Dohody a vystavování potvrzení o příjmu

Vydáno: 10 minut čtení

Zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr má (nejen) ve zdravotním pojištění svá četná specifika, kdy pro vznik zaměstnání a navazující placení pojistného musejí brát zaměstnavatelé v úvahu zásadně výši příjmu zúčtovaného na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, jak je dále uvedeno.

Plnění oznamovací povinnosti

Přihlašování a odhlašování zaměstnanců činných na základě pracovní smlouvy a u některé z dohod je odlišné. U pracovní smlouvy platí, že zaměstnanec je přihlašován ke dni, který je uveden v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce (což může být i státní svátek) a odhlašován dnem skončení pracovního poměru. Naproti tomu je plnění oznamovací povinnosti za zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.

Nutnost dodržení minima platného pro zaměstnance

Za účelem zajištění postupu zaměstnavatele při placení pojistného podle zákona se za konkrétních podmínek vyskytují situace, kdy zaměstnavatel vystavuje zaměstnanci (nebo jinému zaměstnavateli) potvrzení o skutečnosti, že za tohoto svého zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Tímto způsobem potvrzovaná výše zaměstnancova příjmu slouží jinému zaměstnavateli (případně zaměstnavatelům), u kterého zaměstnanec současně pracuje. Takové potvrzení vyžaduje ten zaměstnavatel, u kterého hrubý příjem zaměstnance nedosahuje minimální mzdy. Pokud tedy zaměstnavatel, u kterého je příjem zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), má potvrzení o tom, že v jiném („hlavním“) zaměstnání je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nemusí v tomto dalším zaměstnání odvádět pojistné nejméně ze zákonného minima 9 900 Kč, ale vyměřovacím základem je za takové situace skutečný příjem zaměstnance. Jestliže však zaměstnavatel tímto potvrzením nedisponuje, musí provádět dopočet. Naopak, pokud nemusí být u osoby jako zaměstnance minimální vyměřovací základ dodržen (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů), stává se tato problematika pro zaměstnavatele bezpředmětnou.

Dodržení minimálního vyměřovacího základu

Pokud zaměstnavatel vystaví toto potvrzení, pak fakticky deklaruje, že vyměřovací základ zaměstnance je vyšší než minimální vyměřovací základ, případně je alespoň na jeho úrovni. Tímto potvrzením vlastně garantuje, že je u konkrétního zaměstnance minimální vyměřovací základ dodržen, tudíž jiný zaměstnavatel již nemusí provádět případný dopočet do aktuální výše minimální mzdy. Kontrolou ze strany zdravotní pojišťovny si lze ve mzdových podkladových materiálech plátců pojistného - zaměstnavatelů poměrně snadno ověřit, zda je u příslušného zaměstnance v daném rozhodném období (kalendářním měsíci) dodržen minimální vyměřovací základ či nikoliv. Z praktického hlediska nepovažuji za nezbytné, aby se vystavené potvrzení obnovovalo například při každém zvýšení minimální mzdy.

Potvrzení - rozhodný doklad pro placení pojistného

Aby zaměstnavatel nemusel provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu (nebo případně i do poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.), musí být každé potvrzení založeno ve mzdové evidenci zaměstnavatele u příslušného zaměstnance, neboť slouží jako rozhodný doklad pro výpočet výše pojistného a jeho předložení je kontrolními orgány oprávněně vyžadováno. Zaměstnavatel, který potvrzení vystavuje, by si měl vést evidenci o tom, kterému zaměstnanci (a dle okolností případně pro kterého zaměstnavatele) potvrzení vystavil, a to především v případech, kdy se příjem zaměstnance pohybuje na hranici minimální mzdy. Pokud totiž příjem zaměstnance nedosáhne v některém kalendářním měsíci 9 900 Kč, musí být v takovém případě informován jiný zaměstnavatel tak, aby byl zabezpečen odvod pojistného podle zákona, tedy v úhrnu příjmů nejméně z minimální mzdy.

