Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2017

Vydáno: 11 minut čtení

S účinností od 1. 1. 2017 dochází ke změně nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Novela zmíněného nařízení vlády vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 336/2016 Sb. Měsíční minimální mzda se zvýšila z částky 9 900 Kč na částku 11 000 Kč a minimální mzda za hodinu z částky 58,70 Kč na částku 66,00 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin; pro jiné délky stanovené týdenní pracovní doby se tato sazba úměrně zvýší). Analogicky se zvyšují též měsíční a hodinové sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy. Ruší se speciální výše minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro poživatele invalidních důchodů (dosud § 4 NV). Od začátku příštího roku platí i pro ně uvedené částky.

Minimální a zaručená mzda ve vztahu k pracovní době

Odměňování zaměstnanců hodinovou mzdou

Výše minimální mzdy za hodinu a nejnižší hodinové úrovně zaručené mzdy jsou uvedeny pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby se výše této mzdy úměrně upraví. To znamená, minimální mzda (nejnižší úroveň zaručené mzdy) za hodinu se zvýší úměrně k jiné stanovené týdenní pracovní době. Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní se odvodí ze základních sazeb podle vzorce:

minimální mzda (nejnižší úroveň zaručené mzdy) x 40: stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnavatele.

Při stanovené týdenní pracovní době v délce 38,75 hodiny to je u minimální mzdy:

66,00 x 40: 38,75 = 68,20 Kč (dosud 60,60 Kč).

Při stanovené týdenní pracovní době v délce 37,5 hodiny to je u minimální mzdy:

66,00 x 40/37,5 = 70,40 Kč (dosud 62,60 Kč).

Zaručená mzda a její nejnižší úrovně

Zákoník práce v ustanovení § 112 upravuje pojem zaručené mzdy jako mzdy nebo platu, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru. Zároveň zmocňuje vládu, aby stanovila nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat.

Vláda stanoví nařízením vlády č. 567/2006 Sb., § 3, nejnižší úrovně zaručené mzdy pro práce zařazené do 8 skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce takto:

Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy Platová sféra
v Kč za hodinu v Kč za měsíc platová třída
  od 1. 1. 2016 od 1. 1. 2017 od 1. 1. 2016 od 1. 1. 2017  
1 58,70 66,00 9 900 11 000 1. a 2.
2 64,80 72,60 10 900 12 200 3. a 4.
3 71,60 80,50 12 100 13 400 5. a 6.
4 79,00 88,80 13 300 14 800 7. a 8.
5 87,20 98,10 14 700 16 400 9. a 10.
6 96,30 108,30 16 200 18 100 11. a 12.
7 106,30 119,60 17 900 19 900 13. a 14.
8 117,40 132,00 19 800 22 000 15. a 16.

Do mzdy i platu se pro účel srovnání s minimální mzdou a nejnižší úrovní zaručené mzdy nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, příplatek za práci v sobotu a v neděli.

Odměňování zaměstnanců měsíční mzdou nebo platem

Mzda zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou, který má sjednaný kratší pracovní „úvazek“, se poměřuje s minimální a nejnižší úrovní zaručené mzdy úměrné sjednanému úvazku.

Mzda zaměstnance, který neodpracoval v měsíci všechny pracovní směny (např. pro nemoc a jiné překážky v práci, dovolenou apod.), se poměřuje s minimální mzdou a nejnižší úrovní zaručené mzdy odpovídající odpracované době.

Změny v příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí a v zařazení do skupin prací

Od 1. 1. 2017 dochází ještě k další změně nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, a to novelou č. 337/2016 Sb.

