V současné době, kdy je na trhu práce převažující nabídka volných pracovních míst a nedostatek pracovních sil, se zaměstnavatelé snaží získat nové zaměstnance poskytováním nejrůznějších výhod. Současně však hledají cesty, jak udržet stávající zaměstnance, kteří jsou lákáni vyššími mzdami a nejrůznějšími zaměstnaneckými výhodami k jiné společnosti.
Plnění, která jsou zaměstnancům poskytována vedle mzdy za vykonanou práci, se označují jako zaměstnanecké výhody - benefity. Za určitých podmínek se mohou zaměstnanecké výhody poskytovat i budoucím zaměstnancům - studentům formou motivačního příspěvku.
Souhrn poskytovaných zaměstnaneckých výhod se tak stává důležitým kritériem pro hodnocení pozice firmy na trhu práce a je důležitým kritériem při rozhodování uchazeče o zaměstnání. Zaměstnanecké výhody jsou z hlediska nákladů organizace flexibilnější a z pohledu zaměstnance je jejich případné omezení nebo dokonce zrušení vnímáno příznivěji než snížení mzdy.
V řadě obchodních společností se v rámci personální politiky společnost zavazuje vynaložit určitý objem finančních prostředků na pokrytí sociálních potřeb svých zaměstnanců a vytvořit sociální fond. Pokud jde o povinnost takový fond tvořit, je možné rozdělit zaměstnavatele do dvou skupin.
První skupinu tvoří organizace, kterým zákon ukládá povinnost tvořit FKSP. Druhou skupinu představují zaměstnavatelé, kterým právní předpis ukládá povinnost tvořit sociální fond. Mezi tyto organizace patří:
- zdravotní pojišťovny, pro něž tvorbu sociálního fondu upravuje § 4 vyhlášky č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů;
- akciová společnost České dráhy, která povinně vytváří sociální fond podle § 11 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů;
- veřejné vysoké školy, kterým stanoví § 18 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, povinnost vytvářet sociální fond;
- veřejné výzkumné instituce, které povinně vytvářejí sociální fond v souladu s § 23 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů.
Další skupinu tvoří zaměstnavatelé, kteří mohou sociální fondy vytvářet dobrovolně. Sem patří obchodní společnosti, družstva a zaměstnavatelé jako fyzické osoby. Dobrovolně mohou peněžní fond vytvářet i územní samosprávné celky v souladu s § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dobrovolně mohou tvořit sociální nebo obdobné fondy politické strany a spolky.
Jsou i zaměstnavatelé, kterým právní předpis neumožňuje tvorbu sociálního fondu. Sem patří obecně prospěšné společnosti - viz zákon č. 248/1995 Sb., který však byl k 1. 1. 2014 zrušen. V souladu s § 3050 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "NOZ"), se práva a povinnosti obecně prospěšné společnosti nadále řídí dosavadními právními předpisy, pokud tato společnost nevyužije svého práva na změnu právní formy a netransformuje se na ústav, nadační fond nebo nadaci podle NOZ.
Tvorba a čerpání sociálního fondu
Kri