Ochranná doba znemožňuje zaměstnavateli, aby se zaměstnancem v určitých situacích rozvázal pracovní poměr. Za určitých okolností zaměstnavatel nemůže se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr výpovědí, i když důvod k výpovědi je dán. Jde o případy, kdy by se důsledky výpovědi projevily zvlášť tíživě vzhledem k situaci, v níž se zaměstnanec nachází.
Zákaz výpovědi z pracovního poměru
V některých případech právní úprava neumožňuje, aby zaměstnavatel se zaměstnancem ukončil pracovní poměr výpovědí, i když důvod k výpovědi je dán. Jedná se o tzv. zákaz výpovědi dle ust. § 53 odst. 1 zákoníku práce, který je ochranou zaměstnanců v situacích, kdy by se důsledky výpovědi projevily zvlášť tíživě vzhledem k situaci, v níž se zaměstnanec nachází.
Výpověď tak nelze dát zaměstnancům v tzv. ochranné době, kterou je doba, v rámci níž je zaměstnanec chráněn před jednostranným rozvázáním pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Rozhodný pro otázku existence této ochranné doby je den, kdy byla výpověď ze strany zaměstnavatele zaměstnanci doručena. V souvislosti s ochrannou dobou je důležitá objektivní existence určité situace, která nastala a kvůli které je zaměstnanec chráněn před výpovědí, nikoliv skutečnost, zda zaměstnavatel tento důvod zákazu výpovědi zná. To znamená, že zákaz výpovědi z důvodu existence ochranné doby bude platit i v případech, kdy zaměstnanec zaměstnavatele neinformoval o skutečnosti, která je důvodem ochranné doby a zakládá ji, nebo v případě, že i sám zaměstnanec se o skutečnosti zakládající ochrannou dobu dozví později. Vždy však v době doručení výpovědi z pracovního poměru zaměstnanci tato skutečnost již musí existovat. Za neplatnou by tak mohla být považována například i výpověď daná těhotné zaměstnankyni, i když o těhotenství zaměstnankyně zaměstnavatel nevěděl. Tímto ustanovením se česká právní úprava podstatně liší od zahraničních zvyklostí, kdy je žena chráněna až od okamžiku, kdy sama zaměstnavateli sdělí, že je v jiném stavu.
Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v tzv. ochranné době, kterou je dle ust. § 53 odst. 1 zákoníku práce:
- doba, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tut