Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá.

Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

Například zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni nemocenského pojištění v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce (nebo z úhrnu těchto dohod u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci) vyšší než 10 000 Kč.

Karenční doba zrušena

Zákonem č. 32/2019 Sb., kterým se mění zákoník práce, došlo ke zrušení karenční doby u nemocenské s účinností od 1. 7. 2019. Tím došlo ke sjednocení nároku na náhradu mzdy, platu a odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti a karantény za prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN.

Při nařízené karanténě náležela náhrada mzdy i za první 3 pracovní dny jejího trvání již od roku 2009.

Počátek DPN

Náhrada mzdy přísluší jen za pracovní dny (plánované směny). Podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn.

Pokud vznikla DPN v den, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN následujícím kalendářním dnem. (Zaměstnavatel je povinen posunout počátek DPN na následující den.) Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.

Nárok na výplatu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nevznikne v době:

  • kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté na žádost zaměstnance, pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno,
  • stávky, jestliže pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky,
  • kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody, přestože právo na náhradu mzdy při DPN vzniklo před touto skutečností,
  • kdy nadále náleží započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož mu náleží náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (např. u soudců, vojáků z povolání),
  • kdy vykonává práci v pracovněprávním vztahu, z něhož by mu náležela náhrada mzdy v době DPN. Znamená to, že pokud vykonává práci, má přednostně nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nikoliv na náhradu mzdy (odměny) při DPN.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V odůvodněných případech a při splnění zákonem stanovených podmínek může být podpůrčí doba prodloužena maximálně o dalších 350 kalendářních dnů.

U poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů poskytování dávky. Pokud například poživatel starobního důchodu, který má uzavřen pracovní poměr na celý rok, vyčerpá při opakovaných nemocech nebo při jedné dlouhodobé nemoci v tomto roce plných 70 kalendářních dnů dávky a opět onemocní, bude mu vznikat nárok na náhradu mzdy při DPN, pokud nebude mít překročenou obecnou podpůrčí dobu 380 kalendářních dnů.

Poznámka: V letech 2011 až 2013 činila podpůrčí doba u uvedených poživatelů důchodů 63 kalendářních dnů a počítala se od 22. kalendářního dne DPN.

Výše náhrady a její stanovení

Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočteného v souladu s § 351 a násl. ZP. Nutno upozornit na to, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN připadne čtvrtý, případně další pracovní den/dny do jednoho čtvrtletí a následující pracovní den/dny až do 14. kalendářního dne DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Příklad č. 1:

DPN na přelomu čtvrtletí

Zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby, která je rozvržena rovnoměrně do pěti pracovních dnů. DPN vznikne dne 22. 6. (pondělí) a bude trvat do 16. 7. následujícího měsíce. Dne 22. 6. zaměstnanec nepracoval.

Náhrada mzdy při DPN bude náležet od 22. 6. do 4. 7. Od 6. 7. bude náležet nemocenské za kalendářní dny až do ukončení pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy při DPN bude za dobu od 22. 6. do 30. 6. použit průměrný výdělek platný k 1. 4. a pro výpočet náhrady mzdy za dobu od 1. 7. do 4. 7. průměrný výdělek platný k 1. 7. Doplňujeme, že náhrada mzdy bude poskytnuta jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny.

Tento průměrný hodinový výdělek se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského podle § 21 odst. 1 písm. a) ZNP s využitím tří redukčních hranic.

Redukční hranice

Podle § 192 odst. 2 ZP se pro účely náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti použije průměrný výdělek, který se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Pro přepočet redukčních hranic platných pro výpočet dávek nemocenského pojištění se použije koeficient 0,175 s tím, že se takto vypočítané hodnoty zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa nahoru.

 

Rok

 

2019

2020

Redukční hranice

v nemocenském pojištění

I.

II.

III.

1 090 Kč

1 635 Kč

3 270 Kč

1 162 Kč

1 742 Kč

3 484 Kč

Redukční hranice pro

náhradu mzdy při DPN

I.

II.

III.

190,75 Kč

286,13 Kč

572,25 Kč

203,35 Kč

304,85 Kč

609,70 Kč

S použitím hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:

  • do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,
  • rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,
  • rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,
  • k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Redukce průměrného hodinového výdělku pro r. 2020:

 

Zápočet do výše I. redukční hranice

203,35 × 90 % = 183,015 Kč

Zápočet rozdílu mezi II. a I. redukční hranicí

(609,70 – 304,85) × 30 % = 91,455 Kč

Zápočet rozdílu mezi III. a II. redukční hranicí

(609,70 – 304,85) × 30 % = 91,455 Kč

Maximální redukovaný průměrný výdělek

183,015 + 60,90 + 91,455 = 335,37 Kč

Náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku v r. 2020 činí maximálně

335,37 × 60 % = 201,222 Kč za hodinu

Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (§ 142 odst. 2 ZP), nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení. Náhrada mzdy poskytnutá v souladu s § 192 ZP nepodléhá zdanění ani se z ní neodvádí pojistné.

Náhrada mzdy a platu náleží zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského a pokud pracovní poměr trvá.

Přelom roku 2019 a 2020

Pokud DPN vznikla před 1. 1. 2020 a trvá i po 31. 12. 2019, použije se od 1. 1. 2020 průměrný výdělek platný k 1. 1. 2020 a zredukuje se podle nových redukčních hranic pro rok 2020.

Příklad č. 2:

Redukce průměrného hodinového výdělku

Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 576,46 Kč. Výše skutečného průměrného výdělku je mezi druhou a třetí redukční hranicí.

Redukce se provede takto:

Částka do 203,35 Kč se započte ve výši 90 %: 183,015 Kč

Rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %: (304,85 – 203,35) × 60 % = 60,90 Kč

Částka přesahující druhou redukční hranici se započte ve výši 30 %: (576,46 – 304,85) × 30 % = 81,483 Kč

Redukovaný průměrný výdělek: 183,015 + 60,90 + 81,483 = 325,398 Kč

Náhrada mzdy při DPN ve výši 60 %: 325,398 × 60 % = 195,239 Kč, zaokr. 195,24 Kč za hodinu

Předpokládejme, že zaměstnanec neodpracoval v těchto 14 kalendářních dnech 8 směn po 12 hodinách. Výše náhrady mzdy bude činit 8 x 12 × 195,24 Kč = 18 743,04 Kč, po zaokrouhlení 18 743 Kč.

Od 15. kalendářního dne mu bude náležet nemocenské, které bude vyplácet OSSZ.

Náhrada mzdy nad zákonnou výši

Náhradu mzdy při DPN lze dohodnout nebo stanovit nad rámec redukčních hranic. V takovém případě však nesmí výše náhrady připadající na 1 hodinu převýšit průměrný hodinový výdělek zaměstnance. Náhrada mzdy při DPN poskytnutá nad rámec zákonem stanovených podmínek podléhá zdanění a též se z ní odvádí zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.

Splatnost náhrady mzdy při DPN

Náhrada mzdy při DPN je splatná se mzdou za příslušné období. Náhrada mzdy nebo platu se poskytuje na základě elektronických dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské, a to v nejbližším výplatním termínu po předložení těchto dokladů. Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2020 budou veškeré doklady při DPN zadávány elektronicky, bude zaměstnavatel získávat doklad o trvání DPN z ePortálu ČSSZ.

Jestliže zaměstnavatel v případě včasného získání elektronického dokladu o trvání dočasné pracovní neschopnosti nevyplatí zaměstnanci náhradu mzdy při DPN nebo její část ani do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti mzdy (mzda je splatná do konce měsíce následujícího po měsíci, za který mzda náleží), může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP.

Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy při DPN, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, náleží mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy při DPN připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat.

Snížení výše náhrady mzdy

Zákonná výše nebo výše dohodnutá či stanovená vnitřním předpisem se vždy snižuje o 50 % v případě, že si DPN přivodil zaměstnanec:

  • zaviněnou účastí ve rvačce,
  • jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,
  • při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

V případě, že zaměstnavatel vyplatí náhradu mzdy při DPN a po ukončení DPN zjistí, že došlo k neoprávněné výplatě náhrady, je oprávněn podle ustanovení § 147 odst. 1 písm. e) ZP srazit náhradu mzdy nebo platu poskytnutou podle § 192 ZP bez souhlasu zaměstnance.

Náhrada odměny u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

V případě, že zaměstnanec pracuje na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, která založila účast na nemocenském pojištění, přísluší mu za dobu prvních 14 kalendářních dnů DPN (karantény) náhrada odměny z dohod, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 192 a § 193 ZP. V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen zaměstnanci rozvrhnout pracovní dobu. Pro účely poskytnutí náhrady odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr však zaměstnavatel musí předem stanovit rozvržení pracovní doby do směn. Jde o fiktivní rozvrh sjednaného rozsahu pracovní doby, podle kterého zaměstnanec nemusí konat práci, avšak který je nezbytný v případě DPN. Podle takového rozvrhu bude zaměstnanci vyplácena v případě DPN náhrada odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr lze také sjednat pevný harmonogram směn, který se uvede přímo v dohodě samé. Pak se náhrada odměny při DPN poskytuje podle tohoto harmonogramu. Fiktivní harmonogram se bude používat i u zaměstnance pracujícího v souladu s § 317 ZP, kdy zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a v případě uplatnění pružné pracovní doby podle § 85 ZP.

Konto pracovní doby

Pro konto pracovní doby nejsou stanoveny žádné odchylky, a platí, že náhrada mzdy při DPN přísluší jen za dny, na které zaměstnanci připadla směna podle stanoveného rozvrhu směn.

Směnný a nepřetržitý provoz

Velmi komplikovaná situace je u zaměstnanců pracujících ve směnném a nepřetržitém provozu, kde směny začínají v jednom kalendářním dni a končí v následujícím kalendářním dni. Pokud zaměstnanec odpracuje v den, kterým začíná DPN, celou směnu (celou pracovní dobu určenou harmonogramem směn), je nutné počátek pracovní neschopnosti posunout na následující kalendářní den. Jestliže však v tento den má večer nastoupit na další noční směnu, nemá v daném kalendářním dni odpracovanou celou pracovní dobu dle harmonogramu směn a DPN začíná již tímto dnem.

Příklad č. 3:

Zaměstnanec nastoupí na noční směnu dne 28. 6. 2020 v 18.00 hodin a ukončí ji dne 29. 6. 2020 v 6.00 hodin ráno. Po skončení směny jde k lékaři, který ho uzná dočasně práce neschopným od 29. 6. 2020.

a) Podle harmonogramu směn má plánovanou další směnu týž den, tj. 29. 6. 2020 v 18.00 hodin.

Dne 29. 6. nemá odpracovanou celou pracovní dobu připadající na tento kalendářní den. Tento den je prvním kalendářním dnem DPN a též prvním pracovním dnem DPN, za který náleží náhrada mzdy, ovšem jen za tu část pracovní doby, kterou v důsledku dočasné pracovní doby neodpracoval.

b) Další směnu má nastoupit až následující den, tj. 30. 6. 2020 v 6.00 hodin.

Dne 29. 6. má odpracovanou celou pracovní dobu a je nutné počátek DPN posunout na následující kalendářní den, tedy na 30. 6. 2020. Vzhledem k tomu, že má na tento den plánovanou směnu, bude to také první pracovní den v rámci prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN, za který obdrží náhradu mzdy. Náhradu mzdy poskytne zaměstnavatel za všechny plánované směny v rámci prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN.

Příklad č. 4:

Zaměstnankyně vstoupila do zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, dne 3. 7. 2020. V daném týdnu má plánované směny od 6.00 do 14.30 hodin. Po odpracování části své směny dne 3. 7. odešla k lékaři, který vydal elektronickou neschopenku s počátkem od 3. 7.

Náhrada mzdy při DPN se poskytne v rámci prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN za všechny plánované směny uvedené v harmonogramu směn s výjimkou části směny dne 3. 7., kterou odpracovala, a za kterou náleží mzda.

Ukončení pracovní neschopnosti

Při ukončení pracovní neschopnosti, která trvá maximálně 14 kalendářních dnů, mohou nastat u směnného a nepřetržitého provozu tyto případy.

Příklad č. 5:

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 10. do 23. 10. (14 kalendářních dnů). Na 23. 10. má plánovanou pouze noční směnu, která začíná v 18.00 hodin. Na tuto noční směnu dne 23. 10. do práce nastoupí.

Náhrada mzdy při DPN mu za tento den již nenáleží, protože mu náleží mzda za výkon práce v rozsahu 6 hodin (doba od 18.00 do 24.00 hodin). Mzda bude náležet i za další část směny, která však připadne do dalšího kalendářního dne.

Příklad č. 6:

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 10. do 23. 10. (14 kalendářních dnů). Na 22. 10. má plánovanou noční směnu, která začíná v 18.00 hodin a končí 23. 10. v 6.00 hodin ráno. Další směna začíná 23. 10. v 18.00 hodin. Zaměstnanec nastoupí do práce 23. 10. v 18.00 hodin.

Náhrada mzdy při DPN mu za tento den náleží v rozsahu 6 hodin (jedná se o pokračování noční směny z 22. 10. – doba od 0.00 hodin do 6.00 hodin dne 23. 10.) a mzda za výkon práce v rozsahu 6 hodin – doba od 18.00 do 24.00 hod. dne 23. 10.

Při ukončení pracovní neschopnosti, která trvá 15 kalendářních dnů, mohou nastat u směnného a nepřetržitého provozu následující případy.

Příklad č. 7:

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 6. do 24. 6. (15 kalendářních dnů). Na 24. 6. má plánovanou noční směnu, která začíná ve 22.00 hodin. Zaměstnanec nastoupí do práce na noční směnu dne 24. 6.

Zaměstnanci za tento den nenáleží nemocenské, jelikož mu za tento den náleží započitatelný příjem v rozsahu celé plánované pracovní doby (ale jen v rozsahu 2 hodin, protože v rámci harmonogramu směn nebylo na tento kalendářní den více stanoveno).

Příklad č. 8 :

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 6. do 24. 6. (15 kalendářních dnů). Na 24. 6. má plánovanou noční směnu, která začíná ve 22.00 hodin. Zaměstnanec nastoupí do práce na noční směnu dne 24. 6.

Zaměstnanci za tento den nenáleží nemocenské, jelikož mu za tento den náleží započitatelný příjem v rozsahu celé plánované pracovní doby (ale jen v rozsahu 2 hodin, protože v rámci harmonogramu směn nebylo na tento kalendářní den více stanoveno).

Příklad č. 9:

Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 9. do 24. 9. (15 kalendářních dnů). Na 23. 9. má plánovanou noční směnu od 22.00 hodin, která končí dne 24. 9. v 6.00 hodin ráno. Do práce nastoupí až na další noční směnu dne 24. 9., která začíná ve 22.00 hodin.

Zaměstnanci náleží náhrada mzdy do 23. 9. (tímto dnem končí 14 kalendářních dnů DPN). Od 15. kalendářního dne náleží nemocenské, ovšem v daném případě jen v poměrné výši, která se určí jako poměrný díl připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem. Započitatelný příjem mu bude náležet za 2 hodiny (doba od 22.00 hodin do 24.00 hodin dne 24. 9.) a nemocenské za 6 hodin, protože za tuto dobu mu nenáleží příjem (doba od 0.00 hodin do 6.00 hodin ráno dne 24. 9.).

Pracovní volno bez náhrady příjmu

Příklad č. 10:

Zaměstnanec požádal o pracovní volno bez náhrady příjmu v době od 1. 5. do 31. 8. a v době od 25. 5. do 25. 8. je uznán dočasně práce neschopným.

Nárok na náhradu mzdy ani nárok na nemocenské nevznikne. Doba dočasné pracovní neschopnosti se však do čerpání podpůrčí doby započte.

Příklad č. 11:

Zaměstnanec požádal o pracovní volno bez náhrady příjmu v době od 1. 6. do 30. 6. a DPN vznikne dne 1. 6.

Nárok na náhradu mzdy vznikne, protože DPN vznikla dnem, kterým začalo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, ale zaměstnanec na takové pracovní volno ještě nenastoupil. Od 15. kalendářního dne bude náležet nemocenské. Pokud DPN vznikne až 2. 6., nárok na náhradu mzdy ani na nemocenské nevznikne.

Příklad č. 12:

Zaměstnanec má směny po osmi hodinách a požádal o pracovní volno bez náhrady příjmu v době od 1. 5. do 31. 5. V době od 25. 5. do 25. 8. je uznán dočasně práce neschopným.

Nárok na náhradu mzdy vznikne až po ukončení neplaceného volna, pokud období 14 kalendářních dnů, za které se poskytuje náhrada mzdy, neuplyne dříve. Od 25. 5. běží doba 14 kalendářních dnů, která končí 6. 6. Nárok na náhradu mzdy vznikne od 1. 6. do 6. 6. za pracovní dny, které na toto období připadnou. Důvodem je to, že již neplyne neplacené volno. Od 7. 6. (15. den od počátku DPN) mu bude náležet nemocenské až do 25. 8.

 

Zdroje

Klíčová slova

Související články

Související vzory