Jak známo, zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a karanténě po dobu prvních 14 kalendářních dnů (2 týdnů).
Náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % průměrného redukovaného (sníženého) výdělku za pracovní dny (tj. směny), popř. za tzv. placené svátky v rámci prvních 14 dnů DPN, a to od 4. pracovního dne, resp. 25. hodiny (po uplynutí tzv. karenční doby). Při karanténě se ale karenční doba neuplatní a náhrada mzdy přísluší od jejího prvního pracovního dne.
U státních zaměstnanců, kteří jsou ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, přísluší v době prvních 14 dnů DPN (nebo karantény) plat ve snížené výši 60 % (kromě v prvních 3 dnech plánovaného výkonu služby). Náhrada platu se proto neposkytuje, a tudíž nepoužívá ani průměrný výdělek a jeho redukce.
Redukovaný průměrný výdělek
Zákoník práce (ZP) v ustanovení § 192 odst. 2 uvádí, že se průměrný výdělek (obecně zjištěný a používaný například pro náhradu mzdy při jiných překážkách v práci nebo při dovolené) upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, přičemž zákon dále uvádí některá pravidla pro tuto úpravu průměrného výdělku (PV).
Redukovat je nutné průměrný hodinový výdělek (PHV), zjištěný podle ustanovení § 351 a následujících ZP, a to způsobem vycházejícím z právní úpravy denního vyměřovacího základu pro nemocenské pojištění. Zákon k tomu stanoví (§ 192 odst. 2 ZP), že se pro účely této úpravy příslušná redukční hranice, stanovená pro účely nemocenského pojištění, vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Koeficient 0,175 vyjadřuje poměr kalendářních dnů a obvyklých pracovních dnů v týdnu (7 : 5) dále dělený standardním počtem pracovních hodin ve směně (8), tj. 7: 5: 8.
Zasahuje-li doba prvních 14 dnů DPN (karantény) do dvou rozhodných období - zásadně kalendářních čtvrtletí, bude pro náhradu mzdy použit PHV platný v každém z těchto rozhodných období vždy pro příslušnou část pracovních dnů (směn), respektive hodin připadajících na každé z těchto rozhodných období.
Redukční hranice
Pro úpravu průměrného výdělku (PV) se používají redukční hranice stanovené pro účely nemocenského pojištění. Ty byly pro rok 2018 uvedeny ve sdělení MPSV publikovaném pod č. 349/2017 Sb.
První redukční hranice (RH) pro účely nemocenského pojištění v roce 2018 činí 1 000 Kč (denně).
Druhá RH činí 1,5násobek částky první RH = 1 499 Kč.
Třetí RH činí trojnásobek částky první RH = 2 998 Kč.
Uvedené hodnoty jsou dány po zaokrouhlení.
Redukční hranice pro účely nemocenského pojištění se vztahují k dennímu vyměřovacímu základu. Redukční hranice pro úpravu průměrného výdělku z nich musí být odvozeny převodem na hodinu.
První RH pro NM tak v roce 2018 činí 175,00 Kč (v roce 2017: 164,85 Kč).
Druhá RH pro NM činí 262,33 Kč (v roce 2017: 247,10 Kč).
Třetí RH pro NM činí 524,65 Kč (v roce 2017: 494,20 Kč).
Pro porovnání důsledků redukce na příjem zaměstnanců v různých příjmových skupinách lze konstatovat, že jednotlivých redukčních hranic dosahují zaměstnanci s dále uvedenou měsíční mzdou (platem). Za tím účelem lze vynásobit hodinové redukční hranice koeficientem 173,92, který je pro 40hodinovou obecnou délku týdenní pracovní doby používán k přepočtu průměrného hodinového výdělku na průměrný měsíční výdělek podle § 356 odst. 2 ZP:
- RH představuje mzdu 30 436 Kč/měsíčně, což je mírně nad průměrnou mzdou.
- RH 45 625 Kč/měsíčně (zaměstnanci s vyššími příjmy).
- RH 91 230 Kč/měsíčně (zaměstnanci s nejvyššími příjmy).
Díky každoročnímu růstu průměrné mzdy se výše redukčních hranic neustále zvyšuje (v roce 2017 činily tyto hodnoty 28 671, 42 076 a 85 952 Kč/měsíčně). Čím vyšší je ale mzda, tím více redukce zaměstnance postihuje.
Postup redukce
Až do částky první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku zaměstnance částka ve výši 90 %. Z částky nad první RH do druhé RH se počítá 60 % PHV, z částky nad druhou RH do třetí RH se počítá 30 % PHV a k částce PHV nad třetí RH se nepřihlíží (započítává se 0).
V roce 2018 budou činit maximální částky redukovaného průměrného výdělku (RPHV) v jednotlivých pásmech redukčních hranic:
- do 1. RH pro NM bude započítáno: 175 x 0,9 = 157,50 Kč
- nad 1. RH do 2. RH: 262,33 175 = 87,33 x 0,6 = 52,398, po zaokrouhlení 52,40 Kč
- nad 2. RH do 3. RH: 524,65 262,33 = 262,32 x 0,3 = 78,696, po zaokrouhlení 78,70 Kč.
Dosáhne-li PHV zaměstnance:
- RH, bude mu započítáno 157,50 Kč (v roce 2017: 148,37 Kč)
- RH, bude mu započítáno 157,50 + 52,40 = 209,90 Kč (v roce 2017: 197,72 Kč)
- RH, bude mu započítáno 209,90 + 78,70 = 288,60 Kč (v roce 2017: 271,85 Kč).
Výsledné částky jsou vyjádřeny v korunách a v haléřích, neboť průměrný výdělek (a to i redukovaný) se vyjadřuje v zákonné měně.
Při zaokrouhlování na celé haléře (žádný právní předpis přesný postup nestanoví) lze doporučit zaokrouhlení nahoru, které je pro mzdové účely obvyklé, neboť je prováděno ve prospěch zaměstnance. Pokud se ale objevují výklady, uvádějící redukovaný PV o 1 haléř nižší, není důvod to označit za protiprávní postup (je využito takzvané matematické zaokrouhlování, tj. do 0,49 haléře dolů, od 0,5 nahoru). Eventuální rozdíl obou postupů ve výši 1 haléře je zanedbatelný a nepodstatný. Pro vyjádření redukčních hranic ale zaokrouhlení výpočtu na haléře nahoru předepisuje přímo zákon, a proto jiný postup nepřichází v úvahu.
Jestliže by ale v jednotlivých RH šlo o mezivýpočet, je možné (ale nikoliv nezbytné) na haléře zaokrouhlit až výpočet celkový (což však pro rok 2018 nemá velký význam, neboť redukce z 1. RH nemusela být zaokrouhlena a z 2. RH bylo zaokrouhlení jen o 2 desetiny haléře, z 3. RH o 4 desetiny haléře).
Průměrný výdělek zaměstnance činí 550,24 Kč.
Do první RH bude započteno 157,50 Kč.
Nad první do druhé RH bude započteno 52,40 Kč
Nad druhou do třetí RH bude započteno 78,70 Kč.
Z částky nad třetí RH, tj. z částky 25,59 Kč (550,24 - 524,65) nebude započítáno nic. Průměrný hodinový redukovaný výdělek (RPHV) tak činí 288,60 Kč.
Průměrný výdělek zaměstnance činí 195,05 Kč. Tento PHV přesahuje první RH, avšak nedosahuje hodnoty druhé RH.
Do první RH bude započteno 157,50 Kč.
Z částky 20,05 nad první RH bude započteno po zaokrouhlení 12,03 Kč (195,05 - 175 x 0,6).
Průměrný hodinový redukovaný výdělek tak činí 169,53 Kč (157,50 + 12,03).
Hodinová výše náhrady mzdy
Náhrada mzdy činí 60 % RPHV. Při plném dosažení jednotlivých redukčních hranic v roce 2018 náhrada mzdy od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti, respektive od její 25. hodiny a od 1. pracovního dne karantény bude činit:
- z 1. RH: 157,50 Kč x 0,6 = 94,50 Kč (v roce 2017: 89,03 Kč)
- z 2. RH (součtu 1 a 2. RH): 209,90 Kč x 0,6 = 125,94 Kč (v roce 2017: 118,64 Kč)
- z 3. RH (součtu 1. až 3. RH): 288,60 Kč x 0,6 = 173,16 Kč (v roce 2017: 163,11 Kč)
Zaměstnanec má smluvní mzdu ve výši 40 000 Kč měsíčně, jeho průměrný hodinový výdělek (při 40hodinové týdenní pracovní době) činí 230 Kč, což přesahuje 1. RH. Nad 1. RH bude započítáno (230 - 175) x 0,6 = = 33 Kč. Redukce PV: 157,50 + 33 = 190,50 Kč (RPHV). Náhrada mzdy od 4. pracovního dne, resp. 25. hodiny (u karantény od 1. pracovního dne) činí na hodinu 114,30 Kč (190,50 x 0,6).
Zaměstnanec má mzdu 100 000 Kč měsíčně, jeho neredukovaný PV činí 574,98 Kč, což přesahuje 3. RH. Bude mu započítáno 524,65 Kč (z 3. RH před redukcí), k části PV nad tuto částku se nepřihlíží. Z toho RPHV činí 288,90 Kč. Náhrada mzdy 288,90 x 0,6 = 173,16 Kč.
V praxi dochází někdy k nejasnosti ohledně násobení koeficientem 0,6 (60 %), který se používá ve dvou různých situacích - jednak při finálním výpočtu náhrady mzdy, jednak při redukci PV v pásmu mezi 1. a 2. RH.
Jelikož je náhrada mzdy uváděna v zákonné měně, vyjadřuje se v korunách a haléřích. To je třeba vztáhnout na hodinovou hodnotu náhrady mzdy. Náhradu mzdy lze na celé koruny zaokrouhlovat výlučně až v rámci zúčtování mzdy za příslušný kalendářní měsíc, pokud ovšem nedojde až k zaokrouhlení součtu mzdy a náhrad mzdy.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- ZP - zákon č. 262/2006, zákoník práce
- zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě
- sdělení MPSV č. 349/2017 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2018