Na co personalisté čekali a čím se soudy zabývaly v poslední době hned několikrát, je odpověď na otázku, jak posoudit dobu od nabytí účinnosti lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb do skončení pracovního poměru výpovědí, jestliže posudkovým závěrem a následně důvodem k rozvázání pracovního poměru bylo dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance. Může to zkomplikovat fakt, že nepříznivý zdravotní stav zaměstnance je důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání?
Oběma těmito otázkami se nedávno zabýval opět Nejvyšší soud, a to ve svém rozsudku ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. 21 Cdo 1334/2021.
Popis případu
Zaměstnanec pracoval pro zaměstnavatele v pracovním poměru jako „programátor a obsluha CNC strojů". Dne 15. 7. 2013 utrpěl při výkonu práce pracovní úraz levého oka, pro který byl v dočasné pracovní neschopnosti od 15. 7. 2013 do 8. 7. 2014. Dne 9. 7. 2014 byl poskytovatelem pracovnělékařských služeb zaměstnavatele vystaven lékařský posudek s posudkovým závěrem, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k dosavadní pracovní činnosti, a to v příčinné souvislosti s uvedeným pracovním úrazem.
Pracovní poměr mezi smluvními stranami skončil až dne 6. 3. 2015, kdy zaměstnanec doručil zaměstnavateli okamžité zr