EU: Daňové platby zaměstnance s průměrnou mzdou

V členských zemích Evropské unie odvádí zaměstnanci s průměrnou mzdou ze své hrubé mzdy povinné pojistné a daň z příjmu fyzických osob, dále za ně povinné pojistné platí zaměstnavatel a při každém nákupu platí v ceně zboží nebo služby daň z přidané hodnoty. Jak se liší odvody na těchto povinných daních v jednotlivých členských zemích EU?

Daňové zatížení se v jednotlivých členských zemích Evropské unie výrazně liší, při stejné hrubé mzdě obdrží zaměstnanci na účet jinou čistou mzdu. U bezdětných zaměstnanců pracujících za průměrnou mzdu jsou daňové platby nejnižší na Kypru, na Maltě, v Irsku a ve Velké Británii. Nejvyšší jsou naopak ve Francii, v Belgii, v Rakousku, v Maďarsku a v Německu. Daňové odvody bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu jsou v Česku v rámci členských zemí Evropské unie průměrné, jak vyplývá ze studie „The Tax Burden of Typical Workers in the EU 28 – 2016 – Institut économique Molinari (IEM)“.

Kde je průměrná hrubá mzda nejvyšší?

Základním vstupním údajem pro výpočet daňových plateb zaměstnance v zemích Evropské unie je průměrná hrubá mzda. Přestože jsou všechny členské země EU vyspělé, tak rozdíly ve výši nominální průměrné mzdy jsou vysoké. V Lucembursku je průměrná hrubá roční mzda vyšší 10,8krát než v Bulharsku. Životní úroveň lidí v západní Evropě je nadále značně vyšší než lidí ve východní Evropě. Průměrná hrubá roční mzda je v Česku 8. nejnižší z členských zemí Evropské unie. Nejvyšší průměrná roční hrubá mzda je v Lucembursku (54 560 €), v Dánsku (53 265 €), v Nizozemí (48 856 €), ve Velké Británii (48 444€), v Belgii (46 464€), v Německu (45 952 €), ve Švédsku (44 378 €), ve Finsku (42 573 €), v Rakousku (42 573 €), ve Francii (37 427 €), v Irsku (37 427 €), v Itálii (30 463 €), ve Španělsku (26 162 €) a na Kypru (22 734 €). Nejnižší průměrná hrubá roční mzda je v Bulharsku (5 049 €), v Rumunsku (5 812 €), v Litvě (8 129 €), v Lotyšsku (9 180 €), v Maďarsku (9 558 €), v Polsku (9 849 €), na Slovensku (10 342 €), v Česku (11 549 €), v Estonsku (12 436 €), v Chorvatsku (12 468 €), na Maltě (16 144 €), v Portugalsku (17 436 €), ve Slovinsku (17 851 €) a v Řecku (20 168 €).

Výpočet daňového zatížení

Daňové zatížení se vypočítává tak, že se vydělí všechny daňové odvody zaměstnance mzdovými náklady. Všechny daňové platby činí součet povinného pojistného placeného zaměstnancem, povinného pojistného placeného zaměstnavatelem, daně z příjmu fyzických osob a DPH. V Česku se pod pojmem povinného sociálního pojištění rozumí součet sociálního pojištění a zdravotního pojištění. V některých zemích je pouze jedna sazba pojistného. U DPH se počítá se základní sazbou daně, základem pro výpočet je ve studii „The Tax Burden of Typical Workers in the EU 28“ z letošního roku 32,5 % z čisté mzdy zaměstnance. Od roku 2009 zvýšilo základní sazbu DPH 20 z 28 členských zemí EU. Nejvíce potom Maďarsko (o 7 %, z 20 % na 27 %), Velká Británie (o 5 %, z 15 % na 20 %), Španělsko (o 5 %, z 16 % na 21 %) a Řecko (o 4 %, z 19 % na 23 %). Pouze v Belgii, v Bulharsku, v Dánsku, na Maltě, v Lotyšsku, v Německu, v Rakousku a ve Švédsku se základní sazba DPH v daném období neměnila.

Praktický výpočet v Česku

V uvedené publikaci se pracuje s roční průměrnou hrubou mzdou v Česku ve výši 11 549 euro. U této průměrné mzdy jsou následně vypočítány všechny daňové platby bezdětného zaměstnance. Zaokrouhlování na eura je ve všech případech ve výše uvedené studii provedeno matematicky na roční bázi.

  • Zaměstnavatelé v Česku odvádí na povinném pojistném 34 % za své zaměstnance, z toho 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění. Roční mzdové náklady zaměstnavatele jsou tedy 15 476 euro (11 549 x 1,34).
  • Zaměstnanci odvádí v Česku na povinném pojistném dohromady 11 %, z toho 6,5 % na sociálním pojištění a 4,5 % na zdravotním pojištění. Povinné odvody z hrubé mzdy zaměstnance na povinném pojistném jsou tedy 1 270 euro (11 549 euro x 11 %).
  • Na dani z příjmu odvede zaměstnanec s průměrnou mzdou 1 402 euro [(mzdové náklady zaměstnavatele x 15 %) – základní daňová sleva na poplatníka].
  • Čistá roční mzda zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu, kterou obdrží od zaměstnavatele na svůj bankovní účet, činí tedy 8 877 euro (11 549 euro – 1 270 euro – 1 402 euro).
  • Základní sazba DPH činila v Česku v roce 2015 21 %. Základem pro výpočet DPH ve studii je 32,5 % z roční čisté mzdy zaměstnance. Odvody na DPH zaměstnance s průměrnou mzdou činí tedy 606 euro (8 877 x 32,5 % x 21 %).
  • Zaměstnanec tak může skutečně disponovat s částkou 8 271 euro (8 877 euro – 606 euro). Zdanění zaměstnance s průměrnou mzdou včetně daně z přidané hodnoty tedy činí 46,55 %.

Při zohlednění spotřebních a dalších daní nebo poplatků by byly v procentním vyjádření daňové odvody ještě vyšší, stejně tak v ostatních členských zemích EU.

Daňové odvody v zemích EU

Stejným způsobem jako v Česku je daňové zatížení bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu vypočítáno ve všech 28 členských zemích EU. Pouze v pěti členských zemích EU je zdanění nižší než 40 %, a sice na Kypru (23,85 %), na Maltě (29,44 %), v Irsku (32,61 %), ve Velké Británii (35,29 %) a v Bulharsku (37,57 %). V 16 členských zemích EU se pohybuje zdanění na straně zaměstnance od 40 % do 48 %, konkrétně v Dánsku (41,49 %), v Lucembursku (42,35 %), v Estonsku (43,48 %), ve Španělsku (43,51 %), ve Slovinsku (43,62 %), v Litvě (44,85 %), v Chorvatsku (44,88 %), v Polsku (45,10 %), v Portugalsku (45,42 %), v Lotyšsku (46,35 %), v Česku (46,55 %), na Slovensku (46,66 %), v Nizozemí (46,69 %), ve Švédsku (47,13 %), ve Finsku (47,33 %) a v Rumunsku (47,62 %). Zdanění zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu nad 50 % je v sedmi členských zemích EU, a sice v Itálii (50,13 %), v Řecku (51,48 %), v Německu (52,36 %), v Maďarsku (54,10 %), v Rakousku (54,70 %), v Belgii (56,90 %) a ve Francii (57,53 %).

Zdroje použité v článku:

  • Rogers, J., Philippe, C.: The Tax Burden of Typical Workers in the EU 28 – 2016. Paris. Bruxelles: Institut économique Molinari (IEM), 2016.

Související články

Prozkoumejte téma