Řízení expozice oxidu křemičitému ve stavebnictví

Vydáno: 24 minut čtení

Křemen je přírodní minerál přítomný v mnoha přírodních nebo vyrobených stavebních materiálech. Křemen rozmělněný na jemný prach je znám jako respirabilní krystalický oxid křemičitý, který vzniká při běžné činnosti, jako je řezání, vrtání a broušení například silničních nebo chodníkových obrubníků, dlažby, pískovce, žuly, cihly a betonu.

1. Úvod

Expozice respirabilnímu prachu krystalického oxidu křemičitého jsou hlavní příčinou onemocnění plic, a to konkrétně silikózy a rakoviny plic spojené s prací. Odvětví stavebnictví reprezentuje téměř 70 % všech zaměstnanců vystavených působení respirabilního prachu krystalického oxidu křemičitého.

2. Nebezpečí na staveništích

Práci na staveništi většinou máme spojenou s nebezpečím pádu zaměstnance z výšky nebo do hloubky nebo zraněním zaměstnance při používání strojních zařízení, nástrojů a nářadí a dalšími nebezpečími, které mají za důsledek „okamžité“ (akutní) poškození zdraví.

Na staveništích jsme však vystaveni rovněž i negativnímu působení rizikových faktorů prostředí, jejichž negativní následky (poškození zdraví) se v mnoha případech projeví až za několik let. A právě tyto možné následky tohoto dlouhodobého působení rizikových faktorů prostředí (chronické) jsou v praxi často opomíjeny.

Mezi nebezpečí, kterým můžou být zaměstnanci vystaveni na staveništi, patří:

  • chemické nebezpečí,
  • ergonomické nebezpečí,
  • biologické nebezpečí,
  • fyzikální nebezpečí.

Mezi „ohrožené“ profese patří například:

  • pokrývač (zátěž teplem, práce ve vnucené pracovní poloze),
  • tesař (hluk, celková fyzická zátěž),
  • stavební dělník (celková fyzická zátěž, prach, hluk, vibrace),
  • natěrač (nebezpečné chemické látky),
  • elektrikář (nebezpečné látky - při pájení, azbest),
  • zedník (celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, nebezpečné látky - stavební chemie).

Rizikové činnosti:

  • svařování - svářečské dýmy (záleží kde, čím a co je svařováno - svařování v uzavřených prostorech, svařování elektrodami nebo drátem pod ochrannou atmosférou, svařování nerezových ocelí),
  • vrtání, řezání, broušení materiálu obsahujícího křemen,
  • používání ředidel, stavební chemie (s různou toxicitou - barvy, lepidla; pozor na práce v uzavřených prostorech),
  • expozice azbestu při demolicích a rekonstrukcích budov.

Řezání, vrtání, broušení nebo leštění produktů obsahujících oxid křemičitý vytváří prach, který obsahuje řadu velikostí částic krystalického křemene. Větší částice jsou zachyceny a následně vyloučeny z organismu (vykašlány). Respirabilní částice jsou však dostatečně malé, aby se dostaly hluboko do plic (alveol).

DŮLEŽITÉ:

Respirabilní krystalický oxid křemičitý je příliš malý, aby byl vidět za normálního osvětlení

Prach na staveništích

Hmotné částice rozptýlené ve vzduchu nazýváme aerosol a podle jejich skupenství je dělíme na aerosoly tuhé a kapalné. Podle mechanismu vzniku a velikosti částic se pak tuhý aerosol dělí na prach, kouř a dým, včetně látek biologického původu - bioaerosol (pyl, spóry plísní). U kapalného aerosolu vzniklého kondenzací vodní páry hovoříme o mlze.

V hygienické praxi se pod pojmem prach rozumějí obvykle veškeré tuhé aerosoly. Aerosoly jsou charakterizovány jejich koncentrací, velikostí částic, fyzikálními a chemickými vlastnostmi těchto částic.

Člověk a jeho dýchací systém je v pracovním prostředí vystaven působení škodlivým látkám, které působí místně nebo celkově. Do organismu pronikají látky ve skupenství plynném (plyny a páry), kapalném a pevném v podobě aerosolů (prach, kouř, mlha). Místo poškození dýchacího systému, jeho charakter a závažnost ovlivňuje řada faktorů, jako jsou chemické vlastnosti látky, její koncentrace, velikost, tvar částic, rozpustnost ve vodě a délka expozice.

Podle složení se prach dělí na:

  • organický,
  • anorganický,
  • smíšený.

Aerosoly podle mechanismu vzniku a velikosti částic dělíme na:

  • prach (drcením pevných hmot),
  • kouř (spalováním organických látek),
  • dým (oxidací anorganických látek).

Z hlediska působení na člověka dělíme prach na:

  • toxický,
  • bez toxického účinku (nebezpečné je jeho fibrogenní působení!).

Velikost prašných částic je 1 až 100 mikrom, částice větší než 30 mikrom bývají označovány jako hrubý prach (rychle sedimentují). Velikost částic je ohraničená dolní hranicí 0,001 mikrom, menší částice jsou dýmy (jemně rozptýlené pevné látky ve vzduchu). Za horní hranici pro vdechnutí se pokládá velikost 100 mikrom. Částice menší než 0,1 mikrometrů se neusazují téměř vůbec.

Pro zhodnocení zdravotního rizika je důležitá skutečnost jak hluboko se částice dostanou do dýchacího ústrojí. Vdechovatelnou frakcí prachu se rozumí soubor částic polétavého prachu, které mohou být vdechnuty nosem nebo ústy. Respirabilní frakcí se rozumí hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do plicních sklípků. Při dýchání nosem se dostávají do nižších částí dýchacích cest většinou jen částice do 10 mm, až do plicních sklípků (alveolů) pronikají částice s průměrem menším než 2,5 mm. Při dýchání ústy však vnikají do organismu i větší částice. Částice menší než 5 mm se všeobecně označují jako respirabilní.

DŮLEŽITÉ:

Uvědomme si, že lidské vlasy se pohybují mezi 40 až 100 mikrom!

Rozdělení prachů pro hodnocení prašnosti v pracovním prostředí (prachy bez toxického účinku):

  • prachy s převážně fibrogenním účinkem - prachy, které obsahují fibrogenní složku vyvolávající zvýšené bujení vaziva v plících - křemen, kristobalit, tridymit - krystalické formy oxidu křemičitého SiO2, popř. gama-oxid hlinitý (za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než 1 % fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně, například dinas, grafit, prach černouhelných dolů, koks, šamot, horninové prachy, slévárenský prach),
POZNÁMKA:

Pokud je v prachu obsažena fibrogenní složka musí se stanovit vždy jeho respirabilní frakce a koncentrace fibrogenní složky.

  • prachy s možným fibrogenním účinkem - prachy, u kterých je výskyt fibrogenní složky pravděpodobný (svářečské dýmy),
  • prachy s převážně nespecifickým účinkem - prachy, které nemají výrazný biologický účinek (cement, ocelárenská a vysokopecní struska, oxidy železa, popílek, saze, škvára, vápenec),
  • prachy s převážně dráždivým účinkem - textilní, živočišné, rostlinné, prachy ze dřeva, jiné prachy s dráždivým účinkem (syntetická vlákna textilní, peří, mouka, prach obilní, prach z tvrdých dřevin, prach epoxidových pryskyřic),
  • minerální vláknité prachy - přírodní minerální a umělá minerální vlákna (azbestová, keramická, skleněná a strusková).
DŮLEŽITÉ:

Účinek prachu v plících mohou vyvolat pouze částice menší než 5 mikrom (respirabilní frakce prachu).

Fibrogenní složka:

  • křemen,
  • kristobalit,
  • tridymit,
  • gama-oxid hlinitý.
DŮLEŽITÉ:

Fibrogenní prach je schopen vyvolat tvorbu plicních fibróz (zvýšené bujení vaziva v plicích).

Přibližný obsah krystalického SIO2 v různých materiálech:

Pískovec 70-90 %
Beton, malta 25-70 %
Střešní krytina 30-45 %
Žula 20-45 %, obvykle 30 %
Břidlice 20-40 %
Cihla až do 30 %
Vápenec 2 %
Mramor 2 %

Kromě chemických, fyzikálních a biologických vlastností má tedy velký význam z hlediska ohrožení lidského zdraví velikost částic prachu a pro zhodnocení zdravotního rizika je důležitá skutečnost jak hluboko se částice dostanou do dýchacího ústrojí.

Jednotlivé frakce prachu:

  • vdechovatelná (inhalable) frakce - hmotnostní frakce polétavého prachu, která je vdechnuta nosem a ústy,
  • thorakální (thoracic) frakce - hmotnostní frakce vdechovaných části pronikající za hrtan,
  • respirabilní (respirable) frakce - hmotnostní frakce vdechovaných částic, které pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do plicních sklípků.

Příslušné normy:

  • ČSN EN 481 Ovzduší na pracovišti. Vymezení velikostních frakcí pro měření polétavého prachu, 10/1999
  • ČSN EN 1540 Ovzduší na pracovišti - Terminologie, 9/1999
  • ČSN ISO 7708 Kvalita ovzduší - Definice velikostních částic pro odběr vzorků k hodnocení zdravotních rizik, 1/1998

DŮLEŽITÉ:
Uvědomíme-li si, že velikost lidského vlasu je přibližně 40 - 100 mikrom a respirabilní částice jsou menší než 5 mikrom, je pak dokonalá těsnost poskytnutých osobních ochranných pracovních prostředků pro ochranu dýchacích cest zásadní.

Měření prašnosti

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (příloha 3). U prachů jejichž specifický účinek se projevuje až v plicích (fibrogenní), je zapotřebí stanovit podíl jemného prachu (respirabilního) v celkovém prachu, a to pomocí dvoustupňového měření (současné stanovení celkové prašnosti a respirabilní frakce a stanovení obsahu fibrogenní složky v respirabilní frakci).

Přípustný expoziční limit (PEL) pro celkovou koncentraci (vdechovatelnou frakci) prachu se označuje PELc, pro respirabilní frakci prachu PELr.

PEL:

  • celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž mohou být podle současného stavu znalostí vystaveni zaměstnanci při osmihodinové pracovní době, aniž by u nich došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jejich pracovní schopnosti a výkonnosti.

DŮLEŽITÉ:
Pokud je v prachu obsažena fibrogenní složka musí se stanovit vždy jeho respirabilní frakce a koncentrace fibrogenní složky.

Vzorky se odebírají v dýchací zóně zaměstnance (uvnitř polokoule obepínající zpředu obličej o poloměru 300 mm, měřeném ze středu spojnice uší).

Hodnocení zdravotního rizika pro zaměstnance, který je při práci exponován prachu, zahrnuje:

  • zjištění přítomnosti prachu na pracovišti,
  • zjištění nebezpečných vlastností prachu, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnance,
  • využití údajů z bezpečnostního listu a z dalších zdrojů týkajících se chemické bezpečnosti,
  • zjištění úrovně, typu a trvání expozice,
  • popis technologických a pracovních operací spojených s vývinem prachu,
  • využití dat o přípustných expozičních limitech nebo o monitorování expozice z dostupných zdrojů,
  • posouzení účinku opatření, která byla přijata k ochraně zdraví zaměstnance při práci,
  • využití závěrů z již provedených lékařských prohlídek a vyšetření, využití závěrů z mimořádných událostí a dalších informací z dostupných zdrojů,
  • podmínky, za nichž může v důsledku mimořádné události dojít k nadměrné expozici.

Hodnocení zdravotního rizika prachu musí dále zahrnovat i práce spojené s údržbou nebo úklidem a práce, při nichž může být zaměstnanec exponován nadměrné expozici prachu.

[1], [2]

3. Zdravotní rizika a prevence poškození zdraví

EU-OSHA pořádá v období 2018-2019 evropskou kampaň „Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou“. Cílem kampaně je zvyšovat povědomí o nebezpečných látkách a propagovat kulturu prevence na pracovištích v celé Evropě.

Pro účely kampaně je nebezpečnou látkou na pracovišti jakákoliv látka, a to v pevné formě, plyn, kapalina, dým, výpary, včetně aerosolů, představující riziko pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Mezi nebezpečné látky patří vyrobené chemické látky a směsi, látky vznikající při procesech, jako jsou například výfukové plyny, prach obsahující oxid křemičitý nebo látky používané v rámci výrobních procesů, jako je například moučný prach. Kampaň však nezahrnuje biologické činitele.

Nebezpečné látky ve formě kapaliny, plynu nebo pevné látky můžeme najít téměř na všech pracovištích. Důsledky působení nebezpečných látek mohou být akutní nebo dlouhodobé. U některých látek musíme vzít v úvahu i jejich kumulativní účinek. Při používání nebezpečných látek může docházet k otravám, alergiím, onemocněním kůže a dýchacích cest, rakovině a v neposlední řadě i k potížím s reprodukcí a vrozeným vadám. Nesmíme rovněž zapomínat na skutečnost, že zaměstnanec může být exponován chemickým látkám, které vznikají při činnostech na pracovišti. Jedná se například o výfukové plyny ze vznětových motorů, svářečské dýmy a oxid křemičitý.

Chemickými riziky se konkrétně zabývají směrnice 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci a směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci. Uvedené směrnice EU byly transformovány do nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Pneumokoniózy (zaprášení plic) jsou onemocnění plic, která vznikají po vdechnutí minerálního prachu, který vyvolává chronické zánětlivé změny na plících. Důsledkem je porucha funkce plic.

Pneumokoniózy - podrobněji:

  • pneumokoniózy (silikóza, azbestóza) - vdechnutím minerálního prachu do plic; prach vyvolá reakci plícních buněk a zvýšenou produkci vaziva - plicní fibrotizace, důsledkem porucha plic a problémy s dýcháním,
  • chronické onemocnění plic způsobené vdechováním respirabilního prachu; prach se usazuje v plicích, poškozuje plicní tkáň a způsobuje zjizvení; fibróza; ztížené dýchání; vazivová tkáň postupně nahrazuje normální plicní tkáň,
  • profesionální nenádorová onemocnění, která vznikají inhalací anorganického (minerálního) prachu v plicích a reakcí tkáně na jeho přítomnost,
  • způsobeny respirabilním prachem (částice menší než 5 mikrometrů), které pronikají až do periférie dýchacích cest, alveolů.

Podle reakce plicní tkáně na prach se pneumokoniózy dělí na:

  • kolagenní,
  • nekolagenní.

Mezi kolagenní pneumokoniózy (plicní fibrózy vyvolané fibrogenními prachy) patří:

  • silikóza,
  • uhlokopská pneumokonióza,
  • azbestóza.

Mezi nekolagenní pneumokoniózy (vyvolány nefibrogenním prachem) patří například:

  • sideróza a svářečské plíce (ukládání anorganických sloučenin železa v tkáni, například v plicích s následným vznikem fibrózy - oxidy železa).

DŮLEŽITÉ:
Osoby trpící silikózou jsou vystaveny zvýšenému riziku vzniku rakoviny!

Fibrogenní prach je schopen vyvolat tvorbu plicních fibróz, tj. zvýšené bujení vaziva v plicích. Za fibrogenní složku se považuje krystalický oxid křemičitý ve formě křemene, kristobalitu nebo tridymitu a také gama forma oxidu hlinitého. Silikóza (silicosis) je onemocnění charakterizované postupnou fibrózní přestavbou parenchymu plic, která vzniká jako reakce na několikaroční (10 - 25 let i víc) inhalaci a retenci minerálního prachu s obsahem volného krystalického SiO2. Fibrokoniózu plic mohou vyvolat i prachy s obsahem silikátů (obsahující křemen, krystalický oxid křemičitý).

Vdechováním respirabilního krystalického oxidu křemičitého může vzniknout následující onemocnění plic:

  • silikóza (vdechnutím minerálního prachu do plic - prach vyvolá reakci plicních buněk a zvýšenou produkci vaziva - plicní fibrotizace, důsledkem porucha plic a problémy s dýcháním) - obtížnější dýchání,
  • chronická obstrukční plicní nemoc (způsobené vdechováním respirabilního prachu - prach se usazuje v plicích, poškozuje plicní tkáň a způsobuje zjizvení - fibróza - ztížené dýchání, vazivová tkáň postupně nahrazuje normální plicní tkáň) - omezený průtok vzduchu v průduškách - zánětlivá reakce na škodlivé látky ve vdechovaném vzduchu,
  • rakovina plic (oxid křemičitý řazen mezi karcinogeny s prokázaným karcinogenním účinkem pro člověka, zvýšená incidence u nemocných s pneumokoniózou).

Řízení nebo snížení rizika poškození zdraví

Nebezpečí musí být na pracovišti identifikována před tím, než mohou být rizika související s těmito nebezpečími posouzena. Pokud neexistuje řízení nebo je stávající systém řízení nedostatečný, mělo by být implementováno efektivní řízení rizik (přijetí adekvátních opatření proti působení vyhodnocených rizik). Pro určení jaké typy potenciálních nebezpečí mají být zvážena, použijte kontrolní seznam.

Důvody pro provádění hodnocení rizik:

  • chrání životy a zdraví zaměstnanců,
  • legislativní požadavek,
  • předcházení případným sankcím.

Pro snížení rizika na pracovišti:

  • zajistěte bezpečné pracovní prostředí,
  • vytvořte, implementujte a udržujte bezpečné pracovní postupy,
  • provozujte bezpečné zařízení (údržba, kontrola, revize),
  • poskytněte informace, instrukce, školení, dohled.

DŮLEŽITÉ:
Snížení rizika docílíme buď snížením pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo snížením závažnosti úrazu nebo poškození zdraví nebo jejich kombinací.

Klíčové faktory hodnocení rizik:

  • pravděpodobnost - jaká je pravděpodobnost, že se to stane?
  • míra expozice - jak často a jak dlouho dochází k expozici?
  • následky - co se stane, když k tomu dojde?

Riziko je kombinací pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví. Přičemž přijatelné riziko je takové, které bylo sníženo na úroveň, kterou může organizace tolerovat se zřetelem na své právní závazky (požadavky právních a ostatních předpisů). Metodiky posuzování rizika musí odpovídat povaze rizik a činností organizace.

Při posouzení rizik na pracovištích hledáme odpovědi na následující otázky:

  • k čemu může na pracovišti dojít?
  • jak je to pravděpodobné, že k tomu dojde?
  • jak to může být závažné?
  • můžeme to tolerovat?

Rizika řídíme přijatými technicko-organizačními opatřeními, přičemž poskytnutí osobního pracovního prostředku je až ta poslední možnost.

DŮLEŽITÉ:
Osobní ochranný pracovní prostředek je účinný pouze v případě, že je používán správným způsobem, tj. v souladu s návodem výrobce.

Doporučená opatření:

  • prvním krokem k řízení jakéhokoliv identifikovaného chemického nebezpečí je provedení hodnocení rizik,
  • vyhledání náhrady za materiál obsahující křemen vhodnou alternativou, je-li to možné,
  • používání bezpečného způsobu provádění práce (mokré metody pro odstranění prachu),
  • lokální odsávání nebo izolování, kde je vhodné,
  • změna technologie (řezání vodním paprskem, tryskání odlitků kovovými broky místo pískem),
  • uzavření zdrojů prašnosti (kapotování strojů, přesypů),
  • zařízení s odsáváním, svařování na odsávaných stolech,
  • izolování zaměstnance od prostředí (velíny),
  • kontrola účinnosti přijatých opatření,
  • údržba zařízení k zajištění funkčnosti přijatých opatření,
  • školení (správné používání zařízení, ověření správnosti jejich funkce, údržba a čištění, používání a údržba osobních ochranných pracovních prostředků),
  • dohled nad zaměstnanci (používají přijatá opatření, dodržují stanovené postupy),
  • snížení počtu zaměstnanců a zkrácení jejich expozice,
  • určení rizikových prací (kategorizace prací),
  • posuzování zdravotní způsobilosti k práci,
  • zabraňovat zviřování usazeného prachu (úklidem, postřik podlah),
  • nošení vhodných osobních ochranných pracovních prostředků.

DŮLEŽITÉ:
Neodstraňovat usazený prach „ofukem“ (odsávání nebo „mokrý úklid“).

Vyšetření na rizikových pracovištích (rizikový faktor PRACH)

Příslušná legislativa

  • Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění pozdějších předpisů (příloha 2 - spirometrie).

Spirometrie

Zjištění funkce plic (jak dobře jsou plíce schopné nádechu a výdechu). Přístroj zakreslí dýchání jako graf závislosti objemu plic na čase.

Plicní nemoci se dělí do dvou hlavních skupin, existují poruchy restrikční a obstrukční, a právě spirometrie pomůže lékaři rozlišit, o kterou z těchto poruch se jedná. Při restrikčních poruchách (např. plicní fibróza) jsou všechny plicní objemy menší, ale rychlost výdechu zůstává normální. Při poruchách obstrukčních (např. astma), je celkový objem plic normální, ale maximální výdechová rychlost je nízká.

Nemoci z povolání

Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, který v příloze, kapitole III, položce č. 1, 12 a 13, uvádí následující nemoci z povolání:

  • silikóza, nebo pneumokonióza uhlokopů (nemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková expozice prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci),
  • rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (nemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková expozice prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci),
  • chronická obstrukční plicní nemoc (nemoc vzniká při těžbě v podzemí černouhelných dolů po dosažení nejméně 80 % nejvyšší přípustné expozice a je nově zjištěna nejpozději do dvou let po skončení práce s rizikem fibrogenního prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého).

DŮLEŽITÉ:
Rozlišovat nemoci spojené s prací (work related diseases) - onemocnění, o kterých se lze důvodně domnívat, že vznikla a rozvinula se v souvislosti s prací, avšak nejsou u nás považována za nemoci z povolání ani odškodňována.

[3], [4], [5]

4. Další rizikové faktory nebezpečných látek

S rozvojem vědy a poznání získáváme podrobnější informace a údaje o rizikových faktorech spojených s nebezpečnými látkami. V oblasti BOZP se tak můžeme setkat s pojmem „nově se objevující riziko“. Je to jakékoli riziko, které je nové (dříve neexistovalo nebo vzhledem k novým poznatkům nebo vnímání je nyní považováno za riziko) nebo se zvyšuje (roste počet nebezpečí nebo pravděpodobnost expozice riziku nebo se zhoršuje dopad nebezpečí na zdraví).

Nově se objevující chemická rizika:

  • částice (nanočástice, výfukové plyny dieselových motorů, umělá minerální vlákna),
  • alergizující a senzibilizující látky (izokyanáty, kožní expozice),
  • karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci (azbest, krystalický křemen, prach ze dřeva, organická rozpouštědla, persistentní organické znečišťující látky, biocidy, azobarviva a kombinovaná expozice několika karcinogenům),
  • chemická rizika související s konkrétními odvětvími (stavebnictví a odvětví zpracování odpadů),
  • kombinovaná rizika (kombinovaná chemická a psychosociální rizika - nedostatečná kontrola chemických rizik v malých a středních podnicích a zadávání zakázek subdodavatelům - zaměstnanci subdodavatelů méně seznámeni s chemickými riziky).

Epoxydové pryskyřice:

  • používají se k výrobě lepidel, barev a nátěrů a jsou považovány za jednu z příčin vzniku alergické kontaktní dermatitidy na pracovišti, mezi další spojené obtíže patří senzibilizace kůže, podráždění očí a dýchacího ústrojí a astma.

Izokyanáty:

  • jsou používány při výrobě pěnových hmot, izolačních materiálů pro stavebnictví, nátěrů a laků, jsou silnými senzibilizujícími látkami vyvolávajícími astma a dráždění sliznice, přímý kontakt s kůží může způsobit silný zánět a dermatitidu.

Kožní senzibilizující materiály

(kožní choroby)

Profesní kožní problémy jsou způsobeny kontaktem s určitými materiály při práci a přinutí mnoho zaměstnanců, aby změnili svou profesi. Rané příznaky zahrnují suchost, zarudlost a svědění kůže, kůže může i opuchnout, praskat, šupinatět. Nejohroženější jsou pracovníci, kteří jsou pravidelně vystaveni působení kapalin a používají vodu, která může narušit přirozenou obrannou funkci kožní bariéry.

Lidský imunitní systém je vybudován tak, aby chránil tělo před infekcemi a dalšími škodlivými vlivy. Přecitlivělost je specifická forma imunitní reakce, tato hyperaktivita se nazývá alergií. Materiály, které způsobují alergie s kožními projevy, jsou označovány jako kožní alergeny. Existují dva různé druhy kožních senzibilizujících materiálů, chemické látky a směsi a bílkoviny z přírodních materiálů.

Příklady kožních senzibilizujících materiálů přírodního původu:

  • bílkoviny z přírodního latexu v ochranných rukavicích (zdravotnictví, kadeřnictví),
  • mouka, koření (pekaři, kuchaři).

Příklady kožních senzibilizujících chemických látek a směsí:

  • nikl - pájení, předměty s obsahem niklu, jako jsou nůžky a mince (páječi, kadeřníci, pokladní),
  • chróm v cementu, kovech (stavební dělníci),
  • epoxydové pryskyřice v nátěrových hmotách (lakýrníci),
  • izokyanáty v izolačních pěnách, barvách a lacích (stavební dělníci),
  • konzervační prostředky v řezných kapalinách (pracovníci v kovoprůmyslu),
  • rozpouštědla v nátěrových hmotách a čisticích prostředcích (lakýrníci, tiskaři, mechanici).

Respirační senzibilizující materiály (respirační choroby)

Jako respirační senzibilizující materiály jsou označovány chemické látky a směsi a materiály biologického původu, které mohou u lidí vyvolat alergické respirační choroby. Profesní respirační problémy způsobuje reakce v dýchacích cestách a plících. Odezva lidského imunitního systému na chemické látky a biologické materiály, se může projevit jako alergická reakce v dýchacích cestách. Mezi příznaky se řadí kašel, dušné dýchání, sípání a dýchavičnost, kýchání, odkapávání z nosu, pálící a zanícené zarudlé oči. Přírodní i syntetické materiály mohou způsobit alergické respirační choroby, profesní astma, rhinitidu nebo alveolitidu.

