Slepá místa našeho uvažování vznikají tam, kdy při uvažování nebo rozhodování nebereme některé informace v úvahu, ať již proto, že je nevnímáme, nebo vnímat nechceme. V důsledku toho se dopouštíme určitých myšlenkových chyb nebo zkreslení, která mohou ovlivňovat kvalitu našich rozhodnutí, a to jak v našem pracovním, tak i osobním životě. Článek se zabývá nejčastějšími situacemi tohoto typu a tím, jak se jich vyvarovat.
Slepá místa našeho uvažování
Doc.
dr.
Jan
Urban
CSc.
Slepá místa našeho uvažování jsou analogií slepých míst kolem našeho auta, tedy míst, která i při sebelepším nastavení zrcátek nevidíme. V jejich důsledku se s vozidly, která se v nich nacházejí, můžeme střetnout.
Slepá místa v našem uvažování jsou téměř stejně nebezpečná. Vznikají tak, že některým informacím nevěnujeme pozornost, nebo je soustavně přehlížíme, většinou proto, že je (podvědomě) vnímat nechceme, případně proto, že jsme příliš zaslepeni názory, které jsme si již vytvořili. V důsledku toho občas propadáme myšlenkovým chybám či předsudkům.
Slepá místa našeho uvažování se mohou vyskytovat při posuzování jevů v našem okolí, při hodnocení osob, ale i při posuzování nás samých. Ta poslední, vedoucí ke zkreslenému vnímání sebe sama, patří k těm nejnebezpečnějším.
Nejčastější příklady
Určitou mírou zaslepenosti trpíme všichni. A i když její možnost, pokud jde o nás, odmítáme, a jsme přesvědčeni, že žádnými předsudky netrpíme, o zaslepenosti druhých většinou víme.
Slepá místa v uvažování druhých, na rozdíl od našich vlastních, bývají totiž poměrně snadno viditelná: v průzkumu na toto téma, provedeném časopisem Management Science, si na ně u svých spolupracovníků či vedoucích stěžovala většina dotázaných. Příkladem je však i lékař dostávající dárky od farmaceutických společností, který je přesvědčen, že ho tyto dary při rozhodování, jaké léky předepisuje svým pacientům, nijak neovlivňují, a jako důvod uvádí, že si na takové případy nevzpomíná. Pokud se ho však zeptáme, zda podobný dar může nevědomě ovlivnit rozhodnutí jiných lékařů, pak velmi pravděpodobně připustí, že těmito dary ovlivněni jsou.
Příkladů slepých míst v našem uvažování je řada, a některé z nich nemusí být nijak zvlášť škodlivé. Většinu z nás, aniž si to uvědomujeme, přitahuje určitý způsob práce, a nezabýváme se příliš tím, zda je skutečně nejlepší. Lidé, se kterými se přátelíme, bývají ti, kteří se s námi shodují s naším viděním světa, a většinou se příliš nevěnujeme tomu, zda si naše přátelství skutečně zaslouží.
Slepými místy jsou ve svém uvažování zasaženi i lidé domnívající se, že výsledky jejich práce jsou lepší než výsledky ostatních, aniž by viděli, čeho ostatní dosáhli. Trpí jimi i osoby přesvědčené, že v důsledku pravidelného cvičení žijí velmi zdravě, aniž by si uvědomily některé své méně zdravé návyky. Trpět jimi mohou nadřízení, již jsou přesvědčení, že jsou v hodnocení spolupracovníků zcela objektivní, aniž by si všimli, že své oblíbené kolegy hodnotí příznivěji. Častým případem slepého místa našeho vnímání je i neschopnost vidět, jak citlivé či spíše necitlivé je naše jednání s druhými.
Zaslepená rozhod