Vybavování zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky pohledem jejich ochrany před infekčními onemocněními

Vydáno: 20 minut čtení

Jedním z velkých témat dnešní „koronavirové“ doby z hlediska zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví (BOZP) zaměstnanců při práci ze strany zaměstnavatelů (zejména u zaměstnanců v tzv. první linii) je – včasné a řádné – vybavování zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky (dále jen „OOPP“). Toto pojednání je kombinací pohledu odborného bezpečnostního a na něj pak navazujícího pohledu právního. Ke spolupráci na toto téma jsem proto přizval odborníky na obor BOZP.

Autorům tohoto příspěvku je bytostně blízký ideový konstrukt zákoníku práce, vycházející ze základních zásad pracovně-právních vztahů, kterými jsou zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce [§ 1a odst. 1 písm. a) a písm. b) zákoníku práce], které jsou podrobně rozpracovány v části páté „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci“ s promítnutím do části jedenácté „Náhrada majetkové a nemajetkové újmy“. Připomínáme též ustanovení § 346b odst. 2 zákoníku práce, podle něhož zaměstnavatel nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance.

Do úvodu tohoto článku si ještě dovolujeme zdůraznit, že nám vůbec nejde o to kohokoliv „právně bičovat“ za to, co kdy měl udělat a neudělal, ačkoliv mohl a měl to udělat, případně udělal, avšak pozdě. Nevyzýváme nikoho, aby aktivizoval jakékoliv sankční postupy vůči zaměstnavatelům. Náš základní zorný úhel nahlížení na problematiku je pohled zaměstnance, co říká zákoník práce ohledně ochrany jeho zdraví a života při práci, a jak se staví zákoník práce k situaci, kdy někdo onemocní v souvislosti s výkonem práce.

Ještě zdůrazňujeme toto: opatření přijímaná na úrovni vlády nebo jiných subjektů na základě krizového zákona nebo zákona o ochraně veřejného zdraví obrazně „nevypínají“ platnost zákoníku práce v těch jeho částech, které se týkají ochrany zdraví a života zaměstnanců při práci a která návazně upravují odškodňování zaměstnanců při újmě na zdraví, vzniklé v souvislosti s výkonem práce. Ke dni dokončení tohoto článečku existují jen určité povolené dílčí úlevy pro zaměstnavatele v oblasti pracovnělékařských služeb ohledně vstupních a periodických lékařských prohlídek.

Práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance ve vztahu k OOPP (seznam OOPP jako dokument, vyplývající z vyhodnocení a prevence rizik)

Základní povinností zaměstnavatele je povinnost zajistit na vlastní náklady a na vlastní odpovědnost bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (

Související dokumenty

Související pracovní situace

Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru

Související články

Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019
Předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací
Valorizace průměrných výdělků pro účely rent z důvodu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání a některé související otázky
Náhrada škody za nemoc covid-19 a úrazy při home office
Práce ve výškách v průmyslu a ochrana proti pádu
Poskytování OOPP v době pandemické pohotovosti
Několik poznámek k ochranným prostředkům
Používání regálů a regálových systémů - požehnání nebo prokletí?
Odborné periodické prohlídky OOP proti pádu z výšky
Příběhy o přidělování a používání OOPP (1. díl)
Ochranné kryty a ochranná zařízení
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2021
Příběhy o přidělování a používání OOPP (2. díl)
Příběhy o přidělování a používání OOPP (3. díl)
Vyšší náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání od 1. 6. 2022
Zásady tvorby vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v roce 2021
Pracovnělékařské prohlídky v nouzovém stavu, verze "leden 2021"
Zdravotní způsobilost zaměstnance k práci v době pandemie
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2020
Pandemie, globální výzva pro resilientní systémy BOZP
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2017

Související otázky a odpovědi

Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Praní pracovních oděvů
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Krácení dovolené, pracovní úraz
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Práce ve výškách
Pracovní úraz
Šetření nemocí z povolání
Montérkovné - vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení
Ohrožení nemocí z povolání
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Školení první pomoci
Učitel na lyžařském kurzu
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Externí vedoucí pracovník
Kamerový systém na pracovišti a GDPR

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
495/2001 Sb. , kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
251/2005 Sb. o inspekci práce
290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání