Odměňování a související nároky členů zastupitelstev

Vydáno: 28 minut čtení

Dne 1. ledna 2018 nabyla účinnosti novela zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o hlavním městě Praze (zákon č. 99/2017 Sb.), jejímž předmětem je nová právní úprava odměňování a dalších souvisejících právních nároků členů zastupitelstev územních samosprávných celků. Současně nabylo účinnosti nové prováděcí nařízení vlády, kterým je upravena výše odměn za výkon jednotlivých funkcí zastávaných členy zastupitelstev.

V tomto článku je pojednáno o právní úpravě obsažené v zákoně o obcích, s ohledem na obdobnou právní úpravu je však závěry možné vztáhnout i na právní poměry členů zastupitelstev krajů a hlavního města Prahy. Cílem novelizace zákonů o územních samosprávných celcích bylo především sjednotit právní úpravu a principy odměňování členů zastupitelstev v zákoně o obcích, v zákoně o krajích a v zákoně o hlavním městě Praze, celý systém odměňování členů zastupitelstev zjednodušit a zpřehlednit, vyřešit některé výkladové a aplikační problémy, se kterými se potýkala praxe, a zejména pak nastavit spravedlivý systém odměňování s jasnými vnitřními vazbami.

Zůstala zachována stávající koncepce založená na tom, že zákonem je upraven základní způsob stanovování odměny za výkon funkce členů zastupitelstev, přičemž vláda je zmocněna k vydání prováděcího právního předpisu (nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků), kterým se stanoví konkrétní výše odměn uvolněných členů zastupitelstev a maximální výše odměn neuvolněných členů zastupitelstev.

Pokud jde o působnost v otázkách odměňování a souvisejících právních nároků členů zastupitelstev, je právní úprava nově důsledně koncipována tak, že rozhodování v těchto záležitostech je vyhrazeno zastupitelstvu jakožto nejvyššímu orgánu územního samosprávného celku v oblasti samostatné působnosti.

Uvolnění a neuvolnění členové zastupitelstva

Zákon zachovává rozdělení členů zastupitelstev na uvolněné a neuvolněné. V souladu se stávající výkladovou praxí zákon nově vymezuje uvolněné členy zastupitelstva jako členy zastupitelstva obce zvolené do funkcí, jež zastupitelstvo obce určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni. Zdůrazňuje se tedy skutečnost, že rozhodnutí o tom, které funkce budou členové zastupitelstva vykonávat jako uvolnění, náleží zastupitelstvu dané obce. Ostatní členové zastupitelstva jsou neuvolněnými členy zastupitelstva.

Neuvolněný člen zastupitelstva, který je v pracovním nebo jiném obdobném poměru, má nárok na to, aby mu zaměstnavatel poskytl pro výkon funkce člena zastupitelstva pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Rozsah doby, která je nezbytně nutná k výkonu funkce a po kterou má tedy zastupitel nárok na pracovní volno od zaměstnavatele, určí obec. Neuplatní se přitom limit nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce pro poskytnutí pracovního volna z důvodu výkonu veřejné funkce, který obecně stanoví zákoník práce v § 201 odst. 3. To, že jiný právní předpis může stanovit jiný rozsah uvolnění, bylo do ustanovení § 201 odst. 3 zákoníku práce výslovně doplněno právě předmětnou novelou zákonů o územních samosprávných celcích. Obec následně náhradu mzdy nebo platu, včetně odpovídající částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, zaměstnavateli uhradí, ledaže by se se zaměstnavatelem dohodla na upuštění od této úhrady ve smyslu ustanovení § 206 odst. 3 zákoníku práce.

Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je podnikající fyzickou osobou nebo osobou provozující jinou samostatnou výdělečnou činnost, poskytuje obec náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce, a to paušální částkou. Paušální částku náhrady ušlého výdělku za hodinu a nejvyšší částku, kterou lze jako náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce poskytnout v souhrnu za kalendářní měsíc, stanoví zastupitelstvo. Oproti předchozí právní úpravě již není nutné, aby výši paušální částky zastupitelstvo stanovovalo každoročně. Ponechává se na uvážení zastupitelstva, zda případně stanoví další podrobnosti, např. způsob prokázání ušlého výdělku nebo formu žádosti o náhradu.

