Proč se (občas) mýlíme, i když jsme o své pravdě pevně přesvědčeni

Vydáno: 26 minut čtení

Názor, o kterém jsme pevně přesvědčeni, a ani v nejmenším o něm nepochybujeme, být správný vždy nemusí. Důvodem jsou určitá myšlenková zkreslení, kterými čas od času trpíme, a často i sebeklamy, vycházející z našich potřeb či emocí. Článek se zabývá nejčastějšími druhy, důvody a důsledky myšlenkových zkratek, zkreslení a sebeklamů i tím, proč mohou občas přerůstat až do podoby nekritických přesvědčení, stávajících se hendikepem v pracovním i osobním životě. Zabývá se i tím, jak se těchto, většinou nevědomých, sklonů či zvyklostí zbavit či jak jejich vzniku předejít.

Proč se (občas) mýlíme, i když jsme o své pravdě pevně přesvědčeni
Doc.
dr.
Jan
Urban
CSc.
Jako by nestačilo, že nás občas klamou druzí, klameme čas od času i sami sebe: dopouštíme se nejrůznějších sebeklamů. K nejčastějším důvodům, proč k nim dochází, patří, že si své uvažování či rozhodování snažíme trochu usnadnit. V pozadí bývá snaha našeho mozku zjednodušit si svou práci tím, že informace, které zpracovává, určitým způsobem filtruje, že občas trochu spěchá, že využívá určitých myšlenkových zkratek, které nejsou vždy účelné, to vše tak trochu za našimi zády, tedy aniž si to plně uvědomujeme.
Společným jmenovatelem mylných či ne zcela správných názorů, ke kterým pod vlivem těchto zkreslení docházíme, tak je, že neberou v úvahu veškeré dostupné informace nebo že s nimi nezacházejí zcela správně. Důvodem sebeklamů bývá však i to, že naše myšlení je občas „motivované“. Trpí totiž ne zcela vědomou snahou přizpůsobit si svět kolem nás svým přáním či potřebám nebo prostě jen názorům, které jsme si na ně již vytvořili. Svou roli při tom hraje často i to, že si nechceme připustit, jací skutečně jsme.
Myšlenková zkreslení představují určité systematické a opakované chyby myšlení, které je dobré znát. Mohou se týkat nás samotných, ale i osob kolem nás, mohou se vztahovat k našim rozhodnutím, odhadům či předpovědím, ale i k našim vzpomínkám. Kromě vlastního myšlení či paměti zasahují občas i do naší pozornosti, tedy toho, co vnímáme, a co nikoli.
Nejjednodušší příklady myšlenkových zkreslení
Myšlenkových zkreslení („cognitive bias“) existuje řada: psychologie jich dnes zná několik desítek. K těm nejjednodušším, a současně i nejčastějším, patří ty následující.
*
Paměťová zkreslení
.
Naše paměť většinou není zcela realistickým záznamem našich prožitků. Dominují v ní vzpomínky spojené se silnými emocemi nebo důležitými událostmi, které se nám většinou, bez ohledu na skutečnost, zdají být ve srovnání s jinými zážitky i přesnější. Snadněji si většinou vzpomeneme i na události, které vnímáme jako humorné. Minulost, tak jak jsme ji prožili, a naše vzpomínky, tedy to, na co z ní a jak snadno si vzpomeneme, tak mohou být dvě různé věci. Nejvážnější formou paměťových zkreslení jsou ta, kdy naše mysl do našich vzpomínek zasahuje a mění je podle událostí, které nastaly až poté, nebo je přizpůsobuje naši potřebám. Klamná představa může někdy vznikat i v souvislosti s tendencí interpretovat minulé události jako předvídatelnější, než ve skutečnosti byly.
*
Infor

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Délka pracovní doby (obecně)
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby
Práce přesčas při pružném rozvržení pracovní doby

Související články

Co znamená řídit výkon zaměstnanců
K čemu a jak lze při řízení sebe sama využít autosugesci a meditování a jak posílit svou schopnost poradit sobě samému
Personální organizace a její rozvoj
Jak na řízení personálních vztahů v případě rodinné firmy
Personální marketing - využití marketingových principů v personalistice
Doručování v režimu zákoníku práce - opravdu se nemůže stát chyba?
Jak lépe nakládat s časem organizace
Audit personálních a manažerských rizik organizace
Motivace zaměstnanců
Stres na pracovišti a stres management v pracovním prostředí
Význam souladu personální strategie s celkovou strategií organizace
Implementace diversity managementu v pracovním prostředí
Jak čelit argumentačním faulům a rétorickým trikům
Motivační nástroje vedoucího
Efektivní motivační programy
Zásady úspěšné řídicí komunikace
Budování značky zaměstnavatele
Nastavení nové personální strategie na počátku roku 2022
Od řízení k vedení

Související otázky a odpovědi

Poskytování osobních údajů zaměstnanců zákazníkům
Dvě odborové organizace
Uchovávání dokumentů - archivační lhůty
Archivace HR dokladů
Mzdové dokumenty - kopie nebo posílání emailem
Bezplatný asistenční program pro zaměstnance
Součinnost zaměstnavatele s insolvenčním správcem
Archivace pracovních smluv
Zaměstnanecký benefit - rybářský lístek
Uchování kopií dokladů
Externí vedoucí pracovník
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Pracovní smlouvy uzavřené na různou dobu u jednoho zaměstnavatele
Skartace a archivace z hlediska GDPR
Stravenkový paušál a odpracovaná doba/směna
Práce na dálku u DPP
Archivace docházky
Povinnost určit základní část pružní pracovní doby
Odmítnutí pracovního úkolu
Příspěvek zaměstnavatele na dioptrická skla