Jak pandemie urychlila změny v BOZP

Březen 2020 zahájil v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci novou éru, která stále nabírá na nových a nových rozměrech, a ač je to důsledek druhotný, zvýšil povědomí zaměstnanců o nezbytnosti BOZP, o povinnostech zaměstnavatele i jich samotných, a odborníkům i státnímu aparátu toto období ukázalo, že je potřeba některé otázky řešit jinak, flexibilněji a moderněji. Zatímco v loňském roce se všichni snažili zejména zorientovat v nastalé nové situaci a hledat dočasná řešení, nyní, téměř o rok později je již třeba myslet na řešení a přístupy dlouhodobější.

Zatímco loni v BOZP byla deklamovaná hesla ve stylu „zatněme zuby, ono to přejde“, nyní musí BOZP a všichni dotčení přemýšlet v intencích hesel nových „pojďme na to jinak“, „zvyšme efektivitu a snižme náklady“, a také „musíme inovovat pro budoucí úspěch“.

Dnes již disponujeme mnohými řešeními, které by před rokem nikdo ani koncepčně nezdůrazňoval. Víme, jak důležitá je komunikace zaměstnavatelů se zaměstnanci, jak velké dopady má pandemie na celospolečenské smýšlení o efektivitě opatření v rovině obecné a víme, že pandemické období Českou republiku zcela zásadně, stejně jako ostatní země světa v této globální éře, poznamená ekonomicky.

Důraz na prevenci

Bude na této generaci odborníků v oblasti BOZP, aby systém v rámci daného právního rámce transformovala, a přivedla jej do nové doby, která bude v mnohém odlišná, jež ponese na dlouho dobu hořkost z pocitu nekončícího boje s nemocí, jež má ve svém vlastním vývoji stále náskok, a to za situace, kdy každý zaměstnavatel bude zvažovat množství prostředků, jež bude na oblast BOZP alokovat.

Je třeba však vytrvat ve svých stanoviscích, které hlásá odborná veřejnost, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci je základ pracovněprávních vztahů, protože zásadním způsobem modifikuje pracovní podmínky zaměstnanců, kulturu pracovního prostředí u zaměstnavatele a výkonnost pracovního kolektivu ve všech jeho aspektech.

Stále více je patrné, že prevence je jedinou efektivní cestou, jak započít koncepční změny v oblasti BOZP. Zdůrazňovala to i osvětová kampaň Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., „Chcete-li ušetřit, vsaďte na prevenci“¹⁾ realizovaná zejména na sociálních sítích v průběhu minulého roku pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve spolupráci s Českomoravskou konfederací odborových svazů, jejíž hlavní myšlenkou byla právě snaha o zdůraznění, že investice do BOZP se zaměstnavatelům vyplatí.

Důležitou součástí strategických koncepcí ve všech vyspělých zemích je podpora péče o BOZP, ochrana zaměstnanců a dalších osob na pracovišti, osob, které mohou být tímto pracovištěm nepříznivě ovlivněny, a ochrana životního prostředí před nepříznivými účinky práce. Česká republika není výjimkou. Zaměřuje se hlavně, ale nejen, na prevenci úrazů a nemocí z povolání a prevenci dalších škod na zdraví nebo životním prostředí v důsledku pracovních činností. Legislativa BOZP v České republice je v souladu se základními principy a standardy obsaženými v úmluvách Mezinárodní organizace práce, směrnicích Evropské unie a dokumentech Světové zdravotnické organizace.

Podíváme-li se podrobnější do Evropského strategického rámce BOZP pro období 2014 až 2020²⁾ a naše národní strategické dokumenty, lze v nich shledat také určitou snahu působit svými opatřeními efektivně. Přes tyto snahy zde však neexistovala koncepční podpora snad o vytváření vhodných a efektivních nástrojů, které by vedly k rozsáhlejším změnám s celostátními dopady. Opakovaně, v celém období aplikace tohoto Evropského strategického rámce, roční zprávy Státního úřadu inspekce práce ve své části věnované pracovním úrazům a hodnocením příčin zmiňuji, že zhruba z 60 % tvoří příčiny pracovní úrazovosti nedostatečně odhadnuté riziko. Ukazuje to skutečnost, že zaměstnavatelé podceňují práci s riziky. Data Eurostatu dle grafu³⁾ níže mluví poměrně jednoznačně, přes mnohá přijatá opatření Radou vlády pro BOZP, nedošlo za dobu aplikace Evropského strategického rámce BOZP pro období 2014 až 2020 k zásadnímu snížení počtu pracovních úrazů, což je známka toho, že systém buď narazil na hranici, pod níž snižovat počet úrazů nelze, nebo tento systém obsahuje nějakou nedostatečnost, kterou lze upravit, a ještě nějaké snížení dosáhnout. Těžko již dosáhneme takových skoků jako v období porevolučním, kdy v rámci transformace ekonomiky byla snižována pracovní úrazovost obrovskými skoky počtů, protože docházelo k postupnému zavádění nových soudobých pravidel BOZP, ale lze mít za to, právě z množství pracovních úrazů, za nějž může špatně odhadnuté riziko, že tu ještě nějaké možnosti jsou.

Novinkou od 1. ledna 2021 je institut zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), kdy došlo k doplnění ustanovení § 320a o písmeno b), který právě na podporu těchto komplexních změn cílí. Schválením změny zákoníku práce, které předpokládá, že stát na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohody hradí příspěvek odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů na opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, by do budoucna mohl být vytvořen systém, kdy za spolupráce sociálních partnerů a států budou tvořena taková opatření, která budou aplikovatelná pro různé segmenty hospodářství dle aktuálních potřeb, a povedou k zefektivnění fungování BOZP, snížení pracovní úrazovosti a potenciální možnosti vzniku nebo ohrožení nemocí z povolání. Nastavení systému je ve svých počátcích a vše bude zejména v rukách sociálních partnerů, protože to budou právě oni, kteří budou oprávněni ve vzájemné shodě stanovit priority pro každý rok. Je však již nyní patrný velký zájem hledat témata a společný koncensus, což je pro vyvážený systém priorit zcela zásadní.

Nicméně v době pandemie i bez tohoto nástroje hledali zaměstnavatelé cesty, jak efektivně řídit BOZP se zohledněním důsledků přítomnosti závažné infekční nemoci. Pomocí evropských pravidel a vládních opatření přijatých k eliminaci vzniku a šíření covid-19 na pracovišti vyvinuli zaměstnavatelé interní postupy, mimo jiné s přispěním zástupců zaměstnavatelů, kteří vyvinuli univerzální doporučení pro společnosti s názvem „Hygienická opatření ve firmách 2.0“⁴⁾. Jedná se o osmistránkové minimum BOZP pro dobu probíhající krize.

Pro tvorbu krizového plánu vytvořil na popud MPSV Výzkumný ústav bezpečnosti práce nový modul OIRA s názvem COVID-19⁵⁾. Nástroj slouží k hodnocení rizik u zaměstnavatele s jednoduchými návody pro všechny potenciální varianty včetně té, kdy jsou COVID-19 nakaženi vaši zaměstnanci.

Vše výše uvedené akcentuje potřebu předcházet vzniku situacím vedoucím ke zbytečným ohrožením zaměstnance, ničení majetku zaměstnavatele a dalším následkům s pracovními úrazy a nemocemi s povoláním spojenými.

Digitalizace, efektivita a šetření

S ohledem na to, jak pandemie změnila naše vnímání potřeby zvyšování efektivity opatření a klade důraz na změnu smýšlení ohledně realizace mnohých opatření (např. využívání home office, potřeba školení na dálku, zvýšená potřeba odstraňování rizika u zdroje atd.), došlo ke zvýšení tlaku zaměstnavatelů na urychlení procesu digitalizace obecně. BOZP není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Jak uvádí Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci⁶⁾ potenciál inovací v digitalizaci pro uspokojení rostoucí poptávky a zvýšení produktivity je ohromný.

Na národní úrovni je třeba posílit rozvoj inovativní BOZP zejména v malých, středních a mikropodnicích a osob samostatně výdělečně činných, protože představují většinu v rámci skladby našeho hospodářství, a je třeba vypracovat účinná a nákladově efektivní opatření k prevenci rizik. Je třeba BOZP inovovat tak, aby byly náklady pro malé a mikropodniky do této oblasti udržitelné z dlouhodobé perspektivy, nezvyšovala se jejich administrativní zátěž a nesnižovala by se v žádném ohledu kvalita ochrany BOZP u českých zaměstnavatelů.

Za účelem většího rozvoje v oblasti řízení rizik zaštítilo MPSV vývoj modulů v rámci evropské platformy OIRA, což je webová platforma, která umožňuje snadno vytvářet nástroje pro odvětvové hodnocení rizik (moduly dle profesí). Na jejím rozvoji je velká podpora Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Česká republika nyní disponuje 12 nástroji a udržuje je nadále aktuální (což se předpokládá i do budoucna). Jsou zde jak nástroje obecnějšího charakteru, jako je Obecné zhodnocení a Covid-19, které lze využít universálně u každého zaměstnavatele a poskytnou malému zaměstnavateli v zásadě to nezbytné minimum, na co by neměl zapomenout, když řídí rizika na úseku BOZP, tak také již konkrétně zaměřené moduly, které cílí na profese, jež nejsou příliš rizikové, a zaměstnavatelé je mají občas tendenci podceňovat (administrativní pracovník, praktický lékař, pracovník prodeje, pracovník úklidu atd.).

Zpočátku byla OIRA vysoce podporována Ministerstvem práce a sociálních věcí formou financování výzkumu a vývoje.

Z výzkumu však bylo zjištěno, že účinnost OIRA neodrážela požadavky praxe a sociálních partnerů. Přesto jsou vyvinuté moduly cenné pro praxi, zejména jako ověření malých a mikrozaměstnavatelů do 25 zaměstnanců, zda na některé aspekty v rámci hodnocení rizik bezpečnosti práce nezapomněli. Nelze však tuto dokumentaci bez dalšího použít v rámci kontrolní činnosti inspekce práce nebo orgánů ochrany veřejného zdraví. Je to spíše chceck-list, aby věděli, kam až jejich povinnosti v jednotlivých zpracovaných oblastech sahají.

Její moduly jsou výborné zejména v počátcích podnikání, kdy člověk musí řešit řadu právními předpisy stanovených povinností, a potřebuje se na úseku BOZP zorientovat. Důležitý je pak způsob, jak jsou informace z modulů použity v rámci individuálního hodnocení rizik na daném pracovišti. Jedno je však jisté, jedná se o první nástroj zdarma pro všechny malé podnikatele, který naznačuje budoucí vývoj podpory podnikání s důrazem na BOZP.

Jako další krok v procesu digitalizace a snižování nákladů podniků a mikropodniků MPSV vyvinulo iniciativu na vytvoření mobilní aplikace vhodné pro řízení rizik bezpečnosti práce v komunitě IRAT (nyní je ve vývoji). OIRA je považována za velmi zajímavý nástroj, ale chybí mu dostatečná flexibilita a uživatelská přívětivost pro efektivní využití v českém právním prostředí.

Je nutné zvýšit efektivitu a využití spravovaných informací ve spolupráci s cílovou skupinou, aby tyto nástroje mohly být v praxi široce využívány. Tím se sníží náklady na bezpečnost a ochranu zdraví mikropodniků a současně se sníží administrativa spojená s dokumentací o bezpečnosti a ochraně zdraví. Na vývoji se podílí MPSV, sociální partneři, výzkumné organizace a inspekce práce. Ambicí této aplikace je opravdu být každodenní součástí života firmy. Opět se bude jednat o nástroj pod záštitou MPSV jako u OIRA, a také, stejně jako OIRA, bude pro své uživatele zdarma. Měla by sloužit k tvorbě dokumentace BOZP u zaměstnavatele, proto se na jejím vzniku podílejí všechny zmiňované subjekty.

Zjištěné překážky, které vytvářejí obtíže pro flexibilní využívání OIRA v České republice, budou tedy odstraněny vývojem aplikace v komunitě IRAT. Síť IRAT tvoří instituce BOZP a ministerstva členských států, které vytvořily nástroj pro interaktivní hodnocení rizik paralelně k OIRA. Jedná se vlastně o všechny ostatní způsoby a přístupy v rámci komunity, které jsou v členských státech vyvíjeny a používány. Komunita slouží jako platforma pro sdílení dobré praxe a ověřování si, který přístup je v daném čase považován za nejvhodnější a nejúčinnější.

Do budoucna MPSV předpokládá také propojení aplikace s nyní vyvíjeným portálem na prediktivní analýzu vývoje pracovní úrazovosti u zaměstnavatele (dostupná by měla být do dvou let) a dále se systémem školení ve virtuální realitě u vybraných činností zpracovaných v rámci modulů zmíněné aplikace (předpokládaná dostupnost první série školení do 3 let). Vše by se mělo postupně stát pro malé zaměstnavatele standardem s tím, že bude budován komplexní systém, který nejen usnadní praxi hodnocení rizik, ale zároveň bude pružně reagovat na novinky v oblasti.

Mobilní aplikace by měla obsáhnout i část týkající se požární ochrany. Jak již bylo výše naznačeno, koncept vychází nástrojů OIRA, ale je inovován směrem k lepšímu praktickému využití a bude plně v souladu s právními předpisy České republiky a přizpůsoben lokálním podmínkám a českým zvyklostem (dobré praxi). Je zde snaha o maximální instruktivnost a intuitivnost obsluhy aplikace tak, aby se v ní zorientoval i člověk, který s ní bude mít minimum zkušeností. Při doplnění o kontrolu pracovišť se dokonce předpokládá možnost využití této aplikace při roční prověrce BOZP. Aby byl systém pružnější, bude možné využívat hned dvě základní metody, hodnocení rizik nekomplikovanou klasifikaci ve škále od 1 do 5 a bodovou metodu hodnocení rizik, pro předpokládané pracovní pozice a pracovní činnosti. Nebude však ani vyloučena možnost přidat vlastní pracovní pozice a pracovní činnosti. Samozřejmostí bude možnost uložení dokumentace a záznamů BOZP a PO v elektronické formě, aby ji měl zaměstnavatel vždy při ruce.

V zásadě bude aplikace sloužit tedy pro provedení kontroly řízení systému BOZP a požární ochrany v rozsahu plnění povinností stanovených právními předpisy a základních rizik, k identifikaci rizik pro vybrané pracovní pozice nebo pracovní činnosti pro doplnění pracovní pozice nebo pro pracovní činnosti, které nelze přiřadit k žádné z obmyšlených pracovních pozic, k identifikaci rizik vlastních pracovních činností, a ke zhodnocení rizik a přijetí opatření, kdy bude vytvořen určitý akční plán zavádění opatření. Následně bude možné též vygenerovat zprávu o samotném provedení jednotlivých opatření na pracovištích.

Komunikace nových témat a poznatků

V neposlední řadě je třeba zamyslet se i nad novými riziky, které nastupující éra předznamenává a jistě přinese. Digitalizace bude mít nejen pozitivní dopady, ale je třeba vést v patrnosti rizika, jež nové technologie budou do oblasti též přinášet. Pomineme-li rizika vyplývající z existence covid-19, která jsou nyní zásadní prioritou ve všech podnicích, je zde rozvíjena silná podpora výzkumných aktivit v oblasti potenciálních nových rizik ze strany MPSV.

V letech 2019 a 2020 byly například shromážděny výsledky „Výzkumného posouzení rizik nanočástic na pracovišti a možností prevence“. Výzkum spojuje zvýšené koncentrace ultra jemných částic ve vzduchu s vyšším výskytem respiračních a kardiovaskulárních onemocnění. Je důležité nepodceňovat přítomnost nanočástic na pracovišti a věnovat jim dostatečnou pozornost.

Probíhá rovněž významný výzkumný úkol s názvem „Výzkum ergonomických aspektů v kontextu moderních přístupů a změn na pracovišti jako rozhodujícího faktoru v prevenci nemocí pohybového aparátu“, který rezonuje v trendech stanovených Evropskou agenturou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a jeho výstupy budou použity i v rámci osvěty k její kampani pro následující dvouleté období s názvem Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž⁷⁾. Oba výzkumné úkoly plní Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v., i., veřejná výzkumná instituce zřízená Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky.

Tématem, které bylo poněkud upozaděno, nikoliv však zapomenuto, z důvodu pandemie, je bezpečnost a ochrana zdraví při práci v rámci zelené ekonomiky. První své projekty zahajuje v České republice INCIEN – Institut cirkulární ekonomiky, což je nevládní nezisková organizace, která se zaměřuje na inovativní environmentální management. Znatelné jsou také nové trendy v oblasti energetiky a nakládání s odpady. Existuje závazek zvýšit podíl recyklace komunálního odpadu a snížit podíl skládkování⁸⁾. Nakládání s odpady je velmi důležitým tématem pro ochranu budoucích zaměstnanců (např. problematika spalování biomasy, výroba, recyklace a skladování baterií a solárních panelů v souvislosti s riziky těžkých kovů, škodlivých chemikálií atd.). Tato nová rizika jsou zvažována v souvislosti s potenciálními opatřeními Rady vlády BOZP do dalších období.

Stále aktuálním tématem i na evropské úrovni, a to i ve vztahu ke covid-19, jsou rizika spojená s biologickými činiteli, dále pak nedostatečná prevence u nemocí z povolání a v současnosti velmi skloňovaná psychosociální rizika. V současné době neexistuje systematický přístup k prevenci expozice biologickým činitelům na pracovišti a uznávání souvisejících zdravotních problémů. Možnosti opatření a kroků k jejich eliminaci jsou tedy pouze na hodnocení zaměstnavatelů, kteří tyto možnosti implementace sdílejí a snaží se je implementovat do dobré praxe, nicméně jak již bylo zmíněno, očekává se, že v následujících letech bude problematika prevence velmi operativně řešena v praktické rovině.

Jak ale tolik nových témat v oblasti BOZP komunikovat? Jak dostat ty nejnovější poznatky do praxe? Období, kdy stačily tištěné materiály a osvětové brožury, se chýlí ke svému konci. Je třeba hledat nové komunikační kanály a nové formy předávání informací. Proto se nyní pod záštitou MPSV rozjíždí nový způsob informování o problematice BOZP. Jedná se o podcastovou činnost, kterou pro resort od konce roku 2020 realizuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i.

Plánuje se pravidelné zveřejňování podcastů o aktuálních tématech, které budou spojovat poznatky z výzkumu resortní výzkumné instituce, názory akademiků i odborníků z praxe. V současnosti je dostupná série věnovaná bezpečnosti ve sportu, zejména ve fotbale. Všech jsou mimo jiné dostupné na stránkách výzkumného ústavu v záložce podcasty (https://vubp.cz/zdroje-informaci/podcasty-vubp-v-v-i/).

Další plánovaná témata jsou práce z domova a BOZP, BOZP dobrovolných hasičů, BOZP strážníků obecní policie, mobbing a bossing na pracovišti a samozřejmě mikropodcasty k IRAT aplikaci. Jedná se o moderní prostředek předávání poznatků a názorů na aktuální témata a snaha dostat zásadní novinky co nejrychleji do povědomí odborné praxe.

Pandemie, a co dál

V současnosti je těžké předjímat délku trvání pandemické krize a její dopady spolu s jejím ekonomickým zhodnocením. Doba, ve které žijeme, výrazně mění rizika spojená s prací, jak jsou historicky vnímána. Zatímco v minulosti bylo hlavním tématem zajištění fyzické bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v současnosti, poznamenáno vyššími nároky na pracovní tempo a celkovým nasazením zaměstnanců při provádění často velmi profesionálně složitých procesů, je dnes třeba mít na paměti také pracovní podmínky a pracovní prostředí ve vztahu k psychosociální rovině výkonu pracovních činností.

To je problém, který bude řešen ve strategických dokumentech a praktických opatřeních státu na úrovni Rady vlády BOZP s vysokou pravděpodobností v nadcházejících letech.

POUŽITÁ LITERATURA:

• BĚLINA, Miroslav. Zákoník práce: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2015. ISBN 978-80-7400-290-8.
• Neugebauer, T. Bezpečnost a ochrana zdravá při práci v kostce neboli o čem je současná BOZP. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, 380 s.
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
• Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Zahájení kampaně CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA PREVENCI. 11. 5. 2020 Tisková zpráva. Navštíveno dne 24. 2. 2021. Dostupné na https://www.bozpinfo.cz/zahajeni-kampane-chcete-li-usetrit-vsadte-na-prevenci.
• EU-OSHA. The 2019 EU-OSHA Report on National Strategies. Navštíveno dne 24. 2. 2021. Dostupné na https://osha.europa.eu/en/safety-and-health-legislation/osh-strategies.
• EU-OSHA. Eurostat (IPSOS), OSHA Statistiky. Navštíveno dne 24. 2. 2021. Dostupné na https://osha.europa.eu/en/facts-and-figures/european-opinion-polls-safety-and-health-work.
• Svaz průmyslu a obchodu. Hygienická opatření ve firmách 2.0. Navštíveno dne 24. 2. 2021. Dostupné na https://www.spcr.cz/images/thodac/Hygienicka_opatreni_ve_firmach_2_0.pdf,
• EU-OSHA. COVID-19. Dostupné na https://oiraproject.eu/oira-tools/cz/covid-19/covid-19-cz.
• EU-OSHA. Digitalizace a bezpečnost a ochrana zdraví při práci – výzkumný program agentury EU-OSHA. Navštíveno dne 25. 2. 2021. Dostupné na https://osha.europa.eu/cs/publications/digitalisation-and-occupational-safety-and-health-osh-eu-osha-research-programme/view.
• EU-OSHA. Posviťme si na fyzickou zátěž: K prevenci muskuloskeletálních poruch se přidali noví spojenci. Navštíveno 25. 2. 2021. Dostupné na: https://healthy-workplaces.eu/cs/media-centre/news/lighten-load-prevention-msds-has-new-set-allies.
• Ministerstvo životního prostředí. Odpadová data 2019: Každý Čech vyprodukoval 551 kilogramů “komunálu”. Navštíveno dne 25. 2. 2021. Dostupné na: https://www.mzp.cz/cz/news_20201124-odpadova-data-2019-Kazdy-Cech-vyprodukoval-551-tun-komunalu.