Touto novelou se rozšiřuje výčet ztěžujících pracovních vlivů v ustanovení § 6 nařízení vlády, a to pro účely poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Za ztěžující pracovní vliv se nově považuje „rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem, které v souhrnu činí alespoň 90 minut, jestliže je v době přerušení výkonu práce pro zaměstnance nedostupné jeho obvyklé společenské prostředí a sociální zázemí, nebo je jejich dostupnost značně ztížena, nebo je ztížena ochrana místa, ve kterém musí zaměstnanec dobu přerušení práce trávit, před klimatickými a jinými nepříznivými vlivy.“ Za práci v tomto ztěžujícím pracovním vlivu přísluší příplatek ke mzdě ve výši nejméně 10 % základní hodinové sazby minimální mzdy (podle délky stanovené týdenní pracovní doby) za hodinu práce odpracovanou v rozdělené směně nebo při rozděleném výkonu práce.

V příloze k nařízení vlády bylo do části upravující příklady prací pro správné zařazení do příslušného stupně nejnižších úrovní zaručené mzdy doplněno do 5. skupiny „Řízení, údržba a opravy motorových vozidel, jejichž délka přesahuje 8 metrů a která jsou určena pro přepravu více než 16 osob“.

Doplnění pro zaměstnance v dopravě

Odměna za čekání mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě prováděné autobusy:

  • Zmíněným nařízením vlády č. 337/2016 Sb. dochází s účinností od 1. 1. 2017 rovněž ke změně nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě. Novela vymezuje přesněji dobu čekání mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě prováděné autobusy, a to jako dobu časově a místně určenou jízdním řádem, ve které zaměstnanec uvedený v ustanovení § 2 písm. a) a e) nařízení vlády (člen osádky autobusu v silniční dopravě nebo člen osádky autobusu v linkové osobní dopravě) neřídí vozidlo ani nevykonává žádnou jinou práci pro zaměstnavatele, přičemž tato doba se nezapočítává do pracovní doby;
  • Dosud příslušela za dobu čekání mezi spoji odměna členům osádky autobusu v linkové osobní dopravě, a to ve výši nejméně 50 Kč za každou celou hodinu, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak. Od 1. 1. 2017 náleží odměna za čekání mezi spoji též členům osádky autobusu v silniční dopravě a výše této odměny nově činí nejméně 90 % hodinové sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy stanovené pro pátou skupinu prací. Doby čekání mezi spoji se pro účely stanovení odměny v kalendářním měsíci sčítají.

Příklady a otázky k minimální mzdě a nejnižším úrovním zaručené mzdy

Příklad č. 1:

Otázka: Zaměstnáváme uklízečku na běžný úklid za minimální mzdu. Její mzda se skládá ze dvou složek – základní mzdy, kterou má v pevné částce uvedenou ve mzdovém výměru, a měsíční výkonnostní odměny, která je pohyblivá a přiznává ji vedoucí. Základní mzdu má stanovenu 9 000 Kč a výkonnostní odměnu do 3 000 Kč. Máme tři dotazy:

  1. Musíme jí od 1. 1. 2017 dát nový mzdový výměr?
  2. Když dostane výkonnostní odměnu pod 2 000 Kč, protože měla špatné pracovní výsledky, musíme doplatit do minimální mzdy?
  3. Byla jeden týden nemocná. Musíme doplácet do celé minimální mzdy 11 000, nebo poměřujeme její hrubou mzdu s poměrnou částí minimální mzdy?

Odpověď:

  1. Nový mzdový výměr jí dávat nemusíte. „Základní“ mzda nemusí být ve výši alespoň minimální mzdy.
  2. Ano, pokud by její hrubá mzda (po případném odečtení zákonem stanovených složek) nedosáhla minimální mzdy (nejnižší úrovně zaručené mzdy) z důvodu špatných pracovních výsledků, jste povinni poskytnout doplatek. Minimální mzda (nejnižší úroveň zaručené mzdy) je minimální zákonem zaručenou odměnou za práci.
  3. Minimální mzda (nejnižší úroveň zaručené mzdy) není sociální dávkou, ale minimální odměnou za práci. Práce se vyjadřuje v časových jednotkách. Její mzdu budete tedy poměřovat s poměrnou částí minimální mzdy za odpracovanou dobu.
Příklad č. 2:

Absolventka střední školy bez praxe nastupuje od 1. 1. 2017 do pracovního poměru na pozici mzdové účetní.

Otázka a):

Jsme soukromá firma, nemáme odbory. Zaměstnavatel zaměstnankyni stanoví mzdovým výměrem mzdu ve výši 13 000 Kč měsíčně. Žádné další příplatky ani odměny dostávat nebude. Je to v souladu s právním předpisem, nebo se bude muset něco doplácet? A jakou formou? Nebo jí zaměstnavatel má stanovit právě mzdu ve výši zaručené?

Odpověď:

Práci mzdové účetní najdete v Příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. v příkladech prací pod skupinou 4. Její nejnižší úroveň zaručené mzdy činí od 1. 1. 2017 14 800 Kč. Vzhledem k tomu, že této výše její mzda nedosáhne, musíte jí měsíčně poskytovat doplatek ve výši 1 800 Kč. Zda jí zaměstnavatel stanoví mzdovým výměrem mzdu odpovídající výši zaručené mzdy, záleží na něm, pokud nemá případně nastavenu úroveň a systém odměňování ve firmě tak, že by to bylo v rozporu s dohodnutými nebo stanovenými pravidly ve vztahu k ostatním zaměstnancům.

Otázka b):

Jsme příspěvková organizace v sociální sféře. Začínající mzdovou účetní zařadíme dle katalogu prací do platové třídy 8, platového stupně 1. Dle platových tabulek v příloze k nařízení vlády 564/2006 Sb. jí náleží platový tarif 12 840 Kč. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 8. platovou třídu dle nařízení vlády 567/2006 Sb. je ve výši 14 800 Kč. Máme jí stanovit platovým výměrem tuto částku? Nebo jí musíme stanovit těch 12 840 a každý měsíc dorovnávat do nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 8. platovou třídu, což je 4. skupina prací, 1 960 Kč? Mohli bychom jí už při nástupu přiznat v této výši osobní příplatek? A proč se k jednomu platu vztahují 3 platové předpisy, dva z toho s rozdílnými částkami, a který má přednost? Platové tabulky jsou hluboko pod nejnižšími úrovněmi zaručené mzdy. V základní stupnici č. 1, podle níž je u nás odměňována celá administrativa včetně paní ředitelky a všichni provozní zaměstnanci, jsme napočítali 77 platových tarifů pod nejnižší úrovní zaručené mzdy nebo platu. Vždyť je ten předpis nesmyslný, zaostalý za vývojem a nespravedlivý!

Odpověď:

Začnu těmi třemi platovými předpisy. Vlastně čtyřmi – opomněla jste zákoník práce. Ano, zařazuje do platové třídy dle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací, podle nejnáročnější práce, kterou zaměstnavatel po zaměstnanci v rámci sjednaného druhu práce vyžaduje. Platový výměr vystavujete dle § 136 zákoníku práce a musíte v něm uvést mimo jiné údaje o výši platového tarifu a pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu. Platový tarif stanovujete dle příslušné přílohy k nařízení vlády č. 564/2006 Sb., což je od 1. 11. 2016 částka, kterou uvádíte (12 840 Kč). Do nejnižší úrovně zaručené mzdy dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. budete Vaší zaměstnankyni měsíčně poskytovat doplatek. Osobní příplatek nelze začínající zaměstnankyni přiznat z důvodu dorovnání do nejnižší úrovně zaručené mzdy, pro ten stanoví zákoník práce ve svém § 131 přesná kritéria. Všechna tři nařízení vlády vycházejí ze zákoníku práce a platí současně. K Vašim posledním větám nemůžu napsat nic jiného, než že je to neuspokojivá pravda; systém odměňování se v posledních letech úplně „rozsypal“ – zřejmě „vis maior“.

Příklad č. 3:

Otázka: Našli jsme v příloze k nařízení vlády práci našich mechaniků v 5. skupině prací, to znamená od 1. 1. 2017 nejnižší úroveň zaručené mzdy 16 400 Kč. Nejsem si jistá, zda v následujícím konkrétním případě budeme muset doplatit.

Hrubá mzda za leden:

Tarif 13 000
Měsíční prémie 3 000
Příplatek za odpolední směny 750
Příplatek za svátek 960
Příplatek za noc 720
Mzda za přesčas 1 440
CELKEM 19 870

Odpověď:

Z hrubé mzdy odečtete ty složky mzdy, které se dle § 112, odst. 3 zákoníku práce do mzdy pro účely doplatku do nejnižší úrovně zaručené mzdy nezapočítávají. Takže započtete jen tarif, měsíční prémii a příplatek za odpolední směny – to je celkem 16 750 Kč, což je vyšší než nejnižší úroveň zaručené mzdy pro skupinu prací 5. Doplatek tedy poskytovat nebudete.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • NV – nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
  • nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.
  • nařízení vlády 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
  • nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě
  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Související dokumenty

Související pracovní situace

Zaručená mzda
Minimální mzda
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Práce přesčas při výpočtu průměrného výdělku
Splatnost a výplata mzdy
Stanovení úroku z prodlení při výplatě mzdy
Výpočet průměrného výdělku
Započítání odměn při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Výpočet pravděpodobného výdělku
Mzda za práci přesčas
Příplatek za noční práci
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Souběh příplatků
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Redukovaný průměrný výdělek pro náhradu mzdy při DPN
Výše náhrady mzdy při DPN a její snížení

Související články

Minimální a zaručená mzda dle zákoníku práce a nařízení vlády od 1. 1. 2018
Minimální a zaručená mzda dle zákoníku práce a prováděcích nařízení vlády od 1. 1. 2019
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Minimální mzda od 1. 1. 2019
Změny v odměňování zaměstnanců a státních zaměstnanců v roce 2019
Zvýšení minimální mzdy v souvislostech
Problémy s dodržením nejnižší úrovně minimální a zaručené mzdy
Minimální a zaručená mzda dle zákoníku práce a prováděcích nařízení vlády od 1. 1. 2021
Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2022
Kontrola nejnižší úrovně zaručené mzdy
Minimální a zaručená mzda dle zákoníku práce a prováděcích nařízení vlády od 1. 1. 2020
Minimální mzda od 1. 1. 2020
Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2021
Minimální mzda, nejnižší úrovně zaručené mzdy a úprava platových poměrů od 1. ledna 2023
Změny minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy od 1. ledna 2024
Daňové aktuality
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Dopady zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2017 ve zdravotním pojištění
Příjem zaměstnance nižší než minimální mzda ve zdravotním pojištění
Postupy zaměstnavatele po změnách ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Daňové aktuality

Související otázky a odpovědi

Maximální hodinová mzda
Minimální a zaručený hodinový výdělek
Zaručená mzda - poměr základní a pohyblivé složky
Dohoda - minimální mzda nebo nejnižší zaručená mzda
Dohoda o provedení práce
Naturální mzda a nejnižší úroveň zaručené mzdy
Brigádník
Zaručená mzda u pomocného dělníka ve výrobě
Minimální mzda u dohody o provedení práce
Zaručená mzda
Úrovně zaručené mzdy
Zaručená mzda, víc druhů činnosti zaměstnance
Dovolená při dlouhodobé pracovní neschopnosti / Zvýšení minimální mzdy a plat obchodního zástupce
Minimální mzda u dohody o provedení práce v r. 2020
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Zaručená mzda a Antivirus A+
Zaručená mzda
Vykonávání práce v hlavním pracovním poměru při čerpání rodičovské dovolené a zaručená mzda
Zaručená mzda
Mzda zaměstnance vyslaného do Německa

Související předpisy

336/2016 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
262/2006 Sb., zákoník práce
567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
337/2016 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění nařízení vlády č. 353/2008 Sb.
589/2006 Sb. , kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě
564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
222/2010 Sb. o katalogu prací ve veřejných službách a správě