Rozvržení pracovní doby má význam pro práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance. Vymezuje se tak doba, po kterou je zaměstnanec povinen pracovat a nepřímo i doba jeho odpočinku (např. nepřetržitý odpočinek mezi směnami). Právní úprava je obsažena v § 78 a násl. zákoníku práce (ZP).
Individuální rozvrh
V pracovní smlouvě může být dále dohodnut jiný rozsah nebo rozvrh pracovní doby. Může jít např. o nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, jinou vhodnou úpravu pracovní doby (např. posunutí začátku pracovní doby), přesný rozpis pracovního výkonu a činností apod. Vždy však musí být ujednání konkrétní a přesné, aby bylo zřejmé, v jaké pracovní době bude zaměstnanec plnit pracovní úkoly.
O rozvržení týdenní pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. Pokud na pracovišti odbory neexistují, stanoví rozvrh pracovní doby zaměstnavatel sám.
Jediná délka pracovní doby, která je stanovena zákonem, je týdenní pracovní doba. Hodnocení a posuzování rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby se vztahuje rovněž k týdenní délce pracovní doby. Rozhodujícím kritériem je tedy kalendářní týden, pětidenní pracovní týden a délka stanovené týdenní pracovní doby v počtu hodin. U zaměstnavatele (podnikatele, firmy) který je z hlediska technologického procesu hodnocen jako nepřetržitá výroba, mohou existovat větší nebo menší organizační jednotky, jako např. cechy, dílny či střediska, kde není nutný ani žádoucí nepřetržitý provoz. Z toho pak vyplývá, že stanovená týdenní pracovní doba (37,5 hodiny nebo 38,75 hodiny anebo 40 hodin) je stanovena nikoli jednotně všem zaměstnancům příslušného podniku (firmy) nebo větší organizační jednotky, ale jen příslušným či konkrétním (jednotlivým) zaměstnancům či jejich skupinám podle režimu jejich práce, to je zaměstnancům ve třísměnném nebo nepřetržitém režimu práce jen 37,5 hodiny týdně, zaměstnancům v jednosměnném režimu práce 40 hodin týdně.
Práce jen občas
Problémy mohou rovněž nastat zejména v případech, kdy zaměstnavatel potřebuje od zaměstnance pracovní činnost jen po určitou dobu nebo nepravidelně. Ale i v těchto případe