V souvislosti s postupným uvolňováním všech mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví a vlády týkajících se škol a školských zařízeních, podnikatelských a jiných činností dostáváme řadu dotazů ohledně toho, jak má být zajištěna hygiena na pracovišti a na co si dát pozor zejména s nadcházející dobou dovolených. V našem článku se společně nad tímto tématem zamyslíme.
Mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví
Je všeobecně známo, že v neděli 11. dubna 2021 o půlnoci skončil v České republice nouzový stav. Vláda proto schválila sérii mimořádných opatření, kterými Ministerstvo zdravotnictví zavedlo protiepidemická opatření na základě pandemického zákona. Jednalo se zejména o následující oblasti:
- omezení maloobchodu a služeb,
- nošení ochranných prostředků,
- opatření při vstupu do České republiky,
- opatření ve školství,
- opatření v oblasti sociálních služeb a péče,
- testování,
- opatření v oblasti zdravotnictví,
- doporučení pro úřady,
- opatření v oblasti vězeňské služby.
V těchto dnech jsme pak svědky postupného rušení i těchto mimořádných opatření. Konkrétně dne 7. června 2021 schválila vláda mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, která od 8. června sjednocují pravidla pro tzv. OTN (posuzování očkování, testování nebo prodělané nemoci při pandemii covid-19). Jejich cílem je rozvolnit povinnost nosit roušky ve školách a v zaměstnání. Opatření také navyšuje počet osob na veřejných a soukromých akcích.
Pro naše zaměstnavatele je důležité, že s účinností od 1. července 2021 se také ruší všechna povinná pravidelná testování v zaměstnání, u osob samostatně výdělečně činných a ve školách a zmírňují pravidla pro cestování v rámci EU. Na všech místech, kde je pro vstup nutné očkování, testování nebo potvrzení o prodělané nemoci, budou platit totožné podmínky. Mezi ty patří PCR test ne starší než 7 dní, antigenní test ne starší než 72 hodin, doklad o očkování, nejdříve však 22. den po aplikaci první dávky, potvrzení o prodělaném onemocnění do 180 dnů, podstoupení preventivního antigenního testu na místě vstupu do prostor nebo doklad o absolvování testu u zaměstnavatele nebo ve škole (potvrzení zaměstnavatele nebo školy, popř. čestné prohlášení).
Na základě mimořádného opatření o ochranně dýchacích cest se nebude povinnost nosit roušku nově vztahovat na děti, které dosud nezahájily povinnou školní docházku. V Praze, Ústeckém, Jihomoravském, Plzeňském, Středočeském, Pardubickém, Královéhradeckém, Olomouckém, Moravskoslezském, Karlovarském kraji a kraji Vysočina dojde také k rozvolnění povinnosti nošení roušek ve školách, a to po dobu, kdy je žák nebo student usazen v lavici a pedagog během vyučovací hodiny. Ve stejných krajích odpadá povinnost nosit roušku v zaměstnání ve chvíli, kdy tam nejsou přítomny jiné osoby než spolupracovníci.
Dále je umožněna výjimka pro žáky, studenty i pedagogy po dobu zkoušky ve škole, pokud udržují rozestup 2 metry. Bez ochranných prostředků je nově možné být z praktických důvodů v celém prostoru koupališť, bazénů, saun, wellness a solných jeskyní.
Současně vláda také schválila podmínky pro letní dětské tábory a zájmové, výchovné, rekreační nebo vzdělávací akce. Počet osob uvnitř a venku se řídí stejnými pravidly jako u jiných hromadných akcí. Pokud se akce účastní více než 10 osob, je nutné splnit jednu z podmínek OTN. Trvá-li akce nepřetržitě déle než jeden den, prokazuje se účastník splněním OTN ke dni nástupu na akci a dále ve frekvenci každých 7 dní.
Nakonec ještě vláda schválila podmínky pro konání veřejných i soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci osob, a navýšila kapacitu sedících diváků na kulturních představeních, sportovních utkáních, kongresech a vzdělávacích akcích.
V neposlední řadě vláda také schválila ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví, které stanovuje protiepidemická opatření před zavlečením onemocnění covid-19 ze zahraničí na území České republiky. Od 1. července bude na základě návratu k volnému pohybu osob v rámci Evropské unie používán při cestování výhradně certifikát o očkování, testu nebo prodělaném onemocnění. Plně očkované občany ČR čeká zmírnění pravidel při cestě do zemí EU nebo z nich. Je třeba připomenout, že podmínky cestování do zahraničí se denně mění, a tak se zaměstnavatelé musí vždy před vysláním zaměstnance na pracovní cestu do zahraničí informovat na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí o místní situaci a o požadavcích kladených na osoby sem přijíždějící.
Ministerstvo zdravotnictví sice již řadu doporučení ohledně hygienických podmínek pro zaměstnavatele vydalo, my si ale přesto v následujících řádcích připomeneme, na co by se při zajišťování hygieny zaměstnanců na pracovišti měl zaměstnavatel zaměřit.
Prevence rizik
V ustanovení § 102 odst. 1 ZP se zaměstnavateli ukládá přímo povinnost vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik. Prevence rizik je celý proces, jehož cílem je optimalizace rizika a tento proces se nazývá hodnocení a řízení rizik. První část procesu, který se zabývá identifikací, hodnocením a srovnáním rizik, přináší podklady pro druhou část procesu, ve které jsou přijímána opatření pro jejich snížení na minimální míru. Proto v následujících odstavcích ukládá zákonodárce povinnosti zaměstnavateli jak při vyhledávání rizik a zjišťování jejich příčin a zdrojů (tedy příčin a zdrojů pracovních úrazů a nemocí z povolání), tak při přijímání opatření k jejich odstranění. I tato ustanovení jsou implementací rámcové směrnice. Návod, jak by měl zaměstnavatel postupovat při hodnocení a řízení rizik, je rozpracován v odstavci 3.
Nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel podle ustanovení § 102 odst. 4 ZP povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Zákon přímo neukládá ani zaměstnavateli, jakým způsobem má vyhodnocování rizik provádět. Záleží proto na zaměstnavateli samotném, jakou formu zvolí. To vše bude záviset mimo jiné i na velikosti zaměstnavatele, rizikovosti jeho pracovních činností a také na jeho potřebách. V každém případě je však třeba i tuto povinnost zaměstnavatele chápat jako pracovněprávní povinnost, za jejíž porušení může být příslušnými kontrolními orgány uložena sankce. V praxi to znamená v současné době eliminaci rizika v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění covid-19 způsobeným novým koronavirem SARS-CoV-2.
Ustanovení § 102 odst. 5 ZP stanoví tzv. všeobecné preventivní zásady, a za hlavní z nich je považována povinnost přednostně uplatňovat prostředky kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany. Pod pojmem „kolektivní ochrana" se rozumí ochrana pro více zaměstnanců společně, např. zavedením nové technologie na pracovišti, odstraněním hluku, odstraněním namáhavé práce apod. Pod pojmem „individuální ochrana" se rozumí poskytování osobních ochranných pracovních prostředků („OOPP"), pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů, o kterých je blíže pojednáno v ustanovení § 104 ZP a podrobně v nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
V příloze č. 1 jsou mezi riziky pro zaměstnance uváděna rizika biologická, mezi nimi baktérie a viry. Příloha č. 2 uvádí jednotlivé druhy ochranných prostředků, mezi nimi prostředky pro ochranu očí a obličeje (ochranné brýle, ochranné obličejové štíty), pro ochranu dýchacích orgánů (masky a polomasky, prostředky na ochranu dýchacích orgánů), pro ochranu celého těla – ochranné pracovní oděvy. Je třeba zdůraznit, že OOPP přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.
Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. je však zastaralé, již několik let zpět se volá po jeho novelizaci. V současné době je na trhu řada nových moderních OOPP, takže zaměstnavatelé mají dobrý výběr. Nicméně v minulých dnech a týdnech jsme viděli konkrétně v praxi, jak musela řada zaměstnavatelů doplňovat seznam OOPP používaných zaměstnanci (který měla zpracovaný podle nařízení vlády) o ochranné roušky, gumové rukavice, ochranné brýle nebo ochranné štíty.
Zastaralost nařízení vlády je však zřejmá zejména z přílohy č. 4 – Příklady druhu prací z hlediska znečištění a Doporučená množství mycích a čisticích prostředků Tady se musí zaměstnavatel spoléhat výhradně na svůj „zdravý rozum", jaké mycí a čisticí prostředky zaměstnancům poskytne a v jakém množství. Samo nařízení vlády č. 495/2001 Sb. např. vůbec nestanoví množství dezinfekčních prostředků, i když o nich hovoří. Právě dezinfekční prostředky jsou v současné době nezbytností, neboť ministerstvo zdravotnictví ve svých doporučeních klade důraz na dezinfekci rukou, a to jak zaměstnanců, tak zákazníků nebo osob vstupujících na pracoviště zaměstnavatele.
Poskytování dezinfekčních prostředků
Na rozdíl od OOPP a ochranných nápojů, které se poskytují pouze zaměstnancům pracujícím v rizikovém prostředí, se mycí, čisticí a dezinfekční prostředky poskytují všem zaměstnancům, tedy i zaměstnancům, kteří vykonávají tzv. čistou práci (např. administrativa), rozdíl je pouze v jejich množství. Povinnost poskytovat mycí a čisticí prostředky má zaměstnavatel i vůči všem osobám, které se zdržují na jeho pracovišti, jestliže je nezbytné zajistit jejich očistu po skončení práce či návštěvy.
Za dezinfekční prostředky se považují též ochranné masti s dezinfekčním účinkem. Zaměstnancům, kteří přicházejí do styku s látkami, jež mohou způsobit podráždění pokožky nebo znečištění zaměstnance, poskytne zaměstnavatel podle druhu látky mycí a čisticí prostředky. V praxi se zaměstnancům poskytují případně i regenerační krémy a masti.
Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel nemůže poskytování mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků zužovat pouze na poskytování mýdla a ručníků. Jsou i pracoviště, kde jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému výskytu prachu, kterým se poskytují prostředky na vyplachování nosu a úst v zájmu ochrany dýchacích cest před škodlivinami. V případech, kdy pokožka zaměstnanců je vystavena zvláštním mikroklimatickým nárokům (zvýšenému chladu, teplu nebo vlhkosti), musí zaměstnavatel zaměstnancům poskytovat ještě regenerační krémy, aby se zamezilo vysoušení a popraskání pokožky. Poskytování všech těchto dezinfekčních prostředků musí být výsledkem poctivě zpracované prevence rizik na pracovišti. Je samozřejmé, že i na poskytování dezinfekčních prostředků (regeneračních krémů, mastí apod.) musí mít zaměstnavatel zpracován vnitřní předpis. Orgány inspekce práce to vyžadují.