V průběhu loňského roku bylo vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb v Evropě široce diskutovaným tématem. Může za to směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018 (dále jen „Směrnice“), která novelizovala původní „vysílací“ směrnici (96/71/ES) a která členským státům EU nařídila transponovat předmětná ustanovení nejpozději do 30. července 2020. Jak se to konkrétním zemím povedlo?
Ve spolupráci s Andrejem Žmikićem z chorvatské advokátní kanceláře Divjak Topić Bahtijarević & Krka OD d. o. o., spolupracující s aliancí Ius Laboris.
Unikátní pracovněprávní seriál „Vysílání zaměstnanců v rámci EU“ si klade za cíl být pomocnou rukou především pro české zaměstnavatele vysílající své pracovníky do jiných členských států Evropské unie – jsou to totiž právě vysílající zaměstnavatelé, kteří jsou povinni si vnitrostátní úpravu dané přijímající (hostitelské) země osvojit a řídit se jí ve všech aspektech výkonu práce zaměstnance vyslaného do zahraničí.
Realizace celého projektu je zaštítěna mezinárodní aliancí Ius Laboris, jejímž je advokátní kancelář Randl Partners exkluzivním členem za Českou republiku. Jednotlivé národní úpravy byly popsány členskými advokátními kancelářemi Ius Laboris v rámci mezinárodního projektu „Imigration and Global Mobility“. V každém dílu seriálu naleznete právní úpravu přeshraničního vysílání pracovníků z vybraných jurisdikcí členů EU, na následujících řádcích představujeme národní pravidla stanovená v Chorvatsku.
Chorvatsko
Autorem anglického originálu je Andrej Žmikić z advokátní kanceláře Divjak Topić Bahtijarević & Krka OD d. o. o.
Chorvatsko implementovalo novou úpravu stanovenou Směrnicí s účinností od 1. ledna 2021, a to zákonem o vysílání pracovníků do Chorvatské republiky a přeshraničním vymáhání pokut publikovaným v oficiálním věstníku č. 128/2020 dne 20. listopadu 2020 (dále jen „vysílací zákon“).
I. Tvrdé jádro
Vysílací zákon nově rozšiřuje tzv. tvrdé jádro pracovních podmínek vztahujících se na zaměstnance vyslané k výkonu práce do Chorvatska o následující:
- Vyslanému zaměstnanci náleží minimální odměna za vykonanou práci, která nově vedle minimální mzdy zahrnuje také veškeré příplatky povinně poskytované domácím zaměstnancům na základě právních předpisů a relevantních závazných kolektivních smluv (sem se mimo jiné řadí i náhrada cestovních výdajů a výdajů za ubytování a stravování v době výkonu práce, k níž byl zaměstnanec do Chorvatska vyslán).
- Jsou stanoveny minimální podmínky zaměstnání pro zaměstnance vyslané k výkonu práce k chorvatskému uživateli zahraniční agenturou práce.
- Je uzákoněna soudní ochrana vyslaného zaměstnance v řízení před chorvatskými soudy (a to i po skončení pracovního poměru vyslaného zaměstnance), pokud jde o porušení jeho práv v době vyslání.
II. Dlouhodobé vyslání
Vyslání zaměstnance k výkonu práce do Chorvatska, které přesáhne 12 měsíců (případně 18 měsíců za základě oprávněného prodloužení původní 12měsíční doby), je považováno za tzv. dlouhodobé vyslání (s výjimkami stanovenými zákonem).
Oznámení o prodloužení vyslání až na 18 měsíců je třeba učinit k chorvatskému Státnímu inspektorátu práce, a to nejdříve dva měsíce a nejpozději jeden měsíc před uplynutím původní 12měsíční doby vyslání. Provádí se elektronicky, prostřednictvím on-line aplikace na webových stránkách inspektorátu práce a musí být doplněno o relevantní důvody prodloužení. Formuláře a další informace k vyslání jsou dostupné na adrese https://mrosp.gov.hr/information-for-service-providers-performing-temporary-services-in-croatia-posted-workers-and-service-users-5932/5932.
Do maximální doby 12 měsíců se započítává skutečná doba vyslání, tedy i doba před 1. lednem 2021, kdy nabyl účinnosti vysílací zákon. Zaměstnancům, kteří byli k výkonu práce do Chorvatska vysláni před nabytím účinnosti vysílacího zákona, se maximální doba vyslání automaticky prodlužuje na 18 měsíců.
V době vyslání k výkonu práce v Chorvatsku náleží zaměstnanci veškerá práva, benefity a náhrady taxativně vyjmenované ve vysílacím zákoně (včetně změn týkajících se kvality ubytování vyslaného zaměstnance a interních cestovních náhrad). Po uplynutí 12, resp. 18 měsíců se však na vyslaného zaměstnance budou vztahovat veškerá pravidla týkající se odměňování a pracovních podmínek stanovená chorvatským zákoníkem práce, která se vztahují na domácí zaměstnance. Výjimku tvoří:
- ustanovení týkající se vzniku a zániku pracovního poměru;
- pravidla týkající se konkurenční doložky;
- dobrovolné příspěvky do penzijních systémů (tzv. třetí pilíř důchodového pojištění).
III. Počítání času
Jestliže jeden vyslaný zaměstnanec nahradí druhého (původně vyslaného) a bude vykonávat stejnou práci na stejném místě, budou se pro účely dosažení maximální možné délky vyslání doby vyslání obou zaměstnanců sčítat.
Při posuzování, zda jde o stejnou práci (na stejném místě), je třeba přihlédnout mimo jiné k povaze poskytovaných služeb, vykonávané práci, adrese pracoviště, smlouvě, na jejímž základě jsou zaměstnanci vyslaní, a k dalším relevantním skutečnostem svědčícím o existenci původního vyslání (posuzovaným případ od případu).
IV. Agentury práce a informační povinnost
Zahraniční agentura práce vysílající své zaměstnance k výkonu práce do Chorvatska je povinna dodržet veškeré povinnosti a pracovní podmínky (např. minimální mzdu, přesčasovou práci, pracovní dobu a rozvrh, dovolenou, BOZP pravidla) stanovené chorvatským zákoníkem práce, pokud jsou pro vyslané zaměstnance výhodnější.
Před samotným uzavřením dohody o dočasném přidělení se zahraniční agenturou práce je chorvatský zaměstnavatel povinen písemně informovat tuto agenturu práce o mzdových a dalších pracovních podmínkách, které by se vztahovaly na domácího zaměstnance na dané pracovní pozici.
V. Zvláštní příplatky, náhrada výdajů
Zvláštní příplatky poskytované vyslanému zaměstnanci se považují za součást odměny, pokud neslouží jako náhrada skutečně vynaložených výdajů. Jestliže však z podmínek vyslání nebo zaměstnání nelze jejich povahu určit, bude celá částka považována za náhradu skutečně vynaložených výdajů, nikoli za součást mzdy nebo odměny za práci.
Jestliže je to pro vyslaného zaměstnance výhodnější, je oprávněn obdržet odměnu za vykonanou práci ve výši zahrnující všechny povinné složky mzdy, na něž mají nárok chorvatští zaměstnanci, včetně povinných sociálních příspěvků (na zdravotní a sociální pojištění), stejně jako příplatky za přesčasovou a noční práci apod. Tato odměna nesmí být nižší než odměna vyplácená domácímu (chorvatskému) zaměstnanci na stejné pozici.
Obecně v tomto směru platí, že na vyslané zaměstnance se budou vždy vztahovat pravidla, která jsou pro něj výhodnější – ať už jde o jurisdikci zahraničního vysílajícího zaměstnavatele, chorvatského přijímajícího zaměstnavatele anebo relevantní kolektivní smlouvy. To platí pro všechna práva, příplatky, benefity, příspěvky i náhrady náležející vyslanému zaměstnanci.
VI. Administrativní povinnosti
Oznámení o vyslání zaměstnance k výkonu práce do Chorvatska je nutné učinit ke Státnímu inspektorátu práce a musí obsahovat veškeré informace potřebné k identifikaci konkrétního vyslaného zaměstnance. Více informací, včetně příslušných formulářů a instrukcí k jejich vyplnění, je dostupných na stránkách: https://mrosp.gov.hr/information-for-service-providers-performing-temporary-services-in-croatia-posted-workers-and-service-users-5932/5932.
Oznamovací povinnost zaměstnavatele vysílajícího své zaměstnance k výkonu práce do Chorvatska zahrnuje:
- Vyplnění a podání tzv. vysílacího formuláře (FORM 1) Státnímu inspektorátu práce, a to před samotným započetím výkonu práce v Chorvatsku; podání je třeba učinit e-mailem na adresu postingdeclaration.inspektorat@mrms.hr.
- Všechny povinné informace, které musí být oznámeny Státnímu inspektorátu práce, vyplývají z formuláře FORM 1, který je dostupný na výše uvedeném odkazu.
- Vyplnění a podání tzv. změnového formuláře (FORM 2) Státnímu inspektorátu práce, kterým je vysílající zaměstnavatel povinen oznámit jakékoli změny dříve oznámených skutečností, a to nejpozději do tří dnů ode dne účinnosti změny. Tento formulář je také ke stažení na výše uvedeném odkazu.
VII. Další
Pokuty a tresty: v případě porušení výše uvedených povinností může být vysílajícímu zaměstnavateli (právnické osobě) udělena pokuta ve výši 31 000 – 50 000 kn (tj. přibližně 4 130 – 6 660 EUR) za jedno porušení. Dodatková pokuta může být udělena také odpovědné osobě vysílajícího zaměstnavatele, a to ve výši 10 000 – 20 000 kn (tj. přibližně 1 330 – 2 660 EUR) za dané porušení.
Výjimky: Zde uvedená pravidla se nevztahují na obor silniční přepravy.