Stres k lidskému životu, a to nejen tomu pracovnímu, neoddělitelně patří. Stresory a následně naše stresové reakce nám umožňují podávat vyšší výkony, zdokonalovat se, přicházet s novými řešeními, ale mohou i napáchat mnoho škody. V krajním případě můžeme hovořit o negativních dopadech nejen na množství a kvalitu odváděné práce, ale i na celkový zdravotní a duševní stav zaměstnanců. Fakt, že přiměřené množství stresu může zaměstnance pozitivně stimulovat, se do povědomí širší veřejnosti již propsal, ovšem jak tohoto stavu dosáhnout a jak se stresem nakládat na manažerské úrovni, je pro zaměstnavatele často neznámou či přehlíženou oblastí. Následující článek je zaměřen na využití potenciálu práce se stresem a stres managementu v pracovním prostředí.
Stresová zátěž je úhlem pohledu personalistiky důležitá proměnná. V souvislosti se stresem je sledována i otázka motivace, odměňování, péče a o zaměstnance apod.
Přeneseně je problematika stresu řešena například i při základní mzdové diferenciaci (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Stres management jako takový může být logickou součástí jedné z důležitých činností řízení lidských zdrojů, a to péče o zaměstnance, jak bylo uvedeno výše. Jak ukládá § 224 zákoníku práce, zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, a v souladu se zvláštními právními předpisy zajišťovat pro zaměstnance pracovnělékařské služby.
Ovšem stresová zátěž, rostoucí tlak, není jen na straně zaměstnanců, ale i samotných organizací. Ostatně ruku v ruce s tím, jak se organizace snaží přizpůsobit změnám a vývoji v průmyslu, technologii, ekonomice, sociální a kulturní oblasti, se koncept stresu začal zapojovat do každodenního života organizací a tím i zaměstnanců. Rostoucí důležitost znalosti řízení stresu je proto neoddiskutovatelná.
Stres, stresory a stresové reakce
Na počátku je vhodné rozlišit základní pojmy, jakými jsou stres, stresor a stresové reakce. Při analýze stresu jakožto pojmu se dostáváme několik set let zpátky do historie. Slovo stres jako takové je pojem odvozený z latinského slova „estrictia“. Pokud se ohlédneme do minulosti, pak ještě v 17. století se tento výraz používal jako výraz pro katastrofu, potíže, neštěstí, trápení a zármutek, později, v 18. a 19. století se začal používat pro psychologické účely. Od té doby se pojí s jedincem a začíná být chápán jako „síla, tlak a stres“ (Tekiner & Tavas, 2016), tedy stav, ke kterému dochází, když jsou jednotlivci fyzicky a duševně k něčemu nuceni a cítí se pod tlakem a napětím.
Tento článek je zaměřen na oblast stresu v pracovním prostředí a ve své podstatě lze pracovní stres chápat jako podmnožinu stresu jako takového.
Pracovní stres je chápán jako souhrn psychických a fyziologických reakcí zaměstnanců v důsledku nepříznivých podmínek a okolností na pracovišti.
Stres je reakcí na stresor, na nějakou příčinu. Pokud tedy zaměstnanec zažívá stres, pak se jedná o odezvu, která má svůj původ často v blízkém okolí zaměstnance. Tyto stresory je možné rozdělit na pozitivní a negativní, nebo ještě přesněji na stresory v podobě výzvy a stresory v podobě překážky.
- Typické stresory ve formě výzvy jsou zvýšené pracovní tempo, pracovní zatížení, odpo