Homeworking a BOZP

Vydáno: 26 minut čtení

Flexibilní formy práce a zaměstnávání byly a jsou prosazovány zejména v souvislosti se skloubením pracovního a rodinného života. Flexibilních forem práce je celá řada, od práce na kratší (částečný) úvazek, pružné pracovní doby, nerovnoměrně rozvržené pracovní doby a konta pracovní doby až k homeworkingu, teleworkingu a home office.

Historicky první flexibilní formou práce byla práce z domova neboli homeworking. Tu poměrně přesně upravoval již starý zákoník práce z roku 1965, protože byla již v té době u nás častá v určitých odvětvích (jako např. textilní průmysl nebo průmysl skla a bižuterie) a využívaly ji především ženy pečující o malé děti nebo o osoby blízké.

Teleworking se do Evropy rozšířil z USA a souvisí s rozšířením a masovým využíváním informačních technologií, v České republice až po r. 1990.

Homeworking je anglický výraz pro trvalou práci z domova a v České republice byl znám již v 60. letech 20. století, kdy hojně pracovali z domova zaměstnanci, kteří vyráběli bižuterii nebo doma šili jednoduché části oblečení. V Západní Evropě se pojem homeworking historicky používal pro práci živnostníků a malých firem, které pracují „z domova“. V současné době tento pojem do jisté míry v podvědomí zaměstnavatelů i zaměstnanců (ale i veřejnosti) splývá s pojmem teleworking, neboť pracovat z domova většinou znamená pracovat na počítači, a to mohou i zaměstnanci středních a velkých firem.

Teleworking je též anglický výraz a přeloženo do češtiny znamená „práce na dálku“. V literatuře se někdy objevuje i výraz e-working jako synonymum pojmu teleworking. V zásadě se tím rozumí využívání IT systémů zaměstnavatele. Teleworking se nemusí odehrávat pouze z domova zaměstnance, ale i z jiných míst, dokonce z kaváren nebo restaurací, kde zaměstnanec tráví čas mezi schůzkami s klienty. Teleworking je tak dnes speciální formou homeworkingu.

Od pojmu homeworking a teleworking pak musíme důsledně odlišovat pojem home office. Home office má v angličtině dva významy. První je zkratkou pro anglické označení segmentu drobných firem – SoHo (Small Office Home Office), kde ono Home Office vyjadřuje, že dotyčný živnostník nebo malá firma vykonává svoji podnikatelskou činnost z domova. V našem prostředí se výraz home office využívá pro pojmenování zaměstnaneckého benefitu, kdy zaměstnanec může část pracovní doby pracovat z domova.

V nyní platném zákoníku práce je v ustanovení § 317 ZP zakotvena právní úprava pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale na dohodnutých místech. Právní úprava se nevztahuje pouze na domácké zaměstnance, ale rozšiřuje možnosti zaměstnavatele dohodnout místo výkonu práce zaměstnance nejen doma v jeho bytě či domě, ale i na jiném místě, popř. jiných místech.

Ustanovení § 317 ZP pouze stanoví, že na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se vztahuje tento zákon s tím, že:

  • na zaměstnance se nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepř

Související dokumenty

Související pracovní situace

Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Práce přesčas při výpočtu průměrného výdělku
Splatnost a výplata mzdy
Stanovení úroku z prodlení při výplatě mzdy
Výpočet průměrného výdělku
Započítání odměn při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Výpočet pravděpodobného výdělku
Mzda za práci přesčas
Příplatek za noční práci
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Souběh příplatků
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Redukovaný průměrný výdělek pro náhradu mzdy při DPN
Výše náhrady mzdy při DPN a její snížení
Minimální mzda
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Zaručená mzda

Související články

Homeworking, trend dnešní doby?
Zajištění požadavků na BOZP při práci v režimu home office
Možné přístupy k řešení práce formou home office
BOZP při práci formou home office
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 18. část - Home office z pohledu BOZP
Obliba home-office v Evropě roste
Proces zavádění home office jako část komplexní flexibilní kultury
BOZP, homeworking a home office
4. část: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, pracovní úrazy a nemoci z povolání
Přestávky v práci
Současné trendy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Soulad s GDPR při zajišťování BOZP a PO
Základní povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP
Vliv pracovní doby na bezpečnostní chování zaměstnance
Vůdcovství, komunikace, konzultace a účast zaměstnanců v systémovém řízení BOZP
Mladí lidé a BOZP
Zaměstnanci pracující pro více zaměstnavatelů
Hodnocení rizik u osamoceně pracujícího zaměstnance
Bezpečnost práce strážníků obecní policie
Vliv digitalizace ekonomiky na bezpečnost a ochranu zdraví

Související otázky a odpovědi

Kalkulace nákladů na praní OOPP
Pes na pracovišti
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Hasicí přístroj v budově
Praktická výuka u těhotných studentek
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)
Povinnost odkoupit ochranné pomůcky při ukončení poměru
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Bezpečnostní listy na pracovišti
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Nákup ochranných pracovních pomůcek zaměstnancem
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Práce ve ztíženém prostředí
Kontrola používání OOPP
Povinné školení řidičů
Ohrožení nemocí z povolání

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
65/1965 Sb. Zákoník práce
563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci