S účinností od 1. 1. 2017 dochází ke změně nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Novela zmíněného nařízení vlády vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 336/2016 Sb. Měsíční minimální mzda se zvýšila z částky 9 900 Kč na částku 11 000 Kč a minimální mzda za hodinu z částky 58,70 Kč na částku 66,00 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin; pro jiné délky stanovené týdenní pracovní doby se tato sazba úměrně zvýší). Analogicky se zvyšují též měsíční a hodinové sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy. Ruší se speciální výše minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro poživatele invalidních důchodů (dosud § 4 NV). Od začátku příštího roku platí i pro ně uvedené částky.
Minimální a zaručená mzda ve vztahu k pracovní době
Odměňování zaměstnanců hodinovou mzdou
Výše minimální mzdy za hodinu a nejnižší hodinové úrovně zaručené mzdy jsou uvedeny pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby se výše této mzdy úměrně upraví. To znamená, minimální mzda (nejnižší úroveň zaručené mzdy) za hodinu se zvýší úměrně k jiné stanovené týdenní pracovní době. Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní se odvodí ze základních sazeb podle vzorce:
minimální mzda (nejnižší úroveň zaručené mzdy) x 40: stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnavatele.
Při stanovené týdenní pracovní době v délce 38,75 hodiny to je u minimální mzdy:
66,00 x 40: 38,75 = 68,20 Kč (dosud 60,60 Kč).
Při stanovené týdenní pracovní době v délce 37,5 hodiny to je u minimální mzdy:
66,00 x 40/37,5 = 70,40 Kč (dosud 62,60 Kč).
Zaručená mzda a její nejnižší úrovně
Zákoník práce v ustanovení § 112 upravuje pojem zaručené mzdy jako mzdy nebo platu, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru. Zároveň zmocňuje vládu, aby stanovila nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat.
Vláda stanoví nařízením vlády č. 567/2006 Sb., § 3, nejnižší úrovně zaručené mzdy pro práce zařazené do 8 skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce takto:
| Skupina prací | Nejnižší úroveň zaručené mzdy | Platová sféra | |||
|---|---|---|---|---|---|
| v Kč za hodinu | v Kč za měsíc | platová třída | |||
| od 1. 1. 2016 | od 1. 1. 2017 | od 1. 1. 2016 | od 1. 1. 2017 | ||
| 1 | 58,70 | 66,00 | 9 900 | 11 000 | 1. a 2. |
| 2 | 64,80 | 72,60 | 10 900 | 12 200 | 3. a 4. |
| 3 | 71,60 | 80,50 | 12 100 | 13 400 | 5. a 6. |
| 4 | 79,00 | 88,80 | 13 300 | 14 800 | 7. a 8. |
| 5 | 87,20 | 98,10 | 14 700 | 16 400 | 9. a 10. |
| 6 | 96,30 | 108,30 | 16 200 | 18 100 | 11. a 12. |
| 7 | 106,30 | 119,60 | 17 900 | 19 900 | 13. a 14. |
| 8 | 117,40 | 132,00 | 19 800 | 22 000 | 15. a 16. |
Do mzdy i platu se pro účel srovnání s minimální mzdou a nejnižší úrovní zaručené mzdy nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, příplatek za práci v sobotu a v neděli.
Odměňování zaměstnanců měsíční mzdou nebo platem
Mzda zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou, který má sjednaný kratší pracovní „úvazek“, se poměřuje s minimální a nejnižší úrovní zaručené mzdy úměrné sjednanému úvazku.
Mzda zaměstnance, který neodpracoval v měsíci všechny pracovní směny (např. pro nemoc a jiné překážky v práci, dovolenou apod.), se poměřuje s minimální mzdou a nejnižší úrovní zaručené mzdy odpovídající odpracované době.
Změny v příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí a v zařazení do skupin prací
Od 1. 1. 2017 dochází ještě k další změně nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, a to novelou č. 337/2016 Sb.
Touto novelou se rozšiřuje výčet ztěžujících pracovních vlivů v ustanovení § 6 nařízení vlády, a to pro účely poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Za ztěžující pracovní vliv se nově považuje „rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem, které v souhrnu činí alespoň 90 minut, jestliže je v době přerušení výkonu práce pro zaměstnance nedostupné jeho obvyklé společenské prostředí a sociální zázemí, nebo je jejich dostupnost značně ztížena, nebo je ztížena ochrana místa, ve kterém musí zaměstnanec dobu přerušení práce trávit, před klimatickými a jinými nepříznivými vlivy.“ Za práci v tomto ztěžujícím pracovním vlivu přísluší příplatek ke mzdě ve výši nejméně 10 % základní hodinové sazby minimální mzdy (podle délky stanovené týdenní pracovní doby) za hodinu práce odpracovanou v rozdělené směně nebo při rozděleném výkonu práce.
V příloze k nařízení vlády bylo do části upravující příklady prací pro správné zařazení do příslušného stupně nejnižších úrovní zaručené mzdy doplněno do 5. skupiny „Řízení, údržba a opravy motorových vozidel, jejichž délka přesahuje 8 metrů a která jsou určena pro přepravu více než 16 osob“.
Doplnění pro zaměstnance v dopravě
Odměna za čekání mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě prováděné autobusy:
- Zmíněným nařízením vlády č. 337/2016 Sb. dochází s účinností od 1. 1. 2017 rovněž ke změně nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě. Novela vymezuje přesněji dobu čekání mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě prováděné autobusy, a to jako dobu časově a místně určenou jízdním řádem, ve které zaměstnanec uvedený v ustanovení § 2 písm. a) a e) nařízení vlády (člen osádky autobusu v silniční dopravě nebo člen osádky autobusu v linkové osobní dopravě) neřídí vozidlo ani nevykonává žádnou jinou práci pro zaměstnavatele, přičemž tato doba se nezapočítává do pracovní doby;
- Dosud příslušela za dobu čekání mezi spoji odměna členům osádky autobusu v linkové osobní dopravě, a to ve výši nejméně 50 Kč za každou celou hodinu, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak. Od 1. 1. 2017 náleží odměna za čekání mezi spoji též členům osádky autobusu v silniční dopravě a výše této odměny nově činí nejméně 90 % hodinové sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy stanovené pro pátou skupinu prací. Doby čekání mezi spoji se pro účely stanovení odměny v kalendářním měsíci sčítají.
Příklady a otázky k minimální mzdě a nejnižším úrovním zaručené mzdy
Otázka: Zaměstnáváme uklízečku na běžný úklid za minimální mzdu. Její mzda se skládá ze dvou složek – základní mzdy, kterou má v pevné částce uvedenou ve mzdovém výměru, a měsíční výkonnostní odměny, která je pohyblivá a přiznává ji vedoucí. Základní mzdu má stanovenu 9 000 Kč a výkonnostní odměnu do 3 000 Kč. Máme tři dotazy:
- Musíme jí od 1. 1. 2017 dát nový mzdový výměr?
- Když dostane výkonnostní odměnu pod 2 000 Kč, protože měla špatné pracovní výsledky, musíme doplatit do minimální mzdy?
- Byla jeden týden nemocná. Musíme doplácet do celé minimální mzdy 11 000, nebo poměřujeme její hrubou mzdu s poměrnou částí minimální mzdy?
Odpověď:
- Nový mzdový výměr jí dávat nemusíte. „Základní“ mzda nemusí být ve výši alespoň minimální mzdy.
- Ano, pokud by její hrubá mzda (po případném odečtení zákonem stanovených složek) nedosáhla minimální mzdy (nejnižší úrovně zaručené mzdy) z důvodu špatných pracovních výsledků, jste povinni poskytnout doplatek. Minimální mzda (nejnižší úroveň zaručené mzdy) je minimální zákonem zaručenou odměnou za práci.
- Minimální mzda (nejnižší úroveň zaručené mzdy) není sociální dávkou, ale minimální odměnou za práci. Práce se vyjadřuje v časových jednotkách. Její mzdu budete tedy poměřovat s poměrnou částí minimální mzdy za odpracovanou dobu.
Absolventka střední školy bez praxe nastupuje od 1. 1. 2017 do pracovního poměru na pozici mzdové účetní.
Otázka a):
Jsme soukromá firma, nemáme odbory. Zaměstnavatel zaměstnankyni stanoví mzdovým výměrem mzdu ve výši 13 000 Kč měsíčně. Žádné další příplatky ani odměny dostávat nebude. Je to v souladu s právním předpisem, nebo se bude muset něco doplácet? A jakou formou? Nebo jí zaměstnavatel má stanovit právě mzdu ve výši zaručené?
Odpověď:
Práci mzdové účetní najdete v Příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. v příkladech prací pod skupinou 4. Její nejnižší úroveň zaručené mzdy činí od 1. 1. 2017 14 800 Kč. Vzhledem k tomu, že této výše její mzda nedosáhne, musíte jí měsíčně poskytovat doplatek ve výši 1 800 Kč. Zda jí zaměstnavatel stanoví mzdovým výměrem mzdu odpovídající výši zaručené mzdy, záleží na něm, pokud nemá případně nastavenu úroveň a systém odměňování ve firmě tak, že by to bylo v rozporu s dohodnutými nebo stanovenými pravidly ve vztahu k ostatním zaměstnancům.
Otázka b):
Jsme příspěvková organizace v sociální sféře. Začínající mzdovou účetní zařadíme dle katalogu prací do platové třídy 8, platového stupně 1. Dle platových tabulek v příloze k nařízení vlády 564/2006 Sb. jí náleží platový tarif 12 840 Kč. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 8. platovou třídu dle nařízení vlády 567/2006 Sb. je ve výši 14 800 Kč. Máme jí stanovit platovým výměrem tuto částku? Nebo jí musíme stanovit těch 12 840 a každý měsíc dorovnávat do nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 8. platovou třídu, což je 4. skupina prací, 1 960 Kč? Mohli bychom jí už při nástupu přiznat v této výši osobní příplatek? A proč se k jednomu platu vztahují 3 platové předpisy, dva z toho s rozdílnými částkami, a který má přednost? Platové tabulky jsou hluboko pod nejnižšími úrovněmi zaručené mzdy. V základní stupnici č. 1, podle níž je u nás odměňována celá administrativa včetně paní ředitelky a všichni provozní zaměstnanci, jsme napočítali 77 platových tarifů pod nejnižší úrovní zaručené mzdy nebo platu. Vždyť je ten předpis nesmyslný, zaostalý za vývojem a nespravedlivý!
Odpověď:
Začnu těmi třemi platovými předpisy. Vlastně čtyřmi – opomněla jste zákoník práce. Ano, zařazuje do platové třídy dle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací, podle nejnáročnější práce, kterou zaměstnavatel po zaměstnanci v rámci sjednaného druhu práce vyžaduje. Platový výměr vystavujete dle § 136 zákoníku práce a musíte v něm uvést mimo jiné údaje o výši platového tarifu a pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu. Platový tarif stanovujete dle příslušné přílohy k nařízení vlády č. 564/2006 Sb., což je od 1. 11. 2016 částka, kterou uvádíte (12 840 Kč). Do nejnižší úrovně zaručené mzdy dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. budete Vaší zaměstnankyni měsíčně poskytovat doplatek. Osobní příplatek nelze začínající zaměstnankyni přiznat z důvodu dorovnání do nejnižší úrovně zaručené mzdy, pro ten stanoví zákoník práce ve svém § 131 přesná kritéria. Všechna tři nařízení vlády vycházejí ze zákoníku práce a platí současně. K Vašim posledním větám nemůžu napsat nic jiného, než že je to neuspokojivá pravda; systém odměňování se v posledních letech úplně „rozsypal“ – zřejmě „vis maior“.
Otázka: Našli jsme v příloze k nařízení vlády práci našich mechaniků v 5. skupině prací, to znamená od 1. 1. 2017 nejnižší úroveň zaručené mzdy 16 400 Kč. Nejsem si jistá, zda v následujícím konkrétním případě budeme muset doplatit.
Hrubá mzda za leden:
| Tarif | 13 000 |
| Měsíční prémie | 3 000 |
| Příplatek za odpolední směny | 750 |
| Příplatek za svátek | 960 |
| Příplatek za noc | 720 |
| Mzda za přesčas | 1 440 |
| CELKEM | 19 870 |
Odpověď:
Z hrubé mzdy odečtete ty složky mzdy, které se dle § 112, odst. 3 zákoníku práce do mzdy pro účely doplatku do nejnižší úrovně zaručené mzdy nezapočítávají. Takže započtete jen tarif, měsíční prémii a příplatek za odpolední směny – to je celkem 16 750 Kč, což je vyšší než nejnižší úroveň zaručené mzdy pro skupinu prací 5. Doplatek tedy poskytovat nebudete.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- NV – nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
- nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.
- nařízení vlády 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
- nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě
- zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce