že v případě aktivit podpory

Související dokumenty

Související pracovní situace

Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Den vzniku pracovního poměru, den nástupu do práce
Dočasné přidělení zaměstnance

Související články

Pluralita odborových organizací u zaměstnavatele a kolektivní vyjednávání
Klady a zápory sdíleného pracovního místa
Specifické případy nástupu zaměstnance do zaměstnání a zdravotní pojištění
Diskriminace na pracovišti
Odstupné a zdravotní pojištění
Pracovní činnost mladistvých a zdravotní pojištění
Vznik pracovněprávního vztahu a účasti zaměstnance na pojištění
Vybrané problémy v souvislosti s nouzovým stavem
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Předchozí souhlas odborové organizace s rozvázáním pracovního poměru
Zdravotní pojištění a příjmy po skončení zaměstnání
Skončení zaměstnání - jak dál ve zdravotním pojištění
Je možné odvolat zaměstnance nebo zaměstnankyni z dovolené?
Diskriminace v pracovněprávních vztazích
Dohody a zdravotní pojištění na přelomu let 2019/2020
Proplacení dovolené při skončení pracovního poměru před SDEU
Okamžité zrušení pracovního poměru a zdravotní pojištění
Výpověď z organizačních důvodů u zaměstnance na mateřské a rodičovské dovolené
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016

Související otázky a odpovědi

Vyplnění ELDP
Mimořádná odměna k dohodě o provedení činnosti
Odstoupení z funkce
Úmrtí zaměstnance ve výpovědi
Souběh hlavního pracovního poměru a DPP u stejného zaměstnavatele
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Nová oznamovací povinnost vůči OSSZ
Vyrovnávací období zaměstnance
Sleva na sociálním pojištění - lékař jako odpracovaná doba
Zástupce statutárního orgánu v příspěvkové organizaci
Kombinace překážek na straně zaměstnavatele
Výpočet pravděpodobného výdělku pro odstupné a odchodné při skončení pracovního poměru
Souběh HPP a DPP nebo DPČ
Pracovní smlouva na dobu určitou
Hmotná odpovědnost zaměstnance
Řetězení pracovních poměrů a další nástup
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní
Oznámení o skončení zaměstnání na ČSSZ od 1.4.2022
Čerpání dovolené v den nástupu do zaměstnání
Výběrové řízení kvůli zaměstnání zaměstnankyně na mateřské dovolené

Související předpisy

54/2018 Sb.m.s. o sjednání Úmluvy č. 154 o podpoře kolektivního vyjednávání
2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání
2/1993 Sb. o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
262/2006 Sb., zákoník práce
116/2008 Sb. ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
234/2014 Sb. o státní službě
54/2018 Sb. o rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně