Problematika právního nástupnictví je ve zdravotním pojištění řešena v ustanovení § 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Právní nástupce zaměstnavatele ručí za pojistné, které měl platit předchůdce. Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna na žádost právního nástupce vykázat evidovanou výši dlužného pojistného. Naproti tomu může být předmětem řešení existující přeplatek na pojistném u plátce plnícího povinnosti ve zdravotním pojištění a určité specifikum, nejen ve zdravotním pojištění, představují postupy při úmrtí podnikatele - osoby samostatně výdělečně činné.
Nejpočetnější skupinu subjektů činných ve zdravotním pojištění dlouhodobě představují zaměstnavatelé, plnící zákonné povinnosti za sebe a za své zaměstnance. K přechodu práv a povinností může dojít pouze z důvodů daných zákonem při naplnění všech určených předpokladů. Převodem činnosti (převodem zaměstnavatele) se rozumí změna právnické nebo fyzické osoby odpovědné v právním slova smyslu za činnost dosavadního zaměstnavatele, a to bez ohledu na to, jaký je právní důvod převodu, a na to, zda byla na nabyvatele převedena vlastnická práva. Rozhodujícím kritériem pro posouzení převodu zaměstnavatele či činnosti zaměstnavatele je, že nabyvatel je způsobilý jako zaměstnavatel pokračovat v dosavadní či obdobné činnosti bývalého zaměstnavatele.
K přechodu práv a povinností nedochází při zrušení právnické osoby, která se zrušuje například dobrovolně, typickým právním důvodem bývá zrušení rozhodnutím příslušného orgánu, důsledkem zrušení právnické osoby je její likvidace. Výjimečně přichází v úvahu i nucené zrušení právnické osoby s likvidací, o kterém ze zvlášť závažných důvodů rozhoduje soud (dlouhodobá nečinnost, nezákonné aktivity apod.)
Přechod dluhu na nástupnický subjekt
Pokud relevantně dojde k převodu práv a povinností na dalšího zaměstnavatele a zdravotní pojišťovna eviduje u bývalého subjektu pohledávky na pojistném a na penále (případně na pokutě), pak je ze zákona povinna uplatňovat tyto pohledávky vůči nástupnickému subjektu, který tyto závazky z titulu realizace právního nástupnictví převzal.
Prvotním upozorněním právního nástupce na existenci pohledávek zdravotní pojišťovny ve věci dlužného pojistného a penále může být zaslání vyúčtování v papírové nebo elektronické podobě nebo také i telefonické upozornění, ve své podstatě s požadavkem na dobrovolnou úhradu dlužných částek. Pokud tento dluh není ve stanovené lhůtě uhrazen, zahájí zdravotní pojišťovna v předmětné záležitosti správní řízení a následně vystaví na dlužné pohledávky platební výměr. Jedná-li se o zcela nezpochybnitelné pohledávky, může zdravotní pojišťovna využít institutu výkazu nedoplatků. Neuhrazené pravomocné a vykonatelné tzv. exekuční tituly (tedy platební výměry a výkazy nedoplatků) jsou pak předmětem vymáhacího řízení.
Drtivou většinu svých pohledávek jsou zdravotní pojišťovny ze zákona povinny vyměřovat a v případě jejich nezaplacení i vymáhat (§ 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Z hlediska pracnosti či efektivity však zákonodárce stanovil určité podmínky, za kterých se nemusejí zdravotní pojišťovny evidovanými pohledávkami zabývat. Pohledávkami, které zdravotní pojišťovny nevymáhají, jsme se podrobně zabývali v minulém čísle (pozn. red.: PSK č. 12/2020, Pohledávky nevymáhané zdravotními pojišťovnami, str. 15-17), proto jen ve zkratce: zdravotní pojišťovny neuplatňují aktuální dlužné pojistné do 50 Kč a penále do 100 Kč ročně, rovněž se nezabývají promlčenými pohledávkami, nepravomocnými pohledávkami, odepsanými pohledávkami a také pohledávkami, jejichž vymáhání by bylo neekonomické.
Přeplatek u zaměstnavatele
Vyúčtováním pohledávek a plateb může u právního nástupce vzniknout i přeplatek na pojistném, případně na penále. A pokud není tento nárok promlčen, má právní nástupce nárok na jeho vrácení.
Nejčastějším důvodem pro vznik přeplatku na pojistném u zaměstnavatele je neoznámení, resp. opožděné oznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Placením na účet zdravotní pojišťovny, u které není zaměstnanec pojištěn, vzniká zaměstnavateli přeplatek. Naopak neodvedení pojistného ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec skutečně pojištěn, způsobuje nedoplatek pojistného včetně penále.
Přeplatek pojistného se vrací právnímu nástupci, pokud tento nemá jiný splatný závazek (dluh) vůči příslušné zdravotní pojišťovně. Má-li takový závazek, použije se přeplatek pojistného k jeho (úplné nebo částečné) úhradě.
Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek pojistného do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce o vrácení přeplatku pojistného a příslušná zdravotní pojišťovna vrátila tento přeplatek po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného, je povinna zaplatit penále. Dle § 14 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. se nárok na vrácení přeplatku promlčuje za deset let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.
Přeplatek na penále může vzniknout například tehdy, když zaměstnavatel požádá o vystavení potvrzení o bezdlužnosti a zdravotní pojišťovna vyúčtuje ke konkrétnímu dni dlužné pojistné a penále, které plátce ve svém vlastním zájmu neprodleně uhradí. Následnou kontrolou je pak vyměřeno penále v nižší částce, případně není vyměřeno žádné penále. V této souvislosti je zapotřebí podotknout, že při řešení přeplatku na penále postupuje zdravotní pojišťovna stejně jako u vracení přeplatku na pojistném. Vhodným řešením je (po vzájemné dohodě mezi plátcem a zdravotní pojišťovnou) převedení přeplaceného penále na úhradu pojistného.
Smrt a dědické řízení
Také v případě smrti podnikatele - osoby samostatně výdělečně činné se řeší závazky a pohledávky fyzické osoby. Smrtí pojištěnce končí jak jeho podnikatelská činnost, tak pojistný vztah mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou. Nárok na vypořádání vzájemných závazků a pohledávek mají obě strany tehdy, pokud má zemřelý pojištěnec právního nástupce - dědice. Pohledávkami zdravotní pojišťovny jsou s ohledem na promlčecí dobu (viz výše) zejména neprovedené úhrady záloh na pojistné včetně případného doplatku pojistného na základě podaného Přehledu, což může být i za více kalendářních let jako rozhodného období. Naopak závazkem zdravotní pojišťovny je například přeplatek evidovaný na pojistném nebo přeplatek vzniklý z titulu regulačních poplatků, zaplacených za poskytování hrazené zdravotní péče.
Pokud zdravotní pojišťovna eviduje u zemřelého podnikatele pohledávky nebo závazky, pak je přihlašuje v rámci dědického řízení. Dochází i k situacím, kdy zůstavitel nezanechal majetek, nebo zanechal majetek nepatrné hodnoty. Tento majetek je vydán vypraviteli pohřbu a dědické řízení je zastaveno, právní nástupnictví nevzniká.
V případech, kdy je výsledkem dědického řízení ustanovení, kdo je dědicem (je-li dědiců více, v jakém podílu nabývají zůstavitelův majetek, včetně jeho závazků), dochází k právnímu nástupnictví. Na základě této skutečnosti je pak zdravotní pojišťovna podle výsledku dědického řízení oprávněna vymáhat úhradu dlužného pojistného na dědici zůstavitele. Jestliže dědic uhradí dluh na pojistném v plné výši, může požádat o pominutí penále. Takové žádosti zdravotní pojišťovna zpravidla vyhoví. Analogický postup se uplatní i v opačné situaci, tedy když se jedná o závazek zdravotní pojišťovny.