Za studium na středních školách se považuje například studium na gymnáziu, konzervatoři, střední odborné škole, vyšší odborné škole či středním odborném učilišti. Za studium na střední škole se naopak nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Studium na vysoké škole (v jakékoli formě, tedy i kombinovaně) se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání ve smyslu ustanovení § 12 a § 14 cit. zákona č. 117/1995 Sb., a to bez ohledu na výkon výdělečné činnosti.
Studenti jako zaměstnanci
Zaměstnavatelé sjednávají se studenty jak pracovní smlouvu, tak některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Bývají uzavírány pracovněprávní vztahy na krátkou dobu (brigády), nejčastěji v období školních prázdnin, nebo se může jednat o dlouhodobý vztah.
Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných právní úpravou zdravotního pojištění.
Je-li student ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:
- přihlašuje studenta u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance a
- odvádí pojistné podle