Prosazování pravidel vysílání pracovníků v rámci nadnárodního poskytování služeb v České

Vydáno: 21 minut čtení

Ustanovení § 3 odst. 3 zákona o inspekci práce s účinností od 1. 4. 2017 ukotvuje, že orgány inspekce práce kontrolují dodržování právních předpisů upravujících právní postavení zaměstnanců vyslaných k výkonu práce v rámci poskytování služeb. Jedná se o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) [dále jen „prosazovací směrnice“]. Právě prosazování pravidel vysílání pracovníků orgány inspekce práce na území České republiky je věnován tento článek.

Posouzení skutečného vyslání zaměstnance v rámci poskytování služeb

Prosazovací směrnice byla přijata zejména za účelem důslednější a efektivnější kontroly členskými státy. Tomu ostatně odpovídá její transpozice do českého národního práva, která se promítla převážně do zákona o inspekci práce.

Hlavním smyslem příslušných opatření je odlišit skutečné vyslání zaměstnance v rámci nadnárodního poskytování služeb a zastřené vyslání zaměstnance, jehož smyslem je zejména porušování minimálních mzdových povinností zaměstnavatele, případně porušování právních předpisů omezujících vstup a výkon práce cizích státních příslušníků ze třetích zemí na trh práce jiných členských států EU1). Toto jednání vysílajících zaměstnavatelů je mnohdy zcela záměrné, přičemž je motivováno výrazným ekonomickým profitem.

Při kontrole, zda se jedná o skutečné vyslání zaměstnance v rámci poskytování služeb (nikoliv pouze formálně deklarované), se podle shora uvedeného ustanovení vychází jednak z posouzení skutečného místa výkonu činnosti zaměstnavatele, a také z posouzení obvyklého místa výkonu práce vyslaného zaměstnance. Kritéria posouzení skutečného místa výkonu činnosti zaměstnavatele jsou uvedena demonstrativně. Jedná se o místo, kde má zaměstnavatel své sídlo, popřípadě kde má administrativní zázemí; místo, kde zaměstnavatel platí daně a příspěvky sociálního pojištění; členský stát, který vydal zaměstnavateli povolení k výkonu příslušné činnosti, případně kde je zaregistrován u obchodní komory nebo jiných profesních subjektů v souladu s právem daného členského státu; místo, kde zaměstnavatel vykonává hlavní předmět podnikání a kde zaměstnává zaměstnance vykonávající administrativní práce; místo, kde zaměstnavatel přijímá zaměstnance do pracovněprávního vztahu a odkud jsou zaměstnanci vysíláni; rozhodné právo, kterým se řídí pracovněprávní vztahy uzavřené mezi zaměstnavatelem a vysílanými zaměstnanci a objem nadnárodních služeb realizovaných zaměstnavatelem nebo výše obratu uskutečněného v jiném členském státě EU s přihlédnutím ke specifické situaci zejména nově založených podniků a malých a středních podniků.

Česká republika pouze přejala čl. 4 odst. 2 prosazovací směrnice, ostatně jako většina jiných členských států EU2). Identifikace skutečného místa výkonu činnosti zaměstnavatele je zásadní z toho hlediska, zda sídla některých subjektů, které v rámci EU vysílají své zaměstnance, nejsou fiktivní a zda vůbec dotčené subjekty v těchto členských státech vykonávají svou hlavní hospodářskou činnost (zda se tedy nejedná o tzv. letter box companies).

Posouzení obvyklého místa výkonu práce vyslaného

Související dokumenty

Související pracovní situace

Druh a místo výkonu práce
Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Druh a místo výkonu práce
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Doba trvání pracovního poměru
Jmenování na pracovní místo (do funkce)
Práce přesčas nařízená vs. práce přesčas dohodnutá
Zkušební doba
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Den vzniku pracovního poměru, den nástupu do práce
Dočasné přidělení zaměstnance
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Informování o právech a povinnostech zaměstnance
Konkurenční činnost (souhlas zaměstnavatele)
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Délka pracovní doby (obecně)
Odstupné

Související články

Vysílání zaměstnanců z ČR do Německa
Co nového v oblasti právní úpravy přeshraničního vysílání zaměstnanců
Vybrané otázky přeshraničního vysílání pracovníků
Vysílání cizinců v rámci poskytování služeb
Změny v úpravě vysílání pracovníků v rámci nadnárodního poskytování služeb
Vysílání zaměstnanců za účelem poskytování služeb v rámci EU
Vysílání zaměstnanců v silniční dopravě
Změny v úpravě vysílání pracovníků v rámci nadnárodního poskytování služeb
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Transpozice směrnice evropskými státy, Slovensko
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Chorvatsko
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Německo, Rakousko
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Francie, Nizozemsko
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Lucembursko, Itálie
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Portugalsko, Lotyšsko
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Kypr, Španělsko
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Finsko, Řecko
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Belgie, Polsko
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - speciál
Sociální pojištění zaměstnanců v Evropské unii a některých dalších zemích Evropy II.
Vybrané otázky přeshraničního vysílání pracovníků
OSVČ - podnikání a vyslání v rámci Evropské unie
Mezinárodní pronájem pracovní síly
Novela zákoníku práce - k vysílání zaměstnanců podruhé
Novela zákoníku práce stručně v bodech

Související otázky a odpovědi

Vyslaný zaměstnanec
Vysílání zaměstnanců na Slovensko
Vyslání zaměstnanců do Nizozemska
Formulář A1
Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku
Cestovní náhrady při pracovních cestách dočasně přiděleného zaměstnance
Dohoda o práci na dálku se zaměstnancem žijícím na Slovensku
Mzda zaměstnance vyslaného do Německa
Formulář A1
Daň ze závislé činnosti uhrazená zaměstnavatelem za zaměstnance v zahraničí
Poskytování náhradního plnění - roční přepočet zaměstnanců
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Cizinci a odvody
Zaměstnání cizince na DPP
Agenturní zaměstnanci
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zkrácený úvazek na 37,5 hod týdně
Zaměstnání malého rozsahu
Sleva na dani za zaměstnance invalidního
Zaměstnání cizince v ČR

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
435/2004 Sb. o zaměstnanosti
326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
111/1994 Sb. o silniční dopravě