Sčítání příjmů pro účely dodržení zákonného minima

Pokud je u jednoho zaměstnavatele zabezpečen v roce 2016 odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši, tj. 1 337 Kč (13,5 % z minimální mzdy 9 900 Kč), nemusí být v dalším („vedlejším“) pracovním poměru dodržen minimální vyměřovací základ a pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. Za situace, kdy má pojištěnec více příjmů a v jejich úhrnu je minimální vyměřovací základ překročen (nebo alespoň dosažen), odvádí každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše příjmu. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály, dokladující příjmy v daném rozhodném období u jiného zaměstnavatele (resp. u ostatních zaměstnavatelů). Za dané situace je tedy nutností průběžná spolupráce obou (všech) zaměstnavatelů, neboť u žádného zaměstnavatele nelze vystavit výše popisované potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Jak u dohod o pracovní činnosti?

Dohody o pracovní činnosti zaujímají ve zdravotním pojištění specifické postavení, kdy účast na zdravotním pojištění zakládá u těchto dohod příjem alespoň 2 500 Kč za rozhodné období kalendářního měsíce. Pro účel vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění také platí, že se (od 1. 1. 2015) sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele. Velmi frekventovanou variantou souběhu je situace, kdy je zaměstnanec zaměstnán v „hlavním“ pracovním poměru na základě pracovní smlouvy (s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy, zpravidla však vyšším) a v dalším zaměstnání pracuje na dohodu o pracovní činnosti. V této souvislosti mohou nastat situace, kdy:

  1. se příjem na dohodu o pracovní činnosti pohybuje v rozpětí od 2 500 Kč do 9 899,99 Kč. V takovém případě je nutností, aby zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, měl potvrzení, že u „hlavního“ zaměstnavatele je za zaměstnance odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu. Na základě tohoto potvrzení pak tento zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu.
  2. příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne v příslušném kalendářním měsíci částky 2 500 Kč. V tomto případě musí zaměstnavatel zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlásit, neboť z titulu výše zúčtovaného příjmu není tato osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Například, pokud by při trvající dohodě o pracovní činnosti nebylo dosaženo příjmu alespoň 2 500 Kč pouze v měsíci srpnu, použil by zaměstnavatel kódy „O“ k datu 31. 7. a „P“ k datu 1. 9. Nicméně v tomto konkrétním případě nevznikne pro pojištěnce ve zdravotním pojištění žádný problém, neboť svůj pojistný vztah má vyřešen zaměstnáním podle pracovní smlouvy.

Důsledky neprovedeného odhlášení pro pojištěnce

Komplikace však reálně vzniknou tehdy, pokud pojištěnec pracuje pouze na dohodu o pracovní činnosti, jeho příjem nedosáhne 2 500 Kč, a současně:

  • nemá jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění,
  • není OSVČ a ani
  • nepatří mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát.

V takové situaci nastupuje řešení, kdy se pojištěnec na daný měsíc sám přihlásí u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatí si pojistné ve výši 1 337 Kč. Jestliže zaměstnavatel výše uvedené odhlášení neprovede a zaměstnanec vzniklý problém neřeší, pak zdravotní pojišťovna při kontrole zjistí tuto nesrovnalost. Zaměstnavatel musí se zpětnou platností příslušné odhlášení (a následné přihlášení) provést, přičemž tato osoba nebude mít v daném měsíci řádně zajištěnu svoji účast na zdravotním pojištění. Pojištěnec se bude muset zpětně přihlásit do již zmíněné kategorie osoba bez zdanitelných příjmů, zaplatit příslušné pojistné a reálně může očekávat vyměření penále za pozdní úhradu pojistného.

Pokud by nastala situace, že by osoba v příslušném měsíci alespoň jeden den pobírala nemocenské dávky, doložila by zdravotní pojišťovně příslušné potvrzení, vystavené OSSZ. Vzhledem k tomu, že příjemce dávek nemocenského pojištění je ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát, měl by pojištěnec pro daný kalendářní měsíc vyřešen svůj pojistný vztah a nemusel by se na tento měsíc přihlašovat jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Dohody o provedení práce

Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká u osoby pracující na základě dohody o provedení práce tehdy, je-li jí zúčtován příjem převyšující 10 000 Kč, přičemž se - stejně jako u dohod o pracovní činnosti - sčítají příjmy z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Vzhledem k výši „rozhodné“ částky se u dohody (dohod) o provedení práce neřeší problematika minimálního vyměřovacího základu. To znamená, že buď se pojistné odvádí (a minimum je tak dodrženo) nebo částka nepřevyšující 10 000 Kč povinnost placení pojistného nezakládá a pojistný vztah musí být řešen některou z výše uvedených alternativ.

Pokud příjem zaměstnance na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti nedosahuje 9 900 Kč, může zaměstnavatel odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu i tehdy, bude-li mít jiným zaměstnavatelem potvrzeno, že na základě dohody o provedení práce je tímto zaměstnavatelem trvale odváděno pojistné z částky vyměřovacího základu, která tak vždy převyšuje minimální vyměřovací základ. Kdyby však v takové situaci příjem na základě dohody o provedení práce poklesl na částku 10 000 Kč nebo nižší (zaměstnání by tak nevzniklo, resp. bylo by „přerušeno“), musel by být ve věci dodržení minima kontaktován v příslušném měsíci ten zaměstnavatel, kterému bylo takové potvrzení vystaveno.

Obdobně nemusí být minimum zaměstnavatelem dodrženo ani tehdy, pokud zaměstnanec současně podniká a platí alespoň minimální zálohy (v roce 2016 se jedná o částku 1 823 Kč), což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dohoda o provedení práce
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Dovolená po mateřské dovolené
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné

Související články

Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, od 1. ledna 2018
Minimální mzda a zdravotní pojištění po 1. lednu 2018
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2017
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Dohody a zaměstnání po část kalendářního měsíce
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2021
"Státní kategorie" a dohody ve zdravotním pojištění v roce 2017
Dohody a zdravotní pojištění v roce 2022
Dohody a nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění
Dohody a zdravotní pojištění na přelomu let 2019/2020
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Období trvání dohody o pracovní činnosti ve zdravotním pojištění
Vznik pracovněprávního vztahu a účasti zaměstnance na pojištění
Zdravotní pojištění - některé problémové situace u dohod o pracovní činnosti
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Dohody a zdravotní pojištění v roce 2017
Zdravotní pojištění a plnění oznamovací povinnosti u dohod o pracovní činnosti
Pracovní činnost mladistvých a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - dohody o provedení práce a dodatečně zúčtovaný příjem
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti v nemocenském pojištění
Skončení zaměstnání v kontextu zákoníku práce a právní úpravy zdravotního pojištění

Související otázky a odpovědi

Dohoda o pracovní činnosti
Stravenkový paušál a DPP
Zdravotní pojištění
DPČ - přihláška a odhláška ZP a SP
DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Dohoda o provedení práce od roku 2024 – sociální a zdravotní pojištění
Platba sociálního a zdravotního pojištění u zaměstnání malého rozsahu v případě rodičovské dovolené
Dohoda o pracovní činnosti
Limit 300 hodin u dohody o provedení práce
Dohoda o provedení práce a přihlášky, odhlášky na zdravotní pojištění
Dohoda o provedení práce
Neomluvená absence a krácení dovolené
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Přihlašování zaměstnanců na DPP na správu sociálního zabezpečení
Zdravotní pojištění invalidního zaměstnance
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní
Den nástupu do práce a přihlášení k zdravotnímu a sociálnímu pojištění
Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ
Dohoda o pracovní činnosti, sjednaný příjem
Odměna z dohody o provedení práce