Příklady respiračních senzibilizujících materiálů přírodního původu:

  • pryskyřice - kalafuna (páječi),
  • potraviny, rostliny - mouka, prach ze zrn, koření (pekaři, zemědělci, kuchaři),
  • plísně (zemědělci),
  • některé druhy prachu ze dřeva (pracovníci na pilách).

Příklady respiračních senzibilizujících chemických látek a směsí:

  • pryskyřice, lepidla a nátěrové hmoty, tmely a tužidla do barev, polyuretanové pěny - formaldehyd, izokyanáty (lakýrníci, stavební dělníci),
  • potravinářské přísady, detergenty - enzymy, účinné látky syntetických pracích a čisticích prostředků (pekaři, laboratorní pracovníci),
  • svařovací plyny a kovy - kovové výpary (svářeči),
  • barvy na laky (kadeřníci).

[6], [7], [8]

4. Závěr

Staveniště je živý systém, ve kterém dochází neustále ke změnám prováděných činností, které sebou přinášejí ne­ustále se měnící rizika. Jednou ze skupiny těchto rizik jsou i zdravotní rizika související s pracovní činností. Na staveništích a pracovištích, na kterých jsou zaměstnanci při práci exponováni oxidu křemičitému, je zapotřebí zavést účinná opatření proti poškození zdraví zaměstnanců.

POUŽITÁ LITERATURA

[1] Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

[2] MUDr. Karel Hrnčíř, Škodliviny v pracovním prostředí, PRACH, vydal Rožnovský vzdělávací servis s.r.o., 2006-2008.

[3] Control of exposure to silica dust, A guide for employees, published by the Health and safety Executive, 2014, INDG463.

[4] Construction dust, Construction Infomation Sheet No 36 (Revision 2), published by the Health and safety Executive, 2013.

[5] MUDr. Květa Švábová, CSc. a kolektiv, Vybrané kapitoly z pracovního lékařství, Díl 1, Pracovnělékařské služby, pracovní prostředí, nemoci z povolání, ergonomie, vydal Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 2015.

[6] Odborná prognóza nově se objevujících chemických rizik souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, FACTS 84, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2009.

[7] Kožní senzibilizující materiály, FAKTA 40, ISSN 1681-2123, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2003.

[8] Respirační senzibilizující materiály, FAKTA 39, ISSN 1681-2123, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2003.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Snížení základu daně: úvěr

Související články

Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce"
Svářeči a předcházení ohrožení jejich zdraví
Nebezpečné látky pod kontrolou. Evropská kampaň 2018-2019
Bezpečnost práce při realizaci výkopových prací - zahraniční inspirace Austrálie
Zásady tvorby vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP
Zdravotní způsobilost zaměstnance k práci v době pandemie
Poskytování OOPP v době pandemické pohotovosti
Pandemie, globální výzva pro resilientní systémy BOZP
Měnící se svět práce a wellbeing
Několik poznámek k ochranným prostředkům
Oběhové hospodářství pro udržitelnou budoucnost
Alkohol na pracovišti
Kontrolní činnost orgánů inspekce práce v oblasti nebezpečných látek
Zamyšlení nad pojmem "Bezpečnost při práci"
Respirátor, nejlepší přítel člověka?
Zemní a výkopové práce - druhá nejrizikovější činnost na staveništi
Chemická bezpečnost na pracovišti
Pilíře bezpečnosti ve stavebnictví a ostatních odvětvích
Přizpůsobení pracoviště po pandemii COVID-19 a ochrana pracovníků před šířením onemocnění
Vztah onemocnění bederní páteře k výkonu práce

Související otázky a odpovědi

Aktualizace směrnic BOZP
Bezpečnostní listy na pracovišti
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Pes na pracovišti
Krácení dovolené, pracovní úraz
Externí vedoucí pracovník
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Rovnoměrný třísměnný provoz - změna střídání směn
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní postup
Délka pracovní doby
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Stávka a její vliv na dovolenou
Praní pracovních oděvů

Související předpisy

361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách
79/2013 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání