Digitalizace pracovněprávních vztahů

Tak, jak předpokládá i letošní předsednictví České republiky, v rámci EU, je třeba vytvářet čím dál silnější tlak na digitalizaci veřejného sektoru a dotčených oblastí. Problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci není žádnou výjimkou. Zatímco jednotliví zaměstnavatelé, kteří mají dostatečný kapitál, aby mohli investovat do modernizace a inovací, vytváří již dnes efektivní nástroje směrem k digitalizaci oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, většinově, právě i s ohledem na převahu malých, mikro a středních podniků v ČR, které jsou zatížené současnou ekonomickou a energetickou krizí, však digitální prostředky řízení rizik využívány nejsou. Dlouhodobě, i po vyhodnocení předchozího strategického rámce EU pro oblast BOZP bylo a je ČR vytýkána nedostatečná podpora malých, mikro a středních podniků obecně, problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je součástí této nedostatečné podpory. Hovoří-li se zde o podpoře, nejedná se jen o pomoc finanční, ale samozřejmě i metodickou, která může pomoci i s takou záležitostí, jako je přílišná administrativní zátěž podnikatelů.

Výhody pro malé, mikro a střední podniky

Inovativní a moderní nástroje a opatření jsou zpravidla finančně náročná na svém vstupu, nicméně, jak se ukazuje může v dlouhodobém časovém horizontu nejen zaměstnavateli ušetřit vynakládané prostředky, ale též zvýšit konkurenceschopnost zaměstnavatele, dlouhodobou udržitelnost výroby a po zaškolení vhodného personálu mohou být pro takové zaměstnance významným motivačním faktorem pro osobní růst a dlouhodobé setrvání u zaměstnavatele.

Zatímco si podnikatelé nedokáží představit fungování bez kvalitního účetního systému, mnozí, zejména ti malí, nevěnovat obdobnou pozornost modernizaci řízení rizik, jejich hodnocení, vytváření inovativních opatření a proškolování zaměstnanců pomocí nových technologií.

Pakliže stále platí základní premisa vztahující se k bezpečnosti pracovních podmínek a objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnance při výkonu práce, nesmí zaměstnavatel ustrnout ve formalistickém přístupu k plnění zákonných povinností s tím spjatých. Ačkoliv zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek be