Zdravotní pojištění - některé problémové situace u dohod o pracovní činnosti

Zaměstnanec pracuje na DPČ, která je jeho jediným zaměstnáním, přičemž měsíční hrubý příjem činí 12 800 Kč.

Pokud DPČ trvá po celý kalendářní měsíc (a příjem činí alespoň 3 500 Kč), musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, takže celková částka odvedeného pojistného bude dle příkladu činit 13,5 % z 15 200 Kč, tj. 2 052 Kč. Výše odvodu pojistného se vypočítá následovně.

Z dosaženého příjmu 12 800 Kč vzniká povinnost odvodu pojistného ve výši 13,5 %, tj. 1 728 Kč. Jednu třetinu z této částky ve výši 576 Kč srazí zaměstnavatel zaměstnanci z platu, zbývající dvě třetiny (tj. 1 152 Kč) pak uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků. Protože však v tomto případě ještě není zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši, odvede zaměstnavatel ještě doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu 15 200 - 12 800 = 1 800 x 0,135 = 324 Kč. Částku 324 Kč hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Na zaměstnavatele by povinnost její úhrady přecházela pouze v případech vyjmenovaných v ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce. Zaměstnanci je tak sraženo 900 Kč (576 + 324), zaměstnavatel odvede 1 152 Kč. Za této situace je již zajištěn odvod pojistného ze zákonem stanoveného minima.

Zaměstnanec začal pracovat na DPČ dne 18. 5.

V tomto případě musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, aby byla při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 14 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu, vypočtená jako (14 : 31) x 15 200 = 6 864,51 Kč. Pokud vyměřovací základ tohoto zaměstnance činí za květen alespoň částku 6 864,51 Kč, odvede zaměstnavatel pojistné z dosažené výše příjmu, která může být v tomto případě i nižší než minimální mzda. Dopočet do minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč se v takovém případě neprovádí.

Zaměstnanec začal na základě DPČ pracovat 4. 1. 2021, příjem za leden převýšil minimální mzdu. Dne 4. 2. onemocněl a nedosáhl za únor hrubého příjmu 3 500 Kč. Od 18. 2. do 12. 3. byl příjemcem dávek nemocenského pojištění a za měsíc březen si vydělal 15 800 Kč hrubého.

Protože hrubá mzda nedosáhla za měsíc únor částky 3 500 Kč, musí zaměstnavatel zaměstnance odhlásit u zdravotní pojišťovny kódem „O“ k datu 31. 1. Pojištěnec oznámí a doloží zdravotní pojišťovně, že je od data 18. 2. příjemcem nemocenských dávek, což je ve zdravotním pojištění „státní kategorie“, čímž bude mít (celý) měsíc únor ve zdravotním pojištění vyřešený.

Vzhledem k výši příjmu zaměstnance za měsíc březen oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně kódem „P“ k datu 1. 3. skutečnost, že je opět plátcem pojistného za tuto osobu jako zaměstnance.

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy s pevným příjmem 18 000 Kč a současně má u téhož zaměstnavatele uzavřenu DPČ, kdy příjem v některých měsících dosáhne alespoň částky 3 500 Kč a v jiných nikoli.

Příjmy z typově různých pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele automaticky nesčítáme. Z titulu pracovní smlouvy je zaměstnanec trvale přihlášen u zdravotní pojišťovny a pokud příjem zaměstnance na DPČ nedosáhne částky 3 500 Kč, není důvod k odhlašování. Výše výdělku na DPČ má ten význam, že pokud příjem na DPČ činí alespoň 3 500 Kč, je vyměřovací základ za daný kalendářní měsíc tvořen součtem příjmů zúčtovaných jak podle pracovní smlouvy, tak na základě DPČ. Naopak, pokud příjem na DPČ poklesne pod 3 500 Kč, případně není vykázaný žádný příjem, činí vyměřovací základ zaměstnance za tento kalendářní měsíc částku 18 000 Kč.

Vyměřovací základ zaměstnance se u jednoho zaměstnavatele pohybuje v rozpětí od 20 000 Kč do 22 000 Kč. Současně pracuje u dalšího zaměstnavatele na DPČ s příjmem 3 800 Kč.

Pokud bude mít zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje na DPČ, potvrzení od jiného zaměstnavatele, že je za něj v tomto dalším („hlavním“) zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, bude zaměstnavatel z DPČ odvádět pojistné v částce 513 Kč, k minimálnímu vyměřovacímu základu se u DPČ přihlížet nemusí. Předmětné potvrzení má (pokud je vyměřovací základ zaměstnance trvale alespoň na úrovni minimální mzdy) dlouhodobou platnost a není zapotřebí je průběžně obnovovat.

Poznámka: Jak by se postupovalo, kdyby bylo zaměstnání na DPČ jediným zdrojem příjmů pojištěnce?

Kdyby došlo u zaměstnance k situaci, že příjem na DPČ (jako jediný) nedosáhne v kalendářním měsíci roku 2021 částky 3 500 Kč, musí jednak zaměstnavatel zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlásit od zdravotní pojišťovny, jednak nastává pro tuto osobu nutnost zajistit si zdravotní pojištění. Pokud za takové situace nemá tato osoba jiné zaměstnání (zakládající účast na zdravotním pojištění), není OSVČ s placením alespoň minimálních záloh a ani není u zdravotní pojišťovny evidována v některé ze „státních kategorií“, musí se sama přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatit měsíční pojistné 2 052 Kč. Obdobným způsobem musí řešit svoji situaci i osoby pracující pouze na dohody o provedení práce při příjmu (úhrnu příjmů) nepřevyšujícím 10 000 Kč. Pojistným vztahem se v tomto směru nemusí zabývat pouze osoby, za které současně platí pojistné stát - pokud jejich příjem na DPČ poklesne pod 3 500 Kč, mají jej zajištěn právě zařazením v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Zaměstnanec pracuje v roce 2021 u dvou zaměstnavatelů, u každého z nich na dohodu o pracovní činnosti. U jednoho zaměstnavatele činí příjem 11 000 Kč, u druhého 9 000 Kč. U zaměstnavatele s nižším příjmem je dohoda ukončena k datu 31. 7. Na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) se obecně vztahuje povinnost dodržet při placení pojistného zákonné minimum.

Do července nemusel žádný ze zaměstnavatelů provádět dopočet, neboť v úhrnu dosažených příjmů byla částka minima 15 200 Kč překročena. Aby mohl každý ze zaměstnavatelů odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, museli si zaměstnavatelé tuto výši navzájem průběžně dokladovat a takový doklad se předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Ukončení jedné z dohod staví druhého zaměstnavatele před povinnost zabezpečit od srpna odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč, což představuje provedení dopočtu a doplatku pojistného podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Poživatel důchodu pracuje u zaměstnavatele na DPČ s měsíčním příjmem od 3 000 Kč do 6 000 Kč.

Jakmile příjem při trvající dohodě poklesne pod 3 500 Kč, odhlašuje zaměstnavatel zaměstnance na daný kalendářní měsíc (měsíce) u zdravotní pojišťovny. Pojistný vztah této osoby je průběžně řešen registrací v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.

Kdyby byla uzavřena DPČ třeba od 4. 1. 2021 a až za měsíc březen by bylo dosaženo příjmu alespoň 3 500 Kč, proběhlo by přihlášení osoby jako zaměstnance až k 1. 3. 2021.

Zaměstnankyně pracuje na DPČ a současně splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. Pečuje o jedno dítě do sedmi let věku, přičemž byla nemocná po celý kalendářní měsíc březen. Za měsíc duben jí byl zúčtován hrubý příjem 7 000 Kč.

Jestliže nemá tato „pečující osoba“ v průběhu zaměstnání po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání (§ 2 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů - např. nemoc, neplacené volno apod.) ani ze samostatné výdělečné činnosti, je za ni plátcem pojistného stát. Zaměstnavatel sděluje tuto skutečnost zdravotní pojišťovně a použitím kódu „L“ - v tomto případě ke dni 1. 3. 2021 - oznamuje zdravotní pojišťovně zařazení zaměstnankyně u její zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Jelikož však bude zaměstnankyni za měsíc duben zúčtován hrubý příjem 7 000 Kč, provede zaměstnavatel v této souvislosti následující:

• oznámí zdravotní pojišťovně za použití kódu „T“ s datem 31. 3. 2021 vyřazení zaměstnance z kategorie osob, za které hradí pojistné stát (v dubnu už má příjem ze zaměstnání),
• odvede za měsíc duben 2021 pojistné z vyměřovacího základu 7 000 Kč, tj. v úhrnné částce 945 Kč.

Za účelem potvrzení skutečnosti, že zaměstnankyně:

• splňovala podmínky celodenní osobní a řádné péče podle § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. a zároveň
• neměla v měsíci březnu žádný příjem (například u jiného zaměstnavatele nebo v rámci samostatné výdělečné činnosti),

je žádoucí, aby si zaměstnavatel nechal z tohoto důvodu vystavit od ní čestné prohlášení, které si založí ve mzdové evidenci.

Dne 15. 2. 2021 nastoupila zaměstnankyně, která pobírá rodičovský příspěvek, na DPČ na dobu určitou do 30. 6. 2021 s příjmy převyšujícími v únoru až květnu 3 500 Kč. Zaměstnavatel ji přihlásil u zdravotní pojišťovny k datu 15. 2. prostřednictvím kódů „P“ a „M“. Při odhlášení k 30. 6. je použit pouze kód „O“. Znovu nastoupí do pracovního poměru 1. 9. 2021. Má zaměstnavatel použít při přihlášení opět kódy „P“ a „M“, nebo postačí už pouze kód „P“?

Při řešení prvního zaměstnání na DPČ je použitý postup správný, v souvislosti se skončením zaměstnání byl použit pouze kód „O“, neboť státní kategorie pobírání rodičovského příspěvku nadále trvá. Zda k datu 1. 9. 2021 použít kromě kódu „P“ i kód „M“ bude záležet na tom, jestli žena rodičovský příspěvek nadále pobírá. Pokud ano, pak zaměstnavatel musí podle zákona kód „M“ použít [§ 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb.], i když se to může na první pohled jevit jako nadbytečné. Tuto skutečnost, tedy trvající pobírání rodičovského příspěvku, musí zaměstnankyně zaměstnavateli doložit (příslušný doklad vydává úřad práce). Mezitím mohlo dojít k situaci, kdy by bylo pobírání rodičovského příspěvku ukončeno - v tomto případě by však bylo povinností ženy oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně osobně (v období 1. 7. - 31. 8. nebyla zaměstnána).