Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2019

Vydáno: 7 minut čtení

Nařízením vlády č. 320/2018 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, došlo opětovně ke změně hodnot normativních nákladů na bydlení. Podkladem pro tuto změnu byly údaje Českého statistického úřadu o vývoji nákladů na bydlení, včetně výše nájemného a spotřebitelských cen energií a služeb.

Nařízení vlády nabylo účinnosti dnem 1. 1. 2019. Tím se změnil i výpočet srážek ze mzdy, a to zvýšením základní neboli nezabavitelné částky (§ 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - dále jen OSŘ) a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení.

Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), je výpočtová základna pro stanovení základní neboli nezabavitelné částky odvozena ze součtu:

  1. životního minima jednotlivce (§ 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu), které i pro rok 2019 činí 3 410 Kč (je beze změny), a
  2. normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy (nájemních bytech), stanovených pro obec velikosti 50 000 až 99 999 obyvatel [§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů], bez ohledu na to, v jaké obci povinný skutečně žije. Tato částka je pro rok 2019 stanovena na 6 233 Kč, oproti 5 928 Kč v roce 2018, a byla tak zvýšena o 305 Kč.

Součet částek 1) a 2) pro rok 2019 činí 9 643 Kč (v roce 2018 to bylo 9 338 Kč - zvýšení činí právě oněch 305 Kč). V posledních letech se tyto součty vyvíjely takto: 2015: 9 177 Kč, 2016: 9 268 Kč, 2017: 9 232 Kč, 2018: 9 338; nešlo tedy vždy o zvýšení.

Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa) a B). To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží (všichni jsou posuzováni jako jednotlivci žijící v nájemních bytech a v obci již uvedené velikosti). Dále uvedená částka Ab) je pak odvozována z částky Aa).

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny

  1. dvě složky nezabavitelné částky, a to
    1. na osobu povinného - nařízení vlády pro ni nepřesně používá legislativní zkratku "nezabavitelná částka", a
    2. na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné,

přičemž celková nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,

  1. a dále částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy).

Tyto částky pro rok 2019 činí:

  1. 2/3 z uvedené výpočtové základny, tj. z 9 643 Kč = 6 428,67 Kč po zaokrouhlení na celé haléře nahoru (v r. 2018 to bylo 6 225,34 Kč).
  2. 1/4 částky Aa) = 1 607,17 Kč po zaokrouhlení (v roce 2018 to bylo 1 556,34 Kč).

Protože je třeba tyto složky vyjádřit v zákonné měně, tj. v korunách a haléřích, bývá obvykle nutné je zaokrouhlit na celé haléře nahoru. Zaokrouhlování nahoru zde sice není právním předpisem výslovně předepsáno, ale pro mzdové účely je typické, což lze dovodit ze základní zásady pracovněprávních vztahů (dlužníkem je zaměstnanec), uvedené v ustanovení § 1a odst. 1 písm. a) zákoníku práce - zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance.

  1. 100 % výpočtové základny = 9 643 Kč (v roce 2018 to bylo 9 338 Kč),

z toho vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy = 3 214 Kč (v roce 2018 to bylo 3 112 Kč).

Částku B) (9 643 Kč) bylo nutné k výpočtu třetiny zaokrouhlit o 1 Kč směrem dolů na číslo dělitelné třemi, analogicky podle § 279 odst. 1 OSŘ. Při použití 1/3 zbytku čisté mzdy ve výši 3 214 Kč se 1 Kč přičte ve prospěch dlužníka k nezabavitelné částce.

Nezabavitelnou částku povinného (dlužníka) tvoří nezabavitelná částka Aa), a pokud má povinnost poskytovat výživné, připočítá se tolik násobků částky Ab, kolika osobám je povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), a to v ustanoveních § 697, § 760 až § 765 a § 910 až § 923. Posuzování, na které tyto osoby se částka Ab) počítá, stanoví pro některé případy § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách), přičemž tato právní úprava je dlouhodobě nezměněna.

Podle ustanovení § 1 odst. 2 tohoto nařízení vlády se na manžela povinného započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem (manželé nemusí žít ve společné domácnosti). Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá (je-li ale výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, tyto vyživované osoby se započítávají).

Nařízení vlády o nezabavitelných částkách (§ 3) požaduje, aby se celková nezabavitelná částka zaokrouhlila na celé koruny nahoru. Nejsou tak zaokrouhlovány jednotlivé složky této částky (Aa a Ab), ale je zaokrouhlován až jejich součet u každého zaměstnance - povinného. Podle § 4 nařízení o nezabavitelných částkách při zvýšení částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období (tj. zúčtovací období), do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují (výplatním obdobím je nutné - na rozdíl od období splatnosti - rozumět období, za které je mzda či plat zúčtována k výplatě). Protože změna výše normativních nákladů na bydlení nastala k 1. 1. 2019, je třeba použít nově dané částky poprvé za lednové zúčtovací období, tedy pro srážky ze mzdy či platu za leden 2019.

Příklad č. 1:

Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1. ledna 2019 nezabavitelnou částku 6 428,67 Kč + 4 821,51 Kč (3 x 1 607,17 Kč) = 11 250,18 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 11 251 Kč (v roce 2018 - 10 895 Kč).

Příklad č. 2:

Svobodný má vyživovací povinnost k 1 dítěti. Nezabavitelná částka je 6 428,67 Kč + 1607,17 Kč, tj. 8 035,84 Kč, po zaokrouhlení 8 036 Kč (v roce 2018 to bylo 7 782 Kč).

Příklad č. 3:

Ženatý muž, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob), má tuto částku 6 428,67 Kč + 14 464,53 Kč (9 x 1 607,17 Kč) = 20 893,20 Kč, po zaokrouhlení 20 894 Kč (v roce 2017 to bylo 20 233 Kč).

Příklad č. 4:

Svobodný zaměstnanec bez vyživovacích povinností má nezabavitelnou částku 6 429 Kč (v roce 2018 to bylo 6 226 Kč).

Příklad č. 5:

Svobodný zaměstnanec bez vyživovací povinnosti má čistou mzdu 16 577 Kč. Nezabavitelná částka je 6 429 Kč + 1 Kč ze zaokrouhlení pro výpočet třetin. Zbytek čisté mzdy činí 10 147 Kč (16 577 - 6 429 + 1). Srážky jsou prováděny na nepřednostní pohledávku ve výši 20 000 Kč. Lze na ni srazit celou první třetinu zbytku čisté mzdy, tedy 3 214 Kč (jedna třetina z částky 9 643 Kč, tj. z hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy), a dále bez omezení celý zbytek čisté mzdy přesahující částku 9 643 Kč, tj. v daném případě dalších 504 Kč. Na pohledávku tak bude sraženo 3 718 Kč (3 214 + 504). Celková nezabavitelná část mzdy činí 12 858 Kč (základní nezabavitelná částka 6 429 + druhá a třetí třetina zbytku čisté mzdy, tj. 2 x 3 214, což činí 6 428 Kč + 1 Kč ze zaokrouhlení pro výpočet třetin).

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • nařízení vlády č. 320/2018, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
  • OSŘ - zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
  • nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)
  • zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
  • zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Související dokumenty

Související pracovní situace

Výpočet mzdy
Ošetřovné
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Minimální mzda
Délka pracovní doby (obecně)
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby
Práce přesčas při pružném rozvržení pracovní doby
Pracovní pohotovost
Rovnoměrné rozvržení pracovní doby
Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Sjednání kratší pracovní doby

Související články

Srážky ze mzdy od 1. 4. 2022
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2022
Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2017
Parametrické údaje pro srážky ze mzdy v roce 2019 a postup při provádění srážek ze mzdy
Změny ve výpočtu srážek ze mzdy v průběhu roku 2020
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2023
Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2018
Výpočet srážek ze mzdy (z platu) v roce 2016
Srážky ze mzdy od 1. 10. 2022
Změny ve srážkách ze mzdy a z platu od června 2019
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2018, 2. část
Zaměstnanec v exekuci
Započtení pohledávek v pracovním právu
Srážky ze mzdy od 1. 7. 2020 a postup při změně plátce mzdy
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
První novela občanského zákoníku, související novela zákoníku práce a novela zákona o obchodních korporacích
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2020
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2021
Zavedení chráněného účtu pro osoby zatížené exekucí
Další zvýšení nezabavitelné částky od 1. 7. 2022
Srážky ze mzdy od 1. 1. 2022

Související otázky a odpovědi

Srážky ze mzdy - exekuce na výživné
Více postupných exekucí na mzdu zaměstnance
Přednostní a nepřednostní exekuce
Zaměstnanec a insolvence
Exekuce u manželů
Exekuční srážky ze mzdy od zahájení insolvence
Souhlas se srážkou ze mzdy, dovolená v hodinách
Insolvence zaměstnance
Insolvence
Insolvence zaměstnance
Dohoda o srážkách ze mzdy
Exekuce
Exekuce/odstupné
Pronájem služebního bytu zaměstnanci
Srážky ze mzdy - výživné
Insolvence a čistá mzda
Součinnost zaměstnavatele s insolvenčním správcem
Dohoda o srážkách ze mzdy
Exekuce
Insolvence

Související předpisy

320/2018 Sb. , kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
99/1963 Sb. občanský soudní řád
595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)
110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu
117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
262/2006 Sb., zákoník práce
89/2012 Sb. občanský zákoník

Související vzory

Vzor: Dohoda o srážkách ze mzdy (z platu)

Související komentovaná judikatura

Zvýšení normativních nákladů na bydlení a nezabavitelná částka