Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Chorvatsko

Vydáno: 8 minut čtení

V průběhu loňského roku bylo vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb v Evropě široce diskutovaným tématem. Může za to směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018 (dále jen „Směrnice“), která novelizovala původní „vysílací“ směrnici (96/71/ES) a která členským státům EU nařídila transponovat předmětná ustanovení nejpozději do 30. července 2020. Jak se to konkrétním zemím povedlo?

Ve spolupráci s Andrejem Žmikićem z chorvatské advokátní kanceláře Divjak Topić Bahtijarević & Krka OD d. o. o., spolupracující s aliancí Ius Laboris.

Unikátní pracovněprávní seriál „Vysílání zaměstnanců v rámci EU“ si klade za cíl být pomocnou rukou především pro české zaměstnavatele vysílající své pracovníky do jiných členských států Evropské unie – jsou to totiž právě vysílající zaměstnavatelé, kteří jsou povinni si vnitrostátní úpravu dané přijímající (hostitelské) země osvojit a řídit se jí ve všech aspektech výkonu práce zaměstnance vyslaného do zahraničí.

Realizace celého projektu je zaštítěna mezinárodní aliancí Ius Laboris, jejímž je advokátní kancelář Randl Partners exkluzivním členem za Českou republiku. Jednotlivé národní úpravy byly popsány členskými advokátními kancelářemi Ius Laboris v rámci mezinárodního projektu „Imigration and Global Mobility“. V každém dílu seriálu naleznete právní úpravu přeshraničního vysílání pracovníků z vybraných jurisdikcí členů EU, na následujících řádcích představujeme národní pravidla stanovená v Chorvatsku.

Chorvatsko

Autorem anglického originálu je Andrej Žmikić z advokátní kanceláře Divjak Topić Bahtijarević & Krka OD d. o. o.

Chorvatsko implementovalo novou úpravu stanovenou Směrnicí s účinností od 1. ledna 2021, a to zákonem o vysílání pracovníků do Chorvatské republiky a přeshraničním vymáhání pokut publikovaným v oficiálním věstníku č. 128/2020 dne 20. listopadu 2020 (dále jen „vysílací zákon“).

I. Tvrdé jádro

Vysílací zákon nově rozšiřuje tzv. tvrdé jádro pracovních podmínek vztahujících se na zaměstnance vyslané k výkonu práce do Chorvatska o následující:

  • Vyslanému zaměstnanci náleží minimální odměna za vykonanou práci, která nově vedle minimální mzdy zahrnuje také veškeré příplatky povinně poskytované domácím zaměstnancům na základě právních předpisů a relevantních závazných kolektivních smluv (sem se mimo jiné řadí i náhrada cestovních výdajů a výdajů za ubytování a stravování v době výkonu práce, k níž byl zaměstnanec do Chorvatska vyslán).
  • Jsou stanoveny minimální podmínky zaměstnání pro zaměstnance vyslané k výkonu práce k chorvatskému uživateli zahraniční agenturou práce.
  • Je uzákoněna soudní ochrana vyslaného zaměstnance v řízení před chorvatskými soudy (a to i po skončení pracovního poměru vyslaného zaměstnance), pokud jde o porušení jeho práv v době vyslání.

II. Dlouhodobé vyslání

Vyslání zaměstnance k výkonu práce do Chorvatska, které přesáhne 12 měsíců (případně 18 měsíců za základě oprávněného prodloužení původní 12měsíční doby), je považováno za tzv. dlouhodobé vyslání (s výjimkami stanovenými zákonem).

Oznámení o prodloužení vyslání až na 18 měsíců je třeba učinit k chorvatskému Státnímu inspektorátu práce, a to nejdříve dva měsíce a nejpozději jeden měsíc před uplynutím původní 12měsíční doby vyslání. Provádí se elektronicky, prostřednictvím on-line aplikace na webových stránkách inspektorátu práce a musí být doplněno o relevantní důvody prodloužení. Formuláře a další informace k vyslání jsou dostupné na adrese https://mrosp.gov.hr/information-for-service-providers-performing-temporary-services-in-croatia-posted-workers-and-service-users-5932/5932.

Do maximální doby 12 měsíců se započítává skutečná doba vyslání, tedy i doba před 1. lednem 2021, kdy nabyl účinnosti vysílací zákon. Zaměstnancům, kteří byli k výkonu práce do Chorvatska vysláni před nabytím účinnosti vysílacího zákona, se maximální doba vyslání automaticky prodlužuje na 18 měsíců.

V době vyslání k výkonu práce v Chorvatsku náleží zaměstnanci veškerá práva, benefity a náhrady taxativně vyjmenované ve vysílacím zákoně (včetně změn týkajících se kvality ubytování vyslaného zaměstnance a interních cestovních náhrad). Po uplynutí 12, resp. 18 měsíců se však na vyslaného zaměstnance budou vztahovat veškerá pravidla týkající se odměňování a pracovních podmínek stanovená chorvatským zákoníkem práce, která se vztahují na domácí zaměstnance. Výjimku tvoří:

  • ustanovení týkající se vzniku a zániku pracovního poměru;
  • pravidla týkající se konkurenční doložky;
  • dobrovolné příspěvky do penzijních systémů (tzv. třetí pilíř důchodového pojištění).

III. Počítání času

Jestliže jeden vyslaný zaměstnanec nahradí druhého (původně vyslaného) a bude vykonávat stejnou práci na stejném místě, budou se pro účely dosažení maximální možné délky vyslání doby vyslání obou zaměstnanců sčítat.

Při posuzování, zda jde o stejnou práci (na stejném místě), je třeba přihlédnout mimo jiné k povaze poskytovaných služeb, vykonávané práci, adrese pracoviště, smlouvě, na jejímž základě jsou zaměstnanci vyslaní, a k dalším relevantním skutečnostem svědčícím o existenci původního vyslání (posuzovaným případ od případu).

IV. Agentury práce a informační povinnost

Zahraniční agentura práce vysílající své zaměstnance k výkonu práce do Chorvatska je povinna dodržet veškeré povinnosti a pracovní podmínky (např. minimální mzdu, přesčasovou práci, pracovní dobu a rozvrh, dovolenou, BOZP pravidla) stanovené chorvatským zákoníkem práce, pokud jsou pro vyslané zaměstnance výhodnější.

Před samotným uzavřením dohody o dočasném přidělení se zahraniční agenturou práce je chorvatský zaměstnavatel povinen písemně informovat tuto agenturu práce o mzdových a dalších pracovních podmínkách, které by se vztahovaly na domácího zaměstnance na dané pracovní pozici.

V. Zvláštní příplatky, náhrada výdajů

Zvláštní příplatky poskytované vyslanému zaměstnanci se považují za součást odměny, pokud neslouží jako náhrada skutečně vynaložených výdajů. Jestliže však z podmínek vyslání nebo zaměstnání nelze jejich povahu určit, bude celá částka považována za náhradu skutečně vynaložených výdajů, nikoli za součást mzdy nebo odměny za práci.

Jestliže je to pro vyslaného zaměstnance výhodnější, je oprávněn obdržet odměnu za vykonanou práci ve výši zahrnující všechny povinné složky mzdy, na něž mají nárok chorvatští zaměstnanci, včetně povinných sociálních příspěvků (na zdravotní a sociální pojištění), stejně jako příplatky za přesčasovou a noční práci apod. Tato odměna nesmí být nižší než odměna vyplácená domácímu (chorvatskému) zaměstnanci na stejné pozici.

Obecně v tomto směru platí, že na vyslané zaměstnance se budou vždy vztahovat pravidla, která jsou pro něj výhodnější – ať už jde o jurisdikci zahraničního vysílajícího zaměstnavatele, chorvatského přijímajícího zaměstnavatele anebo relevantní kolektivní smlouvy. To platí pro všechna práva, příplatky, benefity, příspěvky i náhrady náležející vyslanému zaměstnanci.

VI. Administrativní povinnosti

Oznámení o vyslání zaměstnance k výkonu práce do Chorvatska je nutné učinit ke Státnímu inspektorátu práce a musí obsahovat veškeré informace potřebné k identifikaci konkrétního vyslaného zaměstnance. Více informací, včetně příslušných formulářů a instrukcí k jejich vyplnění, je dostupných na stránkách: https://mrosp.gov.hr/information-for-service-providers-performing-temporary-services-in-croatia-posted-workers-and-service-users-5932/5932.

Oznamovací povinnost zaměstnavatele vysílajícího své zaměstnance k výkonu práce do Chorvatska zahrnuje:

  • Vyplnění a podání tzv. vysílacího formuláře (FORM 1) Státnímu inspektorátu práce, a to před samotným započetím výkonu práce v Chorvatsku; podání je třeba učinit e-mailem na adresu postingdeclaration.inspektorat@mrms.hr.
  • Všechny povinné informace, které musí být oznámeny Státnímu inspektorátu práce, vyplývají z formuláře FORM 1, který je dostupný na výše uvedeném odkazu.
  • Vyplnění a podání tzv. změnového formuláře (FORM 2) Státnímu inspektorátu práce, kterým je vysílající zaměstnavatel povinen oznámit jakékoli změny dříve oznámených skutečností, a to nejpozději do tří dnů ode dne účinnosti změny. Tento formulář je také ke stažení na výše uvedeném odkazu.

VII. Další

Pokuty a tresty: v případě porušení výše uvedených povinností může být vysílajícímu zaměstnavateli (právnické osobě) udělena pokuta ve výši 31 000 – 50 000 kn (tj. přibližně 4 130 – 6 660 EUR) za jedno porušení. Dodatková pokuta může být udělena také odpovědné osobě vysílajícího zaměstnavatele, a to ve výši 10 000 – 20 000 kn (tj. přibližně 1 330 – 2 660 EUR) za dané porušení.

Výjimky: Zde uvedená pravidla se nevztahují na obor silniční přepravy.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Okamžité zrušení pracovního poměru
Smrt zaměstnance (zaměstnavatele)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Výpověď
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci

Související články

Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Transpozice směrnice evropskými státy, Slovensko
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Belgie, Polsko
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Německo, Rakousko
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Francie, Nizozemsko
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Lucembursko, Itálie
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Portugalsko, Lotyšsko
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Kypr, Španělsko
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - Finsko, Řecko
Vysílání zaměstnanců v rámci EU - speciál
Sociální pojištění zaměstnanců v Evropské unii a některých dalších zemích Evropy II.
Vybrané situace ve zdravotním pojištění v kontextu působnosti nařízení Evropské unie
Prosazování pravidel vysílání pracovníků v rámci nadnárodního poskytování služeb v České
Vysílání zaměstnanců za účelem poskytování služeb v rámci EU
Vysílání zaměstnanců v silniční dopravě
OSVČ - podnikání a vyslání v rámci Evropské unie
Změny v úpravě vysílání pracovníků v rámci nadnárodního poskytování služeb
Institut vyslání a zdravotní pojištění
Vysílání tzv. třetizemských zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb
Novela zákoníku práce - k vysílání zaměstnanců podruhé

Související otázky a odpovědi

Zahraniční pracovní cesta po dobu 1 roku
Vyslaný zaměstnanec
Vyslání zaměstnanců do Nizozemska
Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku
Cestovní náhrady při pracovních cestách dočasně přiděleného zaměstnance
Mzda zaměstnance vyslaného do Německa
Vysílání zaměstnanců na Slovensko
Formulář A1
Dohoda o práci na dálku se zaměstnancem žijícím na Slovensku
Daň ze závislé činnosti uhrazená zaměstnavatelem za zaměstnance v zahraničí
Vyslání zaměstnance
Formulář A1
Cizinec - uplatnění slev a daňového zvýhodnění
Pravidla pro povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Výpočet povinného podílu osob se zdravotním postižením
Cizinec - daňový rezident ČR - přiznání k DPFO
Roční zúčtování
Zahraniční agentura práce
Superhrubá mzda u zaměstnance z Německa, formulář A1
Zaměstnání občana EU s místem výkonu práce mimo ČR

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce