Problémy mzdových účetních a personalistů v otázkách a odpovědích

Vydáno: 11 minut čtení

Asistent pedagoga

Na střední školu byla přijata studentka, která z důvodu zdravotního handicapu potřebuje asistenta. Chtěla bych se zeptat, zda je možné s asistentem uzavřít dohodu o provedení práce na dobu určitou od dubna do června. A podle toho, zda bude studentka pokračovat od září dále ve studiu, tak bychom s asistentem uzavřeli pracovní poměr na 12 měsíců. Myslíte, že tento postup je správný a možný?

Odpověď hledejme v příslušných ustanoveních zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů.

V ustanovení § 2 zákona jsou vyjmenovány osoby, které jsou považovány za pedagogické pracovníky.

Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně-pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb.

Přímou pedagogickou činnost vykonává

  1. učitel,
  2. pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,
  3. vychovatel,
  4. speciální pedagog,
  5. psycholog,
  6. pedagog volného času,
  7. asistent pedagoga,
  8. trenér,
  9. metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně,
  10. vedoucí pedagogický pracovník.

Z výše uvedeného vyplývá, že na asistenta pedagoga se vztahuje totéž, co na učitele, a nelze činit žádné výjimky. Pro vyjmenované osoby pak v plném rozsahu platí ustanovení § 23a zákona, z něhož vyplývá, že je vždy nutné uzavřít pracovní poměr, který může být uzavřen na dobu neurčitou nebo určitou.

Přestože se na pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka vztahuje zákoník práce, jsou zákonem č. 563/2004 Sb. dána určitá omezení, která je nutné respektovat.

Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami musí činit nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát. Celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout ode dne vzniku prvního pracovního poměru 3 roky.

To neplatí v případě, kdy byla doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednána s pedagogickým pracovníkem jako náhrada za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka na dobu překážek v práci na straně tohoto pracovníka nebo za pracovníka, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 22 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb.

Těhotná studentka

Chtěla bych se zeptat, jaké povinnosti má škola ohledně plnoleté těhotné studentky na střední odborné škole. Jsme z pohledu školy povinni tuto skutečnost ohlašovat nebo činit jiná opatření?

V případě těhotné studentky nevznikají škole žádné ohlašovací povinnosti. Jen musí respektovat její případné omezení při praktickém výcviku nebo v případě tělesné výchovy. Poznamenáváme, že studentka nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ale ode dne porodu má nárok na rodičovský příspěvek, který uplatní u příslušného úřadu práce podle trvalého pobytu.

Přeplatek z ročního zúčtování

Započítává se přeplatek z ročního zúčtování daně do celkového příjmu 68 000 Kč manžela/manželky pro uplatnění slevy na nepracujícího manžela/manželku?

Přeplatek z ročního zúčtování je příjmem poplatníka, a proto je nutné tuto částku zapo-čítat do celkového příjmu ve zdaňovacím období, v němž byl přeplatek daně vrácen.

Výsluhový příspěvek

Pokud má zaměstnanec výluhový příspěvek, může mu zaměstnavatel provést roční zúčtování daně, nebo si musí podat DAP, kde uvede jak výsluhu, tak příjmy ze zaměstnání?

Do konce roku 2016 podléhal výsluhový příspěvek srážkové dani ve výši 15 %. Pokud má poplatník u plátce příjmy zdaněné zálohovou daní a podepsané Prohlášení, může požádat plátce o provedení RZ a zaměstnavatel nesmí přihlédnout k příjmům, které podléhaly srážkové dani. Poplatník má právo podat daňové přiznání, kde by si mohl započítat na svou daňovou povinnost i všechny příjmy zdaněné srážkovou daní. Pokud však měl vyšší příjmy, které umožnily v jednotlivých měsících uplatnit jeho daňové slevy, případně daňové zvýhodnění na nezaopatřené děti (základní sleva - 2 070 Kč, sleva na invaliditu 210 Kč atd.) v plné výši, je zbytečné daňové přiznání podávat, protože sražená srážková daň se již poplatníkovi vrátit nemůže. Doplňujeme, že od r. 2017 jsou výsluhové náležitosti od daně osvobozeny, a to na základě zákona č. 454/2016 Sb., kterým se mění zákon o daních z příjmů.

Oznámení o ukončení PPV při exekuci

Komu je nutné zasílat informaci o skončení pracovněprávního vztahu zaměstnance, když je v zákoně č. 99/1963 Sb. uvedeno „Plátce mzdy musí oznámit soudu do jednoho týdne, že u něho přestal povinný pracovat. Zároveň zašle soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil oprávněným, a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jaké pořadí mají tyto pohledávky.“?

Vždy je nutné zaslat sdělení o skončení pracovněprávního vztahu do jednoho týdne po ukončení zaměstnání tomu orgánu, který exekuční titul vydal. Jedná se o soudní exekutory, soudy všech úrovní a v případě úředních exekucí jde o všechny orgány státní správy, orgány místní samosprávy a zdravotní pojišťovny, které jsou oprávněné vydávat úřední exekuce. Zaměstnavatel je též povinen zaslat informaci o vyúčtování srážek. Vzhledem k tomu, že mzda je splatná pozadu v pravidelném výplatním termínu zaměstnavatele, nejpozději však poslední kalendářní den měsíce následujícího po měsíci, v němž byla práce vykonána, je nutné oprávněnému orgánu zasílat vyúčtování srážek dalším dopisem, neboť obvykle do jednoho týdne po skončení pracovněprávního vztahu není mzdová závěrka zpracována, a nelze tudíž požadované údaje (ukončení zaměstnání a vyúčtování srážek) sdělit současně.

Proplacení náhrady při DPN

Zaměstnanec měl pracovní neschopnost delší než 14 kalendářních dnů, a zaměstnavateli vůbec nedoložil doklad o trvání dočasné pracovní neschopnosti ke 14. kalendářnímu dni. Ptala jsem se na OSSZ a tam mi sdělili, že nekontrolují, na základě jakých dokladů zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy při DPN. Lze tedy zaplatit náhradu mzdy např. na základě kopie V. dílu, když neschopnost trvá déle než 14 dnů?

V. díl je doklad, kterým se oznamuje ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Tento doklad plně postačuje k vyplacení náhrady mzdy při DPN, neboť byl-li zaměstnanec práce neschopen například po dobu 20 kalendářních dnů, pak byl neschopen i ke 14. kalendářnímu dni trvání DPN.

Důchod z ciziny

Zaměstnanec má rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu na Slovensku od slovenské Sociální pojišťovny. Lze mu uplatnit slevu na invaliditu?

Slevu na invaliditu nelze v žádném případě uplatnit. V souladu s ustanovením § 35ba odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, je možné slevu uplatnit pouze v případě, je-li důchod přiznán podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, tj. Českou správou sociálního zabezpečení nebo Orgánem sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a Ministerstva spravedlnosti.

Rizikový příplatek

Pracoviště svařovny bylo krajskou hygienickou stanicí zařazeno do druhé rizikové skupiny. Mají zaměstnanci nárok na příplatek za riziko hluku? Dle stanoviska hygienické stanice jim příplatek náleží až od 4. rizikové skupiny.

Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.

Ztěžujícím vlivem se rozumí ustálený a proměnný hluk nebo impulsní hluk, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h překračuje hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem nebo přípustný expoziční limit stanovený zvláštním právním předpisem nejméně o 20 dB, nebo impulsní hluk, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C stanovená zvláštním právním předpisem překračuje 145 dB.

Zvláštním právním předpisem je nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Dalším právním předpisem je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, a nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy a o příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Při zařazování prací do kategorií dle vyhlášky č. 432/2003 Sb. se stanoví kategorie rozhodujících faktorů v charakteristické směně. Za rozhodující faktory se považují faktory, které při dané práci podle současné úrovně vědeckého poznání mohou významně ovlivňovat nebo ovlivňují zdraví. Při zařazování prací do kategorií se bere v úvahu vzájemné ovlivňování účinků jednotlivých faktorů, pokud je toto ovlivňování na podkladě současných vědeckých poznatků známé.

Za práce v kategorii první se považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví.

Za práce v kategorii druhé se považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené jinými právními předpisy.

Za práce v kategorii třetí se považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb., přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací.

Za práce v kategorii čtvrté práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

Z výše uvedeného vyplývá, že příplatek za riziko by měl náležet zaměstnancům, jejichž práce jsou zařazeny do čtvrté kategorie. Práce zařazené ve druhé kategorii jsou takové, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené jinými právními předpisy, v daném případě NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Pokud hygienická stanice zařadila práce svařovny do druhé kategorie, kde nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené příslušnými právními předpisy, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí není zaměstnavatel povinen poskytovat.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Nemocenské
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Žádost o roční zúčtování záloh na daň z příjmů
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Okamžité zrušení pracovního poměru
Smrt zaměstnance (zaměstnavatele)
Výpověď
Uplynutí doby
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Trest vyhoštění cizince
Přehled zákazů výpovědi
Doručování písemností
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru

Související články

Zdravotní pojištění: když zaměstnání skončí
Pasti na zaměstnance i zaměstnavatele v souvislosti se skončením pracovního poměru
Problémy mzdové účetní
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2017
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě, izolaci) v roce 2022
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) od roku 2021
Dočasná pracovní neschopnost po skončení zaměstnání v příkladech
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 1. část
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2020
Řešení některých problémů ve mzdové účtárně formou dotazů a odpovědí
Některé problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2018
Změny výpočtů náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě v roce 2017
Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti a náhrada za ztrátu na výdělku
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě, izolaci) v roce 2023
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2018, 1. část
Daňové aktuality
Dohody a nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění
Problémy mzdové účetní
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Vybrané příjmy a specifika zdravotního pojištění

Související otázky a odpovědi

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době a náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti
DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Dva hlavní pracovní poměry u jednoho zaměstnavatele
Příležitostný příjem - brigádníci v galerii
Náhrada mzdy během DPN
Nárok na daňový bonus při dlouhodobé nemocenské
Platnost ukončení pracovního poměru zaměstnancem ve zkušební době při dočasné pracovní neschopnosti
Pozbytí zdravotní způsobilosti a odstupné
Plat za odpracovanou část směny první den nemoci
Nemoc zaměstnance a ukončení pracovního poměru
Zaměstnanec ve vazbě a výkon trestu – povinnosti zaměstnavatele
Evidence pracovní neschopnosti
DPČ a nemoc
DPP a žádost o roční zúčtování daně
Výhra v soutěži pro zaměstnance jako zaměstnanecký benefit
Pracovní cesta o víkendu u zaměstnance na DPP
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
DPP a DPČ a poskytnutí stravenkového paušálu
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Dohodáři na home office a příplatky za víkendy, svátky

Související předpisy

563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
262/2006 Sb., zákoník práce
454/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
586/1992 Sb. o daních z příjmů
99/1963 Sb. občanský soudní řád
155/1995 Sb. o důchodovém pojištění
272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
432/2003 Sb. , kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí