Evropská rada zaměstnanců

Vydáno: 21 minut čtení

Za účelem zajištění práva zaměstnanců na informování a projednání takzvaných nadnárodních informací, které se týkají zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů nacházejících se na území více členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, implementovala Česká republika do svého právního řádu prostřednictvím příslušných ustanovení zákoníku práce, s účinností ke dni vstupu do Evropské unie, Směrnici Rady Evropské Unie 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření jiného postupu pro jejich informování.

Hlavní úlohou evropské rady zaměstnanců (dále též „ERZ, Rada“), jakožto orgánu složeného ze zástupců zaměstnanců zaměstnavatele působícího napříč Evropou, je zabezpečit jedno z elementárních práv zaměstnanců v pracovněprávním vztahu, a to právo na informace a projednání. Právo na přístup zaměstnanců k nadnárodním informacím se pak konkrétně vztahuje na rozhodnutí, která se týkají zaměstnanců zaměstnavatelů působících ve více členských státech Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru (tzn. včetně Norska, Islandu a Lichtenštejnska) a která jsou přijímána v jiném členském státě, než ve kterém dotčení zaměstnanci vykonávají svou práci. Stěžejním impulsem pro přijetí Směrnice 94/45/ES byl zejména fakt, že v rámci vnitřního trhu Evropské unie dochází ke vzniku nadnárodních podniků a jejich skupin provozujících činnost ve více členských státech, pro jejichž správné fungování je nezbytné, aby podniky a skupiny podniků informovaly zástupce zaměstnanců a projednávaly se zástupci zaměstnanců rozhodnutí, která se zaměstnanců dotýkají. Tato směrnice byla následně v roce 2009 novelizována a označena číslem 2009/38/ES (dále též „Směrnice“).

Zaměstnavatel s působností na území více členských států

Za zaměstnavatele s působností na území více členských států se za účelem této právní úpravy považuje zaměstnavatel, který má alespoň 1 000 zaměstnanců napříč členskými státy a alespoň ve dvou členských státech po 150 zaměstnancích. Skupinou zaměstnavatelů působících na území členských států se pak rozumí skupina více zaměstnavatelů, kteří společně zaměstnávají alespoň 1 000 zaměstnanců v členských státech. Zároveň se musí jednat o nejméně dva zaměstnavatele se sídlem přinejmenším ve dvou odlišných členských státech, přičemž alespoň jeden z nich zaměstnává nejméně 150 zaměstnanců v jednom členském státě a jiný zaměstnavatel alespoň 150 zaměstnanců v jiném členském státě.

Příklad č. 1:

Zaměstnavatel, který zaměstnává napříč členskými státy desítky tisíc zaměstnanců, přičemž většina z nich vykonává práci na území Německa a zároveň v ostatních členských st&

Související dokumenty

Související pracovní situace

Potvrzení o zaměstnání
Doručování písemností
Pracovní posudek
Informování o právech a povinnostech zaměstnance
Doručování písemností
Pracovní posudek
Potvrzení o zaměstnání
Doba trvání pracovního poměru
Jmenování na pracovní místo (do funkce)
Zkušební doba
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Den vzniku pracovního poměru, den nástupu do práce
Dočasné přidělení zaměstnance
Druh a místo výkonu práce
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Informování o právech a povinnostech zaměstnance
Konkurenční činnost (souhlas zaměstnavatele)
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Odstupné
Okamžité zrušení pracovního poměru
Smrt zaměstnance (zaměstnavatele)

Související články

Těhotenství a pracovní poměr
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Sociální pojištění zaměstnanců v Evropské unii a některých dalších zemích Evropy
Co vás zajímá - co zajímá zaměstnavatele a zaměstnance z oblasti nemocenského pojištění
Desatero povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Povinnosti zaměstnavatelů v sociálním pojištění
Doručování písemností zaměstnancům, 2. část
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Zaměstnávání studentů a absolventů ze zahraničí
Zaměstnávání studentů a zdravotní pojištění
Jaké povinnosti má zaměstnavatel vůči odborové organizaci
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
Těhotenství a pracovní poměr
Pracovní podmínky těhotných zaměstnankyň
Seznámení zaměstnance se změnou rozvrhu týdenní pracovní doby
Ukrajinští zaměstnanci odcházející na základě povolávacích rozkazů a pracovněprávní souvislosti
Autorská a průmyslová práva z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele
Doručování pracovněprávních písemností zaměstnancům
Podmínky působení odborové organizace u zaměstnavatele
Cesta do zaměstnání

Související otázky a odpovědi

Rozšířená informační povinnost od 1. 10. 2023
Informace o obsahu právního vztahu založeného DPP
Nástup po rodičovské dovolené
Poskytování informací o zaměstnání - ELDP
Insolvence zaměstnance
Archivace Dohod o srážkách ze mzdy a žádostí
Pracovní úraz - externí pracovník
Zaměstnanec ve vazbě a výkon trestu – povinnosti zaměstnavatele
Dohoda o provedení práce – rozvrh práce
Žádost zaměstnance pracujícího na DPP o zaměstnání v pracovním poměru
Návrat do práce po čerpání rodičovské dovolené
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Přihlášení zaměstnavatele na OSSZ
Škoda způsobená zaměstnancem zaměstnavateli
Žádost o dovolenou u dohod o provedení práce
Povinnost oznámit přiznání důchodu zaměstnavateli
Přejmenování společnosti
Bezpečnostní listy na pracovišti
Zaměstnání cizinců na DPP
Zdravotní pojištění invalidního zaměstnance

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce

Související vzory

Vzor: Žádost zaměstnankyně o poskytnutí rodičovské dovolené
Vzor: Upozornění zaměstnance na možnost výpovědi

Související komentovaná judikatura

Útok na majetek zaměstnavatele v judikatuře Nejvyššího soudu