V sociálním pojištění musí zaměstnavatelé plnit řadu povinností, ať už ohlašovacích, evidenčních nebo v souvislosti s nároky na dávky svých zaměstnanců. Povinnosti zaměstnavatelů můžeme rozdělit do oblasti nemocenského pojištění, oblasti odvodu pojistného na sociální zabezpečení a důchodové oblasti. Následující text se bude věnovat nejdůležitějším povinnostem zaměstnavatelů se zaměřením na oblast nemocenského pojištění.
Povinnosti zaměstnavatelů v oblasti nemocenského pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Další povinnosti obsahuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, a dále zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, spolu se zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Zaměstnavatelem se podle zákona o nemocenském pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, a dále organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru, služebním poměru nebo zaměstnanci činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, případně služební úřad, v němž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby.
Příslušnost zaměstnavatelů k plnění povinností v oblasti sociálního pojištění
Povinnosti zaměstnavatelé plní vůči příslušné správě sociálního zabezpečení, přičemž místní příslušnost se řídí sídlem zaměstnavatele, pokud nemá mzdovou účtárnu nebo pokud místo mzdové účtárny je shodné se sídlem zaměstnavatele; anebo místem mzdové účtárny, pokud zaměstnavatel má mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele. V případě zaměstnavatele - fyzické osoby se za sídlo považuje místo jejího trvalého pobytu v ČR, jde-li o cizince, tak místo hlášeného pobytu v ČR. Nemá-li fyzická osoba (zaměstnavatel) v ČR trvalý ani hlášený pobyt, řídí se místní příslušnost OSSZ místem podnikání (popř. místem výkonu práce jeho zaměstnanců) v ČR. Je-li