Nezaměstnanost v Česku je nejnižší z členských zemí Evropské unie, zkušení personalisté se snaží přilákat kreativní zaměstnance nejenom adekvátním mzdovým ohodnocením, ale i nabídkou zkrácených úvazků nebo umožnění práce z domova.
Nízká míra nezaměstnanosti je velmi příznivá pro národní ekonomiku a pro zaměstnance, kteří mají dostatek příležitostí najít zajímavější pracovní uplatnění za vyšší mzdu nebo plat. V Česku mají aktuálně velmi příznivé uplatnění na trhu práce i absolventi hledající první zaměstnání nebo studenti či penzisté hledající přivýdělek. Pro firemní personalisty je však složitější najít kvalitní a výkonné zaměstnance s omezeným mzdovým rozpočtem.
Jak vysoká je nezaměstnanost v zemích EU
V říjnu 2019 byla dle údajů Eurostatu (Pressemitteilung Nr. 182/2019) nezaměstnanost z členských zemí Evropské unie nejnižší v Česku (2,2 %), v Německu (3,1 %), v Polsku (3,2 %), na Maltě (3,4 %), v Maďarsku (3,5 %), v Nizozemí (3,5 %), ve Velké Británii (3,8 %), v Rumunsku (4,0 %), v Bulharsku (4,2 %), v Estonsku (4,3 %), ve Slovinsku (4,3 %), v Rakousku (4,6 %) a v Irsku (4,8 %). V ostatních členských zemích EU byla již nezaměstnanost vyšší než 5 %. Průměrná míra nezaměstnanosti za 28 členských zemí EU činila 6,3 %. Nad 7% hranicí byla nezaměstnanost na Kypru (7,1 %), ve Francii (8,5 %), v Itálii (9,7 %), ve Španělsku (14,2 %) a v Řecku (16,7 %). Pro srovnání, meziroční míra nezaměstnanosti poklesla o 0,4 %, neboť v říjnu 2018 činila za všechny členské země Evropské unie 6,7 %.
Práce z domova jako významný benefit
Pro některé zaměstnance však přestává být od určité mzdové úrovně nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím výběr zaměstnání výše hrubé mzdy, ale začínají upřednostňovat i jiné benefity, např. práci na zkrácený úvazek nebo možnost pracovat z domova, pokud to povaha práce alespoň částečně dovoluje. Z důvodu rozvoje moderních technologií v posledních letech stoupá počet profesí, které je možné např. jeden den či dva dny v týdnu vykonávat z domova. Zaměstnavatelé, kteří umožňují svým zaměstnancům možnost alespoň částečného výkonu práce z domova, mohou přilákat do svých řad potřebné odborníky milující svobodu a možnost tvořit z pohodlí domova. Takové firmy získávají v očích veřejnosti a potencionálních uchazečů o zaměstnání výbornou image. Nabídka práce z domova je sice pro firmu levnou záležitostí, ale vyžaduje skvělou organizaci práce a nastavení firemních procesů tak, aby byla práce z domova efektivní. Důraz je potřeba klást zejména na komunikaci a vzájemnou spolupráci. Zaměstnanci pracující z domova musí mít dostatečné vlastní manažerské schopnosti, aby svoji práci vykonávali v souladu s ostatními spolupracovníky.
Nejvíce lidí pracuje na zkrácený úvazek v Nizozemí
Někteří zaměstnanci potřebují z různých důvodů, např. rodinných, osobních, profesních, zdravotních, více volného času. Přitom jsou ve vykonávané práci velmi dobří a zaměstnavatelé rozhodně chtějí, aby nadále u nich pracovali. Řešením v těchto situacích je práce na zkrácený úvazek. Firmy nabízející zkrácený úvazek mohou do firmy přilákat velmi schopné zaměstnance, pro které je možnost práce na zkrácený úvazek klíčovým faktorem při hledání uplatnění na trhu práce. Kreativní a inovativní zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek mají zpravidla velmi vysokou produktivitu práce a pro budoucnost firmy může být jejich přínos neocenitelný. Prosperující firmy se orientují na celkový přínos zaměstnance, nikoliv na počet hodin strávených v práci. Nejvíce zaměstnanců na zkrácený úvazek, v rozsahu maximálně 6 hodin denně, pracuje z členských zemí EU v Nizozemí (17,3 % mužů a 58,3 % žen), v Německu (7,9 % mužů a 36,0 % žen), ve Velké Británii (10,0 % mužů a 35,9 % žen), v Rakousku (7,7 % mužů a 34,2 %), v Irsku (10,6 % mužů a 32,8 % žen) a v Itálii (7,9 % mužů a 32,4 % žen), jak vyplývá z údajů ze statistické publikace Jahrbuch 2019 (Das Statistische Bundesamt). V Česku na zkrácený úvazek pracuje 1,8 % mužů a 7,6 % žen. Méně zaměstnanců z členských zemí EU než v Česku pracuje na zkrácený úvazek pouze v Bulharsku, v Rumunsku, v Maďarsku a v Chorvatsku.
V Nizozemí a Švédsku pracuje z domova každý třetí
Z členských zemí Evropské unie pracuje alespoň příležitostně z domova nejvíce zaměstnanců v Nizozemí (36 %), ve Švédsku (33 %), v Lucembursku (31 %), ve Finsku (30 %), v Dánsku (27 %), ve Velké Británii (24 %), v Belgii (23 %), v Rakousku (22 %), ve Francii (20 %), v Estonsku (20 %), v Irsku (19 %), ve Slovinsku (18 %), v Portugalsku (15 %), v Polsku (14 %), v Německu (12 %) a na Maltě (10 %), jak vyplývá z údajů ze statistické publikace Jahrbuch 2019 (Das Statistische Bundesamt). V ostatních členských zemích Evropské unie je to méně než 10 %, a sice v Česku (9 %), na Slovensku (9 %), ve Španělsku (8 %), v Chorvatsku (7 %), v Maďarsku (6 %), v Řecku (5 %), v Lotyšsku (5 %), v Itálii (5 %), v Litvě (5 %), na Kypru (2 %), v Bulharsku (1 %) a v Rumunsku (0,7 %).
Práce z domova má svá rizika
Stejně jako je pro některé zaměstnance práce z domova pracovním snem, tak pro jiné zaměstnance je naprosto nevhodná, přestože jim to povaha práce umožňuje. Zkušení personalisté a vedoucí pracovníci si jsou této skutečnosti velmi dobře vědomi. Zaměstnanci pracující z domova musí být samostatní, rozhodní a odpovědní. Přitom musí být velmi orientovaní na konečný výsledek. Práce z domova je tedy vhodná pouze pro zaměstnance, kteří jsou sami sobě pečlivým kontrolorem, kteří se při práci z oblíbeného křesla nenechají rozptylovat každodenním chodem v domácnosti. Na druhou stranu práce z domova šetří hodně času, neboť odpadá dojíždění do práce a z práce a lze snadněji skloubit pracovní a osobní rozvrh dne, když je možné práci rozdělit na několik fází – např. brzy ráno či večer. To jsou pro mnohé kreativní zaměstnance natolik důležité výhody, že zaměstnavatelé umožňující práci z domova získávají na trhu práce náskok před konkurencí. Oproti západoevropským zemím je přitom v Česku stále prostor pro větší nabídku zkrácených úvazků a home-office.
Pramen: Destatis (Das Statistische Bundesamt) – Statistisches Jahrbuch 2019 „Kapitel Internationales“ a Eurostat (Pressemitteilung Nr. 182/2019)