OECD: Jak se liší zdanění práce dle výše mzdy

Ve všech členských zemích OECD, s výjimkou Maďarska, je zdanění práce u zaměstnanců s nadprůměrnou mzdou ve výši 167 % průměrné mzdy vyšší než zdanění práce u zaměstnanců s podprůměrnou mzdou ve výši 67 %. Vyšší zdanění je především v důsledku zavedení více daňových pásem u daně z příjmu fyzických osob. Hned ve dvanácti členských zemích OECD činí přitom rozdíl více než 10 %. V Česku je to přitom pouze 4 %.

Jak se vypočítá zdanění práce

Do daňových odvodů ze mzdy je nutné zahrnout nejenom odvedenou daň z příjmu fyzických osob a povinné pojistné placené zaměstnancem, ale rovněž i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Celkové zdanění práce je následně rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance v procentním vyjádření vůči hrubé mzdě. Cestou ke snižování zdanění práce je tedy nejenom snižování efektivní sazby daně z příjmu, ale rovněž snižování sazeb povinného pojistného.

Praktický výpočet v Česku

V Česku si vypočítáme zdanění práce u zaměstnance s hrubou mzdou na úrovni 67 % průměrné mzdy a u zaměstnance s hrubou mzdou na úrovni 167 % průměrné mzdy. Vždy pouze při uplatnění základní měsíční daňové slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Průměrná hrubá měsíční mzda za druhé čtvrtletí roku 2020 činila 34 271 Kč. Podprůměrná mzda je tedy po zaokrouhlení na celé stokoruny 23 000 Kč (34 271 Kč x 67 %, zaokrouhleno na stokoruny) a nadprůměrná mzda je po zaokrouhlení na celé stokoruny 57 200 Kč (34 271 Kč x 1,67, zaokrouhleno na stokoruny). Výpočet zdanění práce u obou mezd je proveden dle legislativy roku 2020.

Zaměstnancům je z hrubé mzdy jejich zaměstnavatelem odvedeno sociální pojištění (6,5 % z hrubé mzdy), zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy) a daň z příjmu. V obou případech se daň z příjmu počítá ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance (v souhrnu 33,8 %), přičemž superhrubá mzda se zaokrouhluje na stokoruny nahoru a sazba daně z příjmu činí 15 % ze superhrubé mzdy. Dále odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance sociální pojištění (24,8 % z hrubé mzdy) a zdravotní pojištění (9 % z hrubé mzdy).

vlastní výpočet autora

Zdanění práce v Česku u nadprůměrné mzdy je vyšší o 4,02 % (45,79 % – 41,77 %), než je zdanění práce u podprůměrné mzdy. Z členských zemí OECD je nižší rozdíl v míře zdanění u nadprůměrné a podprůměrné mzdy pouze v Maďarsku, v Polsku, v Chile, v Lotyšsku, na Slovensku a v Japonsku. Mezi země s nejvyššími rozdíly v míře zdanění patří především západoevropské státy. V níže přiložené tabulce máme u Česka uvedeny aktuální údaje za rok 2020, u ostatních členských zemí OECD za rok 2019.

Zdanění práce u podprůměrných mezd

U podprůměrných mezd ve výši 67 % průměrné mzdy se zdanění práce v členských zemích OECD za rok 2019 pohybovalo od 7 % v Chile po 45,4 % v Belgii.

V desítce zemí s nejnižším zdaněním práce u podprůměrných mezd dále najdeme Nový Zéland (13,9 %), Izrael (15,7 %), Mexiko (16,4 %), Švýcarsko (19,5 %), Koreu (20,2 %), Austrálii (22,7 %), Irsko (24,6 %), Kanadu (25,2 %) a Velkou Británii (26,0 %).

V desítce zemí s nejvyšším zdaněním práce u nadprůměrných mezd spolu s Belgií jsou Německo (45,2 %), Maďarsko (44,6 %), Rakousko (43,6 %), Česko (41,7 %), Itálie (41,1 %), Švédsko (40,5 %), Slovinsko (40,3 %), Lotyšsko (39,8 %) a Slovensko (39,7 %).

Zdanění práce u nadprůměrných mezd

U nadprůměrných mezd ve výši 167 % průměrné mzdy se zdanění práce v členských zemích OECD za rok 2019 pohybovalo od 8,3 % v Chile po 58,6 % v Belgii.

V desítce zemí s nejnižším zdaněním práce u nadprůměrných mezd dále najdeme Mexiko (23,2 %), Nový Zéland (24,3 %), Koreu (26,0 %), Švýcarsko (26,9 %), Kanadu (31,7 %), Izrael (32,3 %), USA (34,2 %), Austrálii (34,4 %) a Japonsko (35,1 %).

V desítce zemí s nejvyšším zdaněním práce u nadprůměrných mezd spolu s Belgií jsou Itálie (54,1 %), Francie (53,1 %), Německo (51,0 %), Švédsko (51,0 %), Rakousko (51,0 %), Finsko (48,3 %), Slovinsko (47,1 %), Řecko (46,5 %) a Portugalsko (46,3 %).

Jak se liší zdanění u nadprůměrných a podprůměrných mezd (v zemích OECD, za rok 2019, v %)

Pramen: OECD, OECD Tax Database, Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income