Odměny členů zastupitelstva

Uvolnění členové zastupitelstva mají ze zákona nárok na odměnu ve výši stanovené nařízením vlády. Neuvolnění členové zastupitelstva přímo ze zákona nárok na odměnu nemají - odměna jim může být poskytnuta, ale rozhodnutí o tom, zda bude přiznána, a stanovení její výše a dne, odkdy bude náležet, je vyhrazeno zastupitelstvu. Při stanovení výše odměn neuvolněným členům zastupitelstva přitom musí zastupitelstvo respektovat nařízení vlády, které stanoví maximální výši odměny neuvolněných členů zastupitelstev. Novinkou je, že pro neuvolněné starosty zákon stanoví minimální odměnu, a to ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému starostovi.

Uvolněnému členovi zastupitelstva odměna náleží ode dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo určilo jako funkci, pro kterou budou členové zastupitelstva uvolněni. V případě, že by člen zastupitelstva vykonával určitou funkci jako neuvolněný člen zastupitelstva a teprve následně by zastupitelstvo tuto funkci určilo jako uvolněnou, náležela by mu odměna za výkon této (uvolněné) funkce až ode dne, od kterého ji zastupitelstvo obce jako takovou funkci určilo. Neuvolněnému členovi zastupitelstva se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem obce - tento den však nesmí předcházet dni přijetí usnesení zastupitelstva obce, kterým odměnu stanovilo (jinými slovy odměnu nelze přiznat zpětně).

Zákon výslovně předjímá možnost diferenciace výše odměn neuvolněných členů zastupitelstva, když stanoví, že v usnesení o stanovení výše odměn neuvolněných členů zastupitelstva může zastupitelstvo přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva obce uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů obce, jejichž jsou členy. Stanovení rozdílné výše odměny za výkon stejné funkce však nesmí mít diskriminační charakter. Usnesení o stanovení výše odměn neuvolněných členů zastupitelstva pozbývá ze zákona účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva obce, které odměnu stanovilo. Nově zvolené zastupitelstvo obce tedy musí případně schválit nové usnesení o stanovení odměn pro své neuvolněné členy. V průběhu funkčního období zastupitelstva může samozřejmě zastupitelstvo kdykoliv svoje usnesení změnit.

Odměna se členovi zastupitelstva obce, ať už uvolněnému, či neuvolněnému, poskytuje měsíčně. V případě, že člen zastupitelstva vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu za tento měsíc odměna ve výši, která se vypočte jako násobek jedné třicetiny jeho odměny a počtu kalendářních dnů, po které funkci v daném měsíci vykonával.

Konkrétní výši odměn uvolněných členů zastupitelstev a maximální výši odměn neuvolněných členů zastupitelstev stanoví nařízení vlády č. 318/2017 Sb. ve své příloze, a to v závislosti na tom, jakou funkci člen zastupitelstva zastává (zda uvolněnou či neuvolněnou a dále pak zda jde o funkci starosty, místostarosty, člena rady, předsedy či člena výboru zastupitelstva, komise rady nebo zvláštního orgánu anebo řadového člena zastupitelstva) a do jaké velikostní kategorie je obec zařazena. Nařízení vlády je společné pro obce, kraje i pro hlavní město Prahu a rozděluje územní samosprávné celky celkem do 15 velikostních kategorií. Nové nařízení vlády již přitom nevyužívá dřívější složitý tzv. dvousložkový princip stanovování výše odměny, při němž se odměna skládala z pevné složky a z příplatku podle počtu obyvatel s diferenciací výše odměn za každých 100 obyvatel. Nyní je konkrétní výše odměny (resp. maximální výše odměny) v příloze nařízení vlády stanovena jako průsečík velikostní kategorie daného územního samosprávného celku (v řádcích) a příslušné funkce zastávané členem zastupitelstva (ve sloupcích).

Při zařazení obce do velikostní kategorie za účelem určení výše odměny člena zastupitelstva se vychází z počtu obyvatel obce, kteří byli hlášeni v obci k trvalému pobytu (včetně cizinců) k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se konaly volby do zastupitelstva obce. Zákon přitom pamatuje na situace, kdy by se v průběhu volebního období zastupitelstva změnil počet obyvatel obce o více než 20 % (ať už směrem nahoru, či dolů) tak, že by tím došlo ke změně zařazení obce ve velikostní kategorii obcí.

Příklad č. 1:

Při stanovení výše odměn členů zastupitelstva, které bylo zvoleno ve volbách konaných v roce 2014, se bude vycházet z počtu obyvatel, kteří byli hlášeni v obci k trvalému pobytu k 1. lednu 2014.

Odměny členů zastupitelstva při kumulaci funkcí

Zákon výslovně upravuje způsob stanovení výše odměny v případě, že člen zastupitelstva vykonává více funkcí, a to odlišně pro uvolněné a neuvolněné členy zastupitelstva. Uvolněnému členovi zastupitelstva náleží v případě souběhu výkonu více funkcí odměna pouze za tu z jeho funkcí, za kterou náleží nejvyšší odměna. Neuvolněnému členovi zastupitelstva může být v případě souběhu výkonu více funkcí poskytnuta odměna až do výše souhrnu odměn za tři různé funkce, přičemž však do tohoto souhrnu lze zahrnout pouze odměny stanovené za výkon funkce člena rady obce, předsedy nebo člena výboru zastupitelstva obce, předsedy nebo člena komise rady obce anebo předsedy nebo člena zvláštního orgánu obce. Souhrnná odměna se neuvolněným členům zastupitelstva vykonávajícím více funkcí neposkytuje automaticky, ale pouze pokud o poskytnutí souhrnné odměny za souběh výkonu funkcí rozhodne usnesením zastupitelstvo. Pokud zastupitelstvo o poskytnutí souhrnné odměny nerozhodne, náleží neuvolněnému členovi zastupitelstva obce odměna za tu funkci, za kterou mu náleží nejvyšší odměna schválená zastupitelstvem obce.

Při kumulaci funkcí vykonávaných neuvolněnými členy zastupitelstva v praxi dochází k širokému spektru možných kombinací, což klade poměrně vysoké nároky na přesnou a jednoznačnou formulaci usnesení zastupitelstva, kterým je poskytování souhrnných odměn stanoveno. Z usnesení zastupitelstva by vždy mělo být především zřejmé, že stanovuje souhrnné odměny za souběh výkonu funkcí, jaká je výše odměny za jednotlivé souběžně vykonávané funkce, za výkon kterých funkcí se odměny do souhrnu zahrnují a jakým způsobem budou odměny za jednotlivé funkce započítány do výše souhrnné odměny.

Odměna při zastupování starosty a ve volebním mezidobí

V případě, že starostu z důvodu jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy nevykonával funkci, nepřetržitě po dobu delší než 4 týdny v plném rozsahu jeho funkce zastupoval místostarosta, náleží místostarostovi od prvního dne zastupování odměna ve výši, která by v daném období náležela starostovi, je-li tato odměna vyšší. V praxi bude poskytnutí této vyšší odměny probíhat tak, že po dobu prvních 4 týdnů zastupování bude místostarostovi poskytována jeho dosavadní odměna a teprve po uplynutí 4 týdnů (tedy až bude zřejmé, že byla splněna podmínka nepřetržitého zastupování starosty po stanovenou dobu) bude místostarostovi zpětně doplaceno dorovnání odměny do výše odměny, která by náležela starostovi.

Pokud je za situace předvídané ustanovením § 103 odst. 6 zákona o obcích pověřen výkonem pravomocí starosty jiný člen zastupitelstva, náleží mu odměna ve výši, která by v daném období náležela starostovi, je-li tato odměna vyšší. V tomto případě zákon podmínku výkonu pravomocí po určitou minimální dobu nestanoví.

Zákon o obcích rovněž (v ustanovení § 75 odst. 3 až 5) pamatuje na poskytování odměn dosavadním členům zastupitelstva v období mezi konáním voleb do zastupitelstva obce a zvolením nových obecních orgánů.

Mimořádné odměny

Předchozí právní úprava neumožňovala, aby byly členům zastupitelstev poskytovány mimořádné odměny. Obdoba „mimořádných odměn“ však byla přesto v praxi často členům zastupitelstev poskytována, a to formou darů. Tato praxe byla vnímána negativně zejména proto, že dary byly poskytovány v nekontrolované a nelimitované výši a bez veřejné kontroly. Nová právní úprava nyní umožňuje, aby obec poskytla členovi zastupitelstva za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů obce mimořádnou odměnu. Současně zákon obci zakazuje poskytnout členovi zastupitelstva v souvislosti s výkonem funkce dar, ať už peněžitý, nebo nepeněžitý, a to i po skončení výkonu funkce.

Rozhodnutí o poskytnutí mimořádné odměny je vyhrazeno zastupitelstvu, přičemž návrh na poskytnutí mimořádné odměny musí být výslovně uveden jako samostatný bod navrženého programu připravovaného zasedání zastupitelstva (v rámci tohoto jednoho samostatného bodu však může být navrženo poskytnutí mimořádných odměn i více členům zastupitelstva), musí být odůvodněn a musí být projednán jako samostatný bod programu jednání zastupitelstva.

V kalendářním roce lze členovi zastupitelstva poskytnout mimořádnou odměnu i vícekrát. Maximální výše mimořádných odměn poskytnutých v průběhu jednoho kalendářního roku je však zákonem limitována. Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce u uvolněného člena zastupitelstva nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší odměny, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku náležela za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.

Příklad č. 2:

Člen zastupitelstva obce (s počtem obyvatel 30 000, tedy podle nařízení vlády č. 318/2017 Sb. ve velikostní kategorii č. 8) vykonával v kalendářním roce postupně od ledna do dubna funkci uvolněného člena rady obce (za výkon této funkce mu podle nařízení vlády náležela odměna ve výši 56 739 Kč) a poté od května funkci uvolněného starosty (za výkon této funkce mu podle nařízení vlády náležela odměna ve výši 72 743 Kč). Bude-li zastupitelstvo např. v listopadu rozhodovat o poskytnutí mimořádné odměny tomuto členovi zastupitelstva, bude maximální možná výše mimořádné odměny činit 145 486 Kč (2 x 72 743 Kč).

V případě neuvolněného člena zastupitelstva nesmí být souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce vyšší než dvojnásobek maximální výše odměny, kterou za výkon jím zastávané funkce nebo v souhrnu za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc stanoví zákon a prováděcí nařízení vlády. U neuvolněných členů zastupitelstva se tedy pro účely výpočtu ročního limitu mimořádné odměny vychází nikoliv z výše odměny za měsíc, kterou stanovilo zastupitelstvo, ale z maximální výše odměny za měsíc, kterou za výkon dané funkce stanoví nařízení vlády.

Příklad č. 3:

Člen zastupitelstva obce (s počtem obyvatel 8 000, tedy podle nařízení vlády č. 318/2017 Sb. ve velikostní kategorii č. 6) vykonával v kalendářním roce postupně od ledna do března funkci neuvolněného místostarosty (za výkon této funkce stanoví nařízení vlády odměnu za měsíc v maximální výši 33 210 Kč) a poté od dubna funkci řadového neuvolněného člena zastupitelstva (za výkon této funkce stanoví nařízení vlády odměnu za měsíc v maximální výši 1 845 Kč). Bude-li zastupitelstvo např. v prosinci rozhodovat o poskytnutí mimořádné odměny tomuto členovi zastupitelstva, bude maximální možná výše mimořádné odměny činit 66 420 Kč (2 x 33 210 Kč).

Poněkud komplikovanější může být výpočet ročního limitu mimořádné odměny u neuvolněného člena zastupitelstva v případě souběhu výkonu více funkcí. V takovém případě se pro účely výpočtu ročního limitu mimořádné odměny vychází z usnesení zastupitelstva, kterým rozhodlo o poskytování souhrnné odměny za výkon více funkcí, z něhož vyplývá, které funkce se pro výpočet zohlední (ty funkce, za jejichž výkon se odměna zahrnuje do souhrnné odměny). Pro výpočet ročního limitu mimořádné odměny se pak opět použijí maximální výše odměn za měsíc, které za výkon těchto funkcí stanoví nařízení vlády.

Příklad č. 4:

Člen zastupitelstva obce (s počtem obyvatel 15 000, tedy podle nařízení vlády č. 318/2017 Sb. ve velikostní kategorii č. 7) vykonával po celý kalendářní rok souběžně funkci neuvolněného člena rady obce (za výkon této funkce stanoví nařízení vlády odměnu za měsíc v maximální výši 7 998 Kč) a neuvolněného předsedy komise rady obce (za výkon této funkce stanoví nařízení vlády odměnu za měsíc v maximální výši 3 999 Kč), přičemž na základě usnesení zastupitelstva je za výkon těchto funkcí poskytována souhrnná odměna. Bude-li zastupitelstvo rozhodovat o poskytnutí mimořádné odměny tomuto členovi zastupitelstva, bude maximální možná výše mimořádné odměny činit 23 994 Kč [2 x (7 998 Kč + 3 999 Kč)].

Pokud zastupitelstvo nerozhodlo o poskytování souhrnné odměny za souběžný výkon více neuvolněných funkcí, vychází se pro účely výpočtu ročního limitu mimořádné odměny neuvolněného člena zastupitelstva, který souběžně vykonává více funkcí, z maximální výše pouze jedné odměny za měsíc stanovené nařízením vlády, a to za tu z více vykonávaných funkcí, za jejíž výkon stanoví nařízení vlády nejvyšší maximální odměnu.

Příklad č. 5:

Člen zastupitelstva obce (s počtem obyvatel 15 000, tedy podle nařízení vlády č. 318/2017 Sb. ve velikostní kategorii č. 7) vykonával po celý kalendářní rok souběžně funkci neuvolněného člena rady obce (za výkon této funkce stanoví nařízení vlády odměnu za měsíc v maximální výši 7 998 Kč) a neuvolněného předsedy komise rady obce (za výkon této funkce stanoví nařízení vlády odměnu za měsíc v maximální výši 3 999 Kč), přičemž však zastupitelstvo nerozhodlo o tom, že je za výkon těchto funkcí poskytována souhrnná odměna. Bude-li zastupitelstvo rozhodovat o poskytnutí mimořádné odměny tomuto členovi zastupitelstva, bude maximální možná výše mimořádné odměny činit 15 996 Kč [2 x 7 998 Kč)].

Zákon stanoví, že mimořádnou odměnu lze poskytnout členovi zastupitelstva. To znamená, že bývalému členovi zastupitelstva již mimořádnou odměnu poskytnout nelze, a to ani v případě, že by důvodem bylo splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů obce v době, kdy dotyčný ještě byl členem zastupitelstva.

Odchodné

Dosavadní právní úprava odměňování členů zastupitelstev obcí, krajů i hlavního města Prahy počítala s poskytováním odměny při skončení funkčního období a odměny při zániku mandátu člena zastupitelstva nebo při jeho odvolání z funkce a vzdání se funkce v průběhu volebního období pro členy zastupitelstev ve vybraných funkcích. Právní úprava v zákoně o obcích, v zákoně o krajích a v zákoně o hlavním městě Praze však obsahovala nedůvodné rozdíly jak z hlediska dotčených osob, tak z hlediska způsobu výplaty a zejména z hlediska výše „odchodného“. Novela právní úpravu pro obce, kraje a hlavní město Prahu sjednotila a stanovila pro členy zastupitelstva zastávající zákonem vyjmenované funkce nárok na odchodné, který se pojí buď se zánikem mandátu člena zastupitelstva, nebo s odvoláním z funkce či vzdáním se funkce v průběhu funkčního období.

Odchodné náleží neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, a uvolněnému členovi zastupitelstva obce (bez ohledu na to, jakou konkrétní uvolněnou funkci vykonává), a to za kumulativního splnění dalších zákonem stanovených podmínek. V případě odchodného z důvodu zániku mandátu člena zastupitelstva jsou to tyto podmínky:

  • ke dni zániku mandátu náležela členovi zastupitelstva odměna;
  • v novém funkčním období nebyl opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva obce nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, za niž mu náleží odměna;
  • nebyl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva, případně nebylo jeho trestní stíhání pro takový trestný čin podmíněně zastaveno nebo nebylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.

V případě odchodného z důvodu odvolání z funkce nebo vzdání se funkce v průběhu funkčního období jsou dalšími zákonem stanovenými podmínkami tyto skutečnosti:

  • ke dni odvolání nebo vzdání se funkce náležela členovi zastupitelstva odměna;
  • nebyl nejpozději na následujícím zasedání zastupitelstva opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva obce nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty;
  • nebyl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva, případně nebylo jeho trestní stíhání pro takový trestný čin podmíněně zastaveno nebo nebylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.

Odchodné z důvodu odvolání z funkce nebo vzdání se funkce v průběhu funkčního období lze členovi zastupitelstva poskytnout ve funkčním období pouze jednou.

Výše odchodného se vypočítá jako součet výše odměny, která členovi zastupitelstva náležela za měsíc ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva nebo ke dni odvolání či vzdání se funkce, a násobku této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejvíce však tří ukončených let výkonu funkce. Zjednodušeně lze model výpočtu výše odchodného popsat jako 1 + 0 až 1 + 3, tzn. 1 měsíční odměna + násobek měsíční odměny a počtu celých ukončených let výkonu funkce, nejvíce však tří let. Do rozhodné doby ukončených let výkonu funkce (která může případně přesahovat i více funkčních období) se započítává rovněž doba, po kterou člen zastupitelstva obce podle § 77 odst. 3 nebo 4 zákona o obcích do opětovného zvolení do funkce nevykonával funkci uvolněného člena zastupitelstva obce nebo funkci neuvolněného člena zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty. Odchodné je splatné jednorázově, není jej tedy možné vyplatit ve splátkách.

Příklad č. 6:

Výpočet výše odchodného podle nové právní úpravy

V případě, že byl člen zastupitelstva ke dni zániku mandátu nebo ke dni odvolání či vzdání se funkce ve funkci (zákonem vyjmenované) necelý 1 rok, náleží mu odchodné ve výši 1 dosavadní měsíční odměny. Byl-li ve funkci po dobu alespoň 1 celého ukončeného roku, ale méně než 2 celých ukončených let, náleží mu odchodné ve výši 2 (1 + 1) dosavadních měsíčních odměn. Byl-li ve funkci po dobu alespoň 2 celých ukončených let, ale méně než 3 celých ukončených let, náleží mu odchodné ve výši 3 (1 + 2) dosavadních měsíčních odměn. Byl-li ve funkci po dobu 7 celých ukončených let, náleží mu odchodné ve výši 4 (1 + 3) dosavadních měsíčních odměn.

V souvislosti s novou právní úpravou odchodného je třeba upozornit na přechodné ustanovení novely, podle kterého členům zastupitelstva zvoleným do funkcí vyjmenovaných v tomto ustanovení přede dnem nabytí účinnosti novely (tzn. před 1. lednem 2018) náleží namísto odchodného podle nové právní úpravy odměna při skončení funkčního období podle dosavadní právní úpravy. Účelem přechodného ustanovení je zachovat těm stávajícím členům zastupitelstev, pro které byla výhodnější dosavadní právní úprava odměny při skončení funkčního období, tento pro ně výhodnější nárok.

Další peněžitá plnění

Zákon o obcích nově v ustanovení § 80 obsahuje konkrétní taxativní výčet dalších plnění, která mohou obce členům zastupitelstva v souvislosti s výkonem funkce poskytovat. Některá zde vyjmenovaná plnění lze poskytnout kterémukoliv členovi zastupitelstva, některá jen uvolněným či výslovně uvedeným členům. Jde o tato plnění:

  • příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku (pro starostu, místostarostu nebo člena zastupitelstva obce pověřeného k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství);
  • příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku v souvislosti se zastupováním obce na veřejných občanských obřadech;
  • příspěvek na podporu vzdělávání v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce;
  • příspěvek na stravování (pro uvolněného člena zastupitelstva obce);
  • příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění (pro uvolněného člena zastupitelstva obce);
  • odměnu při významném životním výročí;
  • příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva obce;
  • příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit (pro uvolněného člena zastupitelstva obce);
  • příspěvek na rekreaci (pro uvolněného člena zastupitelstva obce).

Zákon neupravuje ani neomezuje výši uvedených plnění, stanoví však, že všechna uvedená plnění lze členům zastupitelstva obce poskytnout za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům obce.

Cestovní náhrady

Stejně jako podle předchozí právní úpravy náleží členovi zastupitelstva obce v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady, a to ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance obce a v jejich mezích podle pravidel pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce, které stanoví zastupitelstvo. S ohledem na určitá specifika výkonu funkce člena zastupitelstva oproti pracovnímu poměru zaměstnanců obce zákon nově výslovně dává zastupitelstvu obce možnost, aby stanovilo, že za pravidelné pracoviště člena zastupitelstva obce pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho trvalého pobytu.

Dovolená členů zastupitelstva

Nárok na dovolenou mají pouze uvolnění členové zastupitelstva. Shodně se stávající právní úpravou zákon upravuje nárok uvolněného člena zastupitelstva na dovolenou v délce 5 týdnů. Toto vymezení v předchozí právní úpravě vyvolávalo interpretační nejasnosti, zda se v případě člena zastupitelstva (který na rozdíl od zaměstnance v pracovním poměru nevykonává svůj mandát pouze v určité „pracovní“ době, ale v podstatě nepřetržitě) 5 týdnů dovolené počítá jako 25 (5 x 5) nebo 35 (5 x 7) kalendářních či pracovních dnů. Zákon proto nově vychází z toho, že 5 týdnů dovolené v případě člena zastupitelstva odpovídá 35 kalendářním dnům, přičemž výslovně stanoví, že nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout na pondělí až pátek, pokud tento den není svátkem.

Pokud výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce netrvá po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc výkonu funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. I v případě poměrné části dovolené je třeba obdobně použít určení pouze příslušné části dovolené k čerpání na pondělí až pátek (nejvýše pět sedmin alikvotní části celoročního nároku na dovolenou). Při výpočtu lze připustit přiměřené zaokrouhlení.

Příklad č. 7:

Člen zastupitelstva vykonává funkci uvolněného člena zastupitelstva od 15. března daného roku. V tomto kalendářním roce má tedy nárok na poměrnou část dovolené v délce 29 dnů (deset dvanáctin dovolené za kalendářní rok, tj. deset dvanáctin z 35). Z toho nejvýše 21 dnů (po zaokrouhlení) dovolené může připadnout na pondělí až pátek (pět sedmin z 29).

Po dobu čerpání dovolené náleží členovi zastupitelstva odměna, která se nikterak nekrátí. Obecnímu úřadu je stanovena povinnost vést evidenci o čerpání dovolené uvolněných členů zastupitelstva. Čerpání dovolené člen zastupitelstva oznamuje obecnímu úřadu předem, a to prostřednictvím starosty. Určení doby čerpání dovolené je ponecháno na samotném členovi zastupitelstva, lze však předpokládat, že v tomto ohledu bude v praxi nejspíše postupováno ve vzájemné dohodě se starostou.

Nově se také stanovují pravidla pro převádění nevyčerpaného nároku na dovolenou za kalendářní rok do následujícího kalendářního roku. Nevyčerpá-li uvolněný člen zastupitelstva celý nárok na dovolenou v průběhu příslušného kalendářního roku, převede se mu nevyčerpaný nárok na dovolenou pouze do následujícího kalendářního roku, v němž bude čerpán přednostně; nevyčerpá-li ho uvolněný člen zastupitelstva ani v tomto bezprostředně následujícím kalendářním roce, dále se už nepřevádí a bez náhrady propadá.

Možnost proplacení nevyčerpané dovolené zákon upravuje jen pro ty případy, kdy uvolněný člen zastupitelstva nemohl dovolenou za příslušný kalendářní rok vyčerpat z důvodu ukončení výkonu uvolněné funkce v tomto kalendářním roce. Nevyčerpal-li ke dni ukončení výkonu funkce poměrnou část dovolené za kalendářní rok, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, uvolněný člen zastupitelstva obce, který je k tomuto dni v pracovním nebo jiném obdobném poměru, může mu obec na základě jeho žádosti poskytnout náhradu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část. Obec této žádosti může, ale nemusí vyhovět - podle § 84 odst. 2 písm. o) o poskytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou uvolněným členům zastupitelstva obce rozhoduje zastupitelstvo obce. Nebyla-li v uvedené situaci dovolená za příslušný kalendářní rok ani vyčerpána ani nahrazena, poskytne její zbývající část uvolňující zaměstnavatel. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nepřevádí ani ji nelze nahradit.

Uvolněnému členovi zastupitelstva obce, který ke dni ukončení výkonu funkce není v pracovním nebo jiném obdobném poměru a který k tomuto dni nevyčerpal poměrnou část dovolené za kalendářní rok, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, poskytne obec náhradu za nevyčerpanou dovolenou. V tomto případě tedy člen zastupitelstva obec o poskytnutí náhrady nežádá, náhrada za nevyčerpanou dovolenou mu náleží přímo ze zákona. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nenahrazuje.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
  • zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)
  • zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  • nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků

Související dokumenty

Související pracovní situace

Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Minimální mzda
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Zaručená mzda
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Práce přesčas při výpočtu průměrného výdělku
Splatnost a výplata mzdy
Stanovení úroku z prodlení při výplatě mzdy
Určení rozhodného období při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku
Započítání odměn při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Výpočet pravděpodobného výdělku
Výpočet průměrného čistého měsíčního výdělku
Mzda za práci přesčas
Příplatek za noční práci
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Souběh příplatků

Související články

Zaměstnanecké výhody z pohledu účetní - Služební vozidlo, příspěvky a péče o zaměstnance
Aktuální otázky odměňování členů zastupitelstev obcí
Zaměstnanecké výhody z pohledu účetní - Služební vozidlo, příspěvky a péče o zaměstnance
Zajištění požadavků na BOZP při práci v režimu home office
Mantinely odměňování v soukromé sféře
Specifické odměny zaměstnanců v praxi mzdové účetní
Zaměstnanecké benefity pro rodiny s dětmi
Zaměstnanecké benefity zaměřené na volný čas zaměstnance
Nové trendy v oblasti zaměstnaneckých benefitů
Tvorba tarifních mezd na základě hodnocení náročnosti pracovních míst
Poměrná část měsíční mzdy a platu pro jejich zúčtování
Zaměstnanecké akcie
Daňové aktuality
Kontrola zdaňování příjmů
Některá ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů z pohledu zdravotního pojištění
Zdaňování odměn za výkon funkce člena okrskové volební komise
Stravenkový paušál
Daňové aktuality
Stravenkový paušál v souvislostech v roce 2022
Zaměstnanecké výhody v podnikatelské sféře
Výhody a nevýhody zdravotního volna, tzv. sick days

Související otázky a odpovědi

Výhra v soutěži pro zaměstnance jako zaměstnanecký benefit
Osobní ohodnocení vyplacené až na konci kalendářního roku
Osvobození zaměstnaneckých benefitů v roce 2024 - benefitní karty a obědy
Stravenkový paušál při směně 11 a více hodin od 1. 1. 2024
FKSP a produkty na stáří
Vedení evidence zaměstnaneckých benefitů
Odměna za doporučení kandidáta - průměr
Průměr pro proplacenou dovolenou při ukončení pracovního poměru
Český řidič kamiónu pendlující mezi ČR a Německem z pohledu SZDZ
Retenční bonus - zahrnutí do průměru pro dovolenou
Navýšení mzdy
Přechod z mateřské na rodičovskou dovolenou a čerpání dovolené
Náhrada mzdy za dovolenou při nerovnoměrně rozvržené pracovní době
Přečerpaná dovolená z důvodu snížení úvazku
Náhrada mzdy za dovolenou
Odměna jednatele a dovolená
Kombinace svátku a dovolené
Cestovní náhrady, přesčas, spotřeba paliva
Náhrada mzdy za dovolenou při změně délky směny
Proplácení dovolené pěstounce

Související předpisy

128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení)
129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení)
131/2000 Sb. o hlavním městě Praze
99/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
318/2017 Sb. o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků
262/2006 Sb., zákoník práce

Související stanoviska AKV

Výkladová stanoviska AKV, 18a. část