Průměrný výdělek - 1. část

Vydáno: 31 minut čtení

V průběhu trvání pracovněprávního vztahu v některých situacích vyvstává potřeba zjistit průměrný výdělek zaměstnance. Typicky je používán, pokud je potřeba zaměstnanci poskytnout plnění za dobu, kdy nepracoval, a přesto by se výše plnění měla blížit výši výdělku za práci, tedy např. pro zjištění výše náhrady mzdy při překážkách v práci nebo za dobu čerpání dovolené. Rovněž jej používáme při výpočtu výše některých složek mzdy nebo platu, pokud je relevantní, aby výše příplatku byla ovlivněna výší výdělku zaměstnance (typicky tzv. režimové příplatky).

Průměrný výdělek – 1. část
Mgr.
Stanislav
Szpandrzyk
Kdy se použije průměrný výdělek a k čemu slouží
Kromě výše uvedených případů se používá rovněž pro zjištění výše odstupného v případě skončení pracovního poměru, při řešení náhrady škody v pracovněprávním vztahu a v dalších případech uvedených v zákoníku práce. Využíván je také jinými právními předpisy, např. výše podpory v nezaměstnanosti se zjišťuje z čistého měsíčního průměrného výdělku, odstupné vedoucích úředníků územních samosprávných celků se rovněž vypočítá pomocí průměrného výdělku, průměrný výdělek je nutné zjistit pro určení výše platu soudce za práci přesčas.
Subsidiárním použitím zákoníku práce na tyto vztahy se právní úprava zjišťování průměrného výdělku promítá rovněž do služebních poměrů státních zaměstnanců ve státní službě. Postup obcí při zjišťování průměrného výdělku uvolněných členů zastupitelstev obcí se rovněž řídí zákoníkem práce.
Pokud jakýkoliv právní předpis vyžaduje v průběhu trvání pracovněprávního vztahu použití průměrného výdělku zaměstnance, zjišťuje se postupem uvedeným v § 351 a násl. zákoníku práce1). Základní pravidla a úskalí používání tohoto právního institutu si v následujícím textu přiblížíme v modelových příkladech.
Zjištění průměrného výdělku zaměstnance
Podle § 353 odst. 1 zákoníku práce platí, že průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Pokud právní úpravu budeme interpretovat zjednodušeně, můžeme konstatovat, že průměrný výdělek zjistíme jako podíl mzdy a počtu odpracovaných hodin, a to vše ze zákonem stanoveného období, tzv. rozhodného období. Logickým výsledkem je tedy mzda připadající na 1 hodinu práce v rozhodném období.
Poznámka
:
Pro zjednodušení tento článek dále pracuje s odměnou za práci ve formě mzdy, nicméně uvedené bude obdobně platit při zjišťování průměrného výdělku zaměstnance odměňovaného platem, potažmo odměnou z dohody, tam kde by druh odměny za práci hrál roli, bude toto výslovně uvedeno.
Pro zjištění průměrného výdělku zaměstnance proto potřebujeme bezpodmínečně jednoznačně určit tři základní veličiny:
*
rozhodné období, ze kterého se průměrný výdělek zaměstnance zjišťuje,
*
hrubou mzdu zúčtovanou zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a
*
odpracovanou dobu v rozhodném období.
Bez neochvějné jistoty o správnosti těchto údajů nemá smysl průměrný výdělek zjišťovat. Byť se zjišťování těchto údajů může jevit jako snadné a jednoznačné, v některých případech přináší nejeden problém. Následující řádky tyto situace popisují a stanoví, jak si v nich poradit.
Jak určit rozhodné období pro zjištění průměrného výdělku
Poměrně známým faktem je, že rozhodným obdobím je předchozí čtvrtletí, nicméně není tomu tak vždy a zásadní je především skutečnost, že jde o čtvrtletí kalendářní. Zákoník práce v § 354 odst. 1 stanoví, že rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí (nestanoví-li zákon jinak, viz dále), přičemž v § 354 odst. 2 doplňuje, že průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalend

Související dokumenty

Související pracovní situace

Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Výkon práce pro účely dovolené
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Stávka (a doplatek do průměrného výdělku)
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem

Související články

Jaké jsou formy průměrného výdělku?
Novela zákoníku práce stručně v bodech
Skončení zaměstnání - jak dál ve zdravotním pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Desatero povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Řešení některých problémů ve mzdové účtárně formou dotazů a odpovědí
Podstatné zhoršení pracovních podmínek a právo na odstupné
Klady a zápory sdíleného pracovního místa
Specifické případy nástupu zaměstnance do zaměstnání a zdravotní pojištění
Diskriminace na pracovišti
Odstupné a zdravotní pojištění
Pracovní činnost mladistvých a zdravotní pojištění
Vznik pracovněprávního vztahu a účasti zaměstnance na pojištění
Vybrané problémy v souvislosti s nouzovým stavem
Předchozí souhlas odborové organizace s rozvázáním pracovního poměru
Zdravotní pojištění a příjmy po skončení zaměstnání
Je možné odvolat zaměstnance nebo zaměstnankyni z dovolené?
Diskriminace v pracovněprávních vztazích
Dohody a zdravotní pojištění na přelomu let 2019/2020

Související otázky a odpovědi

Výpočet pravděpodobného výdělku pro odstupné a odchodné při skončení pracovního poměru
Oznámení o skončení zaměstnání na ČSSZ od 1.4.2022
Mzda v pracovní smlouvě a mzdový výměr
Předseda družstva (odměna) + pracovní poměr (mzda)
Konkurenční doložka
DPP a limit pro pohyblivé složky mzdy
Česká firma a slovenský zaměstnanec
Výpočet pravděpodobného hodinového výdělku pro proplacení dovolené při skončení pracovního poměru
Bezprostředně navazující dohoda o provedení práce
Vyplnění ELDP
Mimořádná odměna k dohodě o provedení činnosti
Odstoupení z funkce
Úmrtí zaměstnance ve výpovědi
Souběh hlavního pracovního poměru a DPP u stejného zaměstnavatele
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Nová oznamovací povinnost vůči OSSZ
Vyrovnávací období zaměstnance
Sleva na sociálním pojištění - lékař jako odpracovaná doba
Zástupce statutárního orgánu v příspěvkové organizaci
Kombinace překážek na straně zaměstnavatele

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce