Pracovní prostředí, ochrana zdraví při práci a onemocnění covid-19 - podzim 2021

Onemocnění covid-19, vir SARS-CoV-2 či antigen na přítomnost viru SARS-CoV-2 atp. Jedná se o pojmy, se kterými jsme všichni chronicky sžiti. Onemocnění covid-19 každého z nás doprovází v denní míře více či méně. Dá se říct, že jsme se ocitli na začátku biomedicínské a sociokulturní historie onemocnění covid-19, jež nás, jak vidno, bude doprovázet minimálně i v brzké budoucnosti. Proto si dovolím neadresně vytvořit prostor pro nové poznatky a nové vnímání tohoto onemocnění. Vyjma plánovaní nadcházejících opatření, kdy máme před sebou pravidelně přicházející období respiračních nemocí, je i čas na cílené ohlédnutí na začátek celého „covid období“. Velmi okrajově se pokusím tyto dvě nyní se stýkající dimenze, a to historie a budoucnost, otevřít.

Z globálního trendu vývoje počtu případů onemocnění covid-19 v posledních týdnech stále pozorujeme pozvolný nárůst počtu nových případů, což ilustrují data prezentovaná na stránkách Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí a Světové zdravotnické organizace. Jistá korelace je i v trendu České republiky. Což je velmi hrubě řečeno. Pro potřeby vstupních dat vedoucích k případnému nastavování režimových či obdobných opatření v rámci ochrany veřejného zdraví jsou významná následující data.

Aktuální data (k 13. 9. 2021) a trend vývoje sledovaných ukazatelů a parametrů pro hodnocení epidemie ukazují v posledním týdnu na pokračující nárůst nových případů onemocnění covid-19, ve srovnání s předchozím týdnem jsou současné hodnoty 7denního klouzavého průměru o 40 % vyšší.

Z meziročního srovnání vyplývá, že aktuální 7denní incidence (rovněž k 13. 9. 2021) je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku v podstatě třetinová, v současnosti dosahuje hodnoty 25,3 případů na 100 tisíc obyvatel. Naproti tomu v loňském roce k datu 13. 9. 2020 byla republiková 7denní incidence na hodnotě 75,2 případů na 100 tisíc obyvatel.

Bližší pohled na věkové rozložení nově diagnostikovaných případů na republikové úrovni ukazuje trvající zvýšený výskyt nákazy v populační skupině 16 až 29 let, která představuje jednu čtvrtinu všech nových případů zjištěných v posledním týdnu. Významný je i podíl nových případů onemocnění u mladší věkové kategorie, a to jak u dětí ve věku 6 až 11 let, tak i u starších dětí ve věku 12 až 15 let. Každá z těchto skupin se podílí zhruba 10 % na celkovém počtu nových případů. Tyto věkové skupiny jsou také jedinými populačními skupinami s hodnotou 7denní incidence vyšší než 25 případů na 100 tisíc obyvatel dané populační skupiny.

Ochrana zdraví při práci – mimořádná opatření včetně testování

Od března 2020 do června 2021 byli zaměstnavatelé při povinnostech ochrany zdraví při práci regulováni krizovými, mimořádnými nebo ochrannými opatřeními vlády nebo Ministerstva zdravotnictví. Tedy k zodpovědnosti, kterou vůči svým zaměstnancům mají, a která je též stanovena zejména zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a dalšími právními předpisy, existovaly další regulatorní normy.

Společenský a odborný konsensus k epidemiologickým datům onemocnění covid-19 umožňuje, aby tato normativní opatření (zejména míněn zákon č. 94/2021 Sb., tzv. pandemický zákon) ochrany zdraví při práci usměrňovala jen okrajově. K 13. 9. 2021 je ve vztahu k ochraně zdraví při práci platné „jen“ mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví čj. MZDR 32802/2021-2/MIN/KAN ze dne 30. srpna 2021, které jako jediné stanovuje v daném období zaměstnavateli povinnost testovat své zaměstnance. Povinni jsou všichni poskytovatelé zdravotních služeb poskytující dlouhodobou lůžkovou péči a poskytovatelé sociálních služeb v zařízeních domovu pro osoby se zdravotním postižením, domovu pro seniory nebo domovu se zvláštním režimem, dále poskytovatelé sociálních služeb poskytující odlehčovací služby v pobytové formě a poskytovatelé sociálních služeb v zařízeních týdenního stacionáře nebo chráněného bydleni. Předmětné mimořádné opatření bylo doplněno mimořádným opatřením čj. MZDR 32802/2021-3/MIN/KAN ze dne 10. září 2021, a to s účinností od 13. září 2021. Úpravou došlo k rozšíření kohorty povinných zaměstnavatelů o poskytovatele zdravotních služeb poskytující následnou lůžkovou péči. Epidemiologický důvod i ochrana veřejného zdraví je v tomto případě zřejmá.

Stávající a případná budoucí variantní protiepidemická opatření v jednotlivých scénářích reflektující epidemiologickou situaci k dnešnímu dni (13. září 2021) nepředpokládá zavedení plošného testování zaměstnanců, tak jak tomu bylo od března do června roku 2021. Epidemiologická situace, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu či vlády však mohou toto nynější rozhodnutí změnit. Pro kompletnost je nezbytné uvést, že variantní scénáře vývoje epidemie pro období „podzim 2021“ obsahují i návrhy protiepidemických opatření pro jednotlivé služby a procesy. Jeden ze scénářů navrhuje plošné testování zaměstnanců při 7denní incidenci od 75 případů na 100 tisíc osob.

Nelze nezmínit skutečnost, že pokud by tomu nasvědčovala epidemiologická situace, například v důsledku prolomení očkování nebo vlivem některé varianty či mutace viru SARS-CoV-2, může dojít ke změně současných protiepidemických opatření k ochraně zdraví při práci a k ochraně veřejného zdraví. Doporučuji proto sledovat aktuální informace na speciálních webových stránkách ministerstva koronavirus.mzcr.cz/informace-pro-zamestnance-a-zamestnavatele/.

K tématu jsme povětšinou tázáni, zda mohou zaměstnavatelé nechat testovat své zaměstnance na přítomnost onemocnění covid-19, i když tato povinnost není uložena mimořádným opatřením. Zaměstnavatelé mohou zanést povinnost testování na pracovištích do svých vnitřních předpisů a pokynů k BOZP v rámci řízení rizik na pracovišti. Zaměstnavatelé při nařizování povinného testování budou moci vyhodnocovat možnosti šíření nemoci covid-19 podle svých jednotlivých pracovišť a podle aktuální situace na daném území či pracovišti. Podle toho také budou moci zvolit nejvhodnější způsob testování, případně se budou moci rozhodnout pro jiná opatření k prevenci rizika šíření nemoci covid-19, anebo dokonce k nepřijetí žádných opatření, vyhodnotí-li, že riziko na jejich pracovištích je nízké.

Doplnil bych, že zaměstnavatel, který nařídí svým zaměstnancům testování, je povinen ono testování uhradit. Zaměstnavatel nemá právo nařídit zaměstnanci jít se nechat otestovat mimo pracovní dobu. Jedná se v daném případě o nástroj ochrany zdraví při práci, který není možné finančně a obdobně přenášet na zaměstnance.

Ochrana zdraví při práci – očkování

Psaní textu k tomuto chronicky známému tématu je dosti komplikované, a to zejména pokud autor chce uvést níže popisované téma. Vynechám obecný úvod k podotázce očkování a přistoupil bych přímo k přehledu jednotlivých vakcín, kterými se v České republice proti covid-19 očkuje.

K 3. 9. 2021 (20.00) bylo zadáno 5 971 103 očkovaných osob, z toho s dokončeným očkováním 5 774 386 osob. Očkovací látkou

  1. Comirnaty (BioNTech Manufacturing GmbH) 4 861 846, očkovaných 2. dávkou 4 692 287,
  2. Spikevax mRNA Vaccine (Moderna) 458 767, očkovaných 2. dávkou 442 232,
  3. VAXZEVRIA (Vaccine Astra Zeneca) 445 021, očkovaných 2. dávkou 434 355 a
  4. Vaccine Janssen (Johnson & Johnson) 205 512 osob.

Data o očkovaných jsou exportována ze systému ISIN (modul očkování).

Ve vztahu k výše zmíněnému, a to k sociálnímu prostředí, mohu uvést, že na základě dat poskytnutých přímo poskytovateli sociálních služeb je v celé České republice v zařízení sociálních služeb kompletně naočkováno nebo rozočkováno téměř 67 % klientů a téměř 72 % jejich zaměstnanců. Data jsou k 31. červenci 2021 a jedná se o sumarizaci dat poskytnutých přes krajské úřady, nikoli o export z registru ISIN.

S tématem očkování může vyvstat i otázka, jak je to s poskytováním údajů zaměstnavateli o očkování zaměstnance. Informaci o očkování proti covid-19 považujeme za informaci (údaj) o zdravotním stavu, neboť vypovídá o tom, že osobě byla poskytnuta určitá zdravotní služba poskytovatelem zdravotních služeb (byla ji aplikována vakcína), stejně, jako za informaci (údaj) o zdravotním stavu považujeme informaci o jiných poskytnutých zdravotních službách, které mohou mít vliv na zdraví osoby. Tyto informace (údaje) jsou svou povahou vysoce důvěrné a jsou právem specificky chráněny.

