V jednotlivých zemích OECD se při výpočtu daně z příjmu fyzických osob uplatňují daňové slevy nebo daňové odpočty v souladu s národní legislativou, ve většině zemí OECD je navíc zavedeno progresivní zdanění. Skutečné odvody na dani z příjmu se tedy od daňové sazby liší. Jak vysoká je skutečná daňová sazba u jednotlivých mezd v zemích OECD?
Za celý rok 2016 činila průměrná měsíční mzda v Česku 27 589 Kč dle údajů publikovaných Českým statistickým úřadem dne 10. 3. 2017. Měsíční zálohu na dani z příjmu fyzických osob si vypočítáme u zaměstnance pracujícího za podprůměrnou mzdu ve výši 67 % průměrné mzdy, u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu a u zaměstnance pracujícího za nadprůměrnou mzdu ve výši 167 % průměrné mzdy. Sazba daně z příjmu fyzických osob je u všech těchto mezd 15 %. Ve všech případech vypočteme skutečnou sazbu daně z příjmu u zaměstnance uplatňujícího pouze základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Výpočet provedeme dle legislativy roku 2017. Daň z příjmu fyzických osob se v Česku, na rozdíl od ostatních členských zemí OECD, vypočítává ze superhrubé mzdy. Superhrubá mzda je součtem hrubé mzdy zaměstnance a povinných odvodů zaměstnavatele za zaměstnance na povinném pojistném (25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění). Při výpočtu měsíční zálohové daně z příjmu se superhrubá mzda zaokrouhluje na sta nahoru.
| Text | Podprůměrná mzda | Průměrná mzda | Nadprůměrná mzda |
|---|---|---|---|
| Hrubá mzda | 18 485 Kč | 27 589 Kč | 46 074 Kč |
| Superhrubá mzda | 24 800 Kč | 37 000 Kč | 61 800 Kč |
| Daň z příjmů | 3 720 Kč | 5 550 Kč | 9 270 Kč |
| Sleva na poplatníka | 2 070 Kč | 2 070 Kč | 2 070 Kč |
| Záloha na daň z příjmů | 1 650 Kč | 3 480 Kč | 7 200 Kč |
| Skutečná sazba daně z příjmů | 8,9 % | 12,6 % | 15,6 % |
Přestože se při výpočtu daně z příjmu fyzických osob u všech tří mezd v tabulce použije stejná 15 % sazba daně, tak je skutečná sazba daně v procentním vyjádření odlišná. Důvodem je uplatnění základní daňové slevy na poplatníka. Můžeme tedy říci, že i v Česku je daňové zatížení lehce progresivní a lidé s vyššími příjmy odvádí v procentním vyjádření více na dani z příjmu fyzických osob než zaměstnanci s nižšími mzdami.
Zaměstnanci s nadprůměrnou mzdou ve výši 167 % průměrné mzdy mají v Česku skutečnou sazbu daně z příjmu vyšší o 6,7 % oproti zaměstnancům pobírajícím podprůměrnou mzdu ve výši 67 % průměrné mzdy. V rámci členských zemí OECD se však jedná o 8. nejnižší rozdíl, nižší je pouze v Maďarsku, v Chile, v Estonsku, v Polsku, na Slovensku, v Japonsku a v Turecku. V zemích s progresivním zdaněním a více daňovými sazbami se skutečná sazba daně z příjmu v závislosti na dosahovaném příjmu liší více než v Česku.
OECD: Efektivní sazba daně z příjmu u průměrné mzdy
Skutečná neboli efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob u průměrné mzdy byla za rok 2015 z členských zemí OECD nejvyšší v Dánsku (36,1 %), na Islandu (28,7 %), v Belgii (28,1 %), v Austrálii (24,1 %), V Itálii (23,1 %), ve Finsku (22,7 %), v Norsku (20,2 %), v Německu (19,2 %), v USA (18,0 %), v Lucembursku (17,9 %) a ve Švédsku (17,7 %). Nejnižší naopak byla v Chile (0,0 %), v Koreji (5,4 %), v Polsku (5,9 %), v Japonsku (7,7 %), v Řecku (8,8 %), v Mexiku (8,9 %), v Izraeli (9,4 %), na Slovensku (9,6 %), ve Švýcarsku (11,1 %), ve Slovinsku (11,2 %), v Turecku (12,5 %) a v Česku (12,6 %). Při zohlednění odvodů na povinném pojistném by byly rozdíly mezi evropskými zeměmi a mimoevropskými zeměmi OECD ještě vyšší. V mimoevropských zemích je povinné pojistné značně nižší než v Evropě. Vlastní komerční pojištění pro případ dlouhodobé nemoci nebo spoření a investování na penzi hraje v rodinných finančních plánech v mimoevropských domácnostech ještě vyšší úlohu než u evropských domácností.
OECD: Efektivní sazba daně z příjmu u nadprůměrné mzdy
U nadprůměrných mezd byla v roce 2015 skutečná sazba daně z příjmu fyzických osob nejvyšší v Dánsku (42,1 %), v Belgii (35,1 %), na Islandu (33,5 %), ve Švédsku (30,9 %), v Itálii (30,4 %), v Austrálii (30,1 %), ve Finsku (29,8 %), v Nizozemí (28,4 %), v Irsku (28,2 %), v Německu (27,7 %), v Norsku (26,7 %), v Lucembursku (25,6 %), v Portugalsku (24,6 %) a v USA (23,5 %).
Jak se liší efektivní sazba daně u podprůměrné a nadprůměrné mzdy
Z členských zemí OECD je nejvyšší rozdíl mezi skutečnou sazbou daně z příjmu u zaměstnanců pracujících za nadprůměrnou mzdou ve výši 167 % průměrné mzdy a zaměstnanců pracujících za podprůměrnou mzdu ve výši 67 % průměrné mzdy v Nizozemí (21,3 %), v Irsku (19,0 %), v Itálii (16,5 %), ve Švédsku (15,8 %), v Lucembursku (15,7 %), v Řecku (15,0 %), v Portugalsku (14,5 %), ve Finsku (13,8 %), v Belgii (13,6 %), v Německu (13,5 %), v Rakousku (12,3 %), v Izraeli (11,9 %), v Mexiku (11,6 %), v Austrálii (11,5 %), ve Velké Británii (11,2 %), ve Španělsku (11,0 %) a v Kanadě (10,4 %).
Nejvyšší životní úroveň je ve Švýcarsku
Z členských zemí OECD jsou s velkým náskokem nejvyšší hrubé mzdy ve Švýcarsku a v Norsku. Ve Švýcarsku však odvádí zaměstnanci na povinných daních méně než v Norsku, proto je zde celková životní úroveň nejvyšší. Daňové zatížení ve Švýcarsku je nižší než v ostatních západoevropských zemích. Podmínky k životu jsou zde dle řady ekonomických studií výborné. Národní ekonomika těží z vysoké svobody, velmi propracovaného finančního sektoru a výborných podmínek pro podnikání. Průměrná měsíční čistá mzda je ze zemí OECD nejvyšší ve Švýcarsku, v Norsku, v Austrálii, v Lucembursku, na Islandu, ve Velké Británii a v Dánsku, ve všech těchto zemích dosahuje více než 80 tisíc korun měsíčně.
Zdroj: OECD Tax Database, Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates