Postavení členů rad zaměstnanců v českém právním prostředí

Vydáno: 27 minut čtení

Rady zaměstnanců jsou využívány zejména většími společnostmi jako prostředek komunikace se zaměstnanci. Zaměstnavatel má na jejich založení a fungování mnohem větší vliv, než je tomu například u odborových organizací. Ačkoli rady zaměstnanců nemohou právně jednat při zastupování zaměstnanců, mohou být i přesto využívány jako jeden z nástrojů k plnění informačních povinností zaměstnavatele a budování firemní kultury.

Postavení členů rad zaměstnanců v českém právním prostředí
Mgr.
Aneta
Průšová
Právní úprava rad zaměstnanců
Rady zaměstnanců byly do českého právního řádu zavedeny s účinností od 1. ledna 2001 v rámci tzv. první velké harmonizační novely předcházejícího zákoníku práce (tj. zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce), společně se zástupci pro BOZP a evropskými radami zaměstnanců, a to z důvodu harmonizace českého práva s evropskou legislativou.1) Tato právní úprava rad zaměstnanců byla následně převzata i do současného zákoníku práce s několika dílčími změnami.
Z historického hlediska však rady zaměstnanců existovaly na českém území vedle odborových organizací již v období první republiky, a to v podobě podnikových, závodních a revírních rad.2) Jejich největší počet vznikal v oblasti hornictví.3) Jejich zakládání a činnost byla zachována i po druhé světové válce.4) Podnikové a závodní rady působily jako určitá alternativa k odborovým organizacím, odborové organizace si přesto stále zachovávaly převládající vliv a dominantnější postavení, které vyústilo v založení ROH na základě zákona č. 144/1946 Sb., o jednotné odborové organizaci, jež po únoru roku 1948 získalo vedoucí postavení v zastupování zaměstnanců. Činnost podnikových a závodních rad převzaly závodní výbory základních organizací ROH a podnikové rady se staly pouhými výkonnými orgány ROH.5)
Ačkoli rady zaměstnanců jsou považovány zákoníkem práce za zástupce zaměstnanců, není jim v české právní úpravě věnována přílišná pozornost. Rady zaměstnanců nejsou z důvodu své povahy a způsobu vzniku entitami, jejichž cílem by bylo sdružovat zaměstnance či jiné osoby za účelem vzájemné podpory při obraně a dosahování zájmů svých členů. Jejich účelem je zejména
zajišťovat komunikaci a sdělování informací mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci
, a tudíž
realizovat právo zaměstnanců na informace a projednání
.
Jejich funkce však může být důležitá i z pohledu zaměstnavatele, který jejich prostřednictvím plní oznamovací povinnosti vůči zaměstnancům, a to zejména v situacích, kdy u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace a zaměstnavatel by musel informovat každého zaměstnance přímo a projednat s ním příslušné otázky.6)
Ačkoli se mezinárodní a evropská právní úprava věnuje zejména odborovým organizacím a jejich aktivitám (především kolektivnímu vyjednávání), uplatní se některá pravidla a zásady též na rady zaměstnanců jakožto zástupce zaměstnanců, a to zejména ustanovení týkající se
obecného práva zaměstnanců ustavovat organizace na ochranu svých zájmů a sdružovat se v nich
. Nejdůležitějším dokumentem, který upravuje zakládání a činnost zástupců zaměstnanců obecně (tedy nikoli pouze odborových organizací) je Úmluva MOP č. 87, Úmluva MOP č. 98 a Úmluva MOP č. 135. Dle čl. 2 Úmluvy MOP č. 87 mají zaměstnanci „
bez jakéhokoliv rozdílu … právo bez předchozího schválení ustavovat organizace podle vlastní volby, jakož i stát se členy takových organizací,
“ přičemž organizací se dle čl. 10 Úmluvy MOP č. 87 rozumí jakákoli organizace zaměstnanců, „
která má za cíl podporovat a hájit zájmy pracovníků.
“ Tyto organizace mají právo vypracovat si své stanovy a vnitřní organizaci svobodně a nezávisle na státu, nemohou být ze strany orgánů veřejné moci rozpuštěny a jejich vznik a činnost nesmí být omezován.
V českém právním řádu j

Související dokumenty

Související pracovní situace

Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Stávka (a doplatek do průměrného výdělku)
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem

Související články

Novela zákoníku práce stručně v bodech
Předchozí souhlas odborové organizace s rozvázáním pracovního poměru
Okamžité zrušení pracovního poměru a zdravotní pojištění
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací o době určité
Pluralita odborových organizací u zaměstnavatele a kolektivní vyjednávání
Střet svobody vyznání s neutrálními pravidly u zaměstnavatele v souvislosti s diskriminací v pracovněprávních vztazích
Výpověď z pracovního poměru a ochrana odborového funkcionáře
Klady a zápory sdíleného pracovního místa
Specifické případy nástupu zaměstnance do zaměstnání a zdravotní pojištění
Diskriminace na pracovišti
Zdravotní pojištění - dohody o provedení práce a dodatečně zúčtovaný příjem
Odstupné a zdravotní pojištění
Pracovní činnost mladistvých a zdravotní pojištění
Vznik pracovněprávního vztahu a účasti zaměstnance na pojištění
Vybrané problémy v souvislosti s nouzovým stavem
Zdravotní pojištění a příjmy po skončení zaměstnání
Skončení zaměstnání - jak dál ve zdravotním pojištění
Je možné odvolat zaměstnance nebo zaměstnankyni z dovolené?

Související otázky a odpovědi

Poskytování informací o zaměstnání - ELDP
Dohoda o pracovní činnosti, sjednaný příjem
Vzájemný zápočet pohledávek při ukončení pracovního poměru
Přejmenování společnosti
Odvody sociálního pojištění ze soudních poplatků
Projednání výpovědí s odborovou organizací
Vyplnění ELDP
Mimořádná odměna k dohodě o provedení činnosti
Odstoupení z funkce
Úmrtí zaměstnance ve výpovědi
Souběh hlavního pracovního poměru a DPP u stejného zaměstnavatele
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Nová oznamovací povinnost vůči OSSZ
Vyrovnávací období zaměstnance
Sleva na sociálním pojištění - lékař jako odpracovaná doba
Zástupce statutárního orgánu v příspěvkové organizaci
Kombinace překážek na straně zaměstnavatele
Výpočet pravděpodobného výdělku pro odstupné a odchodné při skončení pracovního poměru
Souběh HPP a DPP nebo DPČ
Pracovní smlouva na dobu určitou

Související předpisy

144/1920 Sb. o závodních a revírních radách při hornictví
330/1921 Sb. o závodních výborech
144/1946 Sb. o jednotné odborové organisaci
37/1959 Sb. o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí
99/1963 Sb. občanský soudní řád
65/1965 Sb. Zákoník práce
2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání
2/1993 Sb. o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
155/2000 Sb. , kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
262/2006 Sb., zákoník práce
89/2012 Sb. občanský zákoník