Volby v pracovněprávních vztazích

Vydáno: 9 minut čtení

Ve dnech 5. a 6. října 2018 proběhnou volby do zastupitelstev obcí (včetně voleb do zastupitelstev městských částí a městských obvodů statutárních měst a voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy a do zastupitelstev jeho městských částí). Ačkoliv člen zastupitelstva nevykonává svou funkci v rámci pracovněprávního vztahu, některé aspekty této činnosti se řídí zákoníkem práce. Členům okrskových volebních komisí a kandidátům pak v souvislosti s volbami vyplývají ze zákona některé nároky.

Pokud je dále v textu pro zjednodušení pojednáno o právní úpravě vztahující se k členům zastupitelstev obcí, lze s ohledem na obdobnou právní úpravu závěry vztáhnout i na právní poměry členů zastupitelstva hlavního města Prahy a jeho městských částí.

Výkon funkce člena zastupitelstva jako výkon veřejné funkce

Funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí (viz § 70 zákona o obcích1)). Podle zákoníku práce2) (§ 201 odst. 1) se výkonem veřejné funkce pro účely tohoto zákona rozumí plnění povinností vyplývajících z funkce, která je vymezena funkčním nebo časovým obdobím a současně je obsazovaná na základě přímé nebo nepřímé volby nebo jmenováním podle zvláštních právních předpisů. Výkon funkce člena zastupitelstva územního samosprávného celku jakožto příklad výkonu veřejné funkce pak zákoník práce výslovně zmiňuje v § 201 odst. 2. Člen zastupitelstva obce tedy svou funkci ve vztahu k obci nevykonává v pracovním nebo jiném obdobném poměru.

Podle § 5 zákoníku práce se na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce zákoník práce vztahuje, pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní právní předpisy. Zákon o obcích v § 79 stanoví, že zákoníkem práce se řídí splatnost a výplata odměny a dalších plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z nich, odpovědnost člena zastupitelstva obce za škodu, kterou způsobil obci v souvislosti s výkonem funkce, a postup obce v případě zjišťování průměrného výdělku, vzdání se práva na odměnu nebo další plnění a v případě smrti člena zastupitelstva obce. Pro tyto účely se obec považuje za zaměstnavatele a členové zastupitelstva obce se považují za zaměstnance.

Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením (ke zvolení dojde ukončením hlasování).

Uvolnění a neuvolnění členové zastupitelstva

Zákon o obcích rozlišuje členy zastupitelstva uvolněné a neuvolněné. Uvolněnými členy zastupitelstva jsou členové zastupitelstva obce zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo obce určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni. Ostatní členové zastupitelstva jsou neuvolněnými členy zastupitelstva. Rozhodnutí o tom, které funkce budou členové zastupitelstva vykonávat jako uvolnění, tedy náleží zastupitelstvu dané obce. Toto rozhodnutí zastupitelstvo činí většinou na počátku svého funkčního období. Nic však zastupitelstvu nebrání, aby kdykoliv v průběhu svého funkčního období rozhodnutí o tom, pro které funkce budou členové zastupitelstva uvolněni, změnilo (např. rozhodlo, že pro funkci starosty, dosud vykonávanou jako neuvolněnou, bude nadále člen zastupitelstva uvolněn nebo naopak).

Vztah člena zastupitelstva, který je v pracovním poměru, k zaměstnavateli

Zákon o obcích výslovně stanoví, že člen zastupitelstva obce (ať už uvolněný nebo neuvolněný) nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného právního vztahu. Podle zákoníku práce (viz § 200) zaměstnanci od zaměstnavatele k výkonu veřejných funkcí přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu.

U uvolněného člena zastupitelstva se předpokládá, že rozsah výkonu funkce člena zastupitelstva v jeho případě neumožní, aby současně vykonával práci v pracovním poměru pro dosavadního zaměstnavatele. Rozhodnutí zastupitelstva o tom, že funkce, do níž byl člen zastupitelstva zvolen, bude vykonávána jako uvolněná, tak členovi zastupitelstva dává právo uplatnit u zaměstnavatele překážku v práci spočívající ve výkonu veřejné funkce. Uplatnění této překážky v práci má za následek, že zaměstnavatel mu nesmí po dobu uvolnění pro výkon funkce v rámci pracovního poměru, z něhož byl zaměstnanec uvolněn, přidělovat práci.

Neuvolněný člen zastupitelstva, který je v pracovním nebo jiném obdobném poměru, má nárok na to, aby mu zaměstnavatel poskytl pro výkon funkce člena zastupitelstva pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Rozsah doby, která je nezbytně nutná k výkonu funkce a po kterou má tedy zastupitel nárok na pracovní volno od zaměstnavatele, určí obec. Neuplatní se přitom limit nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce pro poskytnutí pracovního volna z důvodu výkonu veřejné funkce, který obecně stanoví zákoník práce v § 201 odst. 3. Obec následně náhradu mzdy nebo platu, včetně odpovídající částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, zaměstnavateli uhradí, ledaže by se se zaměstnavatelem dohodla na upuštění od této úhrady ve smyslu ustanovení § 206 odst. 3 zákoníku práce.

Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je podnikající fyzickou osobou nebo osobou provozující jinou samostatnou výdělečnou činnost, poskytuje obec náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce, a to paušální částkou. Paušální částku náhrady ušlého výdělku za hodinu a nejvyšší částku, kterou lze jako náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce poskytnout v souhrnu za kalendářní měsíc, stanoví zastupitelstvo.

Odměny členů zastupitelstva

Uvolnění členové zastupitelstvamají ze zákona nárok na odměnu ve výši stanovené nařízením vlády3) . Neuvolnění členové zastupitelstvapřímo ze zákona nárok na odměnu nemají - odměna jim může být poskytnuta, ale rozhodnutí o tom, zda bude přiznána, a stanovení její výše a dne, od kdy bude náležet, je vyhrazeno zastupitelstvu. Při stanovení výše odměn neuvolněným členům zastupitelstva přitom musí zastupitelstvo respektovat nařízení vlády, které stanoví maximální výši odměny neuvolněných členů zastupitelstev. Pro neuvolněné starostyzákon stanoví minimální odměnu, a to ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému starostovi.

Konkrétní výši odměn uvolněných členů zastupitelstev a maximální výši odměn neuvolněných členů zastupitelstev stanoví nařízení vlády o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků ve své příloze, a to v závislosti na tom, jakou funkci člen zastupitelstva zastává (zda uvolněnou či neuvolněnou a dále pak, zda jde o funkci starosty, místostarosty, člena rady, předsedy či člena výboru zastupitelstva, komise rady nebo zvláštního orgánu anebo řadového člena zastupitelstva) a do jaké velikostní kategorie je obec zařazena.

Nároky členů okrskových volebních komisí

Nároky členů okrskových volebních komisí v případě voleb do zastupitelstev obcí upravuje zákon o volbách do zastupitelstev obcí4). Člen okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Výši zvláštní odměny a způsob její úhrady a výplaty upravuje vyhláška provádějící zákon o volbách do zastupitelstev obcí5). Novelou této vyhlášky účinnou od 1. září 2018 došlo k výraznému navýšení odměn členům okrskových volebních komisí, a to již pro volby do zastupitelstev obcí a volby do Senátu, které se budou konat ve dnech 5. a 6. října 2018.

Odměna pro řadového člena okrskové volební komise ve volebním okrsku, kde se konají pouze volby do zastupitelstev obcí, nově činí 1 800 Kč, u předsedy okrskové volební komise to je 2 200 Kč, u místopředsedy a zapisovatele okrskové volební komise 2 100 Kč. Za výkon funkce v okrskové volební komisi v územně členěném statutárním městě a v hlavním městě Praze se odměna zvyšuje o 400 Kč. V případě opakování hlasování se odměna zvyšuje o dalších 400 Kč. V případě členů okrskových volebních komisí ve volebních okrscích, kde se budou konat volby do zastupitelstev obcí v souběhu s volbami do Senátu, se odměny navyšují o další částky za souběh voleb.

Člen okrskové volební komise, který je v pracovním poměru nebo poměru obdobném pracovnímu poměru, má nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Členovi okrskové volební komise, který není v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise, jejíž výši rovněž stanoví prováděcí vyhláška (43 Kč za hodinu, nejvýše však 340 Kč za jeden den).

Odměnu za výkon funkce člena okrskové volební komise a paušální náhradu ušlého výdělku vyplatí obecní úřad, a to do 30 dnů po ukončení činnosti okrskové volební komise. V případě, že se člen okrskové volební komise všech jednání nezúčastňuje, obecní úřad celkovou výši odměny poměrně krátí.

Nároky kandidátů

Podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí má každý kandidát právo, aby ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny registračním úřadem do dne předcházejícího volbám mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru, poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy. Činnost kandidáta v tomto období je jiným úkonem v obecném zájmu.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Výkon práce pro účely dovolené
Vyhledání nového zaměstnání
Vlastní svatba
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Doprovod dítěte do školy a školského poradenského zařízení
Doprovod do zdravotnického zařízení
Doprovod zdravotně postiženého dítěte
Narození dítěte
Pohřeb spoluzaměstnance
Přestěhování
Svatba blízké osoby
Úmrtí blízké osoby
Vlastní svatba
Vyhledání nového zaměstnání
Částečná nezaměstnanost
Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
Doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů
Dovolená versus překážky v práci
Nepříznivé povětrnostní vlivy a živelní události
Prostoj
Výkon práce pro účely dovolené
Zrušení povolení k pobytu cizince

Související články

Aktuální otázky odměňování členů zastupitelstev obcí
Odměňování a související nároky členů zastupitelstev
Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež
Těhotenství a mateřství v roce 2020 z pohledu dávek systému nemocenského pojištění
Jak řešit zástup za zaměstnance čerpajícího mateřskou nebo rodičovskou dovolenou
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Dlouhodobé ošetřovné
Pandemie COVID-19 a pracovněprávní dopady
Překážky v práci
Neplacené volno v souvislostech zdravotního pojištění
Darování krve a krevní plazmy
Dlouhodobé ošetřovné z pohledu pracovního práva
Pracovní volno k činnosti na dětském táboře nebo sportovním soustředění
Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti a povaha překážky v práci
Okamžité zrušení pracovního poměru a překážka v práci
Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti a povaha překážky v práci
Neplacené volno zaměstnance
Překážky v práci na straně zaměstnance při pružném rozvržení pracovní doby
Překážky v práci na straně zaměstnance
Koronavirus a pracovněprávní souvislosti
Postavení zaměstnance - rodiče v pracovněprávních vztazích

Související předpisy

262/2006 Sb. zákoník práce
128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení)
491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů

Související otázky a odpovědi

Refundace mzdy
Prodloužení zkušební doby
Refundace ušlé mzdy volby 2023
Darování krve (krevní plazmy)
Neplacené volno po RD
Náhrada platu za testování
Zkušební doba
Překážka v práci
Posun času a překážka
Překážka na straně zaměstnance
Úhrada sick day
Dítě družky - překážka v práci, ošetřovné
Očkování proti covid-19 jako překážka v práci
Překážky v práci z důvodu zdravotní nezpůsobilosti
Návštěva psychologa - omluvená absence s náhradou mzdy
Osobní překážky v práci - doprovod
Antivirus, ošetřování člena rodiny kvůli epidemii covid-19
Dohoda o pracovní činnosti a překážky v práci
Překážky na straně zaměstnance - návštěva kliniky asistované reprodukce
Překážka na straně zaměstnance