Ačkoliv není zaměstnavatel povinen přispívat na stravování svých zaměstnanců, patří příspěvek na stravování mezi nejfrekventovanější benefity. Kromě dosud používaných forem příspěvku na stravování v nepeněžní formě se nově objevuje od roku 2021 i peněžitý příspěvek označovaný jako stravovací paušál.
V souladu s ustanovením § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“), je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům stravování ve všech směnách. Tuto povinnost však nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.
V rámci kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu mohou být dohodnuty nebo stanoveny podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem. Pro určený okruh zaměstnavatelů (tzv. rozpočtová sféra) se závodní stravování řídí ještě vyhláškami č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, a č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky.
Zvýhodněné stravování může být poskytováno i bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené a zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.
Zaměstnavatel je oprávněn volit formy poskytování příspěvku na stravování (peněžní i nepeněžní forma), avšak vždy je nutné poskytovat jen jedno plnění. Nelze tudíž zaměstnanci ve vztahu k jeho směně poskytnout stravenku a současně stravovací paušál, neboť je od daně osvobozeno vždy jen jedno plnění.
Zákonem č. 609/2020 Sb. došlo k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), upravujícího příspěvek na stravování, ke změně v ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje, a ke změně vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“).
Od 1. 1. 2021 je podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP od daně osvobozena „hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin“.
Podle tohoto ustanovení je od daně osvobozena hodnota stravování poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnancům jako plnění
- ke spotřebě na pracovišti nebo
- v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů (obvykle stravenky) nebo
- peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Maximální výše peněžitého příspěvku v r. 2021 představuje částka 75,60 Kč za jednu směnu. (108 x 70 % = 75,60 Kč).
Nepeněžní (naturální) forma příspěvku na stravování je u zaměstnance osvobozena bez omezení. Limitována je ale daňová uznatelnost nepeněžního plnění u zaměstnavatele dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.
Podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP jde o daňově účinný výdaj, jedná-li se o výdaje na
- provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo
- příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a posky-tované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, nebo
- na peněžitý příspěvek na stravování.
Příspěvek na stravování (nepeněžní i peněžité plnění = stravovací paušál) lze uplatnit jako výdaj, pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. U stravovacího paušálu je tato podmínka spojena s příjmem u poplatníka od daně osvobozeným. Není-li totiž stravovací paušál příjmem osvobozeným, jde vždy o daňově účinný výdaj.
Peněžitý příspěvek (stravovací paušál) je u zaměstnance osvobozen v r. 2021 do výše 75,60 Kč za jednu směnu. Podle výkladů daňových odborníků se jedná o odpracovanou směnu. Znamená to, že peněžitý příspěvek není osvobozen v případě, kdy je zaměstnanec dočasně práce neschopný, v případě, že čerpá ošetřovné nebo dovolenou nebo má pracovní volno bez náhrady příjmu a také pokud neodpracuje celou směnu.
Zaměstnavatel poskytuje stravovací paušál ve výši 50 Kč za odpracovanou směnu. Zaměstnanec má plánovanou směnu od 7.30 do 16 hodin. Do práce přijde o 3 hodiny později z důvodu doprovodu nemocného dítěte do zdravotnického zařízení. Protože zaměstnanec neodpracoval celou svou směnu, bude stravovací paušál zdanitelným příjmem. U zaměstnavatele půjde o daňově účinný výdaj.
Zaměstnanec je vyslán na pracovnělékařskou prohlídku. Ze své plánované směny v rozsahu 8 hodin odpracuje jen 6 hodin. Doba v souvislosti s pracovnělékařskou prohlídkou je posuzována jako doba odpracovaná. Pokud zaměstnavatel poskytuje stravovací paušál, jde o příjem osvobozený. U zaměstnavatele jde o daňově účinný výdaj, neboť pracovnělékařská prohlídka se považuje za dobu odpracovanou.
Zaměstnavatel poskytuje stravovací paušál ve výši 80 Kč za odpracovanou směnu. U zaměstnance je částka do výše 75,60 Kč za odpracovanou směnu osvobozeným příjmem.
- Plánovaná směna a též odpracovaná směna je v rozsahu 2,5 hodiny. Stravovací paušál je na straně zaměstnance osvobozen do výše 75,60 Kč, zdanitelným příjmem je rozdíl 80 - 75,60 = 4,40 Kč. Na straně zaměstnavatele není částka 75,60 Kč daňově účinným výdajem, neboť účast ve směně není alespoň 3 hodiny. Zdanitelný příjem ve výši 4,40 Kč je daňově účinným výdajem.
- Plánovaná směna a též odpracovaná směna je v délce 3 hodiny. Stravovací paušál je na straně zaměstnance osvobozen do výše 75,60 Kč, zdanitelným příjmem je rozdíl 80 - 75,60 = 4,40 Kč. Na straně zaměstnavatele je celá částka 80 Kč daňově účinným výdajem, protože účast ve směně je alespoň 3 hodiny (vazba na příjem osvobozený do výše 75,60 Kč). Zdanitelný příjem ve výši 4,40 Kč je vždy daňově účinným výdajem.
Vnitřním předpisem byla stanovena výše stravovacího paušálu za každou odpracovanou směnu 50 Kč. Zaměstnanec má sjednanou kratší pracovní dobu v rozsahu 12 hodin týdně. Pracovní doba je rozvržena rovnoměrně od pondělí do pátku s délkou plánované směny v rozsahu 2,4 hodiny. Plánované směny vždy odpracuje.
Protože zaměstnavatel nestanovil přísnější podmínky pro poskytování stravovacího paušálu, bude mít zaměstnanec nárok na tento benefit, který bude příjmem osvobozeným, protože odpracoval celou svou směnu. U zaměstnavatele se nebude jednat o daňově účinný výdaj, protože není splněna podmínka účasti ve směně alespoň 3 hodiny.
Zaměstnanec má sjednanou kratší pracovní dobu v rozsahu 12,5 hodin týdně. Pracovní doba je rozvržena rovnoměrně od pondělí do pátku s délkou plánované směny v rozsahu 2,5 hodiny. Kromě plánované směny v rozsahu 2,5 hodiny odpracuje na základě žádosti zaměstnavatele vždy o 1 hodinu navíc. Poskytnutý stravovací paušál do výše 75,60 Kč za směnu bude od daně osvobozen. Protože se nejedná o práci přesčas, je nutné danou skutečnost posuzovat v kontextu zákoníku práce, tedy že se nejedná o mimořádnou směnu v rozsahu jedné hodiny, a pro účely stravovacího paušálu je nutné vnímat podmínku „odpracování alespoň 3 hodin“ za splněnou (odpracoval 3,5 hodiny), čímž by se jednalo i o daňově účinný výdaj.
Zaměstnavatel chce poskytovat stravovací paušál i u dohod o pracích mimo pracovní poměr. Za jakých podmínek se bude jednat o příjem osvobozený?
Zaměstnavatel bude povinen pro tyto účely stanovit pevný (nikoliv fiktivní) harmonogram směn. Pokud zaměstnanec odpracuje celou plánovanou směnu, byť jen 2 hodiny, bude stravovací paušál do výše 75,60 Kč příjmem osvobozeným. Ovšem pro posuzování daňově účinných výdajů je nutná účast zaměstnance ve směně alespoň 3 hodiny. Pokud plánovaná směna bude kratší než 3 hodiny, nebude se jednat o daňově účinný výdaj.
Podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP nelze příspěvek na stravování uplatnit v případě, kdy zaměstnanci v průběhu směny vznikl nárok na stravné při pracovní cestě dle zákoníku práce (viz § 152 a násl. ZP).
Zaměstnavatel poskytuje peněžitý příspěvek (stravovací paušál) v maximální výši, tedy za jednu směnu 75,60 Kč. Zaměstnanec má pracovní dobu stanovenou od 7 do 15.30 hodin. Je vyslán na pracovní cestu po odpracování 4 hodin, tedy v 11 hodin. Do konce směny zbývá jen 4,5 hodiny. Pracovní cesta končí tento den ve 24 hodin. Nárok na stravné mu vzniká až po ukončení směny, a proto mu vznikne nárok na stravné při pracovní cestě a ještě nárok na stravovací paušál.
Druhý zaměstnanec, který má stejnou pracovní dobu, bude vyslán na pracovní cestu již v 8 hodin. Do konce směny zbývá 7,5 hodiny a v rámci této směny mu vznikne nárok na stravné (zákonný nárok). Nevznikne mu nárok na stravovací paušál.
Podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Délka směny bez přestávek na oddych nesmí přesáhnout 12 hodin. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby (harmonogram směn) a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Harmonogram směn obsahuje jen plánované směny, nikoliv směny mimořádné, neboť ty jsou vždy prací přesčas. Pokud v souvislosti s mimořádnou směnou zaměstnanci vzniknou mimořádné cestovní výdaje, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu všech cestovních výdajů [viz písm. c) § 152 ZP] a nelze tento právní nárok nahrazovat stravovacím paušálem.
Zaměstnanec pracuje ve dvousměnném provozu od pondělí do pátku s délkou směny 7,75 hodiny. Zaměstnavatel nařídí na sobotu mimořádnou směnu z důvodu mimořádných okolností. Vzhledem k tomu, že limit práce přesčas v rámci kalendářního roku (do 150 hodin) není překročen, je zaměstnanec povinen do práce přijít. Zaměstnanci vznikly mimořádné cestovní výdaje a zaměstnavatel je povinen uhradit veškeré cestovní výdaje, tj. cestu do práce, cestu z práce a stravné při pracovní cestě. Tyto zákonné nároky zaměstnance nelze zakrývat stravovacím paušálem.
Zaměstnanec pracuje v jednosměnném provozu jako skladník od pondělí do pátku s délkou směny 8 hodin, která v daný den začíná v 6 hodin a končí ve 14.30 hodin včetně přestávky na oddech v rozsahu 30 minut. Zaměstnavatel nařídí práci přesčas v rozsahu 4 hodin po ukončení této směny. Přesčasová směna je mimořádnou směnou, avšak zaměstnanci nevzniknou mimořádné cestovní výdaje, a proto zaměstnavatel nemůže poskytnout náhradu cestovních výdajů. Poskytne-li stravovací paušál ve vztahu k plánované směně, jde o příjem osvobozený. V případě poskytnutí stravovacího paušálu k mimořádné směně by šlo již o příjem podléhající zdanění. Z hlediska výdajů zaměstnavatele by šlo v uvedené situaci vždy o daňově účinný výdaj (v rámci plánované směny je účast zaměstnance ve směně alespoň 3 hodiny - u zaměstnance jde o příjem osvobozený, v rámci mimořádné směny jde o zdanitelný příjem).
Zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu a má plánovanou směnu na den státního svátku v rozsahu 10 hodin. Pokud zaměstnavatel poskytuje stravovací paušál a zaměstnanec odpracuje celou směnu, půjde o příjem osvobozený od daně. Na straně zaměstnavatele bude stravovací paušál daňově účinným výdajem.
V souladu s právní úpravou je však zaměstnavatel povinen za práci ve svátek poskytnout náhradní volno v rozsahu práce vykonané v den svátku, pokud se smluvní strany nedohodnou na poskytnutí příplatku za práci ve svátek namísto náhradního volna.
V případě, že zaměstnanec bude čerpat náhradní volno za výkon práce ve svátek, nelze poskytnout stravovací paušál, neboť by šlo o duplicitní plnění. Pokud by přesto zaměstnavatel stravovací paušál poskytl, jednalo by se o příjem podléhající zdanění. Na straně zaměstnavatele by šlo o daňově účinný výdaj.
Zaměstnanec vykoná práci přesčas a po dohodě se zaměstnavatelem bude čerpat náhradní volno za práci přesčas. Lze v době čerpání náhradního volna za práci přesčas poskytnout stravovací paušál?
Náhradní volno je čerpáno v souvislosti s prací přesčas, která je vykonávána v rámci mimořádné směny. S ohledem na tuto skutečnost nebude poskytnutý stravovací paušál v den čerpání náhradního volna za práci přesčas příjmem osvobozeným, ale příjmem zdanitelným. Na straně zaměstnavatele bude daňově účinným výdajem, protože u poplatníka jde o příjem zdanitelný, nikoliv osvobozený.
Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zákoníku práce, bude delší než 11 hodin.
Zaměstnavatel poskytuje stravovací paušál ve výši 75 Kč za odpracovanou směnu. Zaměstnanci mají pracovní dobu rozvrženou nerovnoměrně a směny jsou 11,5 hodiny, a to včetně přestávky na oddych v délce 30 minut. Pokud jsme poskytovali stravenky, pak v daném případě obdržel zaměstnanec 2 stravenky. Jak posoudit situaci v případě, kdy poskytujeme stravovací paušál? Je možné poskytnout stravovací paušál 2x?
Správnou odpověď je nutné hledat v samotném ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP. Od daně je osvobozen peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce.
Jak uvádíte, plánovaná směna je v délce 11,5 hodiny včetně přestávky na oddych. Jde tedy o jednu směnu, nikoliv o dvě směny. Budete-li poskytovat stravovací paušál, pak jen do výše 75,60 Kč za odpracovanou směnu se bude jednat o příjem osvobozený. Vnímáte-li stravovací paušál jako obdobu stravenky, pak peněžitý příspěvek nad 75,60 Kč bude u zaměstnance zdanitelným příjmem.
Pokud zaměstnavatel vydá vnitřní předpis s odpovídající diferenciací výše stravovacího paušálu k délce směny, přiblíží se nebo bude dokonce kopírovat dřívější poskytování stravenek. Například:
- plánovaná a odpracovaná směna v délce od 3 hodin do 8 hodin - stravovací paušál 37 Kč,
- plánovaná a odpracovaná směna v délce nad 8 hodin - stravovací paušál 74 Kč.
Lze poskytnout stravovací paušál jednateli?
Členům orgánu právnické osoby lze za určitých podmínek poskytovat stravovací paušál. Předně je nutné, aby ve smlouvě o výkonu funkce bylo uvedeno, že vykonávání funkce člena orgánu právnické osoby se řídí obdobnými principy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru a členovi vzniká nárok na dovolenou, na stravné při pracovní cestě, na příspěvek na stravování atd.
Aby byl stravovací paušál od daně osvobozen, je nutné i pro jednatele vytvořit harmonogram směn. Odpracuje-li celou směnu, bude se jednat o příjem (do výše 75,60 Kč za směnu) osvobozený.
V současné době pracuje většina našich zaměstnanců v rámci tzv. home office. Lze těmto zaměstnancům přispívat na stravování formou stravovacího paušálu?
Zákoník práce stanoví v souvislosti výkonem práce mimo pracoviště zaměstnavatele podmínky, které je nutné dodržet. Právní úprava (viz § 317 ZP) dává možnost dohodnout podmínky výkonu práce v pracovní době, kterou si sám zaměstnanec rozvrhuje.
Aby byl stravovací paušál u takového zaměstnance příjmem osvobozeným (do maximálního limitu), je nutné v dodatku pracovní smlouvy (změna PS) stanovit pevný harmonogram směn a délku směny v rámci jednotlivých pracovních dnů zaměstnance. Nemusí se jednat o dny pondělí až pátek, ale o dny, na kterých se smluvní strany dohodnou. Připomeňme ještě, že dle právní úpravy je týdnem sedm po sobě jdoucích kalendářích dnů a směna nesmí být delší než 12 hodin (rozumí se bez přestávek na oddych).
Mzda za výkon práce se poskytuje na základě výkazu práce (analogová nebo digitální forma), kterým se prokáže splnění podmínky odpracování či neodpracování celé směny. Není podstatné, zda např. délku směny v rozsahu 8 hodin odpracuje v době od 7 do 15.30 hodin nebo v době od 6 do 11 hodin a od 16 do 19 hodin.
V dodatku PS je proto nezbytné uvést povinnost zaměstnavatele vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby (harmonogram směn) a povinnost zaměstnance předkládat či zasílat analogový nebo digitální pracovní výkaz za příslušný kalendářní měsíc. Povinnost vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby lze v rámci home office koncipovat šířeji, a to na celou dobu výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele.
Pro účely daňově účinných výdajů je vhodné, nikoliv nezbytné v dodatku k PS zakotvit účast zaměstnance ve směně alespoň 3 hodiny. V rámci tohoto časového úseku je možné vazbu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednat například takto: zaměstnanec se zavazuje, že v rámci plánované směny bude prostřednictvím sítě elektronických komunikací v přímém elektronickém kontaktu se zaměstnavatelem alespoň 3 hodiny.
Zaměstnanec měl za měsíc plánované směny v rozsahu 23 a vždy odpracoval celou směnu. Zaměstnavatel poskytuje maximální výši stravovacího paušálu. Jak se má celková výše stravovacího paušálu zaokrouhlit?
Pokud bude peněžitý příspěvek za celý měsíc vyjádřen necelým číslem, je nutné zaokrouhlit vždy dolů na celou korunu. Důvodem je nepřekročitelný limit pro osvobození za směnu 75,60 Kč.
V případě zaokrouhlení nahoru by docházelo k povinnému zdanění desetihaléřů. Ačkoliv se při výpočtu zálohy daně daňový základ nad 100 Kč zaokrouhluje na celou stokorunu nahoru, vliv na výši zálohové daně by byl pramalý, ale určitě by nastaly situace, kdy i 20 haléřů by znamenalo vyšší zálohu daně.
Za měsíc činí stravovací paušál 23 x 75,60 = 1 738,80; zaokrouhleno nahoru 1 739 Kč. Zdanitelným příjmem je 0,20 Kč.
Hrubá mzda: 35 000 Kč,
nadlimitní peněžitý příspěvek: 0,20 Kč,
daňový základ: 35 000,20 Kč,
zaokrouhlený daňový základ: 35 100 Kč,
záloha daně 5 265 Kč.
Jde-li o stravovací paušál (či jeho část), který není u poplatníka osvobozen, odvede pojistné jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel. Stravovací paušál podléhající zdanění je součástí daňového základu a vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Stravovací paušál, který je osvobozen od zdanění, musí být uveden na mzdovém listě, tak jako ostatní příjmy od daně osvobozené, např. příspěvek na soukromé životní pojištění (až do výše 50 000 Kč za rok).
Stravovací paušál, který je od daně osvobozen, není součástí čisté mzdy, a proto nemůže podléhat exekuci na mzdu ani srážce na základě dohody o srážce ze mzdy. Nemůže také podléhat exekuci dle § 312 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, přikázáním jiné peněžité pohledávky, neboť jde o analogii nepeněžního příspěvku, například stravenky.
V souvislosti se stravovacím paušálem dochází od 1. 1. 2021 také ke změně vyhlášky o FKSP č. 114/2002 Sb. s tím, že z fondu lze přispívat zaměstnancům na stravování podle právních předpisů upravujících stravování v organizační složce státu, příspěvkové organizaci a státním podniku a na peněžitý příspěvek na stravování, nejvýše však 45 % tohoto příspěvku. Maximální výše peněžitého příspěvku z FKSP činí v r. 2021 75,60 x 45 % = 34,02 Kč.
Právními předpisy upravujícími stravování v tzv. rozpočtové sféře jsou vyhlášky č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, a č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky.
Důležité je připomenout, že i v rozpočtové sféře platí ve vztahu ke stravovacímu paušálu stejná podmínka pro osvobození. Stravovací paušál poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci za jednu směnu je do výše 75,60 Kč od daně osvobozen. V případě, že zaměstnanec neodpracuje celou plánovanou směnu, jde o zdanitelný příjem poplatníka bez ohledu na to, z jakého zdroje je peněžitý příspěvek hrazen.