Exekuce a odstupné

Vydáno: 14 minut čtení

Odstupné bylo do nedávné doby považováno za jednorázový příjem dle § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a to především z důvodu jeho splatnosti, neboť v souladu s ustanovením § 67 zákoníku práce přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) nebo dohodou z týchž důvodů, odstupné, jež je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. Rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016, který se zabýval nezabavitelnou částkou a poskytnutým odstupným, však přístup k odstupnému jako k jednorázovému příjmu změnil.

Soud dospěl k závěru, že je třeba k jednorázově poskytnutému odstupnému přistupovat jako k výplatě příjmu za několik měsíců poskytnutého najednou (předem) a srážky ze mzdy, obdobně jako při výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, vypočítat za každý měsíc zvlášť. Jde o aplikaci ustanovení § 286 OSŘ: „Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť“.

Z výše uvedeného vyplývá, že bez ohledu na to, bude-li bývalý zaměstnanec ihned zaměstnán u jiného plátce nebo bude-li se evidovat na úřadu práce, je nutné při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy přistupovat k odstupnému tak, jako by se jednalo o mzdu za více období, která je zúčtovaná najednou.

Znamená to spočítat čistou mzdu za každý měsíc zvlášť a dále postupovat podle ustanovení § 279, případně i podle § 280 OSŘ. Jedná se o tyto kroky:

  • Čistá mzda se sníží o nezabavitelnou částku.
  • Vypočítá se plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy.
  • Vypočítají se třetiny.
  • Plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině.
  • Třetí třetina a nezabavitelná částka se vyplatí dlužníkovi. Má-li dlužník jen nepřednostní srážky, vyplatí se mu i druhá třetina.

1. Jak spočítat čistou mzdu za každý měsíc zvlášť

Na první pohled se nabízejí dvě řešení. Z následujících příkladů však jasně vyplývá, která varianta je správná a z jakého důvodu. Výsledná částka se totiž značně liší.

První (nevyhovující) varianta

  1. Spočítá se hrubá mzda bez odstupného, z ní se spočítá čistá mzda, uplatní se nezabavitelná částka a zabaví se plně zabavitelná část a první třetina, případně i druhá třetina, jedná-li se o přednostní exekuci.
  2. Dále se určí hrubá mzda ve výši jednoho odstupného a z ní se spočítá čistá mzda (pozn.: z odstupného se pojistné neodvádí). Při výpočtu fiktivní zálohové daně se neuplatní žádné daňové slevy, protože byly uplatněny při výpočtu mzdy bez odstupného. Opět se uplatní nezabavitelná částka a zabaví se plně zabavitelná část čisté mzdy a první třetina, případně i druhá třetina, jedná-li se o přednostní exekuci.
  3. Pokud zaměstnanec obdržel odstupné ve výši dvojnásobku, respektive trojnásobku průměrného výdělku, opakuje se postup uvedený v bodu b) ještě jednou, respektive dvakrát.

Druhá (optimální) varianta

  1. Čistá mzda se rozdělí na dílčí části v závislosti na počtu násobků zákonného odstupného zvýšeného o jednu.
  2. U každé takové „dílčí čisté mzdy“ se uplatní nezabavitelná částka, spočítá se plně zabavitelný zbytek, vypočtou se třetiny.

Pro nepřednostní exekuci se zabaví plně zabavitelný zbytek a první třetina, v případě přednostní exekuce se zabaví i druhá třetina.

Příklad č. 1: rozpočítávání mzdy na dílčí části

Ženatému zaměstnanci bylo zúčtováno 24 100 Kč jako mzda za příslušný měsíc a zákonné odstupné ve výši 3násobku průměrného měsíčního výdělku ve výši 86 700 Kč. Poplatník podepsal Prohlášení, uplatňuje slevu na invaliditu prvního stupně a daňové zvýhodnění na 2 děti. Veškeré doklady pro daňové slevy byly plátci mzdy předány. Celkem jeho hrubá mzda činila 110 800 Kč.

Výpočet čisté mzdy

Daňový základ: (24 100 x 1,34) + 86 700 = 118 994 Kč

Zaokrouhlený daňový základ: 119 000 Kč

Záloha daně: 17 850 Kč

Sleva na poplatníka: 2 070 Kč

Sleva na invaliditu 1. stupně: 210 Kč

Daňové zvýhodnění na 2 děti: (1 117 + 1 617) = 2 734 Kč

Skutečně sražená záloha daně: 12 836 Kč

Pojistné na ZP: (24 100 x 13,5 %) : 3 = 1 084,67 Kč, zaokr. 1 085 Kč

Pojistné na Pojistné na SZ: 24 100 x 6,5 % = 1 566,50 Kč, zaokr. 1 567 Kč

Čistá mzda: 110 800 - 12 836 - 1 085 - 1 567 = 95 312 Kč

Postup dle první varianty

Hrubá mzda: 24 100 Kč

Daňový základ: 24 100 x 1,34 = 32 294 Kč

Daňový základ zaokr.: 32 300 Kč

Záloha daně: 4 845 Kč

Sleva základní: 2 070 Kč

Sleva na invalidu: 210 Kč

Daňové zvýhodnění: 2 734 Kč

Daňový bonus: + 169 Kč

Pojistné na ZP: 1 085 Kč

Pojistné na Pojistné na SZ: 1 567 Kč

Čistá mzda: 24 100 + 169 - 1 085 - 1 567 = 21 617 Kč

Srážka se provede z čisté mzdy snížené o daňový bonus: 21 617 - 169 = 21 448 Kč

Nezabavitelná částka (dlužník + manželka + 2 děti): 6 154,67 + (3 x 1 538,67) = 10 770,68 Kč, zaokr. 10 771 Kč

Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 21 448 - 10 771 = 10 677 Kč

Plně zabavitelná část čisté mzdy: 10 677 - 9 232 = 1 445 Kč

Třetina 3 077 Kč : (9 232 - 1 = 9 321, 9 231: 3 = 3 077 Kč)

Pro nepřednostní srážku se zabaví: 3 077 + 1 445 = 4 522 Kč

Pro přednostní srážku se zabaví: 3 077 + 3 077 + 1 445 = 7 599 Kč

Odstupné ve výši 3násobku: 86 700 Kč

Odstupné ve výši jednonásobku: 28 900 Kč (hrubá mzda)

Daňový základ: 28 900 Kč

Záloha daně: 4 335 Kč

Čistá mzda: 28 900 - 4 335 = 24 565 Kč

Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 24 565 - 10 771 = 13 794 Kč

Plně zabavitelná část čisté mzdy: 13 794 - 9 232 = 4 562 Kč

Třetina: 3 077 Kč (9 232 - 1 = 9 321, 9 231: 3 = 3 077 Kč

Pro nepřednostní srážku se zabaví: 3 077 + 4 562 = 7 639 Kč

Pro přednostní srážku se zabaví: 3 077 + 3 077 + 4 562 = 10 716 Kč

V případě odstupného ve výši 3násobku průměrného výdělku se zabaví pro nepřednostní srážku: 7 639 x 3 = 22 917 Kč, 22 917 + 4 522 = 27 439 Kč

pro přednostní srážku: 10 716 x 3 = 32 148 Kč, 32 148 + 7 599 = 39 747 Kč

Postup dle druhé varianty

Postup dle druhé varianty, kde 95 312 Kč je čistá mzda zahrnující odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku.

Rozpočtení čisté mzdy na 4 dílčí mzdy: 95 312 : (1 + 3) = 23 828 Kč

Dílčí čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 23 828 - 10 771 = 13 057 Kč

Plně zabavitelná část čisté mzdy: 13 057 - 9 232 = 3 825 Kč

Třetina: 3 077 Kč (9 232 - 1 = 9 321, 9 231: 3 = 3 077 Kč)

Pro nepřednostní srážku se zabaví: 4 x (3 077 + 3 825) = 27 608 Kč

Pro přednostní srážku se zabaví: 4 x (3 077 + 3 077 + 3 825) = 39 916 Kč

Analogicky se bude postupovat v případě odstupného při výpovědi dle § 52 písm. d) ZP (z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) nebo dohodou z týchž důvodů, kdy se čistá mzda rozdělí na 13 (1 + 12) dílčích mezd.

Porovnání sražených částek z hlediska použitých variant:

  První varianta Druhá varianta Rozdíl (varianta II. - I.)
Srážka při nepřednostní exekuci 27 439 Kč 27 608 Kč 169 Kč
Srážka při přednostní exekuci 39 747 Kč 39 916 Kč 169 Kč

Rozdíl ve sražených částkách při uplatnění první a druhé varianty je způsoben „fiktivním daňovým bonusem“ u první varianty, neboť při exekuci na mzdu se daňový bonus do čisté mzdy nezahrnuje. Tím dochází k tomu, že při uplatnění první varianty se v uvedeném příkladu sráží o 169 Kč méně, ačkoliv v rámci celkové čisté mzdy žádný daňový bonus nevznikl. A právě z tohoto důvodu a též s ohledem na nízkou pracnost se jeví jako optimální druhá varianta, která by se měla používat při aplikaci ustanovení § 286 OSŘ, jímž se stanoví, že dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť.

2. Postup při vyplacení vyššího než zákonného odstupného

Zákoník práce stanoví nárokové výše odstupného v závislosti na délce trvání pracovního poměru. Zaměstnavatel však může nárokové odstupné zvýšit o další odstupné buď na základě vnitřního předpisu, kolektivní smlouvy, nebo dohody se zaměstnancem. Shora uvedený judikát hovoří jen o zákonném odstupném. Bude-li však poskytnuto odstupné nad rámec zákonné výše (čtyřnásobek, pětinásobek průměrného výdělku atd.), bude nutné dobrovolné odstupné považovat za součást mzdy, která neovlivní další rozpočítání mzdy na dílčí části. Mzdu s odstupným je proto nutné rozdělit nejvýše na 4 dílčí mzdy v závislosti na poskytnutém zákonném odstupném.

Příklad č. 2:

Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci kromě zákonného odstupného ve výši trojnásobku průměrného výdělku ještě dobrovolné odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Jeho hrubá mzda za výkon práce činila 24 100 Kč, odstupné ve výši 5násobku průměrného výdělku činilo 144 500 Kč. Celkem hrubá mzda dosáhla výše 168 600 Kč. Ostatní podmínky jsou shodné s příkladem č. 1.

Výpočet čisté mzdy

Hrubá mzda: 168 600 Kč

Daňový základ: (24 100 x 1,34) + 144 500 = 176 794 Kč

Zaokrouhlený daňový základ: 176 800 Kč

Záloha daně: 26 520 Kč

Solidární zvýšení zálohy daně: 168 600 - 112 928 = 55 672 Kč

55 672 x 7 % = 3 897,04 Kč

Záloha daně zvýšená o solidární zvýšení: 26 520 + 3 897,04 = 30 417,04, zaokr. 30 418 Kč

Sleva na poplatníka: 2 070 Kč

Sleva na invaliditu 1. stupně: 210 Kč

Daňové zvýhodnění na 2 děti: (1 117 + 1 617) = 2 734 Kč

Skutečně sražená záloha daně: 25 404 Kč

Pojistné na ZP: (24 100 x 13,5 %) : 3 = 1 084,67 Kč, zaokr. 1 085 Kč

Pojistné na Pojistné na SZ: 24 100 x 6,5 % = 1 566,50 Kč, zaokr. 1 567 Kč

Čistá mzda: 168 600 - 25 404 - 1 085 - 1 567 = 140 544 Kč

Postup podle první varianty

Mzda za výkon práce + dobrovolné odstupné: 24 100 + (28 900 x 2) = 81 900 Kč

Hrubá mzda: 81 900 Kč

Daňový základ: (24 100 x 1,34) + 57 800 = 90 094 Kč

Daňový základ zaokr.: 90 100 Kč

Záloha daně: 13 515 Kč

Solidární zvýšení zálohy daně, které činilo 3 897,04 Kč, zaokr. 3 898 Kč (viz výše v příkladu), fiktivně zaniklo rozdělením celkové hrubé mzdy (168 600 Kč) na dílčí hrubé mzdy (81 900 Kč a 86 700 Kč).

Sleva základní: 2 070 Kč

Sleva na invalidu: 210 Kč

Daňové zvýhodnění: 2 734 Kč

Záloha daně po slevách: 8 501 Kč

Pojistné na ZP: 1 085 Kč

Pojistné na Pojistné na SZ: 1 567 Kč

Čistá mzda: 81 900 - 8 501 - 1 085 - 1 567 = 70 747 Kč

Nezabavitelná částka: (dlužník + manželka + 2 děti) 6 154,67 + (3 x 1 538,67) = 10 770,68 Kč, zaokr. 10 771 Kč

Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 70 747 - 10 771 = 59 976 Kč

Plně zabavitelná část čisté mzdy: 59 976 - 9 232 = 50 744 Kč

Třetina: 3 077 Kč (9 232 - 1 = 9 321, 9 231: 3 = 3 077 Kč)

Pro nepřednostní srážku se zabaví: 3 077 + 50 744 = 53 821 Kč

Pro přednostní srážku se zabaví: 3 077 + 3 077 + 50 744 = 56 898 Kč

Zákonné odstupné ve výši 3násobku: 86 700 Kč

Odstupné ve výši jednonásobku: 28 900 Kč (hrubá mzda)

Daňový základ: 28 900 Kč

Záloha daně: 4 335 Kč

Čistá mzda: 28 900 - 4 335 = 24 565 Kč

Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 24 565 - 10 771 = 13 794 Kč

Plně zabavitelná část čisté mzdy: 13 794 - 9 232 = 4 562 Kč

Třetina: 3 077 Kč (9 232 - 1 = 9 321, 9 231: 3 = 3 077 Kč

Pro nepřednostní srážku se zabaví: 3 077 + 4 562 = 7 639 Kč

Pro přednostní srážku se zabaví: 3 077 + 3 077 + 4 562 = 10 716 Kč

V případě odstupného ve výši 5násobku průměrného výdělku se zabaví pro nepřednostní srážku: 7 639 x 3 = 22 917 Kč, 22 917 + 53 821 = 76 738 Kč,

pro přednostní srážku: 10 716 x 3 = 32 148 Kč, 32 148 + 56 898 = 89 046 Kč.

Použijeme-li zbytečně složitou první variantu, bude vznikat poměrně vysoký a neodůvodnitelný rozdíl ve srážkách z důvodu fiktivního zániku solidárního zvýšení zálohové daně.

Postup podle druhé varianty

Rozdělení čisté mzdy na dílčí mzdy: 140 544 : (1 + 3) = 35 136 Kč

Dílčí čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 35 136 - 10 771 = 24 365 Kč

Plně zabavitelná část čisté mzdy: 24 365 - 9 232 = 15 133 Kč

Třetina: 3 077 Kč (9 232 - 1 = 9 321, 9 231 : 3 = 3 077 Kč)

Pro nepřednostní srážku se zabaví: 4 x (3 077 + 15 133) = 72 840 Kč

Pro přednostní srážku se zabaví: 4 x (3 077 + 3 077 + 15 133) = 85 148 Kč

Porovnání sražených částek z hlediska použitých variant:

  První varianta Druhá varianta Rozdíl (varianta II. - I.)
Srážky při nepřednostní exekuci 76 738 Kč 72 840 Kč 3 898 Kč
Srážka při přednostní exekuci 89 046 Kč 85 148 Kč 3 898 Kč

Vzniklý rozdíl je způsoben fiktivním zánikem solidárního zvýšení zálohové daně ve výši 3 898 Kč, k němuž došlo rozdělením celkové hrubé mzdy na dílčí hrubé mzdy. Fiktivním zánikem solidárního zvýšení daně došlo ke snížení zálohy daně a ke zvýšení čisté mzdy o 3 898 Kč. Při vyšší čisté mzdě musí nutně dojít ke zvýšení plně zabavitelné části čisté mzdy a k vyšší srážce mzdy.

Z provedené analýzy jednoznačně vyplývá, že je nutné při rozpočítávání celkové mzdy na dílčí mzdy používat vždy druhou variantu.

3. Okamžitý nástup dlužníka k novému zaměstnavateli

Pokud dlužník nastoupí k novému zaměstnavateli okamžitě, vzniká otázka, jak zajistit, aby mu byla poskytnuta nezabavitelná částka jen jednou v kalendářním měsíci, jak stanoví OSŘ v ustanovení § 278. Její výše se stanoví podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Pokud zaměstnanec, který obdržel zákonné odstupné a jehož zaměstnavatel rozpočítal čistou mzdu na dílčí části a provedl srážku v souladu s tímto judikátem, nastoupí ihned do dalšího zaměstnání, neměl by nový zaměstnavatel po určitou dobu (nejvýše po dobu tří měsíců) uplatňovat nezabavitelnou částku. Problém však spočívá v tom, že nový zaměstnavatel nemá možnost se o takové skutečnosti dozvědět, neboť v potvrzení o zaměstnání nejsou tyto údaje nikdy uvedeny. Dokonce ani oprávněný věřitel (obvykle soudní exekutor) se o této skutečnosti také nedozví. Dá se proto předpokládat, že v případě bezprostředního nástupu k novému zaměstnavateli bude dlužníkovi poskytnuta nezabavitelná částka novým zaměstnavatelem, a dlužník tak bude mít po určitou dobu, nejvýše však 3 měsíce, uplatněnou nezabavitelnou částku dvakrát.

4. Aplikace judikátu na srážky ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy

Postup daný judikátem Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 se v případě srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy použije jen u určitých druhů pohledávek, jak si vysvětlíme níže.

Srážky na základě dohody o srážce ze mzdy uzavřené po 27. 2. 2017 se provádějí od účinnosti zákona č. 460/2016 Sb., kterým se změnil občanský zákoník v ustanovení § 2045 (byla odstraněna část ustanovení, která obsahovala zcela nadbytečnou podmínku, že srážka na základě dohody o srážce ze mzdy nesmí být větší než polovina mzdy), shodně jako exekuční srážky. Díky přechodnému ustanovení tohoto zákona je možné změnit dříve uzavřené dohody o srážkách ze mzdy tak, aby se od 28. 2. 2017 i tyto srážky prováděly v souladu s novou právní úpravou, tj. shodně jako exekuční srážky.

S ohledem na zmíněnou shodu v provádění exekučních srážek a srážek na základě dohod o srážkách ze mzdy by se mohlo nesprávně dovodit, že i postup uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu se musí dotýkat všech srážek na základě dohody o srážce ze mzdy. Jak dále uvádíme, bude nutné judikátem určený postup aplikovat jen v některých případech srážek na základě dohody o srážce ze mzdy, a to podle druhu pohledávky.

