Ing. Růžena Klímová
Počet vyhledaných dokumentů: 490
Řadit podle:
Počet vyhledaných dokumentů: 490
Řadit podle:
Náš zaměstnanec uplatňoval daňové zvýhodnění na dítě na pozici č. 3, od 1. 1. 2026 do 31. 8. 2026. Protože nedodal v září potvrzení o studiu, bylo daňové zvýhodnění od 1. 9. 2026 zastaveno. V říjnu nám sdělil, že dítě ukončilo studium k 31. 3. 2026. Můžeme tuto situaci vyřešit, tak že si podá sám daňové přiznání za rok 2026 a toto daňové zvýhodnění vrátí? Nebo musíme otevřít již uzavřené mzdy a opravit všechny tyto měsíce a následně poslat za každý měsíc opravné JMHZ? Nebo máme správci daně oznámit dlužnou částku?
Jak správně vyplnit tiskopis Vyúčtování daně z příjmů FO vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně? Zejména nám jde o Sloupec 1 – mělo být sraženo podle § 38d odst. 1, 2 a 8 ZDP a Sloupec 2 – bylo sraženo. Situace: práce odvedená v září 2026, odměna vyplacena v říjnu 2026 (z ní byla sražena srážková daň např. 1 800 Kč spolu s výplatou), a v listopadu 2026 bude odvedena sražená daň na FÚ.
Jak toto bude zapsáno ve Vyúčtování: Uvede se ve sloupci 1 na řádku září a ve sloupci 2 na řádku září, nebo se uvede ve sloupci 1 na řádku říjen a ve sloupci 2 na řádku říjen, nebo se uvede ve sloupci 1 na řádku září a ve sloupci 2 na řádku říjen, nebo se uvede ve sloupci 1 na řádku říjen a ve sloupci 2 na řádku listopad? Která z variant je ta správná?
Podle § 38d odst. 1 je zaměstnavatel povinen srážku provést při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, což si vykládáme jako měsíc, ve kterém vyplácíme odměnu, tedy v říjnu. A uvedenou částku bychom uvedli do Sloupce 1 – říjen a do sloupce 2 v listopadu, kdy jsme ji skutečně odvedli na FÚ.
Zaměstnankyně pracuje u stejné firmy (jedno IČ) na hlavní pracovní poměr a dohodu o provedení práce. Musí se posílat na ÚP zvlášť příjmy z hlavního pracovního poměru a zvlášť z dohody o provedení práce, i když má zaměstnankyně uvedeny oba příjmy dle zákona (z dohody i z hlavního pracovního poměru) na jedné výplatní pásce? ÚP prý zablokoval výplatu, protože nebyly zvlášť odeslány příjmy z DPP. Shodou okolností zaměstnankyně na DPP ve 3. čtvrtletí neobdržela žádnou odměnu. Měly se prý poslat nulové příjmy. Je to pravda? Nezdá se mi to správné, protože, jak jsem psala dříve, pracuje u stejné organizace s jedním shodným IČ. To, že tu máme JMHZ přece nemění dřívější praxi, tj. uvedení mzdy a odměny na jednom potvrzení, nebo se mýlím?
Úřad práce ve své výzvě podle § 70 zákona č. 151/2025 Sb. požaduje po zaměstnavateli sdělení údajů o výši příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků zaměstnance za měsíc 07/2026. Dále uvádí, že příjmy se mají uvádět vždy za kalendářní měsíc, za který byly zúčtovány. Máme tedy uvést příjem za měsíc červenec vyplacený v srpnu, nebo za měsíc červen vyplacený v červenci?
Zákoník práce v § 56 odst. 2 uvádí, že zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud podle lékařského posudku nemůže dále pracovat bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů výkon jiné pro něho vhodné práce. Zaměstnanec okamžitě zrušil pracovní poměr, má právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní doby. Tuto náhradu (za 2 měsíce) vyplatím v poslední mzdě zaměstnance. Z této náhrady odvádím, ZP, SP, daň. Je to takto správně? Spadá tato mzdová složka do OON nebo k ní přihlédnout jako k překážce na straně zaměstnavatele?
