V roce 2018 jste možná zaznamenali rozhodnutí Soudního dvora EU (SDEU) ve věci hasiče Rudyho Matzaka. Pracovní pohotovost tohoto dobrovolného hasiče z Belgie byla unijním soudem posouzena jako pracovní doba, a to především z důvodu, že do šibeničních 8 minut nejenže musel reagovat na výzvu zaměstnavatele, ale musel být již na své stanici. Letos na jaře se unijní soud ve dvou podobných případech opět zabýval otázkou, zda pracovní pohotovost „na zavolání“ (tedy ta, během které nemá zaměstnanec povinnost zůstat na pracovišti – tj. pracovní pohotovost i ve smyslu našeho zákoníku práce) představuje ve smyslu unijní směrnice (viz níže) dobu odpočinku, nebo pracovní dobu. Přitom velmi názorně ukázal, k čemu je nutno přihlížet a jaké okolnosti jsou naopak při tomto posuzování irelevantní.
Česká právní úprava
Zmíněné případy byly posuzovány dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby, která byla implementována i do českého zákoníku práce. Pracovní pohotovost podle českého zákoníku práce představuje dobu, kdy zaměstnanec práci nekoná, ale je připraven k jejímu případnému výkonu nad rámec rozvrhu jeho pracovních směn. Od pracovní doby, během které se také může stát, že zaměstnanec práci nekoná (neboť zrovna žádná není), ale je připraven ji konat, se pracovní pohotovost liší také v tom, že ji lze držet pouze na jiném dohodnutém místě, nikoliv však na pracovišti zaměstnavatele. Typicky se s ní v praxi lze setkat kupříkladu v IT, při údržbě infrastruktury, správě budov apod.
Pro pracovní pohotovost je charakteristická dostupnost a připravenost zaměstnance k práci. Pokud však během ní nedojde ze strany zaměstnance k výkonu práce, náleží zaměstnanci za tuto dobu odměna, nikoliv mzda či plat, a to ve výši minimálně 10 % průměrného výdělku. V případě, že zaměstnanec během pracovní pohotovosti práci koná, přirozeně tento časový úsek představuje pracovní dobu, která bude většinou zároveň i prací přesčas. Zaměstnanci proto bude zpravidla náležet mzda či plat, příplatek či náhradní volno za práci přesčas a případně i další příplatky nebo náhradní volno.
Pracovní pohotovost je standardně dobou odpočinku zaměstnance, během které je jeho svoboda ohledně způsobu trávení volného času do určité míry omezena – musí např. být dostupný na mobilním telefonu, mít u sebe notebook, zareagovat do určité doby na zprávu od zaměstnavatele apod. I s ohledem na tato omeze