Vybavování zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky pohledem jejich ochrany před infekčními onemocněními

Vydáno: 20 minut čtení

Jedním z velkých témat dnešní „koronavirové“ doby z hlediska zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví (BOZP) zaměstnanců při práci ze strany zaměstnavatelů (zejména u zaměstnanců v tzv. první linii) je – včasné a řádné – vybavování zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky (dále jen „OOPP“). Toto pojednání je kombinací pohledu odborného bezpečnostního a na něj pak navazujícího pohledu právního. Ke spolupráci na toto téma jsem proto přizval odborníky na obor BOZP.

Autorům tohoto příspěvku je bytostně blízký ideový konstrukt zákoníku práce, vycházející ze základních zásad pracovně-právních vztahů, kterými jsou zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce [§ 1a odst. 1 písm. a) a písm. b) zákoníku práce], které jsou podrobně rozpracovány v části páté „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci“ s promítnutím do části jedenácté „Náhrada majetkové a nemajetkové újmy“. Připomínáme též ustanovení § 346b odst. 2 zákoníku práce, podle něhož zaměstnavatel nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance.

Do úvodu tohoto článku si ještě dovolujeme zdůraznit, že nám vůbec nejde o to kohokoliv „právně bičovat“ za to, co kdy měl udělat a neudělal, ačkoliv mohl a měl to udělat, případně udělal, avšak pozdě. Nevyzýváme nikoho, aby aktivizoval jakékoliv sankční postupy vůči zaměstnavatelům. Náš základní zorný úhel nahlížení na problematiku je pohled zaměstnance, co říká zákoník práce ohledně ochrany jeho zdraví a života při práci, a jak se staví zákoník práce k situaci, kdy někdo onemocní v souvislosti s výkonem práce.

Ještě zdůrazňujeme toto: opatření přijímaná na úrovni vlády nebo jiných subjektů na základě krizového zákona nebo zákona o ochraně veřejného zdraví obrazně „nevypínají“ platnost zákoníku práce v těch jeho částech, které se týkají ochrany zdraví a života zaměstnanců při práci a která návazně upravují odškodňování zaměstnanců při újmě na zdraví, vzniklé v souvislosti s výkonem práce. Ke dni dokončení tohoto článečku existují jen určité povolené dílčí úlevy pro zaměstnavatele v oblasti pracovnělékařských služeb ohledně vstupních a periodických lékařských prohlídek.

Práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance ve vztahu k OOPP (seznam OOPP jako dokument, vyplývající z vyhodnocení a prevence rizik)

Základní povinností zaměstnavatele je povinnost zajistit na vlastní náklady a na vlastní odpovědnost bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (

Související dokumenty

Související pracovní situace

Úmrtí blízké osoby
Vyhledání nového zaměstnání
Trest vyhoštění cizince
Určení daňové rezidence
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené

Související články

Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019
Předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací
Valorizace průměrných výdělků pro účely rent z důvodu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání a některé související otázky
Náhrada škody za nemoc covid-19 a úrazy při home office
Práce ve výškách v průmyslu a ochrana proti pádu
Několik poznámek k ochranným prostředkům
Poskytování OOPP v době pandemické pohotovosti
Používání regálů a regálových systémů - požehnání nebo prokletí?
Přizpůsobení pracoviště po pandemii COVID-19 a ochrana pracovníků před šířením onemocnění
Pracovnělékařské prohlídky po skončení nouzového stavu v souvislosti s onemocněním COVID-19 - Otázky
Muskuloskeletální poruchy problémem v oblasti BOZP na evropských pracovištích
Stres, pandemie a její vliv na bezpečnost práce
Sedmá novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Profesionální onemocnění hlášená v ČR v roce 2018
Povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Negativní vliv azbestu jako příčiny nemocí z povolání nadále přetrvává
Evropa a její boj s rakovinou z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2016
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2017
Prevence a příčiny uklouznutí a zakopnutí na pracovištích
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v roce 2021

Související otázky a odpovědi

Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Praní pracovních oděvů
Pracovní úraz
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Krácení dovolené, pracovní úraz
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Práce ve výškách
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Pracovní úraz
Montérkovné - vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení
Ohrožení nemocí z povolání
Šetření nemocí z povolání
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Školení první pomoci
Učitel na lyžařském kurzu
Skupina prací z hlediska BOZP a pro zaručenou mzdu - obsluha váhy
Náhrada za pracovní úraz
Rovnoměrný třísměnný provoz - změna střídání směn
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
495/2001 Sb. , kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
251/2005 Sb. o inspekci práce
290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání