Parametrické údaje pro srážky ze mzdy v roce 2019 a postup při provádění srážek ze mzdy

Vydáno: 17 minut čtení

Nařízení vlády č. 320/2018 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, přímo ovlivňuje výši nezabavitelné částky v r. 2019, která musí být povinnému vyplacena při provádění srážek z jeho mzdy.

Nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, se stanoví postup výpočtu nezabavitelné částky.

Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena

  • ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,
  • z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.

Nařízením vlády se zvyšuje částka na bydlení ze stávající částky 5 928 Kč na 6 233 Kč.

Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí součet částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení: 3 410 + 6 233 = 9 643 Kč.

Nejvyšší výše třetin v r. 2019 činí 3 214 Kč. (Výpočet: 9 643 - 1 = 9 642 Kč, 9 642 : 3 = 3 214 Kč.)

Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 z částky 9 643 Kč, tj. 6 428,67 Kč.

Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí 1/4 z částky 6 428,67 Kč, tj. 1 607,17 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).

Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost je obecně upravena § 910 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní a jak je tomu u studentů, kteří studují střední školu nebo vysokou školu v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti zdravotního pojištění (tzv. pojištěnci státu) a daní.

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 tohoto NV se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi (rodiči) zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů (rodičů). Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda mezi rodiči dítěte o úhradě výživného podle § 2045 NOZ a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem. V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte.

Připomeňme, že od roku 2014 není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. To platí i pro dohodu o úhradě výživného.

Zákonem č. 460/2016 Sb., kterým došlo ke změně ustanovení § 2045 NOZ a který nabyl účinnosti 28. 2. 2017, došlo k odstranění problematické podmínky u srážek na základě dohody o srážce ze mzdy, a to že srážka nesměla být vyšší než polovina mzdy. Přechodným ustanovením je však dána možnost, aby dříve uzavřené dohody o srážce ze mzdy (dohody uzavřené od 1. 1. 2014 do 27. 2. 2017) byly změněny ve smyslu novelizovaného ustanovení. Tímto postupem se zajistí soulad při provádění všech srážek na základě dohod o srážkách ze mzdy bez ohledu na okamžik jejich uzavření.

Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který je sám, zaokrouhluje se nezabavitelná částka na povinného na celou korunu nahoru, není-li určena číslem celým.

Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2019, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2019, tedy ve výplatním termínu v únoru 2019.

V souladu s ustanovením § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), se od 1. 9. 2015 za mzdu považuje i odměna z dohody o provedení práce. Je proto nutné, aby při vzniku každého pracovněprávního vztahu zaměstnavatel zjistil, zda nový zaměstnanec nemá exekuční srážky. Tuto povinnost je nutné plnit písemně.

Nařízení vlády o nezabavitelných částkách je nutné respektovat i v případě insolvenční srážky, pokud krajský soud nerozhodl jinak. V souladu se změnou insolvenčního zákona od 1. 1. 2014 (změna zákona č. 182/2006 Sb. provedena zákonem č. 294/2013 Sb.) není dovoleno, aby se od zahájení insolvenčního řízení prováděla jakákoliv srážka na základě dohody [viz § 109 písm. d) zákona].

Příklad č. 1:

Zaměstnanec je ženatý a na základě dohody s dřívější přítelkyní platí výživné na 2 své nezaopatřené děti. S novou manželkou se stará o jedno její dítě. V případě exekuční srážky, ale i srážky na základě dohody, bude činit nezabavitelná částka 6 428,67 + (3 x 1 607,17) = 11 250,18 Kč, zaokr. 11 251 Kč.

Do nezabavitelné částky se započte výživné na manželku a na jeho 2 vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Jeho vlastní děti by se započetly i v případě, kdyby výživné určil soud na základě žádosti jednoho z rodičů. Nutno vždy rozlišovat, byla-li nařízena exekuce na výživné ve prospěch dítěte, nebo soud pouze stanovil výši výživného na základě žádosti jednoho z rodičů.

Pro započtení dítěte do nezabavitelné částky je zaměstnavatel povinen vyžádat si rodný list k ověření, je-li dlužník otcem dítěte. Jedná-li se o dítě, které již ukončilo povinnou školní docházku, je nezbytné potvrzení o studiu, že se dítě předepsaným způsobem připravuje na budoucí povolání. Pokud dítě nestuduje a nepracuje, s největší pravděpodobností je evidováno na úřadu práce (bez podpory v nezaměstnanosti) a v takovém případě postačí doklad od úřadu práce. Není-li relevantní doklad zaměstnavateli předložen, nelze dítě do nezabavitelné částky započítat.

V případě, že zaměstnavatel nedá předem souhlas s prováděním srážky na základě dohody o úhradě výživného, musí zaměstnanec zasílat výživné sám, což může jeho příjem velmi ohrozit, bude-li nařízena přednostní exekuční srážka. Při přednostní exekuci mu zůstane pouze třetí třetina a nezabavitelná částka. Uhradí-li z tohoto zbytku výživné sám, nezbude mu v podstatě téměř nic.

Do konce roku 2013 byl zaměstnavatel povinen dohodu o úhradě výživného plně respektovat (viz § 551 zákona č. 40/1964 Sb., starý občanský zákoník), a to i v případě, že bude plátci mzdy předložena v budoucnu, pokud ji rodiče uzavřeli nejpozději 31. 12. 2013 (viz přechodné ustanovení NOZ). Pokud byla dohoda rodičů uzavřena po tomto datu, má zaměstnavatel právo takovou dohodu odmítnout.

Postup při výpočtu exekučních srážek ze mzdy

Postup při výpočtu exekučních srážek je upraven ustanoveními § 276 až § 302 OSŘ. Čistá mzda se sníží o nezabavitelnou částku, která se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich.

Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj. od 1. 1. 2019 se porovná s částkou 9 643 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 9 643 Kč nebo je nižší než částka 9 643 Kč, sníží se tento zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v r. 2019:

9 643 - 1 = 9 642 Kč, 9 642: 3 = 3 214 Kč.

První třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí. Druhá třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi. Třetí třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.

Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, tj. nad částku 9 643 Kč. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.

Příklad č. 2:

Čistá mzda činí 25 995 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má 3 děti (s manželkou se jedná o 4 vyživované osoby). Nezabavitelná částka činí:

6 428,67 + (4 x 1607,17) = 12 857,35 Kč, zaokr. 12 858 Kč.

Je nařízena přednostní exekuce ve výši 100 770 Kč, která byla doručena do datové schránky dne 12. 10. 2018. Nepřednostní exekuce ve výši 35 000 Kč byla doručena již v r. 2017, ale doposud z ní bylo uhrazeno jen 6 000 Kč.

Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 25 995 - 12 858 = 13 137 Kč.

Část mzdy zabavitelná bez omezení: 13 137 - 9 643 = 3 494 Kč.

Výše třetin: 9 643 - 1 = 9 642 Kč, 9 642: 3 = 3 214 Kč.

Z první třetiny bude uhrazena část nepřednostní pohledávky ve výši 3 214 Kč, protože má dřívější pořadí než přednostní pohledávka. V dalších měsících se bude uhrazovat zbytek.

Ke druhé třetině se přičte část mzdy zabavitelné bez omezení: 3 214 + 3 494 = = 6 708 Kč a v této výši se uhradí přednostní pohledávka.

Zaměstnanci se vyplatí: 3 214 (třetí třetina) + 12 858 (nezabavitelná částka) + + 1 (snížení na dělit.) = 16 073 Kč.

Kontrola: 3 214 + 6 708 + 16 073 = 25 995 Kč.

Podle platné právní úpravy je nutné při každé srážce včetně dohody o srážce ze mzdy ponechat dlužníkovi nezabavitelnou částku a třetí třetinu, jsme-li jediným plátcem příjmu. Je-li více plátců, pak oprávněný orgán musí určit, který z plátců bude nezabavitelnou částku uplatňovat či v jaké procentní výši každý z nich.

Dohody o srážkách ze mzdy jsou srážkami nepřednostními (s výjimkou dohody o úhradě výživného), a je proto nezbytné zaměstnanci ponechat ještě druhou třetinu. Jen v případě dohody o úhradě výživného, je-li zaměstnavatelem dohoda akceptována, se zaměstnanci ponechává nezabavitelná částka a třetí třetina, bylo-li nutné použít celou disponibilní část mzdy (druhá třetina, plně zabavitelný zbytek čisté mzdy a první třetina) k pokrytí výživného.

Příklad č. 3:

Zaměstnanec a zaměstnavatel uzavřeli dohodu o srážce ze mzdy týkající se příspěvku na závodní stravování dne 1. 9. 2018. Jiné srážky zaměstnanec nemá. Dne 15. 12. 2018 zaměstnavatel akceptoval dohodu rodičů o úhradě výživného ve výši 6 500 Kč. V příslušném měsíci činí jeho čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku 10 256 Kč, výše srážky na závodní stravování činí 450 Kč.

Postup výpočtu:

Plně zabavitelný zbytek čisté mzdy: 10 256 - 9 643 = 613 Kč.

Třetina činí: 3 214 Kč.

Z první třetiny bude uhrazen příspěvek na závodní stravování ve výši 450 Kč.

Pro úhradu výživného se použije:

druhá třetina: 3 214 Kč,

plně zabavitelný zbytek: 613 Kč,

část z první třetiny: 2 673 Kč.

Výživné bude poukázáno v plné výši: 3 214 + 613 + 2 673 = 6 500 Kč.

Zaměstnanci se vyplatí nezabavitelná částka, třetí třetina (3 214 Kč), zbytek z první třetiny ve výši 91 Kč (3 214 - 450 - 2 673 = 91) a 1 Kč (snížení na dělitelnost třemi).

Kontrola: 450 + 6 500 + 91 + 1 + 3 214 = 10 256 Kč.

Do konce roku 2013 umožňoval zákoník práce, jednalo-li se o dohody o srážce ve prospěch třetí strany, aby dlužník požádal zaměstnavatele o provádění srážky nad rámec občanského soudního řádu. U dohod uzavřených po 31. 12. 2013 je tento postup zcela vyloučen.

Příklad č. 4:

Zaměstnanec žije s přítelkyní. Má několik nepřednostních exekucí, na první exekuci (datum doručení 6. 4. 2016) se provádějí srážky. Ostatní nepřednostní exekuce čekají v pořadí. Zaměstnanec platí výživné na svoje 3 děti dvěma matkám. Obojí výživné je určeno soudně, ne však exekučně, takže je zaměstnanec sám poukazuje pravidelně měsíčně matkám na složenky. První výživné bylo určeno rozsudkem s datem 9. 6. 2014. Druhé výživné bylo určeno rozsudkem s datem 19. 4. 2016. Nyní (29. 12. 2018) zaměstnanec požádal zaměstnavatele o srážení výživného ze své mzdy. Jakým způsobem bude výživné odváděno a jaké bude mít pořadí? Máme použít datum rozsudku, nebo datum žádosti zaměstnance zaměstnavateli? Pokud bychom zadali obojí výživné k datu žádosti zaměstnance (29. 12. 2018), bude se uspokojovat nejprve původní nepřednostní exekuce z 1. třetiny a až poté následně podílem obojí výživné (vzhledem k platu však nebude uspokojeno zcela)?

Především je nutné si uvědomit, že výživné není stanoveno exekučně. Soud jen určil výši výživného. Proto také zaměstnavatel není povinen tyto závazky zaměstnance provádět. Pokud se zaměstnancem uzavře dohodu o srážce ze mzdy týkající se výživného, bude povinen srážku provádět.

Zaměstnavatel musí do nezabavitelné částky započítat dlužníka a 3 jeho děti. Nutno mít ověřeno z rodného listu, že zaměstnanec je otcem dětí. Pokud již ukončily povinnou školní docházku, je nutné mít doloženo potvrzení o studiu.

Na dohodu o srážce ze mzdy týkající se výživného je nutné nahlížet jako na srážku přednostní s absolutní předností před všemi přednostními exekucemi, nikoliv však před nepřednostními.

Postup by byl následující:

Z první třetiny by se uhrazovala nepřednostní srážka ve výši 3 214 Kč, další nepřednostní srážky by byly v pořadí. Z druhé třetiny a plně zabavitelného zbytku čisté mzdy by se uhrazovalo výživné. V žádném případě není rozhodující, kdy soud rozhodoval o výši výživného. Předpokládejme, že jedné matce se má zasílat 2 000 Kč, druhé matce 3 800 Kč.

Předpokládejme tyto parametry: druhá třetina (3 214) a plně zabavitelný zbytek (2 477) činí dohromady 5 691 Kč. 2 000 + 3 800 = 5 800 Kč. 5 691: 5 800 = 0,9812.

První matce se odešle 0,9812 x 2 000 = 1 962 Kč.

Druhé matce se odešle 0,9812 x 3 800 = 3 729 Kč.

Zaměstnavatel bude evidovat dluhy na běžném výživném. Je nepřípustné srážet více, než dovoluje OSŘ, i kdyby s tím zaměstnanec souhlasil.

Dále je nutné zvážit, kdo bude platit náklady spojené s převodem výživného prostřednictvím poštovního poukazu. NOZ stanoví, že náklady spojené s uzavřením první dohody o srážce ze mzdy nese zaměstnavatel, náklady spojené s dalšími dohodami o srážce ze mzdy nese druhá strana. Lze se však dohodnout jinak.

Přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně

Daňový bonus je zapotřebí odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování záloh, který je považován za jiný příjem povinného (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 1 VSPH 241/2013-B-50), a je tedy nutné s přeplatkem zálohy z RZ nakládat jako se mzdou, neboť soud dospěl k závěru, že kladný rozdíl poskytnutých záloh na daň z příjmu a skutečné částky daně z příjmu lze srážet v rámci exekuce, a tedy i v rámci oddlužení.

Příklad č. 5:

Prosím o ujasnění problematiky vrácení přeplatku daně a daňového bonusu z ročního zúčtování v případě exekučních srážek a insolvence.

Dle judikátu Vrchního soudu v Praze č. j. 1 VSPH 241/2013-B-50) platí:

  1. Je-li dána exekuce na mzdu, pak přeplatek plynoucí z ročního zúčtování zálohy v rámci ročního zúčtování daně se stává součástí čisté mzdy a srážka ve vztahu k exekuci, která se provádí, bude příslušně vyšší. Pokud zaměstnanci v rámci ročního zúčtování daně vyplyne ještě nedoplatek daňového bonusu, pak v rámci exekuce na mzdu nelze daňový bonus započítat do čisté mzdy a daňový bonus musí být zaměstnanci vyplacen.
  2. Soudní exekutor má však právo vydat exekuci dle ustanovení § 312 OSŘ a ve spojení s ustanovením § 58 odst. 2 písm. b) zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, přikázáním jiné peněžité pohledávky na daňový bonus. V takovém případě se celý daňový bonus srazí na tuto exekuci. Není rozhodující, jedná-li se o daňový bonus v rámci měsíčního zúčtování mzdy nebo v rámci ročního zúčtování daně.
  3. Bylo-li již vydáno rozhodnutí o oddlužení schválením splátkového kalendáře postupem dle OSŘ, pak přeplatek plynoucí z ročního zúčtování zálohy v rámci ročního zúčtování daně se stává součástí čisté mzdy a insolvenční srážka bude příslušně vyšší.
  4. Pokud zaměstnanci v rámci ročního zúčtování daně vyplyne ještě nedoplatek daňového bonusu, pak v rámci insolvenční srážky nelze daňový bonus započítat do čisté mzdy a daňový bonus musí být zaměstnanci vyplacen. Sám dlužník je povinen tento mimořádný příjem odevzdat do insolvenční podstaty. I zde není rozhodující, jde-li o daňový bonus měsíční či plynoucí z ročního zúčtování daně. V případě, že insolvenční správce požádá zaměstnavatele, aby daňový bonus dlužníkovi srazil, plátce jeho žádosti vyhoví.

Daňový bonus a exekuce na mzdu

Podle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 3. 2013 č. j. 1 VSPH 241/2013 lze daňový bonus postihnout jako jinou peněžitou pohledávku ve smyslu ustanovení § 312 a násl. občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 58 exekučního řádu.

Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí judikoval, že daňový bonus není dávkou určenou k výživě dítěte, ale je pouze nástrojem daňové optimalizace. Jelikož daňový bonus je příjmem povinného a zároveň se nejedná o plnění, které by bylo uvedeno v § 299 OSŘ a jež by bylo vyloučeno z exekučního postihu, je daňový bonus postihován jako jiná peněžitá pohledávka povinného za jeho zaměstnavatelem. Daňový bonus se ve prospěch takové exekuce srazí celý.

Vzhledem ke skutečnosti, že na provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahují ustanovení o nezabavitelné částce, srazí se daňový bonus na základě exekučního příkazu k provedení exekuce dle § 312 OSŘ přikázáním jiné peněžité pohledávky celý. Na exekuční příkaz dle § 312 OSŘ přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahuje pořadí, které získaly jednotlivé pohledávky při srážkách ze mzdy dle ustanovení § 276 až § 302 OSŘ. Bude-li tedy plátci mzdy doručena exekuce dle § 312 OSŘ na daňový bonus, bude srážka daňového bonusu provedena podle tohoto exekučního příkazu neprodleně. Obdobný závěr vyplývá z judikátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 7. 2015 č. j. 282/2015-A-16.

V souvislosti se souběhem exekucí na mzdu a exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky je v případě skončení zaměstnání nutné uvádět v zápočtovém listě samostatně pořadí exekucí na mzdu a pořadí exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Výpočet mzdy
Trest vyhoštění cizince
Určení daňové rezidence
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Zaručená mzda
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem

Související články

Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2019
Exekuce a odstupné
Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2016
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2023
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2022
Zavedení chráněného účtu pro osoby zatížené exekucí
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2020
Zaměstnanec v exekuci
Další zvýšení nezabavitelné částky od 1. 7. 2022
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2021
Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2017
Parametry pro výpočet srážek ze mzdy od 1. 1. 2021
Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky a roční zúčtování za rok 2020
Nové povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s chráněným účtem
Parametrické údaje pro srážky ze mzdy v roce 2020, postup při provádění srážek ze mzdy a některé změny insolvenčního zákona
Změny ve výpočtu srážek ze mzdy v průběhu roku 2020
Souhrn změn v exekučních srážkách a některých dalších změn od 24. 4. 2020
Změny ve výpočtu srážek ze mzdy od 1. 6. 2019
Exekuční srážky v roce 2018
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích

Související otázky a odpovědi

Více postupných exekucí na mzdu zaměstnance
Přednostní a nepřednostní exekuce
Srážky ze mzdy - exekuce na výživné
Pořadí exekucí
Srážka ze mzdy na stravenky
Exekuce po ukončení pracovního poměru
Výpočet srážky ze mzdy po 1. 6. 2019
Exekuční srážky po ukončení insolvenčního řízení
Exekuční srážky ze mzdy od zahájení insolvence
Exekuce
Výživné a exekuce
Výpočet splátky pro insolvenci
Sociální výpomoc zaměstnanci v exekuci
Exekuce/odstupné
Srážky ze mzdy - cestovné
Exekuční příkaz - srážky ze mzdy a přikázání jiné pohledávky
Pořadí exekucí
Ošatné a exekuce
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Krácení nezabavitelné částky

Související předpisy

320/2018 Sb. , kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)
110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu
89/2012 Sb. občanský zákoník
460/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony
99/1963 Sb. občanský soudní řád
182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
294/2013 Sb. , kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů
40/1964 Sb. občanský zákoník
262/2006 Sb., zákoník práce
120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů