Jaké povinnosti má zaměstnavatel vůči odborové organizaci

Vydáno: 20 minut čtení

Začala u vás působit odborová organizace a vy netušíte, co to pro vás znamená? Obáváte se kontroly inspekce práce, že plníte vše, jak máte? Tento článek vám poskytne souhrnný přehled povinností spojených s existencí odborové organizace u zaměstnavatele.

Řada zaměstnavatelů (a někdy i odborových organizací) zapomíná, že působení odborové organizace u zaměstnavatele nespočívá pouze v kolektivním vyjednávání. Zákoník práce totiž obsahuje řadu povinností zaměstnavatele vůči odborovým organizacím, které je zaměstnavatel povinen plnit, přestože nemá s odborovou organizací uzavřenou jakoukoli kolektivní smlouvu. Řádné plnění těchto povinností přitom kontroluje inspekce práce, a v některých případech může mít dokonce vliv na platnost určitého právního jednání (např. na platnost výpovědi předsedovi odborové organizace).

Zákonná úprava

Povinnosti zaměstnavatele vůči odborové organizaci nalezneme v celé řadě ustanovení zákoníku práce.1) Pro větší přehlednost lze tyto povinnosti rozdělit do čtyř okruhů, kterým se budeme blíže věnovat dále:

  1. Povinnost informační
  2. Povinnost projednací
  3. Povinnost spolurozhodovací
  4. Ostatní

Informační povinnost

Účelem informační povinnosti zaměstnavatele je předem seznámit zaměstnance a jejich zástupce s důležitými záměry a plánovanými opatřeními zaměstnavatele. Zaměstnavatel je podle § 278 odst. 2 zákoníku práce povinen poskytnout tyto informace odborové organizaci v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby je mohla posoudit, popřípadě se připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním daného opatření. Zákoník práce nevyžaduje, aby informace byly poskytnuty písemně, informování prostřednictvím e-mailu by tedy mělo být dostačující.

Vzhledem k tomu, že zákoník práce upravuje jednotlivé oblasti informační povinnosti pouze velmi obecně, doplňují autorky pro větší pochopení níže u některých povinnosti svůj stručný komentář, o co se jedná, resp. jaký obsah bývá u daného bodu podle zkušeností autorek sjednáván v rámci kolektivního vyjednávání.

Zaměstnavatel má tedy ze zákona povinnost odborovou organizaci informovat o:

  • hromadném propouštění; informace uvedené v § 62 odst. 2 zákoníku práce (tj. důvody hromadného propouštění, počet a profesní složení zaměstnanců, kteří mají být propuštěni, počet a profesní složení všech zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele zaměstnáni, doba, v níž se má hromadné propouštění uskutečnit, hlediska navržená pro výběr zaměstnanců

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doručování písemností
Stávka (a doplatek do průměrného výdělku)
Potvrzení o zaměstnání
Pracovní posudek
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
Den vzniku pracovního poměru, den nástupu do práce
Dočasné přidělení zaměstnance
Druh a místo výkonu práce
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Informování o právech a povinnostech zaměstnance
Konkurenční činnost (souhlas zaměstnavatele)
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Odstupné
Okamžité zrušení pracovního poměru
Smrt zaměstnance (zaměstnavatele)
Výpověď
Pracovní volno
Souběžná činnost

Související články

Pracovní podmínky těhotných zaměstnankyň
Těhotenství a pracovní poměr
Podmínky působení odborové organizace u zaměstnavatele
Autorská a průmyslová práva z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele
Evropská rada zaměstnanců
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Zaměstnávání studentů a absolventů ze zahraničí
Zaměstnávání studentů a zdravotní pojištění
Ukrajinští zaměstnanci odcházející na základě povolávacích rozkazů a pracovněprávní souvislosti
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
Seznámení zaměstnance se změnou rozvrhu týdenní pracovní doby
Sociální pojištění zaměstnanců v Evropské unii a některých dalších zemích Evropy
Co vás zajímá - co zajímá zaměstnavatele a zaměstnance z oblasti nemocenského pojištění
Desatero povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Povinnosti zaměstnavatelů v sociálním pojištění
Doručování písemností zaměstnancům, 2. část
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Cesta do zaměstnání
Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. od 1. 1. 2023

Související otázky a odpovědi

Nástup po rodičovské dovolené
Poskytování informací o zaměstnání - ELDP
Vrácení platu kvůli chybně vystavenému platovému výměru
Insolvence zaměstnance
Archivace Dohod o srážkách ze mzdy a žádostí
Pracovní úraz - externí pracovník
Informace o obsahu právního vztahu založeného DPP
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Návrat do práce po čerpání rodičovské dovolené
Zaměstnanec ve vazbě a výkon trestu – povinnosti zaměstnavatele
Dohoda o provedení práce – rozvrh práce
Žádost zaměstnance pracujícího na DPP o zaměstnání v pracovním poměru
Přejmenování společnosti
Rozšířená informační povinnost od 1. 10. 2023
Dohody o provedení práce uzavřené jen pro případ výpomoci a povinnosti zaměstnavatele
Hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti
Odmítnutí podepsání interní směrnice jako porušení pracovní kázně
Praxe žáků, studentů a učňů
Nevyzvednutá mzda nekontaktního zaměstnance a povinnosti zaměstnavatele
Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ

Související vzory

Vzor: Žádost zaměstnankyně o poskytnutí rodičovské dovolené
Vzor: Upozornění zaměstnance na možnost výpovědi

Související komentovaná judikatura

Útok na majetek zaměstnavatele v judikatuře Nejvyššího soudu