  1. Je-li obsahem dohody o srážce ze mzdy, která získala první pořadí, pohledávka zaměstnavatele za zaměstnancem z titulu osobní spotřeby zaměstnance, například srážka stravného, soukromých telefonních hovorů, za pronájem ubytovny atp., nelze z logických důvodů aplikovat postup uvedený v rozsudku, neboť by vznikal neodůvodněný přeplatek na pohledávce zaměstnavatele za zaměstnancem, který by byl povinen zaměstnavatel zaměstnanci vrátit.
  2. Je-li předmětem dohody o srážce ze mzdy, která má první pořadí, úhrada půjčky nebo náhrada škody nebo úhrada manka, případně jiný obdobný titul, je nutné při provádění takové srážky aplikovat v plné míře postup uvedený v rozsudku.
  3. Provádí-li zaměstnavatel srážku odborového příspěvku, která má první pořadí, nabízí se i v takových případech dvojí postup:
    • je-li odborový příspěvek stanoven v absolutní výši, nelze z logických důvodů aplikovat postup uvedený v rozsudku, neboť by vznikal neodůvodněný přeplatek odborového příspěvku a odborová organizace by byla povinna přeplatek zaměstnanci vrátit;
    • je-li odborový příspěvek stanoven procentem z čisté mzdy, pak je nutné při provádění srážky odborového příspěvku postupovat v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu.

Závěrem upozorňujeme, že postup při provádění exekuční srážky v situaci, kdy je zaměstnanci poskytováno zákonné odstupné, je nutné provádět v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016 a aplikovat jej i v případě insolvenční srážky, je-li v usnesení o oddlužení schválením splátkového kalendáře nařízen postup dle OSŘ.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Odstupné
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Uplynutí doby
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Přehled zákazů výpovědi
Doručování písemností
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Okamžité zrušení pracovního poměru
Smrt zaměstnance (zaměstnavatele)
Výpověď
Pracovní volno
Doprovod do zdravotnického zařízení
Pohřeb spoluzaměstnance

Související články

Parametrické údaje pro srážky ze mzdy v roce 2019 a postup při provádění srážek ze mzdy
Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2019
Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2016
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Souhrn změn v exekučních srážkách a některých dalších změn od 24. 4. 2020
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
Odstupné, jeho vrácení a odvod pojistného
Řešení některých problémů ve mzdové účtárně formou dotazů a odpovědí
Skončení zaměstnání v kontextu zákoníku práce a právní úpravy zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Zdravotní pojištění - pracovněprávní vztahy a Úřad práce
Hromadné propouštění v souvislostech pracovního práva a zdravotního pojištění
Vybrané příjmy a specifika zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2020
Zavedení chráněného účtu pro osoby zatížené exekucí
Zaměstnanec v exekuci
Další zvýšení nezabavitelné částky od 1. 7. 2022
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2021
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2022
Parametry pro výpočet srážek ze mzdy od 1. 1. 2021

Související otázky a odpovědi

Exekuce/odstupné
Exekuce po ukončení pracovního poměru
Exekuce
Poslední mzda zaměstnance – při nemoci, neplaceném volnu a přečerpání dovolené
Exekuce a odstupné
Dohoda o provedení práce a exekuce
Součinnost zaměstnavatele s exekutorem
Exekuce na zaměstnance
Insolvence u zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce
Výpočet pravděpodobného výdělku pro odstupné a odchodné při skončení pracovního poměru
Práva exekutora
Odstupné, nevyčerpané dovolená
Nařízená dovolená a dlouhodobá pracovní neschopnost
Nařízení neplaceného volna
Odpovědnost účetní
Kombinace překážek na straně zaměstnavatele
Neproplacená dovolená
Výpočet pravděpodobného hodinového výdělku pro proplacení dovolené při skončení pracovního poměru
Vyúčtování příjmů bývalému zaměstnanci po skončení pracovního poměru
Odměna po ukončení pracovního poměru

Související předpisy

99/1963 Sb. občanský soudní řád
262/2006 Sb., zákoník práce
595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)
460/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony
89/2012 Sb. občanský zákoník

Související komentovaná judikatura

Srážky z odstupného a nezabavitelná částka