Problematika tzv. souběhu funkcí je projednávána českými soudy více než 25 let, přičemž v různých obměnách se jednotlivé aspekty a dopady souběhu funkcí neustále vrací. Předmětem tohoto článku je shrnutí dosavadních závěrů o (ne)možnosti vzniku pracovněprávního vztahu z uvedeného důvodu (souběhu funkcí) v kontextu unijního rámce uspokojování mzdových nároků zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele. Právě v dotčené oblasti totiž Nejvyšší správní soud předložil předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU, přičemž její posouzení může mít závažný dopad především do oblasti veřejného práva.
Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
Dle ZOchrZ má zaměstnanec v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti. Podle § 3 písm. a) ZOchrZ se zaměstnancem rozumí fyzická osoba, s níž zaměstnavatel sjednal pracovní poměr, dohodu o provedení práce za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem nebo dohodu o pracovní činnosti, na jejichž základě jí vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. Aby byl nárok žadatele ze strany Úřadu práce ČR uspokojen, musí se jednat podle § 3 písm. b) ZOchrZ o mzdu (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměnu, popřípadě její náhradu, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1) nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.
Z ochrany podle ZOchrZ jsou ale vyjmuti zaměstnanci uvedení v § 2 ZOchrZ. Zvláštní skupinu podle dotčeného ustanovení tvoří zaměstnanci, kteří byli v rozhodném období zaměstnancem zaměstnavatele, jenž je v platební neschopnosti, a současně v tomto rozhodném období byli jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měli u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Jedná se o přímé vyloučení vyplývající z čl. 12 odst. 3 směrnice 2008/94/ES o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti.2)
Podle důvodové zprávy k ZOchrZ je příčinou vyloučení těchto kategorií zaměstnanců zvláštní charakter pracovněprávních vztahů, což ve vztahu ke statutárním orgánům (nebo jejich členům) platebně neschopného zaměstnavatele výstižně komentoval Okresní soud Plzeň-město v odůvodnění rozsudku č.j.: 13 C 225/2009-85, ze dne 2. 2. 2010, když podle jeho názoru účelem ZOchrZ od počátku nesporně nebylo přenášet neúspěchy soukromých subjektů v obchodní činnosti na stát. Poukazujeme však na skutečnost, že podmínkou přímého vyloučení z uspokojení dlužných mzdových nároků podle ZOchrZ být musí zejména nejméně poloviční majetková účast statutárního orgánu nebo jeho člena v rozhodném období. Jedná se tedy pouze o vyloučení u kapitálových obchodních společ