Postavení členů rad zaměstnanců v českém právním prostředí

Vydáno: 27 minut čtení

Rady zaměstnanců jsou využívány zejména většími společnostmi jako prostředek komunikace se zaměstnanci. Zaměstnavatel má na jejich založení a fungování mnohem větší vliv, než je tomu například u odborových organizací. Ačkoli rady zaměstnanců nemohou právně jednat při zastupování zaměstnanců, mohou být i přesto využívány jako jeden z nástrojů k plnění informačních povinností zaměstnavatele a budování firemní kultury.

Postavení členů rad zaměstnanců v českém právním prostředí
Mgr.
Aneta
Průšová
Právní úprava rad zaměstnanců
Rady zaměstnanců byly do českého právního řádu zavedeny s účinností od 1. ledna 2001 v rámci tzv. první velké harmonizační novely předcházejícího zákoníku práce (tj. zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce), společně se zástupci pro BOZP a evropskými radami zaměstnanců, a to z důvodu harmonizace českého práva s evropskou legislativou.1) Tato právní úprava rad zaměstnanců byla následně převzata i do současného zákoníku práce s několika dílčími změnami.
Z historického hlediska však rady zaměstnanců existovaly na českém území vedle odborových organizací již v období první republiky, a to v podobě podnikových, závodních a revírních rad.2) Jejich největší počet vznikal v oblasti hornictví.3) Jejich zakládání a činnost byla zachována i po druhé světové válce.4) Podnikové a závodní rady působily jako určitá alternativa k odborovým organizacím, odborové organizace si přesto stále zachovávaly převládající vliv a dominantnější postavení, které vyústilo v založení ROH na základě zákona č. 144/1946 Sb., o jednotné odborové organizaci, jež po únoru roku 1948 získalo vedoucí postavení v zastupování zaměstnanců. Činnost podnikových a závodních rad převzaly závodní výbory základních organizací ROH a podnikové rady se staly pouhými výkonnými orgány ROH.5)
Ačkoli rady zaměstnanců jsou považovány zákoníkem práce za zástupce zaměstnanců, není jim v české právní úpravě věnována přílišná pozornost. Rady zaměstnanců nejsou z důvodu své povahy a způsobu vzniku entitami, jejichž cílem by bylo sdružovat zaměstnance či jiné osoby za účelem vzájemné podpory při obraně a dosahování zájmů svých členů. Jejich účelem je zejména
zajišťovat komunikaci a sdělování informací mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci
, a tudíž
realizovat právo zaměstnanců na informace a projednání
.
Jejich funkce však může být důležitá i z pohledu zaměstnavatele, který jejich prostřednictvím plní oznamovací povinnosti vůči zaměstnancům, a to zejména v situacích, kdy u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace a zaměstnavatel by musel informovat každého zaměstnance přímo a projednat s ním příslušné otázky.6)
Ačkoli se mezinárodní a evropská právní úprava věnuje zejména odborovým organizacím a jejich aktivitám (především kolektivnímu vyjednávání), uplatní se některá pravidla a zásady též na rady zaměstnanců jakožto zástupce zaměstnanců, a to zejména ustanovení týkající se
obecného práva zaměstnanců ustavovat organizace na ochranu svých zájmů a sdružovat se v nich
. Nejdůležitějším dokumentem, který upravuje zakládání a činnost zástupců zaměstnanců obecně (tedy nikoli pouze odborových organizací) je Úmluva MOP č. 87, Úmluva MOP č. 98 a Úmluva MOP č. 135. Dle čl. 2 Úmluvy MOP č. 87 mají zaměstnanci „
bez jakéhokoliv rozdílu … právo bez předchozího schválení ustavovat organizace podle vlastní volby, jakož i stát se členy takových organizací,
“ přičemž organizací se dle čl. 10 Úmluvy MOP č. 87 rozumí jakákoli organizace zaměstnanců, „
která má za cíl podporovat a hájit zájmy pracovníků.
“ Tyto organizace mají právo vypracovat si své stanovy a vnitřní organizaci svobodně a nezávisle na státu, nemohou být ze strany orgánů veřejné moci rozpuštěny a jejich vznik a činnost nesmí být omezován.
V českém právním řádu j

Související dokumenty

Související pracovní situace

Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Stávka (a doplatek do průměrného výdělku)
Dočasné přidělení zaměstnance
Druh a místo výkonu práce
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Informování o právech a povinnostech zaměstnance
Konkurenční činnost (souhlas zaměstnavatele)
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Délka pracovní doby (obecně)
Odstupné
Okamžité zrušení pracovního poměru
Smrt zaměstnance (zaměstnavatele)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Výpověď
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Evidence pracovní doby

Související články

Okamžité zrušení pracovního poměru a zdravotní pojištění
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Výpověď z pracovního poměru a ochrana odborového funkcionáře
Předchozí souhlas odborové organizace s rozvázáním pracovního poměru
Dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací o době určité
Střet svobody vyznání s neutrálními pravidly u zaměstnavatele v souvislosti s diskriminací v pracovněprávních vztazích
Pluralita odborových organizací u zaměstnavatele a kolektivní vyjednávání
Souběh funkcí z pohledu pracovního a daňového práva
Klady a zápory sdíleného pracovního místa
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Dohody a vystavování potvrzení o příjmu
Výpověď z organizačních důvodů u zaměstnance na mateřské a rodičovské dovolené
Přechod práv ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - některé problémové situace u dohod o pracovní činnosti
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2021
Sociální pojištění zaměstnanců v Evropské unii a některých dalších zemích Evropy
Co vás zajímá - co zajímá zaměstnavatele a zaměstnance z oblasti nemocenského pojištění
Desatero povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění

Související otázky a odpovědi

Přejmenování společnosti
Vzájemný zápočet pohledávek při ukončení pracovního poměru
Poskytování informací o zaměstnání - ELDP
Dohoda o pracovní činnosti, sjednaný příjem
Odvody sociálního pojištění ze soudních poplatků
Projednání výpovědí s odborovou organizací
Přečerpaná dovolená
Dohoda o provedení práce - mimořádná odměna
Přečerpaná dovolená a odvod zdravotního pojištění
Životní připojištění
Odměna z dohody o provedení práce
Odpovědnost účetní
Konkurenční doložka
Jednatel s. r. o. s bezplatným výkonem funkce a práce na DPP pro vlastní společnost
Úklidové služby
Den nástupu do práce a přihlášení k zdravotnímu a sociálnímu pojištění
Zdravotní (potravinářský průkaz)
Souběžné pracovní poměry u téhož zaměstnavatele
Smrt OSVČ - zaměstnavatele
Stravenkový paušál a DPP

Související předpisy

144/1920 Sb. o závodních a revírních radách při hornictví
330/1921 Sb. o závodních výborech
144/1946 Sb. o jednotné odborové organisaci
37/1959 Sb. o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí
99/1963 Sb. občanský soudní řád
65/1965 Sb. Zákoník práce
2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání
2/1993 Sb. o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
155/2000 Sb. , kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
262/2006 Sb., zákoník práce
89/2012 Sb. občanský zákoník