Jak budeme správně postupovat při registraci u obecních zastupitelů, kteří budou nově zvolení do funkce obecního
zastupitele a jak budeme postupovat u zastupitelů, kteří budou pokračovat (opětovné zvolení). Pro registraci
nelze vědět dopředu. Při minulých volbách bylo zahájení činnosti ode dne zvolení tj. ode dne kdy bylo ukončené
sčítání hlasů.
Má zaměstnavatel povinnost přispívat zaměstnanci na dioptrické brýle?
Kdy přesně může nový zaměstnanec podepsat/učinit prohlášení? Vždy se na školení přednášelo, že prohlášení se podepisuje od nástupu do zaměstnání až do 30 dnů. Nyní se setkávám s názorem, že si může podepsat/učinit prohlášení zaměstnanec dříve, než vznikl pracovní poměr. Existuje možnost (a pokud ano, moc prosím o její přesný popis kam, kde a co zapsat) jak lze učinit prohlášení „dopředu“ s platností ode dne skutečného nástupu? Bude takové prohlášení akceptovat finanční kontrola?
V pracovní smlouvě nemám uvedeno datum výplaty, ale po dobu několika let dostávám mzdu do 15. dne následujícího měsíce. Nová majitelka mi dosud neschválila mzdu. Pokud není přesně datum výplaty uvedené v pracovní smlouvě, do kdy se musí schválit mzda, když do 20. dne musím udělat JMHZ a přehled na pojišťovnu a zároveň odvody? A jak postupovat, když není schválená mzda?
Zaměstnankyně byla zaměstnána na dohodu o provedení práce od 22. 4. 2026 do 30. 6. 2026. Protože v měsíci květnu odvedla na sociální pojištění, předpokládám, že v hlášení REGZEC musím uvést průměrný čistý měsíční výdělek. Prosím o radu s jeho výpočtem. Se zaměstnankyní nebyl sjednán rozsah pracovní doby. Byla sjednána odměna z dohody 180 Kč za hodinu. Byl sjednán příspěvek na dojíždění za 140 Kč za odpracovanou směnu. Prohlášení poplatníka zaměstnankyně podepsala za měsíce květen a červen. Za měsíc duben odpracovala zaměstnankyně 44,4 hodiny, 6 dnů. Odměna z dohody činí 7 992 Kč, příplatek za dojíždění 840 Kč. Čistá mzda 7.508 Kč. Za měsíc květen odpracovala zaměstnankyně 136,97 hodiny, 19 dnů. Odměna z dohody činí 24 654 Kč, příplatek za dojíždění 2 660 Kč a byla vyplacena jednorázová mimořádná odměna 4 000 Kč. Čistá mzda 25 540 Kč.
v JMHZ za květen 2026 mám propustnou chybu 40291. Vznikla u zaměstnankyně, která se vrátila z rodičovské dovolená a nastoupila na zkrácený pracovní úvazek. Do JHMZ jsem slevu na sociálním pojištění uplatnila od 4. 5. do 31. 5. ÚSS mi sdělila, že sleva musí být uplatněna za celý měsíc, tj. od 1. 5. do 1. 5. a musím podat opravné hlášení. Jak mám postupovat, samozřejmě nemohu otevřít již uzavřené mzdy za květen 2025?
Zaměstnanec má jedno dítě, na které uplatňuje daňové zvýhodnění (celou dobu). V téže společně hospodařící domácnosti žije a dítě vyživuje i družka, která daňové zvýhodnění ale neuplatňuje. Je nutné tuto družku uvádět do JMHZ?
Firma je dlouhodobě bez zaměstnanců. Registraci k dani ze závislé činnosti i srážkové dani zrušila ale až k 27. 2. 2026. FÚ zaslal Rozhodnutí o registraci s datem 13. 2. 2026. Na DIS je ale registrace stále vidět a PSSZ zaslal výzvu na zaslání JMHZ zatím za duben. Na PSSZ jsem sice odeslala odpověď s přílohami ohledně zrušené registrace a doufám, že Výzva bude tímto vyřízena. Za období 01 a 02/2026 jsem zkoušela podat „nulové“ JMHZ, ale bez přihlášených zaměstnanců se mi hlášení nedaří zpracovat. Obávám se, že PSSZ mi bude opět po 20. 6. 2026 zasílat Výzvy na zaslání JMHZ za 01 a 02. Jak mám toto vyřešit?
OSVČ měl jen jednoho zaměstnance a to na DPP bez účasti na důchodovém pojištění. Dohoda byla ukončena k 16. 3. 2026. Dne 17. 3. 2026 byla provedena odhláška z registru zaměstnavatelů u příslušné OSSZ. Rozumím tomu dobře, že za tohoto „dohodáře“ OSVČ neprovádí dohlášení JMHZ za 01, 02, 03/2026, protože k 1. 4. 2026 již nebyl zaměstnavatelem?
Jak mají být na sebe navázány tyto položky v JMHZ: 10476, 10477, 10478. Původně jsem měla v JMHZ 10476 a stejnou částku v 10477, nešlo mi odeslat. Následně jsem opravila na 10477 a stejnou částku v 10478 (nemáme žádné zaměstnance jako záchranáře, hasiče...), 10476 prázdná hodnota a takto mi prošlo. Nejsem si stále jistá, jestli jsem odeslala správně.
V červnu se zaměstnanec, který u nás pracuje už od loňského roku, rozhodl, že by chtěl podepsat prohlášení poplatníka (jinde ho podepsané nemá). Je toto možné, když zákon stanoví lhůtu do 15. února? Pokud ano, podepíše nyní a případná sleva bude poprvé uplatněna za měsíc červen?
Pokud je dle pracovní smlouvy sjednána pracovní doba 38,75 hodin/týden a nejde o pozici, kde by musela být doba zkrácena, co se vyplňuje do JMHZ 10261 Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnance: 40 nebo 38,75?
Pokud je zaměstnanec nemocný delší dobu, nebo je nepřítomen a neodpracuje v příslušném kalendářním čtvrtletí 21 dnů, tak nám systém automaticky vygeneruje v následujícím čtvrtletí průměr pro náhrady z minimální mzdy a pokud v tom příslušném měsíci není potřeba použít průměr pro žádný výpočet (např. dlouhodobá nemoc – čerpá již jen nemocenskou, nebo se jedná o měsíční mzdu bez příplatků, bez čerpání dovolené atd.), tak se do průměru nezasahuje a zůstává uveden jen ten vygenerovaný z minimální mzdy. Pokud je však potřeba průměr použít, tak samozřejmě počítáme pravděpodobný a z toho se pak vychází pro výpočty náhrad atd. Může se takto do JMHZ nechávat průměr pro náhrady vygenerovaný z minimální mzdy, když to nemá vliv na žádný výpočet? Nebo musí být průměr přepočítán na pravděpodobný, i když není v ten měsíc použit pro žádný výpočet?
V loňském roce jsme neplatně rozvázali pracovní poměr se zaměstnancem z důvodu nadbytečnosti v 9/2025 a vyplatili jsme mu odstupné. Letos jsme uznali neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a zaměstnanec od 3/2026 chodí opět do práce. Zaměstnance jsme zpětně přihlásili na ZP a ČSSZ, jako by k ukončení pracovního poměru nedošlo. Nyní bylo soudně stanoveno, že zaměstnanci náleží ušlá mzda za měsíce 10/2025 – 3/2026 a musí vrátit vyplacené odstupné bez vzájemného započtení. Celá ušlá mzda mu bude vyplacena se mzdou za 6/2026. Jakým způsobem tedy opravit účetní záznamy (ELDP, potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2025) a účetní záznamy roku 2026 v souvislosti s JMHZ?
Vstupuje stravenkový paušál a stravné při služební cestě delší než 5 hodin do hlášení jednotného měsíčního hlášení do sekce osvobozených příjmů?