Česká republika musí do 2. 12. 2026 implementovat směrnici (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím digitálních platforem. Důvodem přijetí této směrnice je výrazný nárůst pracovníků tzv. gig ekonomiky, který nyní v celé EU odhadem přesahuje 45 milionů osob. Jelikož směrnice přináší zásadní změny, představíme vám v tomto třídílném seriálu její hlavní prvky a praktické dopady jak pro digitální pracovní platformy, tak pro platformové pracovníky. V článku vycházíme výhradně z textu směrnice, jelikož návrh implementačního zákona nebyl zatím zveřejněn.
Co nového přináší unijní směrnice pro platformovou práci?
JUDr.
Kristýna
Harník Menzelová
Advokátka, která se specializuje na pracovní právo, obchodní právo a compliance, zejména v oblasti
IT.
Současně působí jako doktorandka na Katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kde se věnuje výzkumu pracovněprávních aspektů práce prostřednictvím digitálních platforem.Mgr. Bc.
Veronika
Rožnovská
Advokátka, v advokátní kanceláři Kastner & Pieš a interní doktorandka na Katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy Specializuje se na pracovní právo, nemovitosti a IT právo. Věnuje se ochraně osobních údajů, obchodní agendě včetně pracovněprávních vztahů, právním aspektům vývoje softwaru a cloudových služeb, vyjednávání komerčních nájemních smluv.
Platformová práce
Digitální platformy, jako např. Uber, Bolt Food či Deliveroo, přinesly nový způsob organizace a výkonu práce. Pro tento nový model spolupráce je typické využití webové stránky či mobilní aplikace s automatizovanými systémy. Osoby, které jakoukoliv činnost prostřednictvím platformy vykonávají, mohou být přitom zaměstnanci či podnikateli (OSVČ). Obě kategorie budeme obecně v tomto článku nazývat „platformoví pracovníci“. V mnoha případech tyto osoby uzavírají s platformou či zprostředkovatelem smlouvy o přepravě, o dílo či o poskytování služeb. Případy ze zahraničí však