"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2021

V roce 2021 zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká (osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem), pokud u jednoho zaměstnavatele příjem:

• u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč - dále jen DPP,
• u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 3 500 Kč - dále jen DPČ.

Platby za "státní pojištěnce"

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona o sociálních službách a další. Jsou-li tyto osoby zaměstnány, pak zaměstnavatelé často využívají právě pracovněprávní vztahy jdoucí mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.

Za každou takovou osobu obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2021 ze státního rozpočtu měsíčně 1 767 Kč, ovšem za podmínky, že je jí známo zařazení této osoby v kategorii osob, za které hradí pojistné stát, a tudíž může tento nárok uplatnit. Z tohoto důvodu je důležité plnění oznamovací povinnosti, tedy oznamování skutečností rozhodných pro povinnost státu platit pojistné, a to buď u zaměstnavatelů (je-li jim daná skutečnost známa) nebo u pojištěnců jako fyzických osob - viz dále. (Poznámka: Od 1. ledna 2022 se platba za "státní pojištěnce" zvyšuje na 1 967 Kč).

Při zaměstnávání těchto osob platí ve zdravotním pojištění specifická pravidla, která zaměstnavatele (i zaměstnance) po finanční stránce určitým způsobem zvýhodňují, typicky v situaci, kdy je vyměřovací základ takového zaměstnance nižší než minimální mzda.

Ve zdravotním pojištění bez minima

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, nemusí u dohody o pracovní činnosti ani u dohody o provedení práce dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Vyměřovacím základem je úhrn skutečně dosažených příjmů bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci, období nemoci, případné jiné zaměstnání nebo souběžnou samostatnou výdělečnou činnost apod.

Osoby pracující na základě DPČ (více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele) se považují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance tehdy, dosáhne-li zúčtovaný příjem za kalendářní měsíc alespoň 3 500 Kč. Aby byla osoba pracující na základě DPP (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) ve zdravotním pojištění zaměstnancem, tedy s povinností přihlášení osoby jako zaměstnance a placení pojistného zaměstnavatelem, musí dosažený příjem převýšit 10 000 Kč. Ve zdravotním pojištění se nebere v úvahu například problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu, důležitá je výhradně výše příjmu zúčtovaná zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce. Podotýkám, že v případě, kdy je osoba, za kterou platí pojistné stát, zaměstnána na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a příjem za určitý měsíc poklesne pod "rozhodnou" částku (viz výše), musí být taková osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (případně měsíce) odhlášena, i když je registrována u zdravotní pojišťovny v kategorii osob hrazených státem.

Doklad od zaměstnance nutností

Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je v roce 2021 zákonné minimum 15 200 Kč, případně z příjmu nižšího než poměrná část tohoto minima, musí mít k dispozici doklad, resp. potvrzení například o skutečnosti, že zaměstnanec má u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, podle již citovaného § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., třeba doklad o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku, o studiu apod. Oznamování vzniku, resp. zániku nároku na zařazení zaměstnance do kategorie osob, za které platí pojistné stát, musí zaměstnavatel provést vždy, pokud se k němu tato informace dostane - v tomto případě je oznámení této skutečnosti zákonnou povinností zaměstnavatele. Nelze se spolehnout například na prohlášení dotyčné osoby, že ji již přihlásil do "státní kategorie" jiný zaměstnavatel nebo škola apod.

Příjmy nepodléhající odvodu pojistného

Osoba není zaměstnancem a pojistné na zdravotní pojištění se neplatí:

• pokud se jedná o žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku - bez ohledu na výši tohoto příjmu,
• tehdy, jsou-li odměňováni členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky,
• při příjmu nižším než 10 000 Kč u DPP,
• při příjmu nižším než 3 500 Kč u:
  • osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele),
  • člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován,
  • dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.

Jestliže ve zdravotním pojištění nevzniká zaměstnání (osoba není zaměstnancem), neplní zaměstnavatelé vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance žádné povinnosti. Současně však platí, že pokud není osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, musí si sama řešit svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny jiným zákonným způsobem, kdy těmito možnostmi jsou:

• jiné zaměstnání zakládající účast na zdravotním pojištění,
• osoba samostatně výdělečně činná,
• některá ze "státních kategorii",
• osoba bez zdanitelných příjmů, eventuálně
• vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Je také pravdou, že pokud je pojištěnec zaměstnán v zaměstnání zakládajícím povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, třeba formou některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pak:

• má svůj pojistný vztah řešen po celou dobu trvání tohoto zaměstnání a nemusí se o nic starat, pouze oznamuje zaměstnavateli případnou změnu zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání a počátek nebo konec "státní kategorie",
• za správnost výpočtu a odvodu pojistného zodpovídá zaměstnavatel, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí.

Oznamování "státních kategorií"

Kromě placení pojistného v souladu s platnou právní úpravou je jednou z významných povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění řádné plnění oznamovací povinnosti, spočívající ve sdělování rozhodných skutečností bezprostředně souvisejících se zaměstnáním. V tomto směru musejí zaměstnavatelé věnovat zvýšenou pozornost zejména oznamování nástupu zaměstnance do zaměstnání včetně ukončení zaměstnání a sdělování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem. Období trvání zaměstnání řeší v příslušném kalendářním měsíci u pojištěnce jeho pojistný vztah, v případě "státních pojištěnců" se pak jedná o platby pojistného od státu, jak je výše uvedeno. Především z těchto důvodů má plnění oznamovací povinnosti svoji obzvláštní důležitost a za její porušení může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč.

Používání více kódů současně

Přijímá-li zaměstnavatel zaměstnance s nárokem na zařazení do "státní kategorie", oznamuje zdravotní pojišťovně nejen nástup zaměstnance do zaměstnání, ale i skutečnost, že je za tohoto zaměstnance současně plátcem pojistného i stát. Nebere se přitom v úvahu, že osoba mohla (přesněji měla) být již dříve jako "státní pojištěnec" přihlášena. Tato povinnost vyplývá pro zaměstnavatele z ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. za předpokladu, že mu je tato informace zaměstnancem podána a doložena.

Kupříkladu se jedná o nástup studenta během studia na brigádu v období prázdnin (kódy "P" a "G"), nebo zaměstnávání poživatele důchodu (kódy "P" a "D"), případně ženy na rodičovské dovolené (kódy "P" a "M").

Pokud žena nastupuje na mateřskou dovolenou a zároveň končí pracovní poměr, použijí se současně kódy "M" a "O". V případě pokračování pracovního poměru oznámí zaměstnavatel pouze nástup na mateřskou dovolenou kódem "M".

Je-li zaměstnanci přiznán důchod a současně rozváže pracovní poměr, použije zaměstnavatel k oznámení ukončení zaměstnání kód "O" a na dalším řádku oznámí kódem "D" začátek povinnosti státu platit pojistné.

Mateřská a rodičovská dovolená

V případě, že žena ukončí mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou nebo pobírání rodičovského příspěvku a zůstane nadále zaměstnancem (nastupuje do práce), oznámí zaměstnavatel pouze kódem "U" ukončení povinnosti státu platit pojistné, neboť žena byla kódem "P" přihlášena již dříve.

Jestliže na mateřskou dovolenou (pobírání peněžité pomoci v mateřství) bezprostředně navazuje výplata rodičovského příspěvku nebo rodičovská dovolená, nemusí zaměstnavatel v této fázi oznámení provádět. Oznámí kódem "U" až ukončení buď pobírání rodičovského příspěvku, nebo ukončení rodičovské dovolené podle toho, která kategorie končí později, neboť v obou případech je za osobu plátcem pojistného stát. S účinností od 1. 4. 2012 platí, že na rodičovské dovolené může být i muž.

Zaměstnání a registrace na úřadu práce

Tento přípustný souběh (tzv. nekolidující zaměstnání) přichází ve zdravotním pojištění v úvahu pouze tehdy, jestliže zúčtovaný příjem zaměstnané osoby, zaměstnané například formou dohody o pracovní činnosti, nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tedy v roce 2021 částku 7 600 Kč.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně (kódem "P"), že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem "I". K ukončení této "státní kategorie" se pak používá kód "J". Vyřazení pojištěnce z evidence uchazeče o zaměstnání však musí zaměstnanec zaměstnavateli oznámit, což by si měl zaměstnavatel "ošetřit" například tím způsobem, že si od zaměstnance nechá vystavit čestné prohlášení, ve kterém se zaměstnanec zaváže, že tuto skutečnost (pokud nastane) sdělí zaměstnavateli do osmi dnů, například dle vzoru:

Přestane-li být zaměstnanec v průběhu zaměstnání evidován na úřadu práce (tedy tuto evidenci ukončí), pohlíží se na něj jako na osobu, na kterou se vztahují všechny ostatní zákonné podmínky. Nejedná-li se o osobu jinak vyjmenovanou v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., pro kterou ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ neplatí, musí být zabezpečen odvod pojistného alespoň ze zákonného minima 15 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, tedy včetně eventuálního dopočtu a doplatku pojistného.

Připomínám, že v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání již nelze sjednávat dohody o provedení práce.

Absence kódu na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele

Pro oznámení některých "státních kategorií" nedisponuje formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele příslušnými kódy. Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 48/1997 Sb. se jedná o:

• osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby,
• osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost).

Když bude zaměstnavatel na základě zaměstnancova oznámení sdělovat tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, pak by měl vhodným a srozumitelným způsobem popsat nárok zaměstnance na zařazení do této "státní kategorie" s přiložením kopie příslušného dokladu od úřadu práce ve věci této péče.

Obdobně není určen kód například pro přihlášen,í resp. odhlášení osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ústavního ochranného léčení.

Bez ohledu na skutečnost, že pro oznamování některých "státních kategorií" není ve zdravotním pojištění stanoven příslušný kód, musí zaměstnavatel splnit oznamovací povinnost (je-li mu daná skutečnost známa), neboť ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. platí u zaměstnavatele univerzálně pro oznamování všech skutečností rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit pojistné.

Důležitost výše příjmu

Pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění rozhoduje u dohod výhradně výše příjmu. Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na DPČ činí alespoň 3 500 Kč anebo u DPP přesahuje 10 000 Kč, pak:

• vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání,
• zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb.,
• při trvající DPČ nebo DPP a při poklesu příjmu v některém měsíci pod 3 500 Kč, resp. na 10 000 Kč a méně musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena,
• je-li dosaženo příjmu potřebného pro vznik zaměstnání, pak taková dohoda řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání.

Ve zdravotním pojištění se nebere v úvahu problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu, důležitá je výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.

Částka 3 500 Kč a dohoda o pracovní činnosti

"Rozhodná částka" 3 500 Kč, platná v roce 2021 pro příslušný kalendářní měsíc, za který se pojistné odvádí, vychází pro účely zdravotního pojištění z tzv. průměrné mzdy, pro rok 2021 konkrétně z částky 35 441 Kč. Výše rozhodné částky se v uplynulých letech vyvíjela následovně:

• 400 Kč v roce 2008,
• 2 000 Kč v letech 2009 až 2011,
• 2 500 Kč v letech 2012 až 2018,
• 3 000 Kč v letech 2019 a 2020.

Postup zaměstnavatele u DPČ vychází z ustanovení § 5 písm. a) bodu 5. zákona č. 48/1997 Sb.

Částka 10 000 Kč a dohoda o provedení práce

Osoby, které do konce roku 2011 pracovaly na základě DPP, nebyly z pohledu zdravotního pojištění považovány za zaměstnance, protože byly jako jedna z výjimek vyjmenovány v § 5 písm. a) v bodě 3. zákona č. 48/1997 Sb., přičemž výše příjmu neměla na posouzení dané skutečnosti žádný vliv.

Od 1. 1. 2012 se u DPP vztahují na zaměstnavatele obecně platná zákonná ustanovení tehdy, pokud výše zúčtovaného příjmu přesáhne v rozhodném období kalendářního měsíce 10 000 Kč. Pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění se návazně vychází z ustanovení § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Není podstatné, zda zaměstnanec pracuje na dohodu po celý kalendářní měsíc nebo jen jeho část - významná a určující je výše příjmu za rozhodné období příslušného kalendářního měsíce.

Zpětné přiznání starobního důchodu zaměstnanci

Veškeré finanční nároky (závazky, resp. pohledávky) se ve zdravotním pojištění řeší v rámci promlčecí doby, která je od 1. 12. 2011 desetiletá. Do 30. 11. 2011 platilo, že právo zdravotních pojišťoven předepsat dlužné pojistné (i penále) se promlčovalo za pět let ode dne splatnosti. Změnou ustanovení § 16 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. byla tato lhůta od 1. 12. 2011 prodloužena na 10 let, čímž dostaly zdravotní pojišťovny podstatně delší období pro vyměření a následné vymáhání svých pohledávek. Je také pravdou, že ani relativně dlouhá pětiletá promlčecí doba mnohdy nestačila k vyměření pohledávek nebo alespoň k provedení tzv. kvalifikovaného (neboli nároky zdravotní pojišťovny zachovávajícího) úkonu. Tímto úkonem, například provedením kontroly nebo plátcem prokazatelně převzatým vyúčtováním, se přerušuje běh promlčecí doby a pokud byl učiněn úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová (nyní již desetiletá) promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Právo vymáhat pojistné (i penále) se promlčuje ve lhůtě deseti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno, přičemž promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.