Švarcsystém z pohledu inspekce práce

Vydáno: 23 minut čtení

Občas se potkávám s otázkou, zda inspekce práce kontroluje pořád „švarcsystém“. Přiznám se, že mě ta otázka poněkud překvapí a odpovím: „Samozřejmě ano“. Ale to je asi tak jediné, co je na dané věci samozřejmé.

Asi na úvod připomeňme, že s fenoménem švarcsystému se potkáváme od počátku devadesátých let. Tehdy benešovský podnikatel Švarc s řadou svých dosavadních zaměstnanců uzavřel obchodní smlouvy, jako by se jednalo o jeho obchodní partnery. Proč tak učinil on a po něm mnozí další, je vcelku zřejmé. Primární motivace je samozřejmě ekonomická. Zaměstnavatel se tak zbavil povinnosti odvádět za zaměstnance daně a povinné pojištění a přenesl tuto povinnost na své zaměstnance. A za druhé se zbavil celé řady povinností, které z pracovněprávního vztahu vyplývají. Ať již povinnost přidělovat práci, platit zákonné příplatky, nebo dát výpověď jen ze zákonných důvodů, a podobných příkladů by bylo možné uvést velmi mnoho. Samostatně je pak třeba zmínit přenesení rizik z bezpečnosti práce a pracovních úrazů. V jádru je tedy švarcsystém vydávání závislé práce za samostatně výdělečnou činnost.

Je jasné, že když se tato praxe začala šířit, nemohlo to stát nechat chladným či netečným, protože to jednak znamenalo obcházení práva s konkrétními negativními dopady jak pro stát samotný (výběr daní a pojištění), tak pro situaci na trhu práce jako takovou. Proto se již záhy objevuje v tehdy platném zákoně č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ustanovení, které ukládá, že tzv. běžné úkoly vyplývající z činnosti zaměstnavatele má zaměstnavatel povinnost zabezpečovat svými zaměstnanci. Z tohoto pravidla pak zákon stanovoval výjimky, které se v průběhu času pod tlakem ekonomické reality stále rozšiřovaly. Uvedenou úpravu v zásadě převzal i zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Nicméně ji dále upravoval až do stavu, kdy konstatoval, že i běžné úkoly lze svěřit „jiné fyzické osobě, která má činnosti, které jí mají být svěřeny, zahrnuty v předmětu činnosti a nebude svěřené úkoly zajišťovat v zastřeném pracovněprávním vztahu“. Pak však bylo dané ustanovení zrušeno.

Souviselo to s tím, že byla v novém zákoníku práce přijata definice závislé práce a zároveň konstatováno, že může být vykonávána toliko v pracovněprávním vztahu. K tomu zákon o zaměstnanosti přijal definici nelegální práce. Podle této definice v § 5 bod e) je nelegální prací:

  1. závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah

Související dokumenty

Související pracovní situace

Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Doba trvání pracovního poměru
Jmenování na pracovní místo (do funkce)
Práce přesčas nařízená vs. práce přesčas dohodnutá
Zkušební doba
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Den vzniku pracovního poměru, den nástupu do práce
Dočasné přidělení zaměstnance
Druh a místo výkonu práce
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Informování o právech a povinnostech zaměstnance
Konkurenční činnost (souhlas zaměstnavatele)
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)

Související články

Konec existence nelegální práce
Trestněprávní aspekty nelegální práce
Výkon práce mimo základní pracovněprávní vztah - švarcsystém
Nelegální práce
Trestněprávní aspekty nelegální práce
Výkon práce mimo základní pracovněprávní vztah - jiné způsoby naplnění definice nelegální práce
Prosazování pravidel vysílání pracovníků v rámci nadnárodního poskytování služeb v České
Fáze kontroly, 1. část
Fáze kontroly, 2. část
Fáze kontroly, 3. část
Zastřené zprostředkování zaměstnání
Umožnění zastřeného zprostředkování zaměstnání
Zastřené zprostředkování zaměstnání
Povolení k zaměstnání a řádně ohlášené volné pracovní místo
Smlouva o sdružení a nelegální práce
Výkon nelegální práce cizinci
Konec existence nelegální práce
Novely zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce přijaté v souvislosti s novelou zákoníku práce
Evropská unie a zdravotní pojištění - zvláštní případy výdělečné činnosti
Vysílání zaměstnanců v silniční dopravě
Sekundární dopady porušení pracovněprávních předpisů do oblasti zaměstnanosti

Související otázky a odpovědi

Švarc systém
Volný vstup na trh práce - cizinec
Bezdlužnost agentury práce
Doručování u ukončení dočasného přidělení
Cizinci - prodloužení pracovního poměru
Povinný podíl zaměstnávání OZP 2023
Příspěvek zaměstnavatele na ubytování cizinců
Invalidní důchod I. stupně
Zaměstnání cizince na DPP
Agenturní zaměstnanci
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zkrácený úvazek na 37,5 hod týdně
Zaměstnání malého rozsahu
Sleva na dani za zaměstnance invalidního
Agentura práce
Zaměstnávání cizinců
Roční přepočtený stav zaměstnanců OZP a TZP
Agenturní zaměstnanci
Zaměstnání na DPP zdravotně postižené osoby
Zaměstnání cizince v ČR

Související předpisy

1/1991 Sb. o zaměstnanosti
435/2004 Sb. o zaměstnanosti
262/2006 Sb., zákoník práce
326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

Související komentovaná judikatura

Nejvyšší správní soud k otázce švarcsystému

Související judikáty

Zaměstnanost: znaky závislé práce
Zaměstnanost
Zaměstnanost
Výkon činnosti obchodních zástupců