Pracovní pohotovost podle judikatury Soudního dvora EU

Vydáno: 15 minut čtení

V roce 2018 jste možná zaznamenali rozhodnutí Soudního dvora EU (SDEU) ve věci hasiče Rudyho Matzaka. Pracovní pohotovost tohoto dobrovolného hasiče z Belgie byla unijním soudem posouzena jako pracovní doba, a to především z důvodu, že do šibeničních 8 minut nejenže musel reagovat na výzvu zaměstnavatele, ale musel být již na své stanici. Letos na jaře se unijní soud ve dvou podobných případech opět zabýval otázkou, zda pracovní pohotovost „na zavolání“ (tedy ta, během které nemá zaměstnanec povinnost zůstat na pracovišti – tj. pracovní pohotovost i ve smyslu našeho zákoníku práce) představuje ve smyslu unijní směrnice (viz níže) dobu odpočinku, nebo pracovní dobu. Přitom velmi názorně ukázal, k čemu je nutno přihlížet a jaké okolnosti jsou naopak při tomto posuzování irelevantní.

Česká právní úprava

Zmíněné případy byly posuzovány dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby, která byla implementována i do českého zákoníku práce. Pracovní pohotovost podle českého zákoníku práce představuje dobu, kdy zaměstnanec práci nekoná, ale je připraven k jejímu případnému výkonu nad rámec rozvrhu jeho pracovních směn. Od pracovní doby, během které se také může stát, že zaměstnanec práci nekoná (neboť zrovna žádná není), ale je připraven ji konat, se pracovní pohotovost liší také v tom, že ji lze držet pouze na jiném dohodnutém místě, nikoliv však na pracovišti zaměstnavatele. Typicky se s ní v praxi lze setkat kupříkladu v IT, při údržbě infrastruktury, správě budov apod.

Pro pracovní pohotovost je charakteristická dostupnost a připravenost zaměstnance k práci. Pokud však během ní nedojde ze strany zaměstnance k výkonu práce, náleží zaměstnanci za tuto dobu odměna, nikoliv mzda či plat, a to ve výši minimálně 10 % průměrného výdělku. V případě, že zaměstnanec během pracovní pohotovosti práci koná, přirozeně tento časový úsek představuje pracovní dobu, která bude většinou zároveň i prací přesčas. Zaměstnanci proto bude zpravidla náležet mzda či plat, příplatek či náhradní volno za práci přesčas a případně i další příplatky nebo náhradní volno.

Pracovní pohotovost je standardně dobou odpočinku zaměstnance, během které je jeho svoboda ohledně způsobu trávení volného času do určité míry omezena – musí např. být dostupný na mobilním telefonu, mít u sebe notebook, zareagovat do určité doby na zprávu od zaměstnavatele apod. I s ohledem na tato omeze

Související dokumenty

Související pracovní situace

Pracovní pohotovost
Pracovní pohotovost
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Souběh příplatků
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Evidence pracovní doby
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby
Práce přesčas při pružném rozvržení pracovní doby
Rovnoměrné rozvržení pracovní doby
Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Sjednání kratší pracovní doby
Směna a její maximální délka
Úprava pracovní doby (zvláštní pracovní podmínky)

Související články

Pracovní pohotovost
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Práce přesčas a mzda za práci přesčas
Otázky kolem pracovní doby a odměňování práce ve svátek
Sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas
Řešení některých problémů ve mzdové účtárně formou dotazů a odpovědí
Dovolená v souvislostech zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Pracovní smlouva a domnělý střet zájmů
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2017
Problémy mzdových účetních a personalistů v otázkách a odpovědích
Souběh funkcí v předběžné otázce ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
Pandemie COVID-19 a pracovněprávní dopady
Tradiční chyby v přiznávání, snižování a odebírání osobních příplatků
Nový svátek v roce 2016
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2017, 1. část
Rozvržení týdenní pracovní doby pedagogických pracovníků
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Změny v odměňování zaměstnanců a státních zaměstnanců v roce 2019

Související otázky a odpovědi

Příplatek za noční a odpolední směnu
Délka pracovní doby
Příplatek z práci ve svátek ve vícesměnném a jednosměnném provozu
Náhradní volno a práce ve svátek
Poměrná část odměny za pololetí - příspěvková organizace, plat
Práce na částečný úvazek a práce konaná nad týdenní pracovní dobu a její odměňování v měsíci
Saldo hodin
Pracovní cesta o víkendu u zaměstnance na DPP
Školení zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou
Dohoda o provedení práce - příplatek za práci ve svátek
Práce ve svátek
Placení svátků při nerovnoměrném rozvržení
Práce ve svátek v den pracovního klidu
Práce přesčas a její proplacení
Příplatek za přesčas u zkráceného pracovního poměru
Mzdový list, odpracované dny, odpracované hodiny
Vrácení mzdy za neodpracované dny
DPP a práce o víkendech
Náhrada mzdy za dovolenou při nerovnoměrně rozvržené pracovní době
Konto pracovní doby a neplacené volno

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce

Související judikáty

Sindicato de Médicos v. Conselleria de Sanidad y Consumo
Landeshauptstadt Kiel v. Norbert Jaeger