Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2016

Vydáno: 7 minut čtení

Po zvýšení životního minima v roce 2012 se ani pro rok 2016 jeho částky nezměnily, ale došlo opět ke změně částek normativních nákladů na bydlení (ty se prakticky mění každoročně). Na rozdíl od předchozího roku ale došlo k jejich zvýšení, zatímco pro rok 2015 byly sníženy. Podkladem jsou údaje Českého statistického úřadu o vývoji nákladů na bydlení, včetně výše nájemného a spotřebitelských cen energií a služeb.

Změna normativních nákladů byla provedena nařízením vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení. Nařízení vlády nabylo účinnosti dnem 1.1.2016. Tím se změnil i výpočet srážek ze mzdy, a to zvýšením základní neboli nezabavitelné částky (§ 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudního řádu – dále zkratka OSŘ) a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu:

  1. životního minima jednotlivce (§ 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu), které i pro rok 2016 činí 3 410 Kč a
  2. normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy (nájemních bytech), stanovených pro obec velikosti 50 000 až 99 999 obyvatel [§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů], bez ohledu na to, v jaké obci povinný skutečně žije. Tato částka je pro rok 2016 stanovena na 5 858 Kč, oproti 5 767 Kč v roce 2015, a byla tak zvýšena o 91 Kč.

Součet částek 1) a 2) pro rok 2016 činí 9 268 Kč (v roce 2015 to bylo 9 177 Kč – zvýšení činí právě oněch 91 Kč – po snížení v roce 2015 o 106 Kč je tato hodnota stále o 15 Kč nižší oproti roku 2014, kdy činila 9 283 Kč). Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa) a B). To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží (všichni jsou posuzováni jako jednotlivci žijící v nájemních bytech a v obci již uvedené velikosti). Dále uvedená částka Ab) je pak odvozována z částky Aa).

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny

A) dvě složky nezabavitelné částky, a to

  1. na osobu povinného – nařízení vlády pro ni nepřesně používá legislativní zkratku „nezabavitelná částka“, a
  2. na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné,

přičemž celková nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,

B) a dále částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy).

Tyto částky pro rok 2016 činí:

Aa) 2/3 z uvedené výpočtové základny, tj. z 9 268 Kč ..... 6 178,67 Kč – po zaokrouhlení na celé haléře nahoru (v r. 2015 to bylo 6 118,00 Kč)

Ab) 1/4 částky Aa) ..... 1 544,67 Kč – po zaokrouhlení (v roce 2015 to bylo 1 529,50 Kč)

B) 100% výpočtové základny ............................ 9 268 Kč (v roce 2015 – 9 177 Kč)

z toho vypočtená maximální výše

1/3 zbytku čisté mzdy ................................... 3 089 Kč (v roce 2015 – 3 059 Kč)

Částku B) (9 268 Kč) bylo nutné k výpočtu třetiny zaokrouhlit o 1 Kč směrem dolů na číslo dělitelné třemi, analogicky podle § 279 odst. 1 OSŘ. Při použití 1/3 zbytku čisté mzdy ve výši 3 089 Kč se 1 Kč přičte ve prospěch dlužníka k nezabavitelné částce.

Nezabavitelnou částku povinného (dlužníka) tvoří nezabavitelná částka Aa), a pokud má povinnost poskytovat výživné, připočítá se tolik násobků částky Ab), kolika osobám je povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), a to v ustanoveních § 697, 760 až 765 a 910 až 923. Posuzování, na které tyto osoby se částka Ab) počítá, stanoví pro některé případy § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách), přičemž tato právní úprava je dlouhodobě nezměněna.

Podle ustanovení § 1 odst. 2 tohoto nařízení vlády se na manžela povinného započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem (manželé nemusí žít ve společné domácnosti). Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá (je-li ale výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, tyto vyživované osoby se započítávají).

Nařízení vlády o nezabavitelných částkách (§ 3) požaduje, aby se celková nezabavitelná částka zaokrouhlila na celé koruny nahoru. Na rozdíl od stavu platného do roku 2006 (podle dřívějšího nařízení vlády stejného názvu č. 63/1998 Sb.) tak nejsou zaokrouhlovány jednotlivé složky této částky (Aa a Ab), které bylo dříve možno považovat za samostatné nezabavitelné částky, ale je zaokrouhlován až jejich součet u každého zaměstnance – povinného. Protože je třeba tyto složky vyjádřit v zákonné měně, tj. v korunách a haléřích, bývá obvykle nutné zaokrouhlit na celé haléře nahoru. Zaokrouhlování nahoru zde sice není právním předpisem výslovně předepsáno, ale pro mzdové účely je typické.

Podle § 4 nařízení o nezabavitelných částkách při zvýšení částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období (tj. zúčtovací období), do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují (výplatním obdobím je nutné – na rozdíl od období splatnosti – rozumět období, za které je mzda či plat zúčtována k výplatě). Protože změna výše normativních nákladů na bydlení nastává k 1.1.2016, je třeba použít nově dané částky poprvé za lednové zúčtovací období, tedy pro srážky ze mzdy či platu za leden 2016.

Příklad č. 1:

Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1. ledna 2016 nezabavitelnou částku 6 178,67 Kč + 4 634,01 Kč (3 x 1 544,67 Kč) = 10 812,68 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 10 813 Kč (v roce 2015 – 10 707 Kč).

Příklad č. 2:

Ženatý muž, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob), má tuto částku 6 178,67 Kč + + 13 902,03 Kč (9 x 1 544,67 Kč) = 20 080,70 Kč, po zaokrouhlení 20 081 Kč (v roce 2015 – 19 884 Kč).

Příklad č. 3:

Svobodný zaměstnanec bez vyživovacích povinností bude mít nezabavitelnou částku 6 179 Kč (v roce 2015 to bylo 6 118 Kč).

Vůči tomuto svobodnému zaměstnanci je vedena nepřednostní pohledávka ve výši 150 000 Kč a jeho čistá mzda v lednu 2016 činí 18 522 Kč. Po odečtení nezabavitelné částky 6 179 Kč činí zbytek čisté mzdy 12 343 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9 268 Kč, z čehož 1/3 činí 3 089 Kč. Pro pohledávku se použije tato jedna třetina plus celý zbytek čisté mzdy nad 9 268 Kč. Srážka ze mzdy tak činí 6 164 Kč (12 343 – 9 268 = 3 075 + 3 089). V roce 2015 mohlo být sraženo 6 286 Kč.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • OSŘ - zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
  • nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)
  • zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
  • zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
  • nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení (číslo nařízení nebylo v době uzávěrky známo)

Související dokumenty

Související články

Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2017
Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2018
Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2019
Exekuční srážky v roce 2017
Exekuční srážky v roce 2018
Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2017
Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2018
Srážky ze mzdy od 1. 7. 2020 a postup při změně plátce mzdy
Srážky ze mzdy od 1. 10. 2022
Další zvýšení nezabavitelné částky od 1. 7. 2022
Srážky ze mzdy od 1. 4. 2022
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2023
Nezabavitelná částka od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022
Exekuční srážky ze mzdy de lege ferenda
Změny ve srážkách ze mzdy a z platu od června 2019
Vývoj nezabavitelné částky v roce 2022
Změny ve výpočtu srážek ze mzdy od 1. 6. 2019
Parametrické údaje pro srážky ze mzdy v roce 2020, postup při provádění srážek ze mzdy a některé změny insolvenčního zákona
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2024
Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2019
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2018, 2. část
Zaměstnanec v exekuci
Započtení pohledávek v pracovním právu
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část

Související předpisy

99/1963 Sb. občanský soudní řád
595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)
110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu
117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
89/2012 Sb. občanský zákoník
63/1998 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, (nařízení o nezabavitelných částkách)

Související pracovní situace

Výpočet mzdy
Ošetřovné
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Minimální mzda
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby
Práce přesčas při pružném rozvržení pracovní doby
Pracovní pohotovost
Rovnoměrné rozvržení pracovní doby
Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele

Související otázky a odpovědi

Srážky ze mzdy - výživné
Exekuce
Krácení nezabavitelné částky
Exekuce
Výživné a exekuce
Srážky ze mzdy
Provádění srážek ze mzdy
Zaměstnanec a insolvence
Exekuce u manželů
Exekuční srážky ze mzdy od zahájení insolvence
Souhlas se srážkou ze mzdy, dovolená v hodinách
Insolvence zaměstnance
Insolvence
Insolvence zaměstnance
Dohoda o srážkách ze mzdy
Exekuce
Exekuce/odstupné
Pronájem služebního bytu zaměstnanci
Insolvence a čistá mzda
Součinnost zaměstnavatele s insolvenčním správcem