Zaměstnanci mají někdy i po skončení pracovního poměru nárok na některé nemocenské dávky, pokud dojde ke vzniku skutečnosti, s níž je spojen nárok na nemocenskou dávku, v tzv. ochranné lhůtě, tj. například pokud je o dočasné pracovní neschopnosti rozhodnuto ve lhůtě 7 dnů po skončení pracovního poměru.
Ochranná lhůta a nemocenské
V případě dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci nemocenské od 15. kalendářního dne nemoci, v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy zaměstnavatel. Nárok na nemocenské vzniká i v případě skončení pracovního poměru, pokud dojde k dočasné pracovní neschopnosti v 7denní ochranné lhůtě. Dle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po zániku pojištění (pracovního poměru) v ochranné lhůtě. Skutečnost, zda je pracovní poměr ukončen výpovědí zaměstnavatele, výpovědí zaměstnance nebo vzájemnou dohodou, nemá vliv na čerpání nemocenské v ochranné lhůtě po skončení pracovního poměru.
Ochranná lhůta týkající se nároku na nemocenské znamená, že ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti musí dojít ve lhůtě 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemo