Zaměstnanecké akcie

Vydáno: 20 minut čtení

Zaměstnanecké akcie představují zajímavý participativní prvek zaměstnanců na společnosti, který známe spíše z velkých nadnárodních korporací z anglosaského, resp. globálního prostředí. Český právní řád však v souladu se soudobými trendy zavedení takového motivačního systému nejen umožňuje, ale liberálním pojetím úpravy cenných papírů k takovému kroku přímo vybízí. Jedná se však o právně poměrně složitý proces, který zasahuje do vlastnické struktury obchodní korporace a jejích základních dokumentů.

Pokud se majitelé společnosti rozhodnou své zaměstnance takovým způsobem motivovat, čeká je nejen poměrně složitá úvaha o konkrétních parametrech systému zaměstnaneckých akcií, ale zejména poměrně náročná implementace do právního rámce společnosti. Níže je proto z pohledu právní úpravy pojednáno o základních variantách systému zaměstnaneckých akcií, které umožňuje český právní řád, a dále jsou nastíněny některé základní okolnosti jejich zavedení.

Co je „zaměstnanecká akcie“ z pohledu práva

Termín „zaměstnanecké akcie“ byl zakotven v obchodním zákoníku, a to až do zrušení této úpravy novelou č. 370/2000 Sb. Jednalo se o zvláštní druh akcií. Po zrušení tohoto institutu obchodní zákoník zachoval pro zaměstnance a bývalé zaměstnance možnost nabývat akcie za zvýhodněných podmínek - zde se však jednalo již jen o nabytí kmenových (tj. běžných) akcií, se kterými byla spojena všechna související práva akcionářů (tedy zejména možnost hlasovat na valné hromadě společnosti). Aktuálně nejsou dle zákona o obchodních korporacích či jiných zákonů „zaměstnanecké akcie“ (či alternativně účastnické akcie) jako zvláštní druh akcií v právním řádu definovány.

Pojem zaměstnanecké akcie je však v praxi používán šířeji. Představuje terminologickou zkratku označující různé právní instrumenty, kterým je společný základní cíl: vytvořit přímou vazbu mezi hospodářským výsledkem obchodní společnosti a odměnou určitého zaměstnance. K takovému cíli vedou z pohledu práva v zásadě dvě cesty.

První cestou je vytvoření interního motivačního systému, který přímo spojuje výši odměny zaměstnance s hospodářským výsledkem společnosti (např. v podobě tzv. stínových zaměstnaneckých akcií - viz níže). Jedná se tak o určitou motivační složku mzdy, kdy je jak nárok na její vyplacení, tak i určení její výše v daném případě podmíněné a odvislé od konkrétně definovaného parametru výkonnosti

Související dokumenty

Související články

Zaměstnanecké benefity zaměřené na volný čas zaměstnance
Zaměstnanecké benefity pro rodiny s dětmi
Stravenkový paušál v souvislostech v roce 2022
Odměňování zaměstnanců
Stravovací paušál a pružná pracovní doba
Zaměstnanecké výhody v podnikatelské sféře
Zaměstnanecké výhody z pohledu účetní - Odměny, dary a sociální výpomoc
Daňové aktuality
Stravenkový paušál v souvislostech v roce 2022
Stravenkový paušál
Zaměstnanecké benefity pro rodiny s dětmi
Zaměstnanecké benefity zaměřené na volný čas zaměstnance
Práce ve svátek a její odměňování
Specifické odměny zaměstnanců v praxi mzdové účetní
Stravování zaměstnanců
Výhody a nevýhody zdravotního volna, tzv. sick days
Nové trendy v oblasti zaměstnaneckých benefitů
Kontrola zdaňování příjmů
Zdaňování odměn za výkon funkce člena okrskové volební komise
Zaměstnanecké výhody z pohledu účetní
Zaměstnanecké výhody z pohledu účetní - Služební vozidlo, příspěvky a péče o zaměstnance
Nepeněžní a peněžní příspěvek na stravování v souvislostech

Související předpisy

513/1991 Sb. obchodní zákoník
370/2000 Sb. , kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů
90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
586/1992 Sb. o daních z příjmů
262/2006 Sb. zákoník práce
256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu
89/2012 Sb. občanský zákoník

Související judikáty

Daň z příjmů: okamžik vzniku zdanitelného příjmu při využití opce

Související pracovní situace

Redukovaný průměrný výdělek pro náhradu mzdy při DPN
Výše náhrady mzdy při DPN a její snížení
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Minimální mzda
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Zaručená mzda
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Práce přesčas při výpočtu průměrného výdělku
Splatnost a výplata mzdy
Stanovení úroku z prodlení při výplatě mzdy
Určení rozhodného období při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku
Započítání odměn při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Výpočet pravděpodobného výdělku
Výpočet průměrného čistého měsíčního výdělku
Mzda za práci přesčas
Příplatek za noční práci
Příplatek za práci v sobotu a v neděli

Související otázky a odpovědi

Účtování elektronických stravenek na přelomu roku
Benefity při mateřské a rodičovské dovolené a nemocenské
Dosažená mzda pro práci přesčas - definice
Jednatel bez odměny a benefit
Zaměstnanecké benefity
Profesionální předseda SVJ - externí firma (OSVČ)
Finanční příspěvek na dovolenou
Odměna za doporučení a průměrný výdělek
Výpočet průměrného výdělku
Příplatek za dělenou směnu učitelky
Odměna za loajalitu pro stálé a agenturní zaměstnance
Roční odměna a rozpočet do průměru
Pořadí srážek ze mzdy
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Doprovod k lékaři
Proplacení dovolené
Uzavření hotelu kvůli opatřením proti koronaviru - náhrada mzdy zaměstnanců
Mzda zaměstnancům malé s. r. o. v období celorepublikové karantény kvůli koronaviru
Vykonávání práce v hlavním pracovním poměru při čerpání rodičovské dovolené a zaručená mzda
Náhrada mzdy kvůli výpadku poptávky po službách v důsledku opatřením proti Covid-19