Údaj o zdravotním stavu je možné zpracovávat pouze, je-li dána některá z podmínek uvedených v čl. 9 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, dále jen „GDPR“). Zaměstnavatelé nemohou bez existence výjimky dle čl. 9 odst. 2 GDPR zpracovávat informace o očkování zaměstnanců proti covid-19. Výjimka dle čl. 9 odst. 2 nebyla České republice jako členskému státu EU, dle mých informací, udělena, resp. ČR o tuto výjimku ani nežádala.

Ochrana zdraví při práci – nemoc z povolání a covid-19

Covid-19 je přenosné infekční onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Infekční onemocnění přenášené z člověka na člověka. V souvislosti s těmito podmínkami, nařízením vlády č. 290/1995 Sb., které stanovuje seznam nemocí z povolání, a pracovní anamnézou, existuje možnost přenosu onemocnění při výkonu povolání a tím možnost uznání onemocnění covid-19 jako nemoci z povolání.

Abychom si dokázali vytvořit představu o přesahu onemocnění covid-19 do skupiny pracovníků ve zdravotnictví, uvedu sumární počty onemocnělých pracovníků, a to jen k onemocněním covid-19 ke 13. září 2021. Celkový kumulativní počet covid-19 pozitivních lékařů 12 009, zdravotních sester 34 657 a ostatních profesí ve zdravotnictví 31 233. Celkem se tedy jedná o 77 899 pracovníků ke dni 9. 9. 2021.

Proces uznávání onemocnění covid-19 jako nemoci z povolání probíhá u všech poskytovatelů zdravotních služeb, kterým bylo uděleno Ministerstvem zdravotnictví podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, povolení uznávat nemoci z povolání. Regionální příslušnost lze dohledat na tomto odkazu: www.mzcr.cz/seznam-poskytovatelu-kterym-bylo-udeleno-povoleni-uznavat-nemoci-z-povolani/.

Více informací k principu posuzování a uznávání nemocí z povolání v České republice, a k podání žádosti o šetření onemocnění jako nemoci z povolání naleznete na tomto odkazu: www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2019-7-8-2/princip-posuzovani-a-uznavani-nemoci-z-povolani-v-ceske-republice-121075.

Ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví

Jedná se o další nástroj, kterým Ministerstvo zdravotnictví již bezmála druhým rokem reguluje protiepidemická opatření, tedy nástroj proti epidemii covid-19. Ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví nařizuje zaměstnavatelům a koncovým uživatelům pracovníků zamezit vstupu na všechny provozovny a pracoviště daného zaměstnavatele osobám, které strávily déle než 12 hodin, nebo v případě sousedních zemi České republiky 24 hodin, mimo území České republiky, pokud tyto osoby v souladu s tímto ochranným opatřením současně nepředloží zaměstnavateli nebo koncovému uživateli, pro něhož vykonávají práci, negativní výsledek testu na stanoveni přítomnosti viru SARS-CoV-2 podle tohoto ochranného opatření; povinnost předložit výsledek testu se nevztahuje na:

 

  1. očkované osoby s národním certifikátem o provedeném očkování podle bodu III.5 (viz Poznámka níže),
  2. občany CR a občany Evropské unie s vydaným potvrzením k přechodnému pobytu nebo povolením k trvalému pobytu Českou republikou, kteří jsou očkovanými osobami s národním certifikátem o dokončeném očkování podle bodu III.6b,
  3. osoby, které prodělaly onemocnění COVID-19 dle bodu III.8 nebo III.8a,
Poznámka:

„III.5 osoby, které prokážou, že se na ne vztahuje výjimka z povinnosti podrobit se testu podle tohoto ochranného opatření, že očkovanou osobou s národním certifikátem o provedeném očkování se rozumí osoba, která se prokáže národním certifikátem o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19 vydaným v členských státech Evropské unie, že u očkování uplynulo:

 

  1. od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle SPC nejméně 14 dni, nebo
  2. od aplikace dávky očkovací látky v případě jednodavkoveho schématu podle SPC nejméně 14 dni, a která zároveň nejeví žádné příznaky onemocnění COVID-19;

III.6b že očkovanou osobou s národním certifikátem o dokončeném očkování se rozumí osoba, která se prokáže národním certifikátem o dokončeném očkování proti onemocnění COVID-19, že u očkování uplynulo:

 

  1. od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle SPC nejméně 14 dni, nebo
  2. od aplikace dávky očkovací látky v případě jednodavkoveho schématu podle SPC nejméně 14 dni,

a která zároveň nejeví žádné příznaky onemocnění COVID-19;

III.8 že za osobu, která prodělala onemocnění COVID-19, se považuje osoba, která se prokáže certifikátem o prodělaném onemocnění COVID-19 podle bodu III.8a nebo písemným lékařským potvrzením v anglickém jazyce obsahujícím razítko, identifikační údaje lékaře a jeho telefonické spojeni, a to vydaným lékařem působícím v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie o tom, že osoba

 

  1. nemá klinické známky onemocnění COVID-19, prokazatelně prodělala onemocnění COVID-19,
  2. absolvovala podle platných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví České republiky nebo opatření jiného členského státu Evropské unie izolaci ve stanoveném rozsahu z důvodu pozitivního výsledku RT-PCR testu na stanoveni přítomnosti viru SARS-CoV-2, a
  3. od prvního pozitivního výsledku RT-PCR testu na stanoveni přítomnosti viru SARS-CoV-2 uplynulo alespoň 11 dni, ne však více než 180 dni;

a držitele diplomatické nóty vydané Ministerstvem zahraničních věci České republiky, kterými mohou být občane České republiky a jejich spolucestující rodinní příslušníci podle bodu II. 2 písm. e) s vydaným povolením k přechodnému pobytu na území České republiky, občané Evropské unie s vydaným potvrzením o přechodném pobytu na území České republiky nebo cizinci s povolením k trvalému pobytu na území České republiky vydaném Českou republikou, osvědčující doloženou absolvovanou izolaci v důsledku onemocnění COVID-19 v zemi odjezdu před vstupem na území České republiky; diplomatická nóta není zpravidla vydávána dříve než 14 dni od prvního pozitivního výsledku RT-PCR testu na stanoveni přítomnosti viru SARS-CoV-2;

III.8a že osobou, která prodělala onemocnění COVID-19, je dále osoba, která se prokáže certifikátem o prodělaném onemocnění COVID-19 vydaným podle nařízení Evropské unie o digitálním COVID certifikátu, a od prvního pozitivního výsledku RT-PCR testu na stanoveni přítomnosti viru SARS-CoV-2 uplynulo alespoň 11 dni, ne však více než 180 dni;“

Osoba, která je povinna podrobit se testu na území České republiky při příjezdu ze zemi s nízkým nebo středním rizikem výskytu onemocnění covid-19, může být do doby výsledku testu vpuštěna na pracoviště jejího zaměstnavatele, avšak do této doby je povinna používat ochranný prostředek dýchacích cest, kterým je respirátor nebo obdobný prostředek (vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek), včetně filtrační účinnosti alespoň 94 % dle příslušných norem, který brání šíření kapének, ve všech případech, ve kterých je podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví povinnost nosit ochranný prostředek dýchacích cest, který brání šíření kapének.

Závěr

Dovolil jsem si úvodem naznačit domněnku o potřebnosti nového, či spíše inovovaného, přístupu a vnímání aktuálně dostupných informací a dat o viru SARS-CoV-2. Uvedené lze považovat za zcela přirozený vývoj. Není přitom třeba hledět pro obdobné paralely do daleké historie. Bakterie Yersinia pestis či virus chřipky A subtyp H1N1 (1918-1920) měly své velmi významné momenty v historii, které se postupem vývoje společnosti, hygienických, sanitárních a dalších aspektů, staly zejména předmětem literárních děl s historickým tématem, či studijním materiálem limitované skupiny vědců. Věřím, že poskytnuté údaje čtenáři mohou posloužit jako základní penzum informací, které mu budou nápomocny při utváření názoru na trendy vývoje onemocnění covid-19 ve společnosti a tím i při případném nastavování opatření k omezení šíření onemocnění.

Odbor ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví na webových stránkách koronavirus.mzcr.cz/informace-pro-zamestnance-a-zamestnavatele/ poskytuje k onemocnění covid-19 aktuální informace k ochraně zdraví při práci. Též jsou zde prezentována aktuální mimořádná a jiná opatření.

Poznámka:

Dovolím si využít této možnosti k otevření symbolické veřejné diskuse k evaluaci krizových a mimořádných opatření, které omezovaly poskytování pracovnělékařských prohlídek v období březen 2020 – květen 2021. Prosím o zpětnou vazbu (pozitivní/negativní), popřípadě negativní či pozitivní aspekty a důsledky krizových a mimořádných opatření, které zejména umožňovaly zdravotní způsobilost k výkonu práce nahradit čestným prohlášením atp. Vyjádření zasílejte na e-mailovou adresu matyas.fosum@mzcr.cz.

Článek se zaměřuje jen na možnost ochrany zdraví při práci ve vztahu k onemocnění covid-19. Text, pokud není přímo uvedeno, nevyjadřuje oficiální stanovisko vedení Ministerstva zdravotnictví.

Zdroje

  • zákon č. 262/2006 sb., zákoník práce

  • zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (tzv. pandemický zákon)

  • zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

Klíčová slova

Související články