V současné době je v podstatě jedinou přetrvávající návazností zdravotního pojištění na nemocenské pojištění výše částek rozhodných pro účast na zdravotním pojištění u obou typů dohod. Které postupy platí ve zdravotním pojištění u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr pro zaměstnavatele, případně pro pojištěnce?
V roce 2021 zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká (osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem), pokud u jednoho zaměstnavatele příjem:
- u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč - dále jen DPP,
- u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 3 500 Kč - dále jen DPČ.
Platby za "státní pojištěnce"
Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona o sociálních službách a další. Jsou-li tyto osoby zaměstnány, pak zaměstnavatelé často využívají právě pracovněprávní vztahy jdoucí mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.
Za každou takovou osobu obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2021 ze státního rozpočtu měsíčně 1 767 Kč, ovšem za podmínky, že je jí známo zařazení této osoby v kategorii osob, za které hradí pojistné stát, a tudíž může tento nárok uplatnit. Z tohoto důvodu je důležité plnění oznamovací povinnosti, tedy oznamování skutečností rozhodných pro povinnost státu platit pojistné, a to buď u zaměstnavatelů (je-li jim daná skutečnost známa) nebo u pojištěnců jako fyzických osob - viz dále. (Poznámka: Od 1. ledna 2022 se platba za "státní pojištěnce" zvyšuje na 1 967 Kč).
Při zaměstnávání těchto osob platí ve zdravotním pojištění specifická pravidla, která zaměstnavatele (i zaměstnance) po finanční stránce určitým způsobem zvýhodňují, typicky v situaci, kdy je vyměřovací základ takového zaměstnance nižší než minimální mzda.
Ve zdravotním pojištění bez minima
Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, nemusí u dohody o pracovní činnosti ani